Bianco šek, vláda se nechová jako řádný hospodář. Kritika rozpočtu zní z mnoha stran

Česko možná bude mít půlbilionový schodek státního rozpočtu. Jedná se o důsledek přijatých restriktivních opatření v souvislosti s bojem proti koronaviru. Opozice jej ale kritizuje zejména kvůli nepřehlednosti a neúspornosti. Šéf odborů Josef Středula zase vidí problém v neefektivním počínání vlády.

„Jsem přesvědčen o tom, že nestandardně velký schodek rozpočtu souvisí s nestandardní dobou, ve které se nacházíme,“ nechal se na ČT 24 slyšet místopředseda ČSSD a sněmovního rozpočtového výboru Roman Onderka.

„Pokud zachraňujeme nemocnou ekonomiku, tak nemůžeme přesně predikovat, co se do konce léta, na podzim najde, kde zásah ekonomiky byl a jak velký, to nikdo nezná,“ hájil svojí vizi další z členů též komise Jan Volný (ANO).

Výhrady vyjádřil jejich kolega a opoziční poslanec Jan Hrnčíř (SPD). „I vláda by se měla chovat s péčí řádného hospodáře. Když se vám v domácnosti sníží příjmy, nepoběžíte do banky napůjčovat si co nejvíce peněz. Budete se snažit osekat nepotřebné výdaje, snažit se rozprodat nepotřebný majetek a až potom si eventuálně půjčovat. To se ale neděje,“ vysvětlil důvod svého odmítavého stanoviska.

„Čekat do srpna znamená, že třeba místo 400 tisíc nezaměstnaných v říjnu jich budeme mít dvojnásobek. Firma, která dneska začne propouštět, protože neuvidí světlo na konci tunelu, tak v ten moment se nám projeví tato záležitost v ekonomice někdy v říjnu tohoto roku. A to je obrovské riziko. Proto chceme podpořit investice, ekonomiku a proto schvalujeme tento deficit v Poslanecké sněmovně,“ objasňoval místopředseda ČSSD tlak vlády na rychlost.

Sněmovna vystavuje vládě bianco šek

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová mu na to oponovala, že má sice pravdu, ale realita je jinde. Z toho, co bylo slíbeno, se zatím splnilo pouhých dvacet procent. "Takto si skutečně rychlost nepředstavuji,“ konstatovala. Vláda dle jejího názoru zatím vaří z vody a poslanci jí schválením rozpočtu vystavují "bianco šek".

Hrnčířovi se také nelíbí, že se nyní doplácí na špatné hospodaření během posledních pěti let nebývalé konjunktury. "Dva roky po sobě byly přebytky na účtu sociálního a zdravotního pojištění 20 miliard. Kde jsou ty peníze, neušetřilo se nic,“ zlobil se.

Onderka mu na to oponoval, že se peníze dostaly k seniorům, do školství a do zdravotnictví. Pokud jde o pandemii, tak s tou nikdo nemohl počítat „Není možné, abychom neschválili další finanční prostředky, protože program Antivirus, který zachránil k dnešnímu dni více jak 1,2 milionu pracovních míst, by nemohl nadále pokračovat. A to by byla zásadní chyba na zachování zaměstnanosti v České republice,“ dopověděl.

„Pokud bychom tak neučinili, ta krize v příštím roce bude daleko větší a nebude o deficitu 300 miliard, ale daleko větším a to by by byla katastrofa. Potřebujeme se z této krize dostat během dvou tří let, a ne za deset patnáct,“ trval si na svém místopředseda ČSSD.

"Rádi bychom věděli, kam peníze cíleně půjdou. Dával bych je primárně na podporu malých a středních podniků. Vidíme tady různé nápady vlády, které se dostanou na stůl a pak se nezrealizují. Když podpora přijde o několik měsíců později, tak některé firmy to nepřežijí, nebo to pro ně už bude tak velký problém, že to nebude reálná pomoc,“ řekl senátor Lukáš Wagenknecht. Zároveň také kritizoval vládu kvůli pomalosti.

„Je zvláštní, že v tuto chvíli ještě nediskutujeme o rozpočtu na rok 2022,“ reagoval předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula s dodatkem, že se akorát ukazuje neschopnost resortu financí „Vláda si měla říct, jak to odškodnění bude vypadat, do jaké výše, kolik na to bude potřebovat finančních prostředků. Není v tom systém,“ podotkl.

„19. března jsme předvídali na tiskové konferenci odborů, že bude propad mezi 6 a 8 procenty HDP a nezaměstnanost kolem 400 tisíc lidí, pokud nebudou opatření. Tehdy jsme sklidili kritiku, co si to vůbec dovolujeme. Bohužel ta čísla směřují přesně k těmto koncům,“ pokračoval a servítky si rozhodně nebral.

V závěru ještě také řekl, že se Česko věnovalo tomu, čemu mělo, připravovalo akorát neefektivní programy, které vůbec nepomohly potřebným subjektům.

Související

Ilustrační foto

Benzin na příděl? Svět čelí větší hrozbě než za velké ropné krize, hrozí výrazné zdražování potravin i paliv

Světová ekonomika čelí vážné hrozbě v důsledku prodlužujícího se konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle analytiků a představitelů energetických organizací se spotřebitelé po celém světě musí připravit na výrazné zdražování potravin, pohonných hmot i cestování. Tato krize zasahuje dodavatelské řetězce napříč všemi odvětvími, protože energie je základním vstupem pro veškerou produkci a dopravu.
Ropa, ilustrační fotografie Analýza

Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes

Světová ekonomika se ocitla na prahu vážné krize. Pondělní prudký nárůst cen ropy vyvolal masivní výprodeje na předních světových burzách a mezi ekonomy sílí obavy, že probíhající válka mezi USA, Izraelem a Íránem se stane rozbuškou pro globální ekonomický šok. Situace v Perském zálivu totiž vyústila v energetickou krizi, která s sebou nese hrozivé riziko stagflace.

Více souvisejících

Ekonomika státní pokladna Roman Onderka Josef Středula Markéta Pekarová Adamová rozpočet Ministerstvo financí Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 7 hodinami

Aktualizováno před 7 hodinami

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Volby v Maďarsku

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

včera

Péter Magyar

Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

včera

Volby v Maďarsku

Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.

Aktualizováno včera

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

včera

včera

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

včera

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

včera

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

včera

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

včera

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

včera

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

včera

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

včera

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy