Schillerová promine DPH u energií pro listopad a prosinec

Vláda dnes zmocnila ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO) k odpuštění daně z přidané hodnoty (DPH) energií na listopad a prosinec. Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedla Schillerová. Státní rozpočet to podle ní bude stát jednu miliardu korun měsíčně. Pro energie nyní platí sazba DPH 21 procent. Vláda tímto krokem reaguje na rostoucí ceny elektřiny a plynu.

Domácnost, která za elektřinu zaplatí 1000 korun měsíčně, ve vyúčtování ušetří za listopad a prosinec zhruba 350 korun, uvedla Schillerová. Prominutí daně umožňuje ustanovení v daňovém řádu, které umožňuje ministryni financí hromadně prominout odvod daně při mimořádných, zejména živelních událostech.

Na generální pardon by podle ministryně měla od 1. ledna navázat novela zákona o DPH, která nulovou DPH prodlouží na potřebně dlouhou dobu. Tu by měla vláda projednat na mimořádném zasedání ve středu. Odpuštění DPH je podle Schillerové mimořádný úkon, který zatím využila jen v případě respirátorů. U nich vláda dnes také prodloužila nulovou DPH až do konce roku.

"Podobně jako u respirátorů, kde se snížení DPH okamžitě promítlo do cen pro konečné spotřebitele, chceme podpořit české domácnosti zavedením nulové sazby DPH na elektrickou energii. Domácnost, která za elektřinu zaplatí 1000 Kč měsíčně, ve vyúčtování ušetří jen za listopad a prosinec zhruba 350 Kč," uvedla Schillerová.

Ministryně má dále podle rozhodnutí vlády požádat evropský výbor pro DPH, aby ČR povolil trvale snížit sazbu daně u energií. Vedle toho má Schillerová ještě také podle vlády oslovit komisaře EU pro hospodářství Paola Gentiloniho s možností vyjednat nulovou sazbu DPH u energií. "Uvidíme, na jak dlouho výjimku dostaneme. Pro mě by byl ideální celý rok 2022. Inflace má totiž podle predikcí začít klesat až počátkem roku 2023," uvedla ještě před jednáním vlády Schillerová.

Celkový dopad na veřejné rozpočty by měl být v případě nulové sazby DPH měsíčně zhruba dvě miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Celkem na DPH získal stát letos ke konci března 323,6 miliardy korun, z toho do státního rozpočtu putovalo 208,7 miliardy korun.

Partner a daňový expert poradenské PwC Česká republika Martin Diviš ČTK řekl, že EU směrnice o DPH neumožňuje, aby dodávky elektrické energie podléhaly nulové sazbě DPH. "Pokud by se mělo v Česku jednat o snížení sazby DPH na nulu, muselo by to být jistě náležitě vysvětleno ze strany české vlády a následně ujednáno na evropské úrovni," uvedl.

Snížení sazby DPH z 21 na deset procent na dodávky elektrické energie provedli podle Diviše ve Španělsku. "Španělsko je nyní oprávněno uplatňovat sníženou sazbu DPH do 31. prosince 2021, přičemž se rovněž sledují technické parametry - velikost smluvního výkonu a průměrná cena elektřiny na velkoobchodním trhu v měsíci před fakturací. EU Směrnice o DPH jinou možnost úlevy neupravuje," uvedl.

Snížení DPH u energií podle Diviše ale nelze zavést okamžitě. ČR totiž musí o tomto záměru informovat Evropskou komisi, která se může, ale nemusí, do tří měsíců vyjádřit. "Pokud by se nevyjádřila, tak se má za to, že nemá výhrad a až poté můžete Česká republika zavést sníženou sazbu DPH na dodávky elektrické energie," upozornil.

U ceny elektřiny pro domácnosti tvoří přibližně polovinu výsledné ceny regulovaná část stanovována Energetickým regulačním úřadem, u plynu je to necelá třetina. V regulované části ceny jsou zahrnuty především poplatek za přenos a distribuci, u elektřiny také příspěvek na obnovitelné zdroje energie. Zbylou část ceny určují sami dodavatelé. Energetický regulační úřad svoji část ceny na další rok pravidelně oznamuje na konci listopadu.

Na takzvané podporované zdroje energie jde celkový roční příspěvek kolem 45 miliard Kč, z toho 27 miliard Kč platí stát a zbylých 20 miliard Kč hradí ve svých platbách domácnosti a firmy. Z těch by mohl stát osm miliard odpustit domácnostem a až osm miliard firmám. Od roku 2006 bylo na podporu podporovaných zdrojů energie v Česku vyplaceno přes 430 miliard korun.

Související

Ilustrační foto

Evropská ekonomika dostala pomyslnou ránu do obličeje. A hned dvakrát za sebou

Evropská ekonomika čelí souběhu vážných komplikací způsobených extrémním počasím a dopady války v Íránu, které doplňují tlak amerických cel a čínské konkurence. Vlny veder nutí evropské státy k drastickým opatřením v energetice i zemědělství. Rumunský státní výrobce elektřiny Nuclearelectrica musel odpojit svůj jediný funkční reaktor kvůli rekordně nízké hladině Dunaje, který je klíčový pro chlazení zařízení. Země vyhlásila stav energetické nouze a vyzvala firmy i domácnosti k dobrovolnému omezení spotřeby.

Více souvisejících

Energetika Daně Alena Schillerová

Aktuálně se děje

před 59 minutami

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

před 1 hodinou

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

před 7 hodinami

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

před 8 hodinami

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

před 12 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

před 13 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

před 16 hodinami

včera

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy