Smrt Karla Gotta: Vláda vyhlásí v sobotu 12. října státní smutek

Vláda vyhlásí na sobotu 12. října státní smutek kvůli úmrtí zpěváka Karla Gotta, který zemřel po těžké nemoci v úterý 1. října. Smutek připadne na den, kdy se uskuteční v katedrále svatého Víta zádušní mše za zesnulého umělce. O den dříve se s Gottem rozloučí veřejnost na Žofíně. Poslední rozloučení připravuje vdova Ivana Gottová ve spolupráci s pražským arcibiskupstvím, úřadem vlády a prezidentskou kanceláří. Detaily pohřebního obřadu by měly být známy v úterý 8. října.

Zástupci vlády podle premiéra Andreje Babiše od počátku komunikují se zpěvákovou rodinou, která se rozhodla pro pohřeb se státními poctami. Všechny informace ohledně pohřbu mají jeho nejbližší zveřejnit na webu. Dnes večer na stránkách bez dalších podrobností jen uvedli, že "poslední rozloučení s Karlem Gottem připravuje Ivana Gottová ve spolupráci s Arcibiskupstvím pražským a dále Úřadem vlády České republiky a kanceláří prezidenta České republiky".

Lidé se s Gottem rozloučí v pátek 11. října od 08:00 do 22:00 v Paláci Žofín na Slovanském ostrově. Následující den se bude konat od 11:00 zádušní mše pro pozvané hosty ve svatovítské katedrále na Pražském hradě, kterou bude sloužit kardinál Dominik Duka. Pražský arcibiskup se v neděli vrací ze Santiaga de Compostela ze setkání evropských biskupů, v pondělí začnou přípravy na mši. Podle informací ČTK bude o seznamu pozvaných hostů prioritně rozhodovat rodina.

S uctěním Gottovy památky počítá i prezident Miloš Zeman. "Pražský hrad už významné gesto úcty velkému umělci učinil a činí. Státní vlajky jsou na Pražském hradě a v Lánech staženy na půl žerdi," uvedl mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Vlajky na půl žerdi by úřady měly stáhnout i v den státního smutku.

I dnes odpoledne, třetí den po smrti oblíbeného zpěváka, proudili lidé k jeho vile na pražské Bertramce, aby zde uctili jeho památku. Prostranství před domem hustě pokryly svíčky a květiny a lidé tu nechávají také plyšáky, fotografie, obrázky a vzkazy. Svíčky za Gotta hoří i na dalších pietních místech v Praze a dalších městech republiky.

Rodina zatím nezveřejnila, kde bude Gott pochován. Média zmiňují, že v Újezdě u Svatého Kříže na Rokycansku je rodinná hrobka, v níž jsou pochováni jeho rodiče i prarodiče. Další variantou je Vyšehradský hřbitov, kde je pohřbena řada významných osobností českého kulturního a společenského života.

Pražští politici mezitím řeší, které místo v hlavním městě by mohlo nést jméno Karla Gotta. V první městské části je podle jejího místostarosty Petra Hejmy (STAN) několik možností, jít by mohlo mimo jiné o pojmenování velkého sálu Lucerny. Dalším územím, kde by mohlo některé místo nést zpěvákovo jméno, je Praha 5, ve které zpěvák léta žil. Na internetu se objevil ve veřejné diskusi nápad dát Gottovo jméno některé ze stanic plánovaného metra D. Návrhy se bude 23. října zabývat místopisná komise rady hlavního města, která bude chtít, aby se k nim předem vyjádřila Gottova rodina.

Loni na podzim pojmenovala Praha piazzetu před hotelem Intercontinental v Praze 1 po režiséru Miloši Formanovi. Předtím město pojmenovalo prostor mezi historickou budovou Národního divadla a Novou scénou jako náměstí Václava Havla.

Karla Gotta dnes ve velkém připomněly německé noviny, které ve čtvrtek kvůli státnímu svátku nevyšly. Zesnulému českému zpěvákovi věnují často rozsáhlé profily, v nichž o něm píšou jako o hvězdě populární hudby, Hlasu Prahy nebo českém národním hrdinovi.

Související

Signatář Charty 77 Daniel Kroupa nechce soudit umělce, kteří podepsali Antichartu sloužící k dehonestaci opozice. Rozhovor

Umělci před 45 lety morálně selhali. Z Anticharty se někteří pokoušeli vylhat. Gott sehrál režimu trapnou roli, říká Kroupa

Podlehli tlaku komunistického režimu a nechali se jím ostudně zneužít. Přesně před 45 lety morálně selhali umělci, především herci, když v Národním divadle v pátek 28. ledna 1977 podepsali Antichartu, která dehonestovala opozici, jež na sebe upozornila občanskou iniciativou Charta 77 kritizující systém. O týden později 4. února 1977 v pražském Divadle hudby normalizátory podpořili i textaři, hudebníci a zpěváci včetně Karla Gotta. Někdejší signatář Charty 77 Daniel Kroupa dovede pochopit, že někteří měli vážné důvody k tomu, aby špatný skutek v podobě Anticharty udělali. „Mrzí mě, když se z toho někteří lidé i po letech pokoušeli vylhat a při tom se do té hanebnosti propadali ještě hlouběji. Gott sehrál režimu trapnou roli. Chtěl zpívat, mít se dobře,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz bývalý politik Daniel Kroupa.

Více souvisejících

Karel Gott Andrej Babiš Státní smutek Vláda ČR

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy