Spolu bude mít méně křesel než ANO. Do Sněmovny se vrací necelá polovina poslanců

EuroZprávy.cz ČTK

EuroZprávy.cz , ČTK

9. října 2021 23:27

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie
Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Koalice Spolu, která ve sněmovních volbách získala nejvíce hlasů, bude mít podle propočtů ČTK ve Sněmovně 71 křesel, druhé ANO obsadí díky změně pravidla přepočtu hlasů 72 křesel a třetí PirSTAN 37 mandátů. SPD získala 20 křesel. Jiné strany se do Sněmovny nedostaly.

Minulé volby před čtyřmi lety vyhrálo s velkou převahou hnutí ANO, které ve 200členné Sněmovně obsadilo 78 míst. Druhá ODS získala 25 mandátů, její současný koaliční partner KDU-ČSL skončil sedmý s deseti mandáty a TOP 09 osmý se sedmi poslanci. Piráti a STAN tehdy kandidovali samostatně. Piráti skončili třetí s 22 mandáty, stejně jako SPD na čtvrtém místě. STAN na devátém místě získal šest křesel.

Do Sněmovny se vrátí 98 ze 164 kandidujících poslanců

Do Poslanecké sněmovny se po současných volbách vrátí 98 dosavadních poslanců ze 164 zákonodárců, kteří obhajovali svoje mandáty. Při předchozích volbách v roce 2017 ve Sněmovně setrvalo 76 ze 149 kandidujících poslanců.

Ve Sněmovně zůstanou předsedové stran vítězné koalice Spolu Petr Fiala (ODS), jenž je i místopředsedou dolní komory, Marian Jurečka (KDU-ČSL) a Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a také lídr druhého hnutí ANO a premiér Andrej Babiš. Poslanecký mandát obhájili také předsedové třetí koalice Pirátů se Starosty Ivan Bartoš (Piráti) a Vít Rakušan (STAN) a rovněž šéf SPD a další z místopředsedů Sněmovny Tomio Okamura.

Poslancem bude nadále nynější předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO). Naopak z pětice místopředsedů skončí Vojtěch Filip (KSČM), Tomáš Hanzel (ČSSD) a Vojtěch Pikal (Piráti). Zatímco obě tradiční levicové strany do dolní komory vůbec nepronikly, Piráti zaznamenali výrazný propad počtu mandátů z 22 na čtyři. Poslanecká křesla za Piráty tak obhájili už jen šéf jejich klubu Jakub Michálek a stranická místopředsedkyně Olga Richterová.

Z řad ANO zůstává v dolní komoře například předseda jejich poslanců Jaroslav Faltýnek, jenž vede rovněž zemědělský výbor, a šéfové zdravotnického výboru Věra Adámková, sociálního výboru Jana Pastuchová, kontrolního výboru Roman Kubíček, petičního výboru Helena Válková a volebního výboru Stanislav Berkovec. Z ODS bude znovu členem dolní komory šéf jejich poslanců Zbyněk Stanjura, mnohaletý poslanec Marek Benda, který stojí v čele ústavně-právního výboru, i předsedkyně branného výboru Jana Černochová.

Za KDU-ČSL budou jako poslanci pokračovat například předseda jejich frakce Jan Bartošek a šéf evropského výboru Ondřej Benešík, za TOP 09 předseda klubu Vlastimil Válek. Z hnutí STAN znovu uspěli například předseda jejich poslanců Jan Farský a Věra Kovářová, která patří k nejaktivnějším v interpelacích. K poslancům SPD, kteří budou mít mandát v dalším období, patří předseda jejich klubu a hospodářského výboru Radim Fiala a šéf bezpečnostního výboru Radek Koten.

V dolní komoře zasednou i někteří někdejší poslanci z uplynulých volebních období. Patří k nim někdejší ministr zahraničí za ČSSD Jaroslav Bašta (nyní SPD), někdejší středočeská hejtmanka a také místopředsedkyně Sněmovny Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) a bývalý náměstek ministrů spravedlnosti a zdravotnictví Marek Ženíšek (TOP 09), který je náměstkem hejtmanky Plzeňského kraje.

před 3 hodinami

Pavel připustil, že bude uvažovat o další prezidentské kandidatuře

Související

Danuše Nerudová měla být podle průzkumů Petru Pavlovi a Andreji Babišovi mnohem vyrovnanějším soupeřem. Komentář

Výsledky voleb se oproti průzkumům opět liší. Déjà vu, z něhož plyne poučení

Říká se, že po bitvě je každý generál. Nemyslím teď vítěze prvního kola Petra Pavla, u prezidentských voleb a jejich výsledků se ale chvíli pozastavme. Oproti průzkumům se totiž v jedné věci hodně liší, takže prostor pro kritiku se nabízí. Daleko lepší ale bude, když zdůrazníme, v čem jsou průzkumy přínosem. 
Volby, ilustrační foto

Hlavním tématem loňských sněmovních voleb byl podle CVVM koronavirus

Hlavním tématem loňských sněmovních voleb byl podle Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) koronavirus, lidé se ale při výběru strany orientovali více na sociální jistoty, ekonomiku a důchody. Koalice Spolu ve volbách podle agentury STEM bodovala v regionech s vyšší nadějí na dožití a větším podílem živnostníků, hnutí ANO a SPD tam naopak ztratily.

Více souvisejících

volby 2021 ,  Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

před 48 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Petr Pavel

Pavel připustil, že bude uvažovat o další prezidentské kandidatuře

Prezident Petr Pavel naznačil, že bude znovu kandidovat do funkce prezidenta. Navázal by tak na své předchůdce Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana, protože všichni působili na Pražském hradě po dobu dvou funkčních období. Příští prezidentské volby se uskuteční přesně za dva roky v lednu 2028.  

před 5 hodinami

Zimní počasí v Praze

Počasí příští týden: Silné mrazy skončí, místo toho se vrátí sníh

Počasí v příštím týdnu přinese typický zimní mix deště, sněhu a teplot pohybujících se kolem bodu mrazu. Zatímco pondělí odstartuje ve znamení srážek na většině území, v dalších dnech se dočkáme přechodného uklidnění, než se ve středu večer opět přihlásí o slovo sněžení a déšť.

včera

Kancelář Ivana Bartoše

Na kancelář Ivana Bartoše zaútočil sekerou neznámý útočník

Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš se stal terčem násilného útoku. Neznámý pachatel v pátek večer zaútočil sekerou na výlohu jeho poslanecké kanceláře v Kutné Hoře. Na místě činu útočník navíc zanechal vzkaz, jehož obsah politik blíže nespecifikoval. Incident se obešel bez zranění, jelikož se v prostorách v danou dobu nikdo nenacházel, a celou záležitost již převzala k vyšetřování policie.

včera

Eva Taterová

Íránci režim kritizují za neschopnost ochránit obyvatelstvo. Celá situace se může změnit v krvavou lázeň, varuje Taterová

Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o současných protivládních protestech v Íránu, které režim krvavě potlačuje, za což jsou cenou tisíce mrtvých civilistů. „Obecně u mnohých více a více sílí kritika, že režim místo aby se staral o potřeby svých lidí, investuje své prostředky raději do podpory různých teroristických skupin a bojů o regionální dominanci, přičemž ani v jednom případě to stejně nevede k vítězství,“ vysvětlila.

včera

Jednotky ICE

Trump opět posunul hranice. Nová pravomoc agentů ICE děsí veřejnost, kdykoli mohou přijít ke komukoli domů

Nová směrnice amerického imigračního úřadu ICE, která umožňuje agentům vstupovat do soukromých obydlí bez soudního příkazu, vyvolala mezi ústavními právníky a experty na lidská práva vlnu zděšení. Podle odborníků oslovených stanicí CNN se administrativa Donalda Trumpa tímto krokem pokouší obejít čtvrtý dodatek americké ústavy, který již po staletí chrání občany před nezákonnými domovními prohlídkami.

včera

Donbas

K dosažení míru zbývá vyřešit zásadní bod. Proč je Donbas pro Rusko i Ukrajinu tak důležitý?

V Abú Zabí se v těchto dnech odehrává historicky první trilaterální setkání delegací Ukrajiny, Ruska a Spojených států od zahájení plnohodnotné ruské invaze. Přestože se všechny strany shodují, že k dosažení míru zbývá vyřešit jediný zásadní bod, pohled na něj zůstává diametrálně odlišný. Oním bodem sváru je Donbas, region na východě Ukrajiny, který se stal hlavním symbolem Putinových územních ambicí a mocenského střetu mezi Východem a Západem.

včera

Sídlo BIS

Policie zadržela Číňana podezřelého ze špionáže. Měl sbírat informace k vydírání politiků

BIS společně s policií ukončila dvouletou sledovací operaci, jejímž výsledkem je zadržení čínského občana Jang I-minga. Ten v Praze oficiálně působil jako zpravodaj čínského stranického deníku Kuang-ming ž’-pao, ve skutečnosti je však podezřelý ze špionáže pro totalitní režim. Podle vyšetřovatelů se novinář nesoustředil pouze na běžnou žurnalistiku, ale aktivně sbíral citlivé informace o českých politicích, které mohly sloužit k jejich následnému vydírání.

včera

Kyjev

Situace se zhoršuje. Proud vypadává na většině Ukrajiny, s kritickou situací se potýkají firmy i domácnosti

Energetická situace na Ukrajině se v posledních hodinách dramaticky zhoršila. Státní operátor Ukrenergo varoval, že po vlně ruských náletů z noci na dnešek muselo několik klíčových elektráren přejít do režimu havarijních oprav. Většina regionů země se nyní potýká s nucenými výpadky proudu, které nahradily dříve plánované harmonogramy, což kriticky dopadá na fungování domácností i průmyslu.

včera

Policie ČR

Ve škole se střílí, nahlásil učitel policii. Chtěl vyzkoušet, jaká bude reakce

Pražští policisté dnes v odpoledních hodinách zažili nečekaný výjezd na Žižkov. Původní hlášení o střelbě, které se podle webu idnes.cz mělo týkat budovy soukromého gymnázia a základní školy FOSTRA v Roháčově ulici, vyvolalo okamžitou mobilizaci všech dostupných prvosledových hlídek v okolí. Do akce se zapojily desítky policistů i zdravotnický inspektor, přičemž policie okolí školy i přilehlé ulice preventivně uzavřela.

včera

včera

USS Abraham Lincoln

K Íránu míří armáda amerických válečných lodí, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že směrem k Íránu míří „armáda“ amerických válečných lodí. Toto prohlášení, které zaznělo na palubě prezidentského speciálu Air Force One při návratu ze summitu v Davosu, přichází v době extrémního napětí vyvolaného brutálním potlačením protivládních protestů v Íránu a obavami z obnovení tamního jaderného programu.

včera

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Miliony Ukrajinců čelí bezprostřední hrozbě umrznutí. Evropa obratem posílá stovky generátorů

Diplomaté z Ukrajiny, Ruska a Spojených států po měsících vyjednávání konečně zúžili seznam sporných bodů na ten nejpodstatnější: status Donbasu. Prezident Volodymyr Zelenskyj i poradce Kremlu Jurij Ušakov shodně potvrdili, že právě budoucnost tohoto východoukrajinského regionu je pro jakýkoliv posun v mírových rozhovorech naprosto zásadní. Moskva v současnosti ovládá přibližně devadesát procent jeho území, kromě okupovaného Krymu a částí dalších pěti ukrajinských oblastí.

včera

Grónsko

Jak uspokojit Trumpa? Stačila mu 70 let stará dohoda

Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska vyvolalo v mezinárodních kruzích vlnu otázek. Zatímco Trump mluví o historickém úspěchu a „věčném“ ujednání, bližší pohled na dostupné informace naznačuje, že podstata této dohody není zdaleka tak revoluční, jak ji Bílý dům prezentuje. Většina klíčových bodů totiž nápadně připomíná bezpečnostní smlouvu s Dánskem, která platí již od roku 1951.

včera

včera

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

včera

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy