První návrh státního rozpočtu pro rok 2021: Schillerová plánuje schodek 116 miliard

Stávající verze navíc nepočítá například s výpadkem, který by nastal při zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu, odhadovaným na 70 až 90 miliard korun.

Letošní schodek se kvůli koronavirové epidemii několikrát zvyšoval z původních 40 miliard na aktuálních 500 miliard korun. Schillerová počítá s tím, že svůj návrh na příští rok bude zpřesňovat podle dalších přijatých opatření. "Příjmová strana je zatížena značnými nejistotami. Nemáme dohodu na superhrubé mzdě, to je jednoznačně spojeno s dohodou na rozpočtu. A je tam celá řada pozměňovacích návrhů k daňovému balíčku," řekla ČT Schillerová.

V neděli bude rozpočet na příští rok a související daňové změny probírat expertní tým prezidenta Miloše Zemana za účasti Schillerové a premiéra Andreje Babiše (ANO). Zeman kritizuje záměr zrušit superhrubou mzdu, který označil za pokus o nabourání díry do státního rozpočtu. "Já s velkým respektem mu naslouchám a vždycky budu hledat s ním nějaký konsensus," uvedla Schillerová.

Shodu na zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu ohlásily koaliční strany koncem srpna. Po Zemanových výhradách Babiš zdůrazňuje, že jeho menšinový kabinet musí hledat podporu i jinde a zrušení superhrubé mzdy je podmíněno koaliční dohodou na rozpočtu jako celku.

První návrh na příští rok počítá s příjmy 1633 miliard korun a výdaji 1749 miliard korun. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) však odhaduje, že finální schodek místo stávajících 116 miliard bude "hodně přes 250 miliard". Podle poslední novely letošního rozpočtu, kterou podepsal prezident v polovině července, mají být letos celkové příjmy 1364,8 miliardy korun a celkové výdaje 1864,8 miliardy korun.

Učitelé by si podle návrhu měli v příštím roce polepšit o devět procent, nepedagogičtí pracovníci o 4,3 procenta. O 13 miliard na 85,4 miliardy by měly podle návrhu stoupnout výdaje ministerstva obrany. Na investice, které by podle Babiše měly být hlavní cestou z koronavirové krize, je v příštím roce vyhrazeno 142,1 miliardy, což znamená pokles o víc než 32 miliard korun. "Je to otázka toho, co mi přinesou resortní ministři, potřebuji vědět, jaké mají připravené projekty, jaké objemy," uvedla Schillerová.