Sněmovna schválila pravidla pro sčítání lidu 2021, dotaz na víru má zůstat

Sčítání lidu, domů a bytů se koná jednou za deset let. K novinkám příštího cenzu k 27. březnu 2021 patří to, že lidé budou odpovídat na méně otázek než v minulosti, neboť část dat statistici získají z registrů.

Zatímco v roce 2011 lidé vypisovali tři listy s 47 údaji, tentokrát by měli podle vládního návrhu zadávat o dvě desítky údajů méně do dvou listů. Formuláře budou moci snadno vyplnit elektronicky. Tiskopisy v papírové formě doručí sčítací komisaři pouze lidem, kteří informace elektronicky neodešlou.

Prostřednictvím formulářů bude Český statistický úřad zjišťovat jména a příjmení lidí, druh a číslo dokladu jejich totožnosti, datum narození a pohlaví, místo pobytu, národnost, mateřský jazyk, dosažené vzdělání, počet dětí, povolání nebo dojíždění do zaměstnání. Data budou zpracovávána v anonymizované podobě. Statistici budou zjišťovat také způsob bydlení, velikost bytu, připojení na plyn a vodovod, způsob vytápění nebo složení domácnosti, tedy seznam osob v bytě a vztahy mezi nimi.

Sněmovna schválila můj pozměňovací navrh ke sčítání lidu 2021-bude v něm dobrovolně zjišťováno náboženské vyznání, což bylo v původním návrhu zákona nepochopitelně vynecháno. Zjišťovalo se ve všech cenzech od roku 1869,vyjma doby komunismu,a byla by škoda tato cenná data narušit.

Předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček absenci dotazu na víru ve vládním návrhu zdůvodňoval tím, že při minulém sčítání na něj odpověděla jen zhruba polovina lidí. Pro mnohé z nich to byla otázka citlivá a řada lidí prý uváděla vymyšlená vyznání. Podle Martina Baxy (ODS) by nebylo logické přijít o data, která se zjišťovala při předchozích třech sčítáních.

Za nevyplnění formuláře nebo jeho záměrně chybné vyplnění bude hrozit pokuta 10.000 korun, za zneužití údajů ze sčítání až půlmilionová sankce. Sčítání má včetně přípravy a vyhodnocení v období od roku 2018 do roku 2023 stát 2,23 miliardy korun. Minulý cenzus vyšel na 2,27 miliardy korun. Statistici ale uvádějí, že úspora bude až pětinová vzhledem k využití registrů.

Poprvé bylo sčítání lidu na českém území v roce 1869. Od roku 1918, tedy od vzniku samostatného Československa, se jich uskutečnilo devět. Zatím poslední bylo před devíti lety, kdy se dotazníky daly poprvé vyplňovat přes internet. Zatímco severské státy, Slovinsko či Rakousko získávají údaje hlavně z databází úřadů, v Česku se budou muset znovu zapojit všichni lidé. České registry všechna potřebná data neobsahují. Statistici se ale budou snažit využít informace, které v nich jsou.