Spolu bude mít méně křesel než ANO. Do Sněmovny se vrací necelá polovina poslanců

Koalice Spolu, která ve sněmovních volbách získala nejvíce hlasů, bude mít podle propočtů ČTK ve Sněmovně 71 křesel, druhé ANO obsadí díky změně pravidla přepočtu hlasů 72 křesel a třetí PirSTAN 37 mandátů. SPD získala 20 křesel. Jiné strany se do Sněmovny nedostaly.

Minulé volby před čtyřmi lety vyhrálo s velkou převahou hnutí ANO, které ve 200členné Sněmovně obsadilo 78 míst. Druhá ODS získala 25 mandátů, její současný koaliční partner KDU-ČSL skončil sedmý s deseti mandáty a TOP 09 osmý se sedmi poslanci. Piráti a STAN tehdy kandidovali samostatně. Piráti skončili třetí s 22 mandáty, stejně jako SPD na čtvrtém místě. STAN na devátém místě získal šest křesel.

Do Sněmovny se vrátí 98 ze 164 kandidujících poslanců

Do Poslanecké sněmovny se po současných volbách vrátí 98 dosavadních poslanců ze 164 zákonodárců, kteří obhajovali svoje mandáty. Při předchozích volbách v roce 2017 ve Sněmovně setrvalo 76 ze 149 kandidujících poslanců.

Ve Sněmovně zůstanou předsedové stran vítězné koalice Spolu Petr Fiala (ODS), jenž je i místopředsedou dolní komory, Marian Jurečka (KDU-ČSL) a Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a také lídr druhého hnutí ANO a premiér Andrej Babiš. Poslanecký mandát obhájili také předsedové třetí koalice Pirátů se Starosty Ivan Bartoš (Piráti) a Vít Rakušan (STAN) a rovněž šéf SPD a další z místopředsedů Sněmovny Tomio Okamura.

Poslancem bude nadále nynější předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO). Naopak z pětice místopředsedů skončí Vojtěch Filip (KSČM), Tomáš Hanzel (ČSSD) a Vojtěch Pikal (Piráti). Zatímco obě tradiční levicové strany do dolní komory vůbec nepronikly, Piráti zaznamenali výrazný propad počtu mandátů z 22 na čtyři. Poslanecká křesla za Piráty tak obhájili už jen šéf jejich klubu Jakub Michálek a stranická místopředsedkyně Olga Richterová.

Z řad ANO zůstává v dolní komoře například předseda jejich poslanců Jaroslav Faltýnek, jenž vede rovněž zemědělský výbor, a šéfové zdravotnického výboru Věra Adámková, sociálního výboru Jana Pastuchová, kontrolního výboru Roman Kubíček, petičního výboru Helena Válková a volebního výboru Stanislav Berkovec. Z ODS bude znovu členem dolní komory šéf jejich poslanců Zbyněk Stanjura, mnohaletý poslanec Marek Benda, který stojí v čele ústavně-právního výboru, i předsedkyně branného výboru Jana Černochová.

Za KDU-ČSL budou jako poslanci pokračovat například předseda jejich frakce Jan Bartošek a šéf evropského výboru Ondřej Benešík, za TOP 09 předseda klubu Vlastimil Válek. Z hnutí STAN znovu uspěli například předseda jejich poslanců Jan Farský a Věra Kovářová, která patří k nejaktivnějším v interpelacích. K poslancům SPD, kteří budou mít mandát v dalším období, patří předseda jejich klubu a hospodářského výboru Radim Fiala a šéf bezpečnostního výboru Radek Koten.

V dolní komoře zasednou i někteří někdejší poslanci z uplynulých volebních období. Patří k nim někdejší ministr zahraničí za ČSSD Jaroslav Bašta (nyní SPD), někdejší středočeská hejtmanka a také místopředsedkyně Sněmovny Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) a bývalý náměstek ministrů spravedlnosti a zdravotnictví Marek Ženíšek (TOP 09), který je náměstkem hejtmanky Plzeňského kraje.

Související

Danuše Nerudová měla být podle průzkumů Petru Pavlovi a Andreji Babišovi mnohem vyrovnanějším soupeřem. Komentář

Výsledky voleb se oproti průzkumům opět liší. Déjà vu, z něhož plyne poučení

Říká se, že po bitvě je každý generál. Nemyslím teď vítěze prvního kola Petra Pavla, u prezidentských voleb a jejich výsledků se ale chvíli pozastavme. Oproti průzkumům se totiž v jedné věci hodně liší, takže prostor pro kritiku se nabízí. Daleko lepší ale bude, když zdůrazníme, v čem jsou průzkumy přínosem. 
Volby, ilustrační foto

Hlavním tématem loňských sněmovních voleb byl podle CVVM koronavirus

Hlavním tématem loňských sněmovních voleb byl podle Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) koronavirus, lidé se ale při výběru strany orientovali více na sociální jistoty, ekonomiku a důchody. Koalice Spolu ve volbách podle agentury STEM bodovala v regionech s vyšší nadějí na dožití a větším podílem živnostníků, hnutí ANO a SPD tam naopak ztratily.

Více souvisejících

volby 2021 Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

před 40 minutami

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy