Senát rozhodne ve čtvrtek o vyslání českých vojáků na Slovensko. Cílem mise je posílit obranu Východního křídla Severoatlantické aliance kvůli ruské agresi proti Ukrajině. Senátní výbor pro obranu dnes doporučili misi schválit. Čeští vojáci budou velet mnohonárodní jednotce NATO, která bude umístěna ve vojenském obvodu Lešť na Zvolensku, řekla senátorům ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Jednotka v počtu kolem 2000 vojáků bude podle ministryně aktivována v nadcházejících týdnech. Česko do ní vyšle na 400 vojáků, Slovensko 300. Zapojí se do ní také vojáci z USA, Polska či Německa. Podobná společná uskupení vzniknou i v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku.
Vytvoření jednotky je podle Černochové "reakce na agresivní chování Ruské federace" vůči Ukrajině, která je "skutečně vděčná za jakoukoli pomoc". Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) senátorům řekl, že NATO se v žádném případě nechce zapojit přímo do konfliktu, ale chce posílit svou obranyschopnost. "Putinovské Rusko stupňuje svoji agresi, porušuje veškerá pravidla, která by v konfliktech měla platit," konstatoval předseda výboru Pavel Fischer (nezávislý).
Výbor v neveřejné části jednání podle Fischera s ministryní hovořil o dodávkách vojenského materiálu na Ukrajinu a podpořil vládu v jejich pokračování. "Vláda odpovídá na zadání a potřeby ukrajinských ozbrojených sil," uvedl Fischer, podle něhož se o obranyschopnosti ČR nyní rozhoduje na Ukrajině. Výbor se podle Fischera spojil přes internet se členy partnerského zahraničního výboru ukrajinského parlamentu a dohodl se s ním mimo jiné na dalších konzultacích nejpozději do týdne. Výbor se mimo jiné zajímal o osud ukrajinských starostů, kteří byli ruskými invazními silami zajati.
Podle Černochové už 200 českých vojáků působí v Pobaltí, kde od dubna bude opět pomáhat chránit vzdušný prostor pětice českých stíhacích letounů gripen. Podle Fischera budou umístěny v Estonsku. Ministryně nevyloučila to, že se na Parlament bude muset obrátit znovu kvůli případné žádosti Německa na umístění jeho jednotky na česko-slovenských hranicích.
Mandát umožňuje vyslat až 650 vojáků na Slovensko, a to v období až do 30. června 2023. Černochová uvedla, že do alianční jednotky odjede asi 400 vojáků, zbytek mandátu je určen jako rezerva pro střídání vojáků.
Pod jednotku, v níž budou působit zejména příslušníci brigády rychlého nasazení, bude patřit také 50 vojáků, kteří mají na starosti vybudování a provoz humanitární základny pro ukrajinské uprchlíky u obce Jamník nedaleko Liptovského Mikuláše. Celkové náklady na mandát mají činit asi 540 milionů korun.
Vláda už dříve zároveň rozhodla, že aliance může kdekoli na svém území nasadit 180 chemických specialistů a 400 příslušníků 4. brigády rychlého nasazení, kteří byli vyčleněni pro síly velmi rychlé reakce NATO.
Slovenský parlament souhlasil, aby v zemi působili v rámci NATO i čeští vojáci
Slovenský parlament dnes schválil vládní návrh, aby v zemi v rámci posílení východního křídla NATO mohli působit vojáci ze šesti členských států Severoatlantické aliance, včetně České republiky. Předloha počítá s nasazením maximálně 2100 zahraničních vojáků, z toho nejvýše 600 příslušníků české armády. Příchod spojeneckých vojáků bude reakcí na vojenskou invazi Ruska na Ukrajině, se kterou má Slovensko společnou hranici.
Kromě Česka mohou své vojáky na Slovensko v programu takzvané předsunuté přítomnosti NATO vyslat také Německo, Spojené státy, Nizozemsko, Polsko a Slovinsko. Slovenské ministerstvo obrany k tomu dříve uvedlo, že spojenci přivezou na Slovensko například systém protivzdušné obrany Patriot, možné je i nasazení radarové techniky Sentinel.
"Jde o zásadní a největší posílení obrany Slovenské republiky v její historii," řekl před poslanci ministr obrany Jaroslav Naď. Dodal, že ze začátku nebude schválený kontingent vojáků naplněn v plném rozsahu. Později by se měl počet příslušníků zahraničních vojsk na Slovensku v této misi zvyšovat v souvislosti s technikou, kterou bude Bratislava potřebovat.
Slovenská armáda disponuje zastaralou technikou například při protivzdušné obraně. Loni Slovensko podepsalo s Izraelem smlouvu o nákupu 17 vojenských radarů, první přístroje by Bratislava měla dostat ale až v příštím roce. Dodání objednaných nových amerických stíhaček F-16 Slovensku se zase opozdí, první stroje dorazí až za dva roky.
Senát českého parlamentu by měl o vyslání českých vojáků na Slovensko rozhodnout ve čtvrtek. Ministryně obrany Jana Černochová řekla, že čeští vojáci budou velet zmíněné mnohonárodní jednotce.
Souhlas slovenské sněmovny je podle ústavy nezbytný k tomu, aby zahraniční vojáci mohli na Slovensku působit. Návrh při hlasování podpořili nejen vládní poslanci, ale i například část nezařazených zákonodárců ze skupiny kolem expremiéra Petera Pellegriniho. Většina zákonodárců za nejsilnější opoziční stranu Směr-sociální demokracie bývalého předsedy vlády Roberta Fica se při hlasování zdržela, poslanci krajně pravicové strany Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensku hlasovali proti příchodu spojeneckých vojáků.
Mnohonárodní bojové skupiny v rámci předsunuté přítomnosti NATO vznikly v reakci na ruskou anexi ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014. Umístěny byly v Polsku a v pobaltských zemích.
Ruskou agresi podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga Moskva krátce před jejím začátkem maskovala do lží o stahování svých vojáků. Během války ale Rusko vypouští další lži o biologických či chemických zbraních na Ukrajině, čímž může podle NATO připravovat záminku k chemickému útoku.
"Musíme zůstat ostražití, protože je možné, že by Rusko mohlo naplánovat operace zahrnující chemické zbraně," řekl Stoltenberg v rozhovoru pro německý list Welt am Sonntag s tím, že by šlo o válečný zločin.
Související
Sečteno. Senátní volby 2024 znají výsledky, úspěch ANO je zřejmý
Pavel šel po návratu z USA volit senátora na Litoměřicku
Senát ČR , Armáda České Republiky , Slovensko
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Potenciálně škodlivé počasí. Co slibuje předpověď na neděli?
včera
Karla III. mrzí úmrtí Maggie Smithové. Herečku označil za národní klenot
včera
Zemětřesení v mužském tenise na spadnutí? WADA žádá dvouletou stopku pro světovou jedničku Sinnera
včera
Počasí v Evropě je nečekaně chladné. A příští týden nebude o moc lepší
včera
Megalomanští Saúdové na stavbách nešetří. Vzniká město v jediné budově i lyžařské středisko
včera
Fiala hájí svůj postup ve vládní krizi s Piráty. Sepsul Michálka, který mu nezvedl telefon
včera
České královské korunovace. Jak probíhaly a jaký měly význam?
včera
Plzeň dvakrát v zápase s Frankfurtem prohrávala. V závěru dvěma brankami šokovala soupeře
včera
Sečteno. Senátní volby 2024 znají výsledky, úspěch ANO je zřejmý
včera
Trump může mít osud Ukrajiny a Evropy ve svých rukou. Musí si dát pozor na jazyk
včera
Potvrzeno. Hassan Nasralláh je mrtvý, oznámilo hnutí Hizballáh
včera
Policie reaguje na smrt Nasralláha. V Česku přijala preventivní opatření
včera
Pavel šel po návratu z USA volit senátora na Litoměřicku
včera
Princ Harry varoval před epidemií u mladých. Souvisí se sociálními sítěmi
včera
Trump je připraven žalovat Google. Škodí mu prý v boji o Bílý dům
Aktualizováno včera
Šéf Hizballáhu Hasan Nasralláh je mrtev, oznámil Izrael
včera
Z Paříže do Berlína nově za 8 hodin. Bude spuštěna nová linka superrychlého vlaku
včera
Miloš Zeman má osmdesátiny. Slavit bude na Hluboké, dorazí Fico či Babiš
včera
Nečekané prohlášení Samaranche: MOV dá Rusku "okamžitě" zelenou, pokud mne zvolí
včera
Klíčové státy pro Harrisovou, ukazuje nový průzkum. Rozhodnuto ale není
Do listopadových prezidentských voleb v USA zbývá jen několik týdnů. Podle nejnovějšího průzkumu má viceprezidentka Kamala Harrisová těsný náskok před exprezidentem Donaldem Trumpem v šesti ze sedmi klíčových států, které jsou označovány jako tzv. swing states. V sedmém je souboj vyrovnaný, vyplývá z šetření agentury Bloomberg News a společnosti Morning Consult.
Zdroj: Lucie Podzimková