Stravenkový paušál i rušení superhrubé mzdy míří ve Sněmovně ke schvalování

Mezi nimi jsou i návrhy premiéra Andreje Babiše (ANO) a vicepremiéra a předsedy ČSSD Jana Hamáčka na zrušení takzvané superhrubé mzdy. Vyvolaly ale kritiku části opozice. Babišův návrh kritizovala i koaliční ČSSD. Současně s tím ale některé opoziční strany předložily své vlastní návrhy na zrušení superhrubé mzdy.

Babiš navrhuje zdanit hrubou mzdu sazbou 15 procent a u příjmů zhruba nad 140.000 korun měsíčně doplnit sazbu 23 procent. Hamáček obdobně navrhuje sazby 19 a 23 procent. Oba návrhy mají začít platit už od příštího roku.

Návrh na zrušení superhrubé mzdy předložili Piráti se sazbami 19 a 23 procent. Současně ale navrhují zvýšení základní slevy na poplatníka na 33.000 korun. Občanští demokraté chtějí nechat jedinou sazbu daně z příjmů fyzických osob 15 procent.

Komunisté navrhli dokonce tři pásma zdanění. Nejnižší sazbou by bylo 15 procent pro příjmy zhruba do 70.000 korun měsíčně. Od této hranice do zhruba 140.000 korun měsíčně by platila sazba 23 procent a část příjmů nad 140.000 korun by podléhala sazbě 32 procent. Předkladatel návrhu Jiří Dolejš uvedl, že svůj návrh rovněž zamýšlí dočasně na dva roky.

Babišovým pozměňovacím návrhem se z balíčku stala možná největší daňová reforma posledních deseti let, uvedl Jan Hrnčíř (SPD). Poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík prohlásil, že Babiš chce udělat díru do veřejných rozpočtů v objemu 80 miliard korun, a řeší to tím, že vypne zákon o rozpočtové odpovědnosti. Poukazoval na to, že Babišův návrh není časově ohraničený a může v případě přijetí platit do budoucna bez omezení, takže představuje trvalý zásah do státního rozpočtu.

Babiš ke svému návrhu napsal, že navrhované snížení daňového zatížení práce je zamýšleno pouze na dva roky. O definitivním daňovém režimu a výši sazeb se podle něj rozhodne podle aktuálního ekonomického a fiskálního vývoje. Protože Babiš se z dnešního jednání omluvil, přihlásil se k jeho návrhům poslanec ANO Roman Kubíček.

Protože Hamáček byl rovněž nepřítomen, přihlásil se k jeho návrhu jeho stranický kolega Roman Onderka. Při tom zkritizoval Babišův návrh, podle něj by jen rozevřel nůžky mezi bohatými a chudými a znamenal by výpadek přes 90 miliard korun. Babišův návrh znamená desítky miliard pro bohaté, kteří mají sklon peníze šetřit, takže nemají pozitivní efekt pro hospodářství, tvrdil Onderka.

Podle předsedy klubu TOP 09 a bývalého ministra financí Miroslava Kalouska nemá vláda žádnou politiku a neví, co chce. Podle něj jsou Babišův i Hamáčkův návrh v rozporu s návrhem státního rozpočtu, který už schválila vláda. Bývalý předseda KDU-ČSL Marek Výborný k oběma návrhům poznamenal, že si připadá jako v absurdistánu. Věra Kovářová (STAN) poznamenala, že následky Babišova návrhu ponesou na svých bedrech i další vlády a další generace.

Vládu proti Kalouskovi hájil ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Řekl například, že i po zvýšení dluhu bude Česko pokládáno za naprosto bonitní zemi a nyní je podle zadlužení v Evropě čtvrté od konce. Řekl také, že se dají vypůjčit peníze za téměř nulový úrok a nakupování peněz je "strašně výhodné".

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) prohlásila, že pokud se chtějí zákonodárci bavit o snížení daní zaměstnancům, musí se nejdřív bavit o rozvolnění fiskálních pravidel. Zdůraznila, že každý z poslaneckých návrhů, který míří na snížení daní, znamená rozvolnění pravidel.

Vedoucí sekce správy daní Komory daňových poracdů Tomáš Hajdušek zastává názor, že měnit pravidla zdaňování příjmů zaměstnanců na dva roky je v rozporu s deklarovanou snahou vlády o stabilizaci daňového systému. "A je rovněž vyjádřením nedostatku respektu k již tak náročné práci mzdových účetních. Co účetní speciálně a všichni podnikatelé obecně vždy nejvíce kritizují, jsou neustálé změny, kdy se daňové zákony mění častěji než aprílové počasí," sdělil ČTK.