Česko možná bude mít půlbilionový schodek státního rozpočtu. Jedná se o důsledek přijatých restriktivních opatření v souvislosti s bojem proti koronaviru. Opozice jej ale kritizuje zejména kvůli nepřehlednosti a neúspornosti. Šéf odborů Josef Středula zase vidí problém v neefektivním počínání vlády.
„Jsem přesvědčen o tom, že nestandardně velký schodek rozpočtu souvisí s nestandardní dobou, ve které se nacházíme,“ nechal se na ČT 24 slyšet místopředseda ČSSD a sněmovního rozpočtového výboru Roman Onderka.
„Pokud zachraňujeme nemocnou ekonomiku, tak nemůžeme přesně predikovat, co se do konce léta, na podzim najde, kde zásah ekonomiky byl a jak velký, to nikdo nezná,“ hájil svojí vizi další z členů též komise Jan Volný (ANO).
Výhrady vyjádřil jejich kolega a opoziční poslanec Jan Hrnčíř (SPD). „I vláda by se měla chovat s péčí řádného hospodáře. Když se vám v domácnosti sníží příjmy, nepoběžíte do banky napůjčovat si co nejvíce peněz. Budete se snažit osekat nepotřebné výdaje, snažit se rozprodat nepotřebný majetek a až potom si eventuálně půjčovat. To se ale neděje,“ vysvětlil důvod svého odmítavého stanoviska.
„Čekat do srpna znamená, že třeba místo 400 tisíc nezaměstnaných v říjnu jich budeme mít dvojnásobek. Firma, která dneska začne propouštět, protože neuvidí světlo na konci tunelu, tak v ten moment se nám projeví tato záležitost v ekonomice někdy v říjnu tohoto roku. A to je obrovské riziko. Proto chceme podpořit investice, ekonomiku a proto schvalujeme tento deficit v Poslanecké sněmovně,“ objasňoval místopředseda ČSSD tlak vlády na rychlost.
Sněmovna vystavuje vládě bianco šek
Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová mu na to oponovala, že má sice pravdu, ale realita je jinde. Z toho, co bylo slíbeno, se zatím splnilo pouhých dvacet procent. "Takto si skutečně rychlost nepředstavuji,“ konstatovala. Vláda dle jejího názoru zatím vaří z vody a poslanci jí schválením rozpočtu vystavují "bianco šek".
Hrnčířovi se také nelíbí, že se nyní doplácí na špatné hospodaření během posledních pěti let nebývalé konjunktury. "Dva roky po sobě byly přebytky na účtu sociálního a zdravotního pojištění 20 miliard. Kde jsou ty peníze, neušetřilo se nic,“ zlobil se.
Onderka mu na to oponoval, že se peníze dostaly k seniorům, do školství a do zdravotnictví. Pokud jde o pandemii, tak s tou nikdo nemohl počítat „Není možné, abychom neschválili další finanční prostředky, protože program Antivirus, který zachránil k dnešnímu dni více jak 1,2 milionu pracovních míst, by nemohl nadále pokračovat. A to by byla zásadní chyba na zachování zaměstnanosti v České republice,“ dopověděl.
„Pokud bychom tak neučinili, ta krize v příštím roce bude daleko větší a nebude o deficitu 300 miliard, ale daleko větším a to by by byla katastrofa. Potřebujeme se z této krize dostat během dvou tří let, a ne za deset patnáct,“ trval si na svém místopředseda ČSSD.
"Rádi bychom věděli, kam peníze cíleně půjdou. Dával bych je primárně na podporu malých a středních podniků. Vidíme tady různé nápady vlády, které se dostanou na stůl a pak se nezrealizují. Když podpora přijde o několik měsíců později, tak některé firmy to nepřežijí, nebo to pro ně už bude tak velký problém, že to nebude reálná pomoc,“ řekl senátor Lukáš Wagenknecht. Zároveň také kritizoval vládu kvůli pomalosti.
„Je zvláštní, že v tuto chvíli ještě nediskutujeme o rozpočtu na rok 2022,“ reagoval předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula s dodatkem, že se akorát ukazuje neschopnost resortu financí „Vláda si měla říct, jak to odškodnění bude vypadat, do jaké výše, kolik na to bude potřebovat finančních prostředků. Není v tom systém,“ podotkl.
„19. března jsme předvídali na tiskové konferenci odborů, že bude propad mezi 6 a 8 procenty HDP a nezaměstnanost kolem 400 tisíc lidí, pokud nebudou opatření. Tehdy jsme sklidili kritiku, co si to vůbec dovolujeme. Bohužel ta čísla směřují přesně k těmto koncům,“ pokračoval a servítky si rozhodně nebral.
V závěru ještě také řekl, že se Česko věnovalo tomu, čemu mělo, připravovalo akorát neefektivní programy, které vůbec nepomohly potřebným subjektům.
Související
Řítí se svět do další ekonomické krize? Tentokrát by se neodehrála stejně, jako ta předchozí
Benzin na příděl? Svět čelí větší hrozbě než za velké ropné krize, hrozí výrazné zdražování potravin i paliv
Ekonomika , státní pokladna , Roman Onderka , Josef Středula , Markéta Pekarová Adamová , rozpočet , Ministerstvo financí , Vláda ČR
Aktuálně se děje
před 34 minutami
V Náměšti nad Oslavou se zřítil armádní vrtulník s pěti vojáky na palubě
před 1 hodinou
Cena ropy po útoku Hútíů na saúdskoarabské tankery prudce roste. Blíží se hranici sta dolarů za barel
před 3 hodinami
Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny
před 4 hodinami
Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání
před 5 hodinami
Ukrajina svolává mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN
před 6 hodinami
Důchodci by od státu mohli dostat jednorázový příspěvek, připustil Babiš
před 8 hodinami
Počasí o víkendu: Sobota vyzývá k výletům, v neděli se obloha pokazí
včera
Rusko přitvrzuje. Kreml zpřísnil své územní požadavky, Putin je ochoten jednat až po ovládnutí Doněcké oblasti
včera
Lavrov se po téměř roce sejde s Rubiem. Chce, aby mu vysvětlil Trumpovy výroky o míru
včera
Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami
včera
Pavel poprvé vetoval Babišově vládě zákon. Sněmovně vrátil spornou novelu rozpočtových zákonů
včera
Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu
včera
Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory
včera
Po zásahu na pražském magistrátu policie obvinila šest lidí a dvě firmy
včera
Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou
včera
„Nikdo nás nezachrání před bombami ani režimem.“ Jak se žije lidem v Íránu pod každodenními nálety?
včera
Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let
včera
Zelenskyj pod tíhou protestů odvolal Syrského. Fedorov se do funkce nevrátí
včera
Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší
21. července 2026 22:02
WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí
Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.
Zdroj: Libor Novák