Ekonom kritizuje Schillerovou: Nevěřím jí nic, není důvěryhodná

Česká státní pokladna zažije letos nebývalý deficit, který bude kvůli koronakrizi činit 500 miliard, tedy půl bilionu korun. Navzdory kritice opozice mají někteří ekonomové vzato, že se nemusí jednat o žádnou tragédii, neboť by se rozhodně neměly opakovat škrty z let 2011 a 2013. Varují ale před nedostatečnými investicemi, v důsledku něhož hrozí, že se ukáže jako nesmysluplný.

V diskuzním pořadu 360° se ekonomové Ilona Švihlíková a Mojmír Hampl shodli, že tím nejhorším, co by mohla česká vláda udělat je, kdyby gigantický schodek utratila zbytečně. Oba se však shodli, že je nutné, aby byla ekonomika v období krize podporovaná, i kdyby to mělo mít za následek státní rozpočet v takovém enormním mínusu. 

"Ale pouze jednou a dost,“ papouškoval Hampl heslo KDU-ČSL z volební kampaně s cílem upozornit, že by se z 500miliardového schodku rozhodně neměla stát norma. Švihlíková vyjádřila obavy, že vláda nedisponuje investičními projekty, jež by bylo v její moci v blízké budoucnosti zrealizovat. Zároveň ale varovala před škrty, k nimž došlo za minulé krize.

"Nechci zopakovat roky 2011 a 2013," dodala. Sama patří mezi ekonomy podporující státní intervence v hospodářství. „Ministryni financí nevěřím prakticky nic, není to pro mě důvěryhodná osoba,“ podotkl Hampl. 

Musíme expandovat a zároveň zachovat stabilitu státního rozpočtu

"Ztratíme růst i fiskální stabilitu,“ upozornil Hampl na nebezpečný scénář, kdyby vláda pouze zvýšila český státní dluh, aniž by zároveň nastartovala ekonomiku. Řešení by viděl v tom, že by se utrácelo tak, aby došlo ke znovunastartování hospodářství. Nejhorší by podle něj bylo, kdyby se ekonomika nerozproudila nejpozději během příštího roku. 

"Teď se bude hrát o to, jestli budeme schopni ekonomiku oživit a jestli budeme vnímat i strukturální změny, které započaly už před koronavirovou krizí,“ konstatovala ekonomka. Měla při tom na mysli zejména útlum v automobilovém průmyslu nebo změny, které mohou postihnout cestovní ruch.

"Investice státu tak, aby byly realistické, a spotřeba domácností. Nesmí propadnout kupní síla obyvatelstva,“ dovysvětlila Švihlíková, na čem by měl stát i padat proces oživení hospodářství. Na polovinu českého HDP připadají spotřební výdaje domácností. V zahraničí je to dokonce šedesát a víc.

10 % nezaměstnanost

Hosté se v pořadu neshodli, na kom se nejvíc projeví následky nastupující ekonomické krize. Podle Hampla by se mělo jednat o drobné podnikatele a další, kteří odvádějí státu daně, ale zároveň po něm nic nepožadují. Švihlíková je zase přesvědčená, že nejvíc zapláčou nízkopříjmové skupiny, které nemohou čerpat z finančních úspor. "Bude hodně záležet na tom, jak rychle se podaří uvést v život stimulační balíčky vlády,“ dodala.

Ekonomka pak také mluvila i o kupní síle obyvatelstva, kterou by se vláda měla snažit udržet. Tu by mohlo ohrozit zastavení růstu mezd nebo i jejich poklesu v důsledku růstu nezaměstnanosti. "Vláda musí dělat všechno pro to, aby snížila nejistotu v ekonomice," upozornila a dodala, že je vláda schopná držet kupní sílu obyvatelstva v odpovídající míře i navzdory velké nezaměstnanosti.

Oba odborníci byli zajedno, že krize vlastně ještě ani nenastala. "Lidé si ji uvědomí, až uvidí čísla rostoucí nezaměstnanosti. Ta je zatím nízká, protože ekonomiku drží vládní podpůrné programy. Nezaměstnanost ale podle našich odhadů bude příští rok blízko deseti procentům,“ konstatoval Hampl se slovy, že k boji s ní přispěje vysoký státní dluh, který ale pak budou muset daňoví poplatníci zaplatit.

Související

Více souvisejících

státní pokladna Alena Schillerová Ekonomika peníze Vláda ČR

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy