SPD může navrhnout svého kandidáta na prezidenta

Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) se chce až na jaře nebo v polovině příštího roku rozhodnout, zda navrhne voličům vlastního kandidáta na prezidenta. Na tiskové konferenci to řekl Tomio Okamura, který dnes obhájil post předsedy hnutí. SPD podle něj v otázce případné nominace nebude pospíchat a vyčká na vývoj situace. Okamura se ucházel o post prezidenta v první prezidentské volbě v roce 2013, nesplnil ale kritéria kandidatury.

Okamura novinářům řekl, že otázku prezidentské volby rámcově řešilo předchozí předsednictvo hnutí. SPD podle něj počítá, že se tématu bude věnovat až na jaře nebo v polovině roku. Poukázal na to, že hnutí má ve Sněmovně 20 poslanců, díky jejich podpisům tak může navrhnout do volby vlastního kandidáta. "Nemusíme proto pospíchat a můžeme si dovolit vyhodnotit situaci," poznamenal. Očekává, že nastupující vláda nezvládne například vyřešit zdražování, přibude nespokojených a situace v ČR tak podle něj může eskalovat. "Vyčkáme situace, podíváme se, kdo bude kandidovat, a proběhne diskuze, jestli budeme generovat vlastního kandidáta, který bude mít šanci postoupit alespoň do druhého kola," řekl.

Okamura na podzim 2012 oznámil kandidaturu do přímé volby prezidenta. Jeho příznivci shromáždili přes 50.000 potřebných podpisů, podle úřadů jich ale nebylo dostatečné množství platné a z kandidatury tak byl vyřazen.

Prezidentská volba by se měla konat na počátku roku 2023. Lidé si v ní zvolí nástupce Miloše Zemana, který už svůj post nemůže obhajovat. Zájem ucházet se o křeslo prvního ústavního představitele země už naznačila řada kandidátů, oficiálně ale většina z nich s oznámením kandidatury zatím vyčkává.

Naposledy se ke zvažování účasti ve volbě přihlásil bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Dnešnímu deníku Právo řekl, že o kandidatuře vážně přemýšlí. Rozhodnout se chce do konce zimy. Pokud se volby zúčastní, chtěl by do ní jít po získání potřebného množství voličských podpisů.

Zájem ucházet se o prezidentskou funkci již v minulých měsících potvrdil bývalý vysoký vojenský představitel Česka i NATO Petr Pavel, i on chce ale kandidaturu teprve oficiálně oznámit. Do volby by se chtěl zapojit i matematik a podnikatel Karel Janeček. Jako o vážném kandidátovi média uvažují o končícím premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Předseda hnutí ANO nedávno naznačil, že by se voleb mohl zúčastnit, pokud by jeho příznivci sesbírali dostatečný počet podpisů. Babiš již dříve uvedl, že by si jeho kandidaturu na Hrad přál Zeman.

Do boje o Hrad se chce opět zapojit i senátor Marek Hilšer a připravenost oznámil i další z minulých vyzyvatelů Zemana senátor Pavel Fischer. Kandidovat chtějí i advokátka Klára Long Slámová, Denisa Rohanová, šéfka spolku Česká asociace povinných a komik Miloš Knor. Hnutí Otevřeme Česko - Chcípl PES již sbírá podpisy pro nominaci svého šéfa Jakuba Olberta. Zemana by na Hradě rád nahradil i podnikatel Jaromír Soukup.

Ve veřejném prostoru se mluví i o dalších kandidátech. Z žen to je třeba končící rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová, dále bývalý premiér Jiří Paroubek, ministr průmyslu Vladimír Dlouhý, šéf odborářů Josef Středula nebo hudebník a někdejší politik Michael Kocáb. Kandidaturu nevyloučil ani předseda STAN a pravděpodobný ministr vnitra Vít Rakušan, exministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) a bývalá předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS). Před sněmovními volbami ji neodmítla ani ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Spekuluje se i o zájmu bývalého prezidenta Václava Klause, někdejší europoslankyně Jany Bobošíkové nebo vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové.

Do soutěže by se rádi opět zapojili i Vladimír Boštík, Roman Hladík nebo Ivan Smetana, kteří v minulých volbách nesehnali dostatek podpisů voličů či zákonodárců nebo z volby odstoupili.

Související

Více souvisejících

Svoboda a přímá demokracie (SPD)

Aktuálně se děje

před 40 minutami

 J. D. Vance

Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách

Americký viceprezident JD Vance poprvé veřejně promluvil o těžké prohře Republikánské strany v nedávných kongresových volbách a otevřeně prohlásil, že skutečná příčina volebního debaklu je zcela zřejmá. Ve svém příspěvku na sociální síti X uvedl, že do voleb vstupoval s negativními pocity poté, co jej průzkumy veřejného mínění varovaly před výraznou ztrátou podpory a porážkou v celkovém součtu o třináct procent.

před 2 hodinami

Hackeři, ilustrační foto

Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko

Rozsáhlé kybernetické útoky na chladicí zařízení v evropských supermarketech během několika posledních týdnů odhalily zranitelnost klíčové infrastruktury Evropské unie. Incidenty, které zasáhly obchody v nejméně devíti členských státech včetně Belgie, Německa, Švédska či Lucemburska, vyvolaly obavy bezpečnostních expertů z nové vlny hybridní aktivity směřující proti Evropě.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Google, ilustrační fotografie

Google umožní školám omezit přístup studentů k AI

Společnost Google zavádí nové kontrolní mechanismy, které umožní školám omezit přístup studentů k jejím umělou inteligencí poháněným nástrojům. Pokud se ovšem vzdělávací instituce rozhodnou umělou inteligenci zcela odmítnout, přijdou zároveň o přístup ke klasickému internetovému vyhledávání Google. Tato změna politiky může zásadně ovlivnit způsob, jakým žáci a učitelé využívají technologie v oblasti vzdělávání po celém světě.

před 5 hodinami

Polská armáda, ilustrační fotografie

Evropské státy výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik, připravují občany na možný konflikt s Ruskem

Norsko, Finsko a Polsko výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik a přípravu obyvatelstva na možnou krizi v souvislosti s rostoucími obavami z Ruska. Podle zpráv německého listu Bild zapojují tyto země do národní obrany nad rámec pravidelných ozbrojených sil také vojenské záložníky, vládní instituce, podniky a běžné občany. Programy zahrnují výcvik v zacházení se zbraněmi, městský boj, ovládání dronů a nouzovou připravenost.

před 6 hodinami

Boris Pistorius, ministr obrany Německa

Pistorius: Celá Evropa mluví o podpoře, pak ale kope každý stát sám za sebe

Německý ministr obrany Boris Pistorius odmítl na středeční Berlínské bezpečnostní konferenci kritiku, podle níž Berlín upřednostňuje vlastní zbrojní průmysl před širší evropskou obrannou spoluprací. Reagoval tak na vyjádření předsedkyně výboru Evropského parlamentu pro obranu Marie-Agnes Strack-Zimmermannové, která zemi obvinila z přílišného soustředění na nákupy zbraní od domácích výrobců.

před 7 hodinami

Budova Kapitolu

5 faktorů, které republikánům prohrály volby

Demokraté dosáhli v letošních amerických kongresových volbách historického triumfu a převzali kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Rozsáhlá porážka republikánů je politickými analytiky vnímána jako ostré odmítnutí dvouletého působení prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě. Podle nově zveřejněných analýz BBC vedlo k tomuto politickému obratu hned několik klíčových faktorů včetně ekonomických potíží a zahraničních konfliktů.

před 7 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Jsou volby do Kongresu začátkem Trumpova konce?

Výsledky letošních kongresových voleb ve Spojených státech přinesly pro republikánskou stranu zdrcující porážku, když opoziční demokraté převzali kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Prezident Donald Trump se po sérii překvapivých ztrát v tradičních baštách stal hlavním strůjcem vlastní oslabené pozice. Obdobný obrat v obou komorách během polovičních voleb přitom v moderní historii USA nastal od druhé světové války pouze třikrát.

před 8 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Jeden z nejtragičtějších útoků války. Rusové zaútočili na školu, přes 35 mrtvých

Při ruském leteckém úderu na frontové město Komysuvacha v Záporožské oblasti zahynulo nejméně 37 lidí a desítky dalších jsou nezvěstné. Ruské síly shodily na budovu školy, která sloužila jako lidový úkryt a humanitární distribuční středisko, nejméně devět silných bomb. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil tento útok za jeden z nejtragičtějších v průběhu celého konfliktu.

před 9 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Konec podpory Izraele? Odborníci Trumpův krok nechápou, lidé budou spokojení

Americký prezident Donald Trump učinil během volebního dne překvapivé oznámení, když v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že Spojené státy ukončí poskytování roční vojenské pomoci Izraeli ve výši téměř čtyř miliard dolarů. Toto prohlášení přišlo v kritický politický okamžik probíhajících kongresových voleb a poukazuje na hlubší posuny v americké zahraniční i vnitrostátní politice. Ačkoliv oznámení postrádalo podrobnosti, vyvolalo okamžitý rozruch mezi politickými pozorovateli.

před 9 hodinami

Budova Kapitolu

Co stojí za výhrou demokratů? Zlomovým bodem pro Američany byl Írán, nebyl ale jediný

Výsledky letošních kongresových voleb přinesly zásadní obrat, když voliči vyjádřili hlubokou nespokojenost s ekonomickou situací za vlády prezidenta Donalda Trumpa. Přestože makroekonomické ukazatele jako nezaměstnanost či spotřebitelské výdaje vykazovaly stabilní kondici, veřejnost pocítila zhoršení svých životních podmínek. Obyvatelé proto dali ve volbách přednost opozičním demokratům, kteří dokázali úspěšně zúročit všeobecnou frustraci z rostoucích životních nákladů.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Prezident Trump

Proč prohráli? Republikáni obvinili Trumpa z porážky ve volbách

Celostátní demokratická vlna udeřila v kongresových volbách mimořádnou silou. Tento jev se rovnoměrně projevil napříč všemi americkými okresy bez ohledu na jejich dlouhodobou politickou historii. Demokraté si již bezpečně zajistili kontrolu nad Senátem a směřují také k ovládnutí Sněmovny reprezentantů.

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Kongres USA

V USA se po volbách začíná mluvit o Americe bez Trumpa

Po zdrcujících výsledcích v letošních kongresových volbách, v nichž republikáni utrpěli hluboké ztráty a směřují ke ztrátě kontroly nad oběma komorami Kongresu, začínají někteří představitelé strany otevřeně hovořit o politické budoucnosti bez Donalda Trumpa. Strana se po sérii neúspěšných soubojů napříč zemí ocitá v situaci, kdy musí čelit otázce nového směřování konzervativního hnutí po skončení současného prezidentského mandátu.

před 13 hodinami

Donald Trump

První slova Trumpa k výsledkům voleb: Neskrývá překvapení, hlasování ale akceptuje

Americký prezident Donald Trump vystoupil v rozhovorech pro televizní stanici Fox News a server Politico, kde reagoval na výsledky proběhnuvších voleb v polovině mandátu. V rozhovorech otevřeně přiznal, že demokraté odvedli dobrou práci, ačkoliv výsledek voleb označil za poněkud překvapivý. Tyto reakce poskytl bezprostředně poté, co výsledky ukázaly porážku republikánské strany a posun v Kongresu.

před 14 hodinami

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Mimořádná zpráva Trump utrpěl zdrcující porážku. Demokraté dosáhli historického výsledku, ovládli celý Kongres

Demokraté dosáhli v letošních kongresových volbách historického a rozsáhlého vítězství, když podle projekcí získali kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem. Tento monumentální politický obrat poskytuje straně významnou moc k efektivnímu vyvážení agendy prezidenta Donald Trumpa během jeho zbývajících dvou let v úřadě. Výsledky představují masivní odmítnutí ze strany voličů, kteří vyjádřili hlubokou nespokojenost se současným směrem politického vývoje. Celostátní vlna překonala očekávání politických pozorovatelů a přinesla demokratickým kandidátům úspěchy v oblastech, které byly dlouhodobě považovány za spolehlivé republikánské bašty.

před 14 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Volby v USA skončily. Ameriku teď mohou potkat tři scénáře

Po měsících kampaně a miliardových výdajích mají Spojené státy za sebou volební den, v nichž se rozhodovalo o budoucím politickém směřování USA a rovnováze moci ve Washingtonu. Přestože průzkumy veřejného mínění předvolebního období přisuzovaly mírnou převahu demokratům, nejistota ohledně výsledků zůstává vysoká a politologové podle BBC pracují hned s několika možnými scénáři vývoje.

před 15 hodinami

včera

Návrat Rusů se nelíbí ani sponzorům hokeje. Česká firma zaujala jasný postoj

Návrat ruských hokejistů do světového hokeje je velkým tématem i pro sponzory mistrovství světa. Řadí se k nim i česká sázková kancelář Tipsport, která deklarovala jasný postoj. Během případných ruských zápasů na šampionátu si reklamu dělat nehodlá. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy