Smrt Karla Gotta: Vláda vyhlásí v sobotu 12. října státní smutek

Vláda vyhlásí na sobotu 12. října státní smutek kvůli úmrtí zpěváka Karla Gotta, který zemřel po těžké nemoci v úterý 1. října. Smutek připadne na den, kdy se uskuteční v katedrále svatého Víta zádušní mše za zesnulého umělce. O den dříve se s Gottem rozloučí veřejnost na Žofíně. Poslední rozloučení připravuje vdova Ivana Gottová ve spolupráci s pražským arcibiskupstvím, úřadem vlády a prezidentskou kanceláří. Detaily pohřebního obřadu by měly být známy v úterý 8. října.

Zástupci vlády podle premiéra Andreje Babiše od počátku komunikují se zpěvákovou rodinou, která se rozhodla pro pohřeb se státními poctami. Všechny informace ohledně pohřbu mají jeho nejbližší zveřejnit na webu. Dnes večer na stránkách bez dalších podrobností jen uvedli, že "poslední rozloučení s Karlem Gottem připravuje Ivana Gottová ve spolupráci s Arcibiskupstvím pražským a dále Úřadem vlády České republiky a kanceláří prezidenta České republiky".

Lidé se s Gottem rozloučí v pátek 11. října od 08:00 do 22:00 v Paláci Žofín na Slovanském ostrově. Následující den se bude konat od 11:00 zádušní mše pro pozvané hosty ve svatovítské katedrále na Pražském hradě, kterou bude sloužit kardinál Dominik Duka. Pražský arcibiskup se v neděli vrací ze Santiaga de Compostela ze setkání evropských biskupů, v pondělí začnou přípravy na mši. Podle informací ČTK bude o seznamu pozvaných hostů prioritně rozhodovat rodina.

S uctěním Gottovy památky počítá i prezident Miloš Zeman. "Pražský hrad už významné gesto úcty velkému umělci učinil a činí. Státní vlajky jsou na Pražském hradě a v Lánech staženy na půl žerdi," uvedl mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Vlajky na půl žerdi by úřady měly stáhnout i v den státního smutku.

I dnes odpoledne, třetí den po smrti oblíbeného zpěváka, proudili lidé k jeho vile na pražské Bertramce, aby zde uctili jeho památku. Prostranství před domem hustě pokryly svíčky a květiny a lidé tu nechávají také plyšáky, fotografie, obrázky a vzkazy. Svíčky za Gotta hoří i na dalších pietních místech v Praze a dalších městech republiky.

Rodina zatím nezveřejnila, kde bude Gott pochován. Média zmiňují, že v Újezdě u Svatého Kříže na Rokycansku je rodinná hrobka, v níž jsou pochováni jeho rodiče i prarodiče. Další variantou je Vyšehradský hřbitov, kde je pohřbena řada významných osobností českého kulturního a společenského života.

Pražští politici mezitím řeší, které místo v hlavním městě by mohlo nést jméno Karla Gotta. V první městské části je podle jejího místostarosty Petra Hejmy (STAN) několik možností, jít by mohlo mimo jiné o pojmenování velkého sálu Lucerny. Dalším územím, kde by mohlo některé místo nést zpěvákovo jméno, je Praha 5, ve které zpěvák léta žil. Na internetu se objevil ve veřejné diskusi nápad dát Gottovo jméno některé ze stanic plánovaného metra D. Návrhy se bude 23. října zabývat místopisná komise rady hlavního města, která bude chtít, aby se k nim předem vyjádřila Gottova rodina.

Loni na podzim pojmenovala Praha piazzetu před hotelem Intercontinental v Praze 1 po režiséru Miloši Formanovi. Předtím město pojmenovalo prostor mezi historickou budovou Národního divadla a Novou scénou jako náměstí Václava Havla.

Karla Gotta dnes ve velkém připomněly německé noviny, které ve čtvrtek kvůli státnímu svátku nevyšly. Zesnulému českému zpěvákovi věnují často rozsáhlé profily, v nichž o něm píšou jako o hvězdě populární hudby, Hlasu Prahy nebo českém národním hrdinovi.

Související

Signatář Charty 77 Daniel Kroupa nechce soudit umělce, kteří podepsali Antichartu sloužící k dehonestaci opozice. Rozhovor

Umělci před 45 lety morálně selhali. Z Anticharty se někteří pokoušeli vylhat. Gott sehrál režimu trapnou roli, říká Kroupa

Podlehli tlaku komunistického režimu a nechali se jím ostudně zneužít. Přesně před 45 lety morálně selhali umělci, především herci, když v Národním divadle v pátek 28. ledna 1977 podepsali Antichartu, která dehonestovala opozici, jež na sebe upozornila občanskou iniciativou Charta 77 kritizující systém. O týden později 4. února 1977 v pražském Divadle hudby normalizátory podpořili i textaři, hudebníci a zpěváci včetně Karla Gotta. Někdejší signatář Charty 77 Daniel Kroupa dovede pochopit, že někteří měli vážné důvody k tomu, aby špatný skutek v podobě Anticharty udělali. „Mrzí mě, když se z toho někteří lidé i po letech pokoušeli vylhat a při tom se do té hanebnosti propadali ještě hlouběji. Gott sehrál režimu trapnou roli. Chtěl zpívat, mít se dobře,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz bývalý politik Daniel Kroupa.

Více souvisejících

Karel Gott ,  Andrej Babiš ,  Státní smutek ,  Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Předseda SPD Tomio Okamura

Okamura: Koalice se dohodla, že nelegální překročení státních hranic bude opět trestným činem

Nelegální překročení státních hranic České republiky by se mělo v budoucnu opět stát trestným činem, a to na základě dohody vládní koalice, kterou po jednání oznámil předseda Sněmovny a šéf hnutí SPD Tomio Okamura. Nová úprava má cílit výhradně na občany třetích zemí, kteří se pokusí dostat na české území nelegálním způsobem, přičemž se nijak nedotkne obyvatel Evropské unie, Norska či Švýcarska.

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Velká Británie

MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko

Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Spojené království vstoupilo do zcela nové éry národní bezpečnosti, v níž čelí nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války. Šéf tajné služby Sir Ken McCallum v projevu v Londýně uvedl, že současná úroveň rizika vyžaduje mnohem větší nasazení personálních i finančních zdrojů než v minulých desetiletích, přičemž do ohrožení se dostávají klíčové oblasti od bankovnictví přes leteckou dopravu až po zdravotnictví.

před 4 hodinami

Donald Tusk

EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní

Evropští představitelé se připravují na čtvrteční summit Evropské rady, kde hodlají prosadit zpřísnění sankcí vůči Ruské federaci. Tento krok přichází v době rostoucího napětí a zjevného rozporu s postupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno uzavřel dohodu s Vladimirem Putinem o uvolnění dovozu ruské nafty s cílem snížit ceny pohonných hmot v USA.

před 5 hodinami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 7 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 12 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy