Vláda dnes zmocnila ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO) k odpuštění daně z přidané hodnoty (DPH) energií na listopad a prosinec. Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedla Schillerová. Státní rozpočet to podle ní bude stát jednu miliardu korun měsíčně. Pro energie nyní platí sazba DPH 21 procent. Vláda tímto krokem reaguje na rostoucí ceny elektřiny a plynu.
Domácnost, která za elektřinu zaplatí 1000 korun měsíčně, ve vyúčtování ušetří za listopad a prosinec zhruba 350 korun, uvedla Schillerová. Prominutí daně umožňuje ustanovení v daňovém řádu, které umožňuje ministryni financí hromadně prominout odvod daně při mimořádných, zejména živelních událostech.
Na generální pardon by podle ministryně měla od 1. ledna navázat novela zákona o DPH, která nulovou DPH prodlouží na potřebně dlouhou dobu. Tu by měla vláda projednat na mimořádném zasedání ve středu. Odpuštění DPH je podle Schillerové mimořádný úkon, který zatím využila jen v případě respirátorů. U nich vláda dnes také prodloužila nulovou DPH až do konce roku.
"Podobně jako u respirátorů, kde se snížení DPH okamžitě promítlo do cen pro konečné spotřebitele, chceme podpořit české domácnosti zavedením nulové sazby DPH na elektrickou energii. Domácnost, která za elektřinu zaplatí 1000 Kč měsíčně, ve vyúčtování ušetří jen za listopad a prosinec zhruba 350 Kč," uvedla Schillerová.
Ministryně má dále podle rozhodnutí vlády požádat evropský výbor pro DPH, aby ČR povolil trvale snížit sazbu daně u energií. Vedle toho má Schillerová ještě také podle vlády oslovit komisaře EU pro hospodářství Paola Gentiloniho s možností vyjednat nulovou sazbu DPH u energií. "Uvidíme, na jak dlouho výjimku dostaneme. Pro mě by byl ideální celý rok 2022. Inflace má totiž podle predikcí začít klesat až počátkem roku 2023," uvedla ještě před jednáním vlády Schillerová.
Celkový dopad na veřejné rozpočty by měl být v případě nulové sazby DPH měsíčně zhruba dvě miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Celkem na DPH získal stát letos ke konci března 323,6 miliardy korun, z toho do státního rozpočtu putovalo 208,7 miliardy korun.
Partner a daňový expert poradenské PwC Česká republika Martin Diviš ČTK řekl, že EU směrnice o DPH neumožňuje, aby dodávky elektrické energie podléhaly nulové sazbě DPH. "Pokud by se mělo v Česku jednat o snížení sazby DPH na nulu, muselo by to být jistě náležitě vysvětleno ze strany české vlády a následně ujednáno na evropské úrovni," uvedl.
Snížení sazby DPH z 21 na deset procent na dodávky elektrické energie provedli podle Diviše ve Španělsku. "Španělsko je nyní oprávněno uplatňovat sníženou sazbu DPH do 31. prosince 2021, přičemž se rovněž sledují technické parametry - velikost smluvního výkonu a průměrná cena elektřiny na velkoobchodním trhu v měsíci před fakturací. EU Směrnice o DPH jinou možnost úlevy neupravuje," uvedl.
Snížení DPH u energií podle Diviše ale nelze zavést okamžitě. ČR totiž musí o tomto záměru informovat Evropskou komisi, která se může, ale nemusí, do tří měsíců vyjádřit. "Pokud by se nevyjádřila, tak se má za to, že nemá výhrad a až poté můžete Česká republika zavést sníženou sazbu DPH na dodávky elektrické energie," upozornil.
U ceny elektřiny pro domácnosti tvoří přibližně polovinu výsledné ceny regulovaná část stanovována Energetickým regulačním úřadem, u plynu je to necelá třetina. V regulované části ceny jsou zahrnuty především poplatek za přenos a distribuci, u elektřiny také příspěvek na obnovitelné zdroje energie. Zbylou část ceny určují sami dodavatelé. Energetický regulační úřad svoji část ceny na další rok pravidelně oznamuje na konci listopadu.
Na takzvané podporované zdroje energie jde celkový roční příspěvek kolem 45 miliard Kč, z toho 27 miliard Kč platí stát a zbylých 20 miliard Kč hradí ve svých platbách domácnosti a firmy. Z těch by mohl stát osm miliard odpustit domácnostem a až osm miliard firmám. Od roku 2006 bylo na podporu podporovaných zdrojů energie v Česku vyplaceno přes 430 miliard korun.
Související
Rusové trýzní obyčejné Ukrajince. Výpadky dodávek energií mají trvat většinu dne
Cíle Babišovy vlády odhaleny. Vrátí se EET či slevy v dopravě, změny i u důchodů
Energetika , Daně , Alena Schillerová
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Ceny mobilů příští rok stoupnou. Zdraží i tablety a chytré hodinky
před 1 hodinou
Ztráty ruské armády na Ukrajině jsou obrovské. Jak se jí přesto daří počty vojáků zvyšovat?
před 2 hodinami
Slovenský policista bez služebního čísla zbil Čecha na ubytovně, útok vysílal na TikToku
před 3 hodinami
Skupiny fotbalového MS rozlosovány. Češi mohou hrát proti Mexiku, Jižní Koreji a JAR
před 3 hodinami
Trump Rusům ustupuje, Putin nemá zájem polevit. Na Evropu může zaútočit dřív než porazí Ukrajinu, varuje Svoboda
před 3 hodinami
Stovky dronů, desítky raket. Rusko zahájilo na pozadí mírových rozhovorů útoky po celé Ukrajině
před 5 hodinami
Jindřich Rajchl obhájil post předsedy strany PRO. Chce z ní vybudovat „vůdčí sílu“ Česka
před 6 hodinami
Financování Ukrajiny se zaseklo. Maďarsko vetovalo další plán EU na podporu Kyjeva
před 7 hodinami
MAAE: Kryt v Černobylu po zásahu dronem neblokuje únik radiace
před 8 hodinami
USA hlásí pokrok v jednáních s Ukrajinou o plánu na ukončení války
před 9 hodinami
Provokace Kremlu se zvyšují. Švédské námořnictvo hlásí nárůst aktivity ruských ponorek
před 10 hodinami
Příměří se rozpadá. Pákistán a Afghánistán spolu na hranicích bojují, civilisté prchají
před 12 hodinami
Podzim v prosinci. Meteorologové přinesli předpověď na příští týden
před 16 hodinami
OBRAZEM: Mikuláš se svou partou čertů a andělů si podmanil ulice Prahy
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
Německý parlament schválil zavedení dobrovolné vojenské služby ve snaze posílit národní bezpečnost v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině. Podle BBC jde o zásadní změnu v přístupu Berlína k armádě, která by se podle kancléře Friedricha Merze měla stát nejsilnějším konvenčním vojskem v Evropě.
Zdroj: Lucie Podzimková