Vláda debatu o rozpočtu nezvládla, stěžují si komunisté. Nespoří, přisadila si ODS

Deficit státního rozpočtu by měl letos dosáhnout půl bilionu korun, což je víc než v roce 2009, kdy byla celosvětová ekonomická krize. Zda jej ale podpoří Sněmovna, zůstává i nadále nejasné. Na začátku se pro něj nechtěli vyslovit komunisté, na jejichž toleranci je současný menšinový vládní kabinet závislý.

„Náš stranický orgán doporučil poslaneckému klubu, aby podpořil tento schodek,“ řekla v pořadu Pro a proti předsedkyně Rozpočtového výboru a komunistka Miloslava Vostrá. KSČM se pro rekordní schodek státní pokladny rozhodla hlasovat až poté, co jí vláda výměnou za něj slíbila větší platy sester v sociálních službách.

Nesouhlas s takto vysokým deficitem naopak vyjádřil místopředseda rozpočtového výboru a poslanec ODS Jan Skopeček, ačkoliv sám počítá s tím, že letošní rozpočet se bez mínusu neobejde. „Jde o obrovský deficit. A ze strany ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) nevidím ani elementární snahu o jakékoliv úspory aspoň provozního charakteru," zlobil se.

„O tom, v jaké výši budou, zatím jednáme a čekáme na výpočty. Ale schodek není činěn jen penězi, které jdou občanům a společnostem, ale také velmi nízkým výběrem daní v příjmové části," připomněla komunistka. Zároveň také kritizovala vládu za neseriózní jednání, které má právě za následek plýtvání časem na intenzivním jednání a objasňování.

"Vláda předložení návrhu státního rozpočtu nezvládla, a proto tak intenzivní jednání a vysvětlování, které jsme si mohli ušetřit. Nebylo od vlády seriózní předložit podklady na poslední chvíli a čekat, že někdo automaticky zvedne pro něco ruku," stěžovala si Vostrá

 "Částka na výdaje byla dána jednou položkou a nebylo specifikováno, kam výdaje vláda nasměruje. Kdyby ministerstvo doplnilo tyto údaje dříve, tak bychom si mohli ušetřit čas,“ dořekla.

Bude se všechno svádět na koronavirus?

"Už v únoru bylo zřejmé, že rozpočet je napjatý. Obávám se, že s koronavirem spláchne leccos z minulosti, a co by se jevilo jako chyba vlády, bude svedeno na virus," varoval Skopeček před budoucími problémy.

"Můžeme xkrát zmiňovat kolem deficitu slovo investice, ale to z něj nečiní menší deficit. V Rakousku a Německu už schvalují výrazné snížení daně z přidané hodnoty, aby nastartovali spotřebu. Místo složitých výdajových programů potřebujeme nechat peníze u lidí a firem, aby s nimi mohli sami nakládat," dopověděl.

Šéfka rozpočtového výboru byla v tomto směru optimističtější. "Čekalo se jen na finanční prostředky, všechno je schváleno a vysoutěženo. Také v oblasti dopravní infrastruktury budou peníze použity efektivně do konce roku,“ hájila nejen investiční část schodkové státní pokladny.

"Koronavirus nebyl kouzelným proutkem, po kterém se najedou bude stavět stokrát rychleji než posledních 15 let. Koronavirová krize ukázala, že stát je zbytnělý, pomalý a neefektivní, a mohla být příležitostí, abychom státu provedli redukční dietu,“ upozornil místopředseda.

Související

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie

Poslanci řeší rozpočet. Navrhli přesuny za téměř 280 miliard korun

Poslanci ve dnešním druhém čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok navrhli přesuny uvnitř rozpočtu v celkovém objemu zhruba 279 miliard korun. Je to víc než loni, kdy navrhli přesunout 177 miliard korun. Navržené přesuny představují zhruba 15 procent plánovaných výdajů rozpočtu.

Více souvisejících

Miloslava Vostrá KSČM státní pokladna Alena Schillerová Ministerstvo financí

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Prezident Trump

Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?

Vztahy mezi Spojenými státy a Kubou, které jsou už po celá desetiletí značně napjaté, prošly v posledních týdnech prudkým zhoršením. Washington obvinil ostrovní stát z ohrožení své národní bezpečnosti a uvalil na něj přísnou ropnou blokádu doprovázenou novými sankcemi. Celá situace navíc eskalovala ve chvíli, kdy americká justice vznesla bezprecedentní obvinění z vraždy proti bývalému kubánskému vůdci Raúlu Castrovi. Zatímco Spojené státy varují, že mírová dohoda s karibským státem je v tuto chvíli nepravděpodobná, Havana tvrdí, že si Washington vytváří podvodné záminky pro případnou vojenskou intervenci.

před 1 hodinou

Afrika, ilustrační foto

Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly

Západní Afrika prošla před více než deseti lety nejhorší a nejkomplexnější epidemií eboly na světě. Přeživší Patrick Faley na toto období vzpomíná s těžkým srdcem, když pro BBC popisuje, jak pohřební tým odvážel těla osmi jeho přátel v pytlích, zatímco on sám jako jediný z této skupiny zůstal naživu. Současné události v Demokratické republice Kongo, kde zdravotníci svádějí boj s novým ohniskem nákazy, vyvolávají u pamětníků tehdejší krize děsivé vzpomínky a otevírají otázky, jaké ponaučení si lze z minulosti odnést. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) si nynější vlna v oblasti východního Konga vyžádala již přes 170 lidských životů.

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie.

V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých

V severní Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za posledních více než patnáct let. Mohutný výbuch plynu v uhelném dole Liushenyu v provincii Šan-si si vyžádal životy nejméně 90 lidí. K tragické události došlo v pátek večer v 19:29 místního času a na místo byly okamžitě vyslány stovky záchranářů. Podle státních médií se jedná o nejtragičtější incident v čínském těžařském sektoru od roku 2009, kdy si exploze v provincii Chej-lung-ťiang vyžádala 108 obětí.

před 4 hodinami

Věznice

Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby

Okresní soud v Ústí nad Orlicí uvalil vazbu na nezletilého mladíka, který je podezřelý z vraždy studentky v Pardubicích. Celé soudní zasedání trvalo zhruba hodinu a kvůli nízkému věku obviněného se konalo s kompletním vyloučením veřejnosti a za doprovodu přísných bezpečnostních opatření. Ozbrojená eskorta následně mladistvého z budovy soudu odvezla.

před 5 hodinami

Prezident Petr Pavel

Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat

Prezident Petr Pavel v rozhovoru pro britský deník The Guardian důrazně vyzval Severoatlantickou alianci, aby vůči Rusku ukázala zuby a začala na jeho neustálé provokace reagovat rozhodně a asymetricky. Bývalý generál a někdejší předseda vojenského výboru NATO varoval, že pokud alianční partneři neprojeví dostatečnou tvrdost při testování odolnosti na východním křídle, Moskva bude své agresivní akce pod prahem článku 5 nadále stupňovat. Jako možné odvetné kroky, které sice nezabíjejí lidi, ale jsou pro Kreml vysoce citlivé, zmínil například odpojení Ruska od internetu, vyřazení z globálních bankovních systémů nebo sestřelování letounů narušujících vzdušný prostor Aliance.

před 6 hodinami

V Brně začalo setkání sudetských Němců. (21.5.2026)

Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům

V Pohořelicích na Brněnsku se sešla zhruba tisícovka lidí, aby si připomněla tragické události spojené s poválečným nuceným odsunem německy hovořícího obyvatelstva z Brna. Účastníci se odtud vydali na třicetikilometrovou Pouť smíření, která se již od roku 2007 symbolicky chodí v opačném směru než původní pochod z května 1945. Tehdy bylo z domovů vyhnáno tisíce lidí, převážně žen, dětí a starců, přičemž zhruba 1 700 z nich strastiplnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo. Zatímco část poutníků absolvuje celou trasu, k závěrečnému kilometru se v Brně připojí také předseda Senátu Miloš Vystrčil.

před 6 hodinami

Petr Pavel a Andrej Babiš

Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico

Prezident Petr Pavel v rozhovoru na fóru GLOBSEC otevřeně popsal svůj komplikovaný vztah s premiérem Andrejem Babišem. Jejich vzájemné vazby označil za realistické, což podle něj znamená, že zažívají lepší i horší období, avšak běžná praktická komunikace mezi nimi nadále funguje. Bývalý generál s nadsázkou dodal, že díky své minulosti v oblasti obrany má určité zkušenosti, které může využít k vysvětlení komplikovaných témat. Vztahy mezi oběma ústavními činiteli jsou napjaté již delší dobu, přičemž do otevřeně nepřátelské roviny přešly po loňském návratu šéfa hnutí ANO do premiérského křesla, kdy se střetávají v otázkách demokratických norem i mezinárodní politiky.

před 8 hodinami

Ebola, ilustrační fotografie

Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů

Demokratická republika Kongo čelí v pořadí již sedmnácté epidemii nebezpečného viru ebola, přičemž humanitární organizace a zdravotníci varují před jejím rychlým šířením. Podle expertů je situace vážná a oficiálně potvrzené případy zdaleka neodrážejí skutečný rozsah nákazy. Tamní křehký zdravotnický systém se ocitá pod obrovským tlakem a zástupci neziskového sektoru naléhavě žádají o koordinovanou mezinárodní pomoc, protože situace na místě se stále vymyká kontrole.

před 9 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka

Ruská hlava státu Vladimir Putin má podle vyjádření šéfa estonské tajné služby stále méně času na dosažení úspěchu ve válečném konfliktu na Ukrajině. Na vině je současný pat na bojišti a současně se množící vnitrostátní potíže. Kaupo Rosin, který vede estonskou zahraniční zpravodajskou službu, v rozhovoru v Tallinnu uvedl, že v horizontu následujících čtyř až pěti měsíců může Kreml ztratit možnost vyjednávat z pozice síly.

před 10 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Instagram

Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?

Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.

včera

včera

Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?

Americká armáda v Litvě úspěšně zakončila rozsáhlé vojenské cvičení Project Flytrap 5.0 (v překladu mucholapka, pozn. red.), které bylo zaměřeno na testování moderních technologií proti nepřátelským bezpilotním letounům. Manévry pod vedením pátého sboru americké armády probíhaly ve výcvikovém prostoru Pabrade, který se nachází pouhých třicet kilometrů od hranic s Běloruskem. Do cvičení se zapojil také druhý kavaleristický pluk americké armády, 52. brigáda protivzdušné obrany a třetí výsadkový pluk britských ozbrojených sil.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy