Opatření české vlády stanoví maximální ceny energií, představené unijní opatření určí maximální výnosy výrobců a zajistí finanční prostředky do státních rozpočtů na pomoc odběratelům zasaženým vysokými cenami energií. Rozdíl v národním a celoevropském řešení na twitteru krátce popsal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
"Není strop jako strop. Český strop cen energií znamená úplně něco jiného než ten unijní," uvedl Síkela na twitteru. Česká vláda se shodla na zavedení maximální ceny za elektřinu a plyn pro domácnosti a živnostníky. Strop na silovou elektřinu bez nákladů na distribuci byl stanoven na 6000 Kč za megawatthodinu (MWh), což odpovídá zhruba 200 eur bez DPH (4900 Kč) za MWh. Koncový zákazník by spolu s distribucí měl za elektřinu platit zhruba 7000 až 9000 korun za MWh. U plynu by strop měl být 3000 korun za MWh, což odpovídá zhruba 100 eur za MWh bez DPH.
Evropská komise navrhuje omezit příjmy výrobců elektřiny vyráběné z neplynových zdrojů, kteří mají nebývalé zisky v souvislosti s rekordním růstem cen. Oznámila to dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, podle níž krizové opatření přinese členským zemím Evropské unie 140 miliard eur (přes 3,43 bilionu korun), které mohou využít na podporu spotřebitelů ohrožených drahými energiemi. Na pomoci se budou podílet i poplatky získané od producentů fosilních paliv, dodala.
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezident Hospodářské komory ČR Tomáš Prouza na twitteru uvedl, že Evropská komise navrhne strop 180 eur za MWh na výrobní cenu. "Cokoliv nad tuto cenu výrobci odvedou do státních rozpočtů. Každá vláda si pak určí cenový strop pro zákazníky podle svého uvážení. Strop pro výrobce financuje strop pro lidi," uvedl Prouza. Energetický expert a poradce investiční skupiny J&T Michal Šnobr na twitteru uvedl, že evropské řešení nezahrnuje banky, zdaní pouze výrobce elektřiny.
Český návrh daně z neočekávaných zisků, takzvaná windfall tax, se podle ministerstva financí měla vztahovat na velké společnosti s významnou činností v odvětvích, ve kterých vznikají neočekávané zisky, tedy ve výrobě a rozvodu elektřiny a plynu, bankovnictví, těžbě ropy a zemního plynu a výrobě a distribuci ropných produktů.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pondělí uvedl, že národní opatření ohledně stanovení maximálních cen bude mít dopad do rozpočtu maximálně 130 miliard korun. Vliv na výši záloh bude mít cenový strop od listopadu, dodal.
Související
Krize na Kubě se prohlubuje. Ministr přiznal zásadní problém
Babiš opět píše do Bruselu. Premiér prozradil, co se Česku nelíbí
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Odchod z EU stojí Británii miliardy liber. Lidé brexitu hořce litují
před 2 hodinami
Trump neplánuje stáhnout 50 tisíc vojáků z Blízkého východu. Válku v Íránu srovnal s Vietnamem
před 3 hodinami
Ruský bezpilotní letoun vážně poškodil jednu z budov Černobylu
před 5 hodinami
Příběh, který plnil přední stránky světových médií, skončil tragicky. Amerického studenta našli v Japonsku mrtvého
před 6 hodinami
Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí
před 7 hodinami
Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost
před 8 hodinami
Rusko, nebo Západ? Arménie v klíčových volbách rozhoduje o své budoucnosti
před 10 hodinami
Americká armáda sestřelila v Hormuzském průlivu íránské útočné drony
před 11 hodinami
Počasí příští týden tropické teploty nepřinese, hrozí ale bouřky
včera
USA nepustily do země klíčové členy íránské fotbalové reprezentace. Teherán vyzval FIFA, aby zasáhla
včera
Pentagon hluboce znepokojují špionážní aktivity Izraele v USA
včera
Americký lékař nakažený ebolou byl propuštěn z nemocnice
včera
Francie v slzách. Zemřela Bernadette Chiracová
včera
Trump: Írán na dohodu o ukončení války nepřistoupil, ale nebude mít jinou možnost
včera
Den D pro Kosovo se blíží. Voliči v neděli určí směřování země, exprezidentka důrazně varuje
včera
Oficiální statistiky eboly klesají. Pozitivní to ale není
včera
Nevycházejte ven, slyšeli obyvatelé Petrohradu. Město čelí masivnímu ukrajinskému útoku
včera
Putin se vyjádřil k nabídce Zelenského na osobní setkání
včera
Mezi EU a USA bují spor o Bosnu a Hercegovinu. Odhaluje skutečné americké motivy na Balkáně
včera
Americké síly zaútočily na íránské radarové stanice, Teherán vyslal balistické rakety
Křehké příměří mezi Spojenými státy a Íránem čelí další zatěžkávací zkoušce poté, co si obě strany v oblasti Perského zálivu vyměnily sérii vojenských úderů. Americké síly nejprve zneškodnily íránské bezpilotní letouny a následně zaútočily na radarové stanice na jihoasijském pobřeží. Teherán na tento krok reagoval masivní raketovou odvetou namířenou proti americkým vojenským základnám v regionu. Podle dostupných informací byly do pohotovosti uvedeny obranné systémy v několika sousedních státech, což vyvolalo vážné obavy z opětovného rozhoření plnohodnotného konfliktu.
Zdroj: Libor Novák