Česká republika je blízko dohodě s Německem o sdílení plynu v případě nouze. Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) to řekl po dnešním pražském jednání s německým ministrem hospodářství a klimatu Robertem Habeckem. Česko má podle Síkely eminentní zájem o podíl ve vznikajících německých LNG terminálech.
Síkela uvedl, že dnes s Habeckem probírali shodu o solidaritě, která nastavuje podmínky, za kterých bude Německo s Českem sdílet plyn v případě nouze. "Věřím, že jsme se výrazně posunuli a brzy budeme moci naši společnou dohodu uzavřít," řekl Síkela bez dalších informací. Uvedl, že česká ekonomika je s německou extrémně propojená, takže "když šlape německý průmysl, pomáhá i českému."
Síkela také podotkl, že se mu například domácí opozice vysmívala za myšlenku, že v případě, že budou české domácnosti trpět nedostatkem plynu, že se zastaví část německého průmyslu. "A my pak od nich dostaneme tu potřebnou část plynu. Tak k této dohodě jsme se přiblížili v tom, že jsme definovali parametry, za jakých by se to dělo. Mluvili jsme i o tom, jak pracovat s tím, že by tím Německu vznikla určitá škoda. A jak my jako strana, které by se pomáhalo, to budeme kompenzovat," řekl Síkela. Žádné bližší informace však neuvedl.
Kvůli dostatku energií mluvili Síkela s Habeckem i o vznikajících německých terminálech na zkapalněný zemní plyn (LNG) ve Wilhelmshavenu a v Brunsbüttelu u Hamburku. "Řekl jsem panu ministrovi, že za Česko máme o podíl v některém z nich eminentní zájem. Německo je klíčový partner pro náš plán odchodu od ruských fosilních paliv," řekl Síkela.
Česká republika od září získává plyn z LNG terminálu v nizozemském přístavu Eemshaven, ve kterém má pronajaté tři miliardy metrů krychlových plynu. Spotřeba plynu v České republice loni přesáhla devět miliard metrů krychlových.
Síkela s Habeckem dnes také mluvili o vylepšení dočasného krizového rámce, tedy pomoci velkým podnikům proti vysokým cenám energií, který přijala Evropská komise na konci března. Český ministr uvedl, že je potřeba ho prodloužit, pozměnit a posunout tak, aby byl více flexibilní a reagoval na danou situaci . "Rádi bychom vyzvali Evropskou komisi k co nejdřívějšímu předložení prvního návrhu. Věříme, že to je v zájmu celého hospodářství v Evropské unii," řekl Síkela.
Související
Válka v Íránu se propíše o peněženek Čechů. První velký dodavatel energií zdražuje
Bod obratu. Útoky na plynová pole a rafinérie jsou podle expertů zásadním zlomem ve válce s Íránem
Aktuálně se děje
před 52 minutami
Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace
před 2 hodinami
USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení
před 3 hodinami
Stíhačka NATO sestřelila dron nad Rumunskem, zřejmě byl ruský
před 4 hodinami
Netanjahuovo odmítnutí nevadí. Hamás zahájil jednání o mírovém plánu pro Pásmo Gazy
před 5 hodinami
Vraťte se do reality, vzkázal Írán Trumpovi po slovech o ovládnutí Hormuzského průlivu
před 7 hodinami
Ukrajina podnikla jeden z největších letošních útoků na Rusko
před 8 hodinami
Další země svádí boj s plameny. Belgii zasáhl největší požár v moderní historii země
před 9 hodinami
Rusko buduje vlastní variantu Starlinku. Rychleji, než se předpokládalo
před 10 hodinami
Flamingo v akci: Ukrajina poprvé udeřila v ruském vnitrozemí střelami vlastní výroby
před 12 hodinami
Počasí příští týden: Po krátkém ochlazení se vrátí tropy
včera
Maďarsko začalo potápět lodě na Dunaji, aby udrželo v chodu jedinou jadernou elektrárnu
včera
Vývoj umělé inteligence vstupuje do nové fáze. Lidé začínají vytvářet své digitální dvojníky
včera
Zákaz sociálních sítí pro děti ve Francii neprošel. Nejvyšší soud zákon zrušil
včera
Po silném zemětřesení zasáhlo Indonésii 230 dalších otřesů. Počet mrtvých roste
včera
Ukrajina dokončuje vývoj první balistické rakety. Bude sloužit jako základ evropského protiruského štítu
včera
Ruská armáda utrpěla v červenci jedny z nejvyšších ztrát od začátku invaze, Ukrajina hlásí úspěšnou protiofenzívu
včera
Španělsko a Maroko se bojí další migrační vlny. Výrazně posilují bezpečnost na hranicích
včera
Rusko vydalo zatykač na Conora Kennedyho, syna ministra zdravotnictví USA
včera
Chorvatsko pohltily rozsáhlé lesní požáry
včera
Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor
Uplynulo pět let od chaotického stažení amerických vojsk z Kábulu a návratu Hnutí Tálibán k moci. Afghánistán se za tuto dobu proměnil v dějiště jedné z nejzávažnějších lidskoprávních a humanitárních krizí na světě. Přestože Spojené státy během dvacetileté války investovaly do konfliktu obrovské finanční prostředky, v současnosti se země i její obyvatelé ocitli mimo hlavní bod zájmu mezinárodního společenství, a to navzdory hrozícímu hladomoru a plošnému potlačování základních práv.
Zdroj: Libor Novák