Prezident Zeman podepsal dekrety 78 profesorů, předá je Plaga

Prezident Miloš Zeman v úterý podepsal jmenovací dekrety 78 profesorů. ČTK to sdělil jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Jmenovací dekrety novým profesorům předá ministr školství Robert Plaga (za ANO). Vláda návrh schválila v pondělí. Na seznamu je například biochemik a prorektor Univerzity Karlovy Jan Konvalinka nebo dramaturg a rektor Akademie múzických umění v Praze (AMU) Jan Hančil.

Tradiční slavnostní předávání dekretů v pražském Karolinu letos nebude, řekla ČTK mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. O tom, jakým způsobem noví profesoři jmenovací dekrety obdrží, podle ní zatím úřad jedná.

Jmenovací dekrety po dohodě se Zemanem pravidelně předává ministr školství Robert Plaga (za ANO), i když to v minulosti někdy dělal prezident. "S ohledem na aktuální epidemiologickou situaci se letos slavnostní předávání profesorských dekretů konat nebude, o formě předání v příštím roce zatím jednáme," uvedla Lednová.

Mezi 78 novými profesory je 13 žen. Nejvíce jich tradičně navrhla Univerzita Karlova, a to 37. Šest návrhů předložila Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, pět nových titulů navrhla Masarykova univerzita a čtyři Mendelova univerzita v Brně. Návrhy podalo i dalších 13 vysokých škol.

Zastoupeni jsou především lékaři, kteří tvoří zhruba čtvrtinu seznamu. O něco méně je techniků. Jmenovací dekret dostanou také také ekologové, chemici, matematici, umělci, právníci, ekonomové, farmaceuti i zástupci dalších oborů.

Prezident republiky ?? Miloš Zeman podepsal na návrhy vědeckých a uměleckých rad vysokých škol jmenovací dekrety profesorů vysokých škol. Rozhodnutí prezidenta republiky podléhá kontrasignaci předsedou vlády. Jmenovací dekrety předá ministr školství: https://t.co/SxPI3EKh1T

— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) December 16, 2020

Profesorem se stal třeba biochemik Jan Konvalinka, který vede Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd a je také prorektorem Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum. Letos na jaře byl koordinátorem Iniciativy akademických pracovišť, které se v době vypuknutí koronavirové pandemie zapojily do testování lidí na covid-19. Iniciativa vznikla v březnu v reakci na nedostatek přístrojů a pracovníků pro testování nového koronaviru a nabídla své odborníky a přístroje k testování na koronavirus vládě a krizovému štábu.

Nový titul získal také fyzikální chemik Karel Friess, který se věnuje rozvoji membránových technologií a nedávno za to převzal cenu ministerstva školství za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Dalšími jsou třeba dramaturg a rektor AMU Jan Hančil, vysoký bruselský úředník Petr Blížkovský nebo akademický malíř Jiří Černický, jehož výtvarný návrh vyhrál soutěž na podobu budoucí stanice Nemocnice Krč metra D v Praze.

Prezident Zeman na jaře 2015 odmítl podepsat jmenovací dekrety tří tehdy navržených kandidátů, což zdůvodnil jejich prohřešky z minulosti. Soud letos pravomocně rozhodl, že nejmenování fyzika Ivana Ošťádala a historika umění Jiřího Fajta profesory nebylo v souladu se zákonem. Zeman pak neuspěl ani se svými kasačními stížnostmi u Nejvyššího správního soudu, ale své rozhodnutí zatím nezměnil. Třetí nejmenovaný, Jan Eichler z Vysoké školy ekonomické, vzal již v roce 2016 žalobu na prezidenta zpět.

Od začátku kauzy se k Zemanovi dostalo několik seznamů kandidátů na profesorský titul, které schválila vláda. Nikoho dalšího neodmítl. Jmenovací dekrety po dohodě se Zemanem pravidelně předává ministr školství, i když to v minulosti někdy dělal prezident.

Související

Miloš Zeman

Zeman popřál Orbánovi úspěch, protože brání evropské hodnoty

Kampaň před parlamentními volbami v Maďarsku dnes vstoupila do závěrečného týdne. Nejisté je zatím pokračování premiéra Viktora Orbána ve vrcholné vládní funkci. Orbán se dlouhodobě těší podpoře některých českých politických osobností. Znovu mu ji v těchto dnech vyjádřil exprezident Miloš Zeman.

Více souvisejících

Miloš Zeman Školství Vysoké školy prezident čr

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 53 minutami

Fotbal, ilustrační fotografie

Hvězdy posunuly své týmy do osmifinále MS. Mexiko dál těší domácí fanoušky

Po překvapeních v podobě vypadnutí Německa a Nizozemska z fotbalového mistrovství světa úterní hrací den další taková překvapení nenabídl. Další favorité šestnáctifinále své zápasy zvládli. Norsko dokázalo projít přes Pobřeží slonoviny 2:1 poté, co rozhodující trefu vstřelil do té doby nenápadný Erling Haaland. To Francouz Kylian Mbappé byl v zápase se Švédskem daleko viditelnější. Aby také ne, když se o postup Francie zasloužil dvěma přesnými trefami, kterými pomohl k výhře 3:0. Po Kanadě pokračuje dále i další ze spolupořadatelů šampionátu Mexiko. To si v souboji dvou zemí z amerického kontinentu poradilo s Ekvádorem 2:0. Nerozhodila ho tak ta skutečnost, že tento duel začal kvůli počasí s hodinovým zpožděním.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Další překvapení na fotbalovém MS. Už v šestnáctifinále skončili Němci a Nizozemci

V rámci druhého hracího dne úvodního kola vyřazovací fáze právě probíhajícího mistrovství světa ve fotbale došlo k dalším překvapivým výsledkům. Postarali se o to favorizovaní Němci a Nizozemci. Zatímco Německo ve svém šestnáctifinále nestačilo na Paraguay poté, co nezvládlo penaltový rozstřel, Nizozemsko taktéž na penalty nepřešlo přes Maroko. Brazílie naopak žádné překvapení nepřipustila, i když první poločas s Japonskem se nevyvíjel zrovna podle jejích představ. Díky výrazně zlepšenému výkonu ve druhé půli ale favorizovaní Jihoameričané otočili skóre z 0:1 na 2:1.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Hormuzský průliv

Co bude dál s Hormuzským průlivem? Alternativní trasa selhala, světu nezbývá než čekat

Plán na odklonění námořní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod drobnohledem po dvou nedávných útocích na lodě. Přestože se Írán a Omán dohodly, že zahájí rozhovory o správě této strategické úžiny, tyto incidenty jasně ukazují, jak složité je udržet bezpečnou plavbu v klíčové vodní cestě. Průliv tak nadále zůstává v čele geopolitického střetu mezi Teheránem a Washingtonem.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Donald Tusk

Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk

Ruská federace možná plánuje útočné akce namířené proti Polsku. S tímto zjištěním původně přišel polský zpravodajský server Onet, přičemž jeho informace následně potvrdil a podrobněji rozebral prestižní britský deník The Telegraph. Podle dostupných informací západních rozvědek nelze vyloučit, že se Varšava stane dějištěm nepřátelských aktivit ze strany Moskvy.

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Evropě hrozí další vlna extrémního počasí. Při té červnové umíraly tisíce lidí

Francie zaznamenala během posledního červnového týdne, kdy Evropu zasáhla rekordní vlna veder, nárůst o více než dva tisíce nadúmrtí. Meteorologové navíc varují, že kontinent v nejbližších dnech čeká další vlna extrémních teplot. Ministryně zdravotnictví Stéphanie Rist uvedla, že počet úmrtí v zemi stoupl v závěru června mezitýdenně o 29 procent, přičemž zřetelný nárůst úmrtnosti byl zaznamenán u osob starších 45 let.

před 8 hodinami

Vlny / tsunami

Jako 12 atomových bomb za vteřinu. Rychlost klimatických změn je ohromná, oceány jsou nejteplejší v historii

Světové oceány zaznamenaly v červnu rekordně nejvyšší teploty v historii měření, čímž překonaly i maxima z let 2023 až 2024. Průměrná teplota mořské hladiny v tropických a mírných oblastech se v současnosti pohybuje těsně pod hranicí 21 °C, přičemž před nástupem masivní industrializace kolem roku 1870 činila přibližně 19,6 °C. Tento nárůst představuje enormní množství akumulované energie, neboť oceány absorbují více než 90 procent dodatečného tepla zachyceného v atmosféře vlivem skleníkových plynů.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Bělorusko, Minsk

Bělorusko doporučilo svým občanům, aby necestovali do Ruska

Běloruské úřady oficiálně doporučily svým občanům, aby omezili cestování do Ruské federace, a to zejména do jejích příhraničních oblastí. Státní tajemník bezpečnostní rady Běloruska Alexandr Volfovič zdůraznil, že v současné situaci nelze lidem jedoucím do Ruska garantovat bezpečnost. Přestože hranice zůstávají otevřené a konečné rozhodnutí je na samotných občanech, ministerstvo upozorňuje, že v tamních regionech dochází ke každodenním pádům bezpilotních letounů a cestující tak vystavují sebe i své rodiny vážnému riziku.

před 11 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Po útoku na Kyjev už nejméně 30 mrtvých. Ukrajina poslala v odvetě rakety na Bělgorod

Při masivním ruském útoku na ukrajinské hlavní město ze 2. července zasáhla raketa devítipatrový obytný dům v kyjevské čtvrti Darnyckyj. Úder kompletně zničil 64 bytů, které se během okamžiku proměnily v trosky a prach. Celkově si tento vzdušný nálet v metropoli vyžádal nejméně 30 lidských životů a 91 zraněných, což z něj činí jeden z nejtragičtějších útoků na Kyjev v letošním roce.

před 11 hodinami

OSN

Před sídlem OSN se zapálil muž držící tibetskou vlajku

Před sídlem Organizace spojených národů v New Yorku se ve čtvrtek v podvečer zapálil dvaapadesátiletý muž držící tibetskou vlajku. Podle policie šlo o zjevnou formu protestu proti čínské nadvládě nad Tibetem. Policie dorazila na místo kolem půl sedmé večer na základě telefonátu na tísňovou linku a nalezla muže s vážnými popáleninami po celém těle. Zraněný byl okamžitě převezen do nemocnice, kde byl následně prohlášen za mrtvého.

před 12 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Teherán se chystá na obří akci pro miliony lidí, pohřeb Chameneího ale běžné Íránce nezajímá

Bývalý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí, který byl zabit před čtyřmi měsíci na začátku americko-izraelské války proti Íránu, bude uctěn během týdenního pohřebního ceremoniálu. Tato masová akce se uskuteční v pěti městech dvou různých států a očekává se na ní účast milionů truchlících. Přípravy provázejí rozsáhlé stavební práce přímo v Teheránu. V areálu mešity imáma Chomejního se montují chladicí systémy, které mají lidem pomoci zvládnout letní vedra.

před 14 hodinami

Letní počasí

Počasí bude během prodlouženého červencového víkendu proměnlivé

První červencový víkend, který bude navíc prodloužený o pondělní státní svátek, se nezadržitelně blíží. Doprovázet ho nicméně má poměrně proměnlivé počasí. Teploty tentokrát zůstanou pod hranicí 30 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

včera

Zájem Čechů o předčasné důchody se vrací k normálu, naznačují data

Kolik lidí v Česku žádá o předčasný starobní důchod? Příslušný úřad se rozhodl shromáždit data za posledních deset let. Jak se ukázalo, největší zájem o brzký odchod do penze měli lidé v letech 2022 a 2023. Tehdy bylo nutné zpracovat téměř 180 tisíc žádostí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy