Ekonom kritizuje Schillerovou: Nevěřím jí nic, není důvěryhodná

V diskuzním pořadu 360° se ekonomové Ilona Švihlíková a Mojmír Hampl shodli, že tím nejhorším, co by mohla česká vláda udělat je, kdyby gigantický schodek utratila zbytečně. Oba se však shodli, že je nutné, aby byla ekonomika v období krize podporovaná, i kdyby to mělo mít za následek státní rozpočet v takovém enormním mínusu. 

"Ale pouze jednou a dost,“ papouškoval Hampl heslo KDU-ČSL z volební kampaně s cílem upozornit, že by se z 500miliardového schodku rozhodně neměla stát norma. Švihlíková vyjádřila obavy, že vláda nedisponuje investičními projekty, jež by bylo v její moci v blízké budoucnosti zrealizovat. Zároveň ale varovala před škrty, k nimž došlo za minulé krize.

"Nechci zopakovat roky 2011 a 2013," dodala. Sama patří mezi ekonomy podporující státní intervence v hospodářství. „Ministryni financí nevěřím prakticky nic, není to pro mě důvěryhodná osoba,“ podotkl Hampl. 

Musíme expandovat a zároveň zachovat stabilitu státního rozpočtu

"Ztratíme růst i fiskální stabilitu,“ upozornil Hampl na nebezpečný scénář, kdyby vláda pouze zvýšila český státní dluh, aniž by zároveň nastartovala ekonomiku. Řešení by viděl v tom, že by se utrácelo tak, aby došlo ke znovunastartování hospodářství. Nejhorší by podle něj bylo, kdyby se ekonomika nerozproudila nejpozději během příštího roku. 

"Teď se bude hrát o to, jestli budeme schopni ekonomiku oživit a jestli budeme vnímat i strukturální změny, které započaly už před koronavirovou krizí,“ konstatovala ekonomka. Měla při tom na mysli zejména útlum v automobilovém průmyslu nebo změny, které mohou postihnout cestovní ruch.

"Investice státu tak, aby byly realistické, a spotřeba domácností. Nesmí propadnout kupní síla obyvatelstva,“ dovysvětlila Švihlíková, na čem by měl stát i padat proces oživení hospodářství. Na polovinu českého HDP připadají spotřební výdaje domácností. V zahraničí je to dokonce šedesát a víc.

10 % nezaměstnanost

Hosté se v pořadu neshodli, na kom se nejvíc projeví následky nastupující ekonomické krize. Podle Hampla by se mělo jednat o drobné podnikatele a další, kteří odvádějí státu daně, ale zároveň po něm nic nepožadují. Švihlíková je zase přesvědčená, že nejvíc zapláčou nízkopříjmové skupiny, které nemohou čerpat z finančních úspor. "Bude hodně záležet na tom, jak rychle se podaří uvést v život stimulační balíčky vlády,“ dodala.

Ekonomka pak také mluvila i o kupní síle obyvatelstva, kterou by se vláda měla snažit udržet. Tu by mohlo ohrozit zastavení růstu mezd nebo i jejich poklesu v důsledku růstu nezaměstnanosti. "Vláda musí dělat všechno pro to, aby snížila nejistotu v ekonomice," upozornila a dodala, že je vláda schopná držet kupní sílu obyvatelstva v odpovídající míře i navzdory velké nezaměstnanosti.

Oba odborníci byli zajedno, že krize vlastně ještě ani nenastala. "Lidé si ji uvědomí, až uvidí čísla rostoucí nezaměstnanosti. Ta je zatím nízká, protože ekonomiku drží vládní podpůrné programy. Nezaměstnanost ale podle našich odhadů bude příští rok blízko deseti procentům,“ konstatoval Hampl se slovy, že k boji s ní přispěje vysoký státní dluh, který ale pak budou muset daňoví poplatníci zaplatit.