Senát o daňovém balíčku zatím nerozhodl, stane se tak po poradě frakcí

Podle kritiků by Sněmovna veto Senátu přehlasovala a prosadila původní verzi balíčku s rozpočtovými dopady ve výši 130 miliard korun ročně.

Největší podporu z navržených úprav má mezi senátory návrh klubů ODS a TOP 09, KDU-ČSL a ProRegion. Podle něj by superhrubou mzdu od příštího roku nahradily sazby daně z příjmu fyzických osob ve výši 15 a 23 procent, daňová sleva na poplatníka by se zvýšila o 3000 korun na 27.840 korun v příštím roce a na 30.840 korun od roku 2022. V rámci rozpočtového určení daní by se zvýšil podíl obcí na výnosu z daní z 23,58 procenta na 25,84 procenta a podíl krajů z 8,92 procenta na 9,78 procenta. Zvýšení má samosprávám nahradit výpadek daňových příjmů z 80 procent.

Tento návrh by podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) znamenal výpadek rozpočtových příjmů ve výši necelých 100 miliard korun v příštím roce, v roce následujícím by byl vyšší.

Konkurenční návrh senátora ODS Tomáše Goláně počítá s jednotnou sazbou daně příjmů ve výši 18 procent. Podíl obcí na výnosu z daní zvyšuje pouze na 24,76 procenta, podíl krajů na 9,38 procenta. Rozpočtový dopad by byl podle senátora pouze 44,1 miliardy korun. Senátor Marek Hilšer z klubu STAN navrhl dvacetiprocentní sazbu daně, a to pouze na dva roky. Schillerová tyto návrhy předem odmítla.

Místopředseda TOP 09 Tomáš Czernin by chtěl zachovat dosavadní podobu rozpočtových pravidel. Znamenalo by to, že by se v příštím roce schodek rozpočtu nesměl zvýšit o více než 4,5 procenta vůči hrubému domácímu produktu. Podle Schillerové by to ale znamenalo drastické škrty v rozpočtu včetně dopadu na kraje a obce.

Senátor TOP 09 Herbert Pavera doporučoval zvýšit zdanění zahřívaného tabáku a zrušit stravenkový paušál. Petr Orel za klub Senátor 21 a Pirátů doporučil odmítnout snížení spotřební daně z nafty o jednu korunu za litr.