Bianco šek, vláda se nechová jako řádný hospodář. Kritika rozpočtu zní z mnoha stran

Česko možná bude mít půlbilionový schodek státního rozpočtu. Jedná se o důsledek přijatých restriktivních opatření v souvislosti s bojem proti koronaviru. Opozice jej ale kritizuje zejména kvůli nepřehlednosti a neúspornosti. Šéf odborů Josef Středula zase vidí problém v neefektivním počínání vlády.

„Jsem přesvědčen o tom, že nestandardně velký schodek rozpočtu souvisí s nestandardní dobou, ve které se nacházíme,“ nechal se na ČT 24 slyšet místopředseda ČSSD a sněmovního rozpočtového výboru Roman Onderka.

„Pokud zachraňujeme nemocnou ekonomiku, tak nemůžeme přesně predikovat, co se do konce léta, na podzim najde, kde zásah ekonomiky byl a jak velký, to nikdo nezná,“ hájil svojí vizi další z členů též komise Jan Volný (ANO).

Výhrady vyjádřil jejich kolega a opoziční poslanec Jan Hrnčíř (SPD). „I vláda by se měla chovat s péčí řádného hospodáře. Když se vám v domácnosti sníží příjmy, nepoběžíte do banky napůjčovat si co nejvíce peněz. Budete se snažit osekat nepotřebné výdaje, snažit se rozprodat nepotřebný majetek a až potom si eventuálně půjčovat. To se ale neděje,“ vysvětlil důvod svého odmítavého stanoviska.

„Čekat do srpna znamená, že třeba místo 400 tisíc nezaměstnaných v říjnu jich budeme mít dvojnásobek. Firma, která dneska začne propouštět, protože neuvidí světlo na konci tunelu, tak v ten moment se nám projeví tato záležitost v ekonomice někdy v říjnu tohoto roku. A to je obrovské riziko. Proto chceme podpořit investice, ekonomiku a proto schvalujeme tento deficit v Poslanecké sněmovně,“ objasňoval místopředseda ČSSD tlak vlády na rychlost.

Sněmovna vystavuje vládě bianco šek

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová mu na to oponovala, že má sice pravdu, ale realita je jinde. Z toho, co bylo slíbeno, se zatím splnilo pouhých dvacet procent. "Takto si skutečně rychlost nepředstavuji,“ konstatovala. Vláda dle jejího názoru zatím vaří z vody a poslanci jí schválením rozpočtu vystavují "bianco šek".

Hrnčířovi se také nelíbí, že se nyní doplácí na špatné hospodaření během posledních pěti let nebývalé konjunktury. "Dva roky po sobě byly přebytky na účtu sociálního a zdravotního pojištění 20 miliard. Kde jsou ty peníze, neušetřilo se nic,“ zlobil se.

Onderka mu na to oponoval, že se peníze dostaly k seniorům, do školství a do zdravotnictví. Pokud jde o pandemii, tak s tou nikdo nemohl počítat „Není možné, abychom neschválili další finanční prostředky, protože program Antivirus, který zachránil k dnešnímu dni více jak 1,2 milionu pracovních míst, by nemohl nadále pokračovat. A to by byla zásadní chyba na zachování zaměstnanosti v České republice,“ dopověděl.

„Pokud bychom tak neučinili, ta krize v příštím roce bude daleko větší a nebude o deficitu 300 miliard, ale daleko větším a to by by byla katastrofa. Potřebujeme se z této krize dostat během dvou tří let, a ne za deset patnáct,“ trval si na svém místopředseda ČSSD.

"Rádi bychom věděli, kam peníze cíleně půjdou. Dával bych je primárně na podporu malých a středních podniků. Vidíme tady různé nápady vlády, které se dostanou na stůl a pak se nezrealizují. Když podpora přijde o několik měsíců později, tak některé firmy to nepřežijí, nebo to pro ně už bude tak velký problém, že to nebude reálná pomoc,“ řekl senátor Lukáš Wagenknecht. Zároveň také kritizoval vládu kvůli pomalosti.

„Je zvláštní, že v tuto chvíli ještě nediskutujeme o rozpočtu na rok 2022,“ reagoval předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula s dodatkem, že se akorát ukazuje neschopnost resortu financí „Vláda si měla říct, jak to odškodnění bude vypadat, do jaké výše, kolik na to bude potřebovat finančních prostředků. Není v tom systém,“ podotkl.

„19. března jsme předvídali na tiskové konferenci odborů, že bude propad mezi 6 a 8 procenty HDP a nezaměstnanost kolem 400 tisíc lidí, pokud nebudou opatření. Tehdy jsme sklidili kritiku, co si to vůbec dovolujeme. Bohužel ta čísla směřují přesně k těmto koncům,“ pokračoval a servítky si rozhodně nebral.

V závěru ještě také řekl, že se Česko věnovalo tomu, čemu mělo, připravovalo akorát neefektivní programy, které vůbec nepomohly potřebným subjektům.

Související

Donald Trump

Sankce i hrozba obchodní války. Jak se Evropa chystá na návrat Trumpa?

Evropská unie se chystá posílit své sankce vůči Rusku. Tento krok souvisí s obavou, že případné znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem by mohlo ohrozit společný tlak Západu na izolaci Moskvy. Agentura Reuters na základě informací od nejmenovaných zdrojů uvádí, že evropští představitelé hledají způsoby, jak zajistit dlouhodobé platnosti sankcí EU a přísnější dohled nad jejich dodržováním. Mezi navrhovanými opatřeními se objevují doložky pro odhalení podezřelých zásilek směřujících do Ruska a širší omezení přepravy ropy.

Více souvisejících

Ekonomika státní pokladna Roman Onderka Josef Středula Markéta Pekarová Adamová rozpočet Ministerstvo financí Vláda ČR

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy