Praha hostila summit V4. Měnit přístup ke Kosovu? Babiš nevidí důvod

Premiér Andrej Babiš (ANO) nevidí důvod, aby česká vláda změnila svou pozici ohledně uznání samostatnosti Kosova. Ústavní činitelé to ale určitě budou probírat. Předseda vlády to řekl na dnešní tiskové konferenci po jednání s premiéry ostatních zemí visegrádské čtyřky (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) a západního Balkánu.

Prezident Miloš Zeman při návštěvě Srbska uvedl, že chce s českými ústavními činiteli projednat možnost, že by Česko přestalo uznávat kosovskou samostatnost.

"Pan prezident má na Kosovo stejný názor a tenhle statement dává od roku 2013 každý rok. Není to nic nového," uvedl Babiš. "Zahraniční politika České republiky je samozřejmě rozhodující při pozici vlády. My máme pravidelně setkání z hlediska koordinace hlavně zahraničních cest a politiky. Určitě to budeme probírat, ale nevidím žádný důvod, aby česká vláda změnila svou pozici," poznamenal.

Premiéři V4 podpořili rozšíření EU o země západního BalkánuPremiéři zemí visegrádské čtyřky (V4 - ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) přijali deklaraci, v níž vyjadřují podporu rozšíření Evropské unie (EU) o země západního Balkánu. Na tiskové konferenci po dnešním jednání s premiéry ostatních zemí V4 a západního Balkánu to řekl český premiér Andrej Babiš (ANO). EU podle něj musí západnímu Balkánu nabídnout jasnou vizi evropské perspektivy.

"My jsme dlouhodobě velkými zastánci lidských vztahů mezi západním Balkánem a Evropskou unií. Dnes jsme přijali deklaraci, v které deklarujeme naše společné přesvědčení o tom, že politika rozšíření Evropské unie je podle mého názoru nejúčinnějším nástrojem podpory stability, bezpečnosti, demokracie a prosperity na západním Balkáně. Bezpečnost na Balkáně znamená i bezpečnost v Evropě," řekl Babiš.

Na úrovni Evropské rady je podle Babiše důležité hovořit o tom, proč trvá dlouho přijetí například Bulharska, Rumunska či Chorvatska do schengenského prostoru. "Musíme asi odlišit rozšiřování Evropské unie od rozšiřování schengenského prostoru," dodal.

"Opětovné sjednocení Evropy nemůže být dokončeno, pokud se celý region západního Balkánu nezapojí do evropské integrace. Doufáme především, že se podaří udržet tempo reforem a že bude možné v říjnu otevřít přístupové rozhovory se Severní Makedonií a Albánií," poznamenal Babiš. "Není také pochyb o tom, že probíhající přístupová jednání se Srbskem a Černou Horou budou výrazně urychlena a že je budeme moci přivítat do rodiny členů Evropské unie co nejdříve," dodal. Ideální by to podle něho bylo ještě do konce roku 2027. Také reformy v Bosně a Hercegovině podle Babiše posilují vyhlídky země na členství v EU.

Babiš s premiéry Slovenska Peterem Pellegrinim, Maďarska Viktorem Orbánem a Polska Mateuszem Morawieckým absolvoval zhruba hodinu a půl dlouhé pracovní jednání. Dalšími tématy setkání podle českého předsedy vlády byl brexit, přístup k řešení klimatických otázek, složení nové Evropské komise nebo víceletý finanční rámec po roce 2020.

Premiéři V4 právě diskutují o aktuálních evropských otázkách. Například o složení nové Evropské komise či dlouhodobém evropském rozpočtu po roce 2020. pic.twitter.com/mdnQvjjvTQ

— Úřad vlády ČR (@strakovka) September 12, 2019

Po poledni se k lídrům V4 připojili zástupci šesti zemí západního Balkánu. Do Prahy přijeli srbská premiérka a předsedové vlád Severní Makedonie, Černé Hory, Albánie, Bosny a Hercegoviny. Původně potvrzenou návštěvu kosovského vicepremiéra podle informací z diplomatických zdrojů kosovská strana zrušila po prohlášeních prezidenta Miloše Zemana, zemi tak zastupoval chargé d'affaires. S českými ústavními činiteli chce prezident projednat možnost, že by Česko přestalo uznávat kosovskou samostatnost.

Česko převzalo předsednictví ve visegrádské skupině na počátku července od Slovenska. Za cíl si dalo mimo jiné zvyšování koaličního potenciálu skupiny v Evropské unii. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) chce ČR prosazovat posilování spolupráce EU se státy Východního partnerství a podporovat integraci zemí západního Balkánu do unie.

Premiéři V4 v Praze ocenili, jaké má skupina posty v EK

Morawiecki i Orbán po summitu visegrádské čtyřky v Praze ocenili, jaké posty skupina V4 obsadila v nové Evropské komisi Ursuly von der Leyenové. 

Polský eurokomisař Janusz Wojciechowski dostal v nové komisi na starost zemědělství, Maďarsko bude reprezentovat László Trócsányi jako komisař pro sousedství a rozšíření. Místopředsedy komise budou Češka Věra Jourová, která se bude zabývat hodnotami EU a transparentností, a Slovák Maroš Šefčovič, komisař pro interinstitucionální vztahy a prognostiku.

Morawiecki uvedl, že úspěch by nebyl tak zřetelný, kdyby státy V4 netáhly za jeden provaz. "Vidíme, jak důležitou roli bude hrát naše skupina," uvedl. Ocenil, že V4 bude mít dva místopředsedy a rovněž bude mít na starost rozšíření a zemědělství, které jsou pro státy visegrádské skupiny také důležité.

Rovněž podle Obrána ve srovnání s posledním funkčním obdobím komise v příštích letech důležitost V4 vzroste. "Pokud porovnáme portfolia, co měly země V4 v dřívějších pěti letech, rozdíl je evidentní. Nabrali jsme na síle, máme dva místopředsedy," konstatoval Orbán. Slovenské portfolio podle něj patří mezi nejdůležitější ze všech.

Předseda slovenské vlády Peter Pellegrini v kontextu dnešního jednání V4 se zeměmi západního Balkánu zdůraznil, že je klíčové, že eurokomisařem pro rozšíření bude člověk ze země, která je rozšiřování EU nakloněna. Ocenil především, že se Polsku podařilo získat zemědělství.

Související

Více souvisejících

visegradská čtyřka Andrej Babiš kosovo Miloš Zeman Mateusz Morawiecki Viktor Orbán Praha

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud nařídil obnovení vysílání Hlasu Ameriky

Federální soudce Royce C. Lamberth vynesl zásadní rozsudek, kterým nařídil okamžitý návrat zhruba 1 000 zaměstnanců stanice Hlas Ameriky (Voice of America) do práce. Rozhodnutí reaguje na kroky Trumpovy administrativy z března 2025, kdy byla velká část personálu v rámci vládních škrtů postavena mimo službu. Podle soudce byl tento postup nezákonný a porušil zákon o správním řízení, přičemž snahu o drastické zmenšení agentury označil za unáhlenou a bezhlavou.

před 1 hodinou

Alí Larídžání

Citelná rána v nejkritičtějším momentu moderních dějin. Co pro Írán znamená smrt Larídžáního?

Smrt tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Larídžáního představuje pro íránský režim citelnou ránu, která přichází v jeden z nejkritičtějších momentů moderních dějin země. Izraelský nálet zlikvidoval muže, který nebyl jen řadovým úředníkem, ale klíčovým architektem strategických rozhodnutí islámské republiky. Jeho odchod prohlubuje mocenské vakuum v srdci teheránského vedení, které se již dříve muselo vyrovnat se smrtí nejvyššího duchovního vůdce.

před 2 hodinami

Král Charles III.

Neponižujte se, vzkazují britští politici králi Karlovi. Nechtějí, aby letěl za Trumpem do USA

Britský premiér Keir Starmer vsadil ve vztahu k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi na strategii lichotek a zdůrazňování významu britské monarchie. Během únorového setkání v Oválné pracovně nešetřil superlativy, když Trumpovi předával pozvání krále Karla III. na historicky bezprecedentní druhou státní návštěvu Británie. Londýn si od tohoto přístupu sliboval konkrétní výhody, jako jsou nižší cla nebo pokračující podpora Ukrajiny.

před 3 hodinami

Jaro

Počasí do konce týdne: Dnes bude nejtepleji, pak se začne ochlazovat

Nadcházející dny přinesou do České republiky typické březnové počasí, které v sobě spojí závan jara s dozvuky zimy ve vyšších polohách. Zatímco střed týdne a neděle potěší slunečními paprsky a teplotami šplhajícími v nížinách až k 16 °C, závěr pracovního týdne a sobota připomenou, že hory se sněhové pokrývky ještě zcela nevzdávají. Stabilní jasnou oblohu tak přechodně vystřídá zvětšená oblačnost a dešťové přeháňky, které nad 700 metrů nad mořem opět přejdou ve sněžení.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého významného projevu v Londýně apeloval na evropskou jednotu. Evropu označil za „globální sílu“, kterou svět nezbytně potřebuje a které se žádná jiná mocnost nedokáže postavit, pokud zůstane jednotná. Podle jeho slov je povinností současné generace lídrů jednat tak, aby budoucí pokolení mohla říci, že jejich předchůdci nezaváhali v rozhodujících chvílích a zajistili lidem bezpečný život.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí

Představa amerických vojáků přímo na íránské půdě, kterou administrativa Donalda Trumpa ještě před devíti měsíci rezolutně odmítala, se po dvou týdnech intenzivního válečného konfliktu stává reálnou, byť politicky extrémně výbušnou variantou. Zatímco viceprezident JD Vance v červnu 2025 tvrdil, že USA nemají zájem o „boty na zemi“, dnešní rétorika Bílého domu se změnila. Prezident Trump tuto možnost odmítá vyloučit a strategické okolnosti naznačují, že by k nasazení pozemních sil mohlo dojít dříve, než se očekávalo.

včera

Volodymyr Zelenskyj se setkal s Keirem Starmerem

Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským

Britský premiér Keir Starmer v úterý v Downing Street přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jasným vzkazem: pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny, a to ani v době probíhající války v Íránu. Starmer zdůraznil, že ruský prezident Vladimir Putin nesmí být tím, kdo bude těžit z blízkovýchodního konfliktu, ať už prostřednictvím rostoucích cen ropy, nebo uvolňování sankcí.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump

Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči spojencům a v sérii útočných prohlášení na své síti Truth Social označil Severoatlantickou alianci za „jednosměrnou ulici“. Reagoval tak na odmítavý postoj většiny členských států NATO, které se nechtějí zapojit do americké vojenské operace proti Íránu. Trump se nechal slyšet, že ho toto jednání nepřekvapuje, a zdůraznil, že Spojené státy ochraňují ostatní země za stovky miliard dolarů, aniž by se jim dostalo pomoci v čase potřeby.

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty

Ceny ropy na světových trzích v úterý opět zamířily vzhůru v reakci na stupňující se íránské útoky proti energetické infrastruktuře na Blízkém východě. Globální referenční cena ropy Brent vzrostla o 3 % na přibližně 103 dolarů za barel, zatímco americká lehká ropa WTI posílila o 3,7 % na zhruba 97 dolarů. Napětí se promítá i přímo do peněženek amerických řidičů, kde průměrná cena benzinu u čerpacích stanic dosáhla 3,79 dolaru za galon, což je nejvyšší hodnota od října 2023.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek

V úterý odpoledne proběhlo na Pražském hradě pravidelné jednání mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem. Hlavním výstupem schůzky je potvrzení, že hlava státu v pátek podepíše zákon o státním rozpočtu na letošní rok. Tento krok následuje po schválení návrhu Poslaneckou sněmovnou, která počítá se schodkem ve výši 310 miliard korun. O rozpočtu prezident hovořil již v pondělí s ministryní financí Alenou Schillerovou, která tehdy avizovala, že prezident neplánuje přijetí normy nijak zdržovat ani ji vetovat.

včera

USS Tripoli

Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků

Americká výsadková loď USS Tripoli, která má na palubě tisíce mariňáků a námořníků, byla v úterý 17. března spatřena poblíž Singapuru. Podle údajů z námořních sledovacích systémů loď směřuje k Malackému průlivu a dále na Blízký východ. Pohyb plavidla v oblasti s hustým provozem doprovází zapnutý odpovídač AIS, což je běžný postup pro zajištění bezpečnosti v rušných vodách, přestože se válečné lodě jindy pohybují v utajení.

včera

Jan Vitula

Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné

Městský úřad v Židlochovicích se stal o víkendu terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Napadení radnice odhalila v neděli ráno víceméně náhodou, když při prověřování nefunkční aplikace pro občany IT pracovníci zjistili, že v systému právě probíhá proces šifrování dat. Útok byl okamžitě nahlášen Policii ČR a odborníkům z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, kteří nyní celý incident analyzují.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden

Donald Trump o víkendu vyzval Spojené království, Čínu, Francii nebo Japonsko, aby se zapojily do námořního doprovodu ropných tankerů protékajících Hormuzským průlivem. Tato žádost přišla ve chvíli, kdy se naplno ukázalo, že Bílý dům postrádá jasnou strategii vůči Íránu. Washington totiž zřejmě nepředpokládal, že se Teherán pokusí Západu způsobit citelné ztráty právě útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu.

včera

Francouzské námořnictvo

My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?

Snaha Donalda Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení krize v Hormuzském průlivu naráží na silný odpor a nedůvěru. Trumpovo prohlášení, že nezajištění této klíčové vodní cesty by mohlo mít „velmi špatný dopad na budoucnost NATO“, vyvolalo mezi evropskými lídry značné pozdvižení. Generál Sir Nick Carter, bývalý náčelník britského obranného štábu, pro BBC uvedl, že NATO vzniklo jako obranná aliance, nikoliv jako nástroj, který by měl ostatní členy zavazovat k účasti v útočné válce jednoho ze spojenců.

včera

Alí Larídžání

Faktický vládce Íránu a mozek represí. Kdo byl Alí Larídžání?

Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý potvrdil, že noční letecký úder v Teheránu úspěšně eliminoval Alího Larídžáního, jednu z nejvlivnějších postav současného íránského režimu. Larídžání, který zastával funkci tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti, byl v posledních měsících považován za faktického vůdce země a hlavního architekta íránské válečné strategie.

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda zabila pravou ruku Chameneího, šéfa bezpečnostní rady, a velitele jednotek Basídž

Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že během nočních leteckých úderů v Íránu byl zlikvidován jeden z nejvýše postavených představitelů tamního režimu, Alí Larídžání. Ten zastával klíčovou funkci tajemníka íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle vyjádření ministra se Larídžání po útoku symbolicky připojil k ostatním eliminovaným členům „osy zla“ a k samotnému duchovnímu vůdci Chameneímu.

včera

Libanon

EU důrazně varovala Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu

Lídři Francie, Německa, Itálie, Velké Británie a Kanady v pondělí večer ve společném prohlášení důrazně varovali Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu. Vyzvali představitele obou zemí, aby namísto další vojenské eskalace hledali politické řešení. Podle státníků by rozsáhlá operace měla katastrofální humanitární dopady a mohla by vyústit v dlouhotrvající konflikt, kterému je nutné za každou cenu zabránit.

včera

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Trump si našel další cíl. Pokouší se převzít Kubu

Prezident Donald Trump v pondělí v Oválné pracovně prohlásil, že by pro něj bylo ctí „převzít Kubu“. Tato slova zazněla v den, kdy se energetická síť tohoto komunistického ostrova poprvé celonápadně zhroutila poté, co Spojené státy efektivně zablokovaly toky ropy do země. Trump uvedl, že o této možnosti slyší celý život a věří, že s ostrovem může udělat cokoli, ať už půjde o jeho osvobození, nebo ovládnutí v jakékoli formě.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump u spojenců tvrdě narazil. Rozpoutal válku, se kterou nechce nikdo nic mít.

První týdny íránské krize potvrdily vojenskou převahu Spojených států a Izraele. Írán na tuto situaci reaguje asymetricky, zatímco v přímém vojenském střetu, tedy ve vertikální eskalaci, tahá za kratší konec. Americké a izraelské síly si udržují dominantní postavení, jelikož íránské pokusy o údery na jejich zařízení mají stále klesající účinek

včera

Výhled počasí na měsíc. Meteorologové tuší, jak bude o Velikonocích

Blíží se duben a s ním i velikonoční svátky. Meteorologové v pravidelném měsíčním výhledu nastínili, jaké počasí přinesou následující dny a týdny. Teploty podle nich porostou, během příštího měsíce překročí hranici 15 stupňů. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy