Soud musí opět řešit Babišovy výroky o explozích ve Vrběticích, firma žádá odškodnění 15 milionů

Nejvyšší soud vrátil k pražskému soudu kauzu, v níž Imex Group žádá po státu odškodnění 15 milionů korun kvůli výrokům Andreje Babiše (ANO) po explozích ve Vrběticích na Zlínsku. Firma tvrdí, že ji výroky poškodily. Pražské soudy žalobě nevyhověly, Nejvyšší soud ale po dovolání firmě částečně vyhověl a věc vrátil k dalšímu řízení Obvodního soudu pro Prahu 2. V tiskové zprávě to dnes uvedl mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček.

Zbrojaři konkrétně žalovali ministerstva obrany a vnitra za to, že podle nich neuhlídala důvěrné informace z vyšetřování a Babiš jako ministr financí je poté v televizním pořadu podle firmy překroutil a zveřejnil. Imex tvrdil, že výroky zásadně poškodily pověst firmy, která si vrbětické sklady pronajímala.

Obvodní soud pro Prahu 2 i Městský soud v Praze žalobu označily za nedůvodnou. Podle jejich rozhodnutí nelze na prohlášení veřejných činitelů ve sdělovacích prostředcích ani na předcházející neformální toky informací z ministerstev aplikovat zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. Firma proti rozhodnutí podala dovolání.

Nejvyšší soud v rámci rozhodnutí o dovolání firmě nevyhověl v části, kde brojila proti zamítnutí návrhu na přerušení soudního řízení. V ostatních věcech ale dospěl k jinému právnímu názoru než soudy nižších instancí.

Podle Nejvyššího soudu stát musí nést odpovědnost za jednání svých orgánů, které nezákonně zasáhlo do základních práv jednotlivců. "Stát totiž nemá v tomto ohledu svobodnou vůli a nelze připustit, aby státní orgány při výkonu svých pravomocí působily újmu. Naopak je třeba trvat na tom, aby výkon veřejné moci zasahoval do práv druhých osob pouze tehdy, je-li k tomu dán zákonný podklad," uvedl mluvčí. Doplnil, že nesprávným úředním postupem tak může být i situace, kdy osoba jednající za státní orgán veřejně podá nepravdivou informaci a způsobí tím újmu.

Nejvyšší soud tak částečně zrušil rozsudek odvolacího Městského soudu v Praze z listopadu 2017 a zrušil také některé výroky rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2. Věc pak tomuto soudu vrátil zpět k dalšímu řízení.

Dva sklady ve Vrběticích na Zlínsku explodovaly v říjnu a prosinci 2014, ostravská firma Imex Group je měla pronajaté. Při prvním výbuchu zemřeli dva lidé. Po druhém výbuchu řekl Babiš v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce, že firma Imex je velmi kontroverzní. Mimo jiné uvedl, že obdobným problémům jako ve Vrběticích čelil podnik i v Bulharsku a že Imex také vyvážel zbraně do Konga, pro které platí zbrojní embargo.

Firma už tehdy reagovala tak, že Babiš lže. Nejdříve podala trestní oznámení a poté i žalobu. Stát žalovala proto, že se nynější remiér Babiš podle firmy nevyjadřoval jako soukromá osoba, nýbrž jako člen vlády.

Související

Více souvisejících

Andrej Babiš Imex Group výbuch ve Vrběticích na Zlínsku Nejvyšší soud

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy