Stavební zákon už je čistě politická záležitost, míní Dostálová

"Nerozumím tomu, že by pravicové strany nechtěly stavět. Některé věci na půdě Sněmovny někdy úplně nechápu. Pokud se do stavebního zákona dostává politika, je to špatně. Ale dostala se tam, teď už to ani o ničem jiném není. To přece není o tom, jestli vyhraje Tonda nebo Pavel. My tady potřebujeme stavět," řekla ministryně.

Jak dále uvedla, pokud by zákon nebyl schválen v tomto volební období, v tom dalším by se musel začít vytvářet znovu. "Myslím si, že zamrazit stavební zákon v dnešní podobě na další minimálně čtyři roky, to je opravdu velký hřích. Když jsme takhle daleko. Takže já budu znovu opozici vyzývat, ať s námi komunikuje. Ale zaseknout se na institucionálním modelu, to je úplný nesmysl," dodala.

Právě institucionální model je zřejmě předmětem největších diskusí. Loni v lednu Dostálová přistoupila ke kompromisu se Svazem měst a obcí, který ustoupil od čistě státní stavební správy. Zákon měl zachovat stavební úřady na úrovni obcí. V této podobě šel také do Sněmovny. Komplexní pozměňovací návrh sněmovního hospodářského výboru však znovu počítá s převodem všech stavebních úřadů pod stát.

"Je potřeba říct, že svaz k tomu ani po tom kompromisu nedal kladné stanovisko. To si pak člověk ťuká na hlavu. Protože jsme ustoupili velmi významně. Ale je pravda, že i legislativní rada vlády upozorňovala na to, že je to svým způsobem hybrid a že by byla lepší čistá stavební správa. Rada zároveň řekla, že je to politické rozhodnutí. A pokud to Sněmovna bere jinak, nedá se nic dělat. Sněmovna je suverén," uvedla Dostálová. Loňského kompromisu s odstupem nelituje. "Potřebovali jsme klid na práci a to věčné ostřelování v médiích by ničemu nepomohlo," podotkla.

Obce podle ní ani teď nemají stavební řízení v pravomocích. Je to kompetence státu v přenesené působnosti. "Odborníci říkají, že je velký problém, pokud samospráva sama sobě schvaluje projekty. Dneska jsou lidé na stavebních úřadech zaměstnanci obcí. Ale starosta by tam neměl vkročit. Jakmile překročí práh úřadu, musí se to uvést do spisu. Teď by měl úředníky zaměstnávat stát. A starosta bude mít naopak legitimní způsob, jak tam přijít a říct, co potřebuje. A nebude se chovat protizákonně," doplnila ministryně.

Upozornila i na to, že zákon navrhuje pro Prahu prodloužení lhůty na nový územní plán do roku 2025. "Pokud by neprošla žádná verze stavebního zákona, lhůta končí na začátku příštího roku. A poté budou se bude moci stavět jenom podle zastavitelného území z roku 1966. Takže třeba v Praze 11 nepostavíte ani kůlničku na dříví," dodala Dostálová.

Názory oborových svazů a úřadů na navrhovanou podobu zákona se různí. Pro jeho přijetí jsou například Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy nebo Asociace developerů. Výhrady mají například ministerstvo kultury, Česká komora autorizovaných inženýrů činných ve výstavbě nebo Česká komora architektů. Svaz měst a obcí dokonce navrhl zákon stáhnout z projednávání.

Hlavními principy zákona mají být jedno řízení před jedním stavebním úřadem a začlenění dotčených orgánů do stavebních úřadů, takže stavebník nebude sám shánět potřebná vyjádření. Zákon zavádí i pevně dané lhůty, opatření proti nečinnosti nebo apelační princip, kdy nadřízený úřad už nebude vracet věc zpět k novému projednání.