Úmrtí Jaroslava Kubery (†72). Vláda vyhlásila na pondělí 3. února státní smutek

Kubera, který zemřel náhle 20. ledna ve věku 72 let, patřil mezi nejvýraznější politiky ODS. Téměř čtvrtstoletí stál v čele Teplic, dvě desetiletí byl senátorem. Ve vedení horní komory působil od roku 2016 nejprve jako místopředseda, od konce roku 2018 jako předseda.

Naposledy byl státní smutek vyhlášen loni 12. října na den pohřbu zpěváka Karla Gotta. Předtím se tak stalo po úmrtí bývalého prezidenta Václava Havla. Třídenní státní smutek platil od 21. do 23. prosince 2011.

Podobu státního smutku neupravuje žádný zvláštní zákon. Předpis o užívání státních symbolů pouze uvádí, že se vyvěšuje státní vlajka na znamení smutku na půl žerdi. Vládní usnesení ukládá ministrům a doporučuje hejtmanům, primátorům či starostům, aby vyvěšení vlajek na půl žerdi zajistili.

Ve Strakově akademii zasedla vláda. Rozhodla o vyhlášení státního smutku k uctění památky předsedy Senátu Jaroslava Kubery na 3. února. Probírat bude euronovelu zákona o metrologii i vyslání vojáků do afrického Sahelu. Tisková konference je v plánu v 10 hodin. pic.twitter.com/axOxUUVC7G

Podle šéfa protokolu prezidentské kanceláře Kruliše lze obecně doporučit, aby se města a obce vyhnuly v den státního smutku pořádání veselic, jarmarků, slavností a podobných akcí. ČTK sdělil, že státní vlajky mají úřady vyvěsit na půl žerdi na budovách, ve kterých sídlí, a na místech celostátního významu. Upozornil, že manipulace s vlajkami začíná zpravidla již v 16:00 dne předcházejícího státnímu smutku. Stát by se tedy tak mělo již v neděli 2. února v 16:00. Smuteční vlajková výzdoby by měla trvat do 08:00 druhého dne po státním smutku, tedy do úterý 4. února.

Vlajka, která je na lanku, se podle pravidel spustí na půl žerdi a nedoplňuje se již černým praporem. "Její spuštění na půl žerdi je dostatečným výrazem smutku," uvedl Kruliš. Pokud je česká státní vlajka doplněna jinými vlajkami, například Evropské unie nebo kraje, musí být spuštěny na půl žerdi i ony, a to ještě před spuštěním české vlajky. "Vlajka České republiky nikdy nesmí být níže než vlajky ostatní," zdůraznil. Naopak vytažena je vždy jako první.

Kruliš zároveň upozornil, že státní vlajka se vždy spouští na půl žerdi, nikdy se ale na půl žerdi nevytahuje. "To znamená v případě, že je vlajka teprve umísťována, musí být nejdříve vytažena do plné výšky a odtud po malé chvíli spuštěna na půl žerdi," sdělil ČTK.

Pokud je na budově použit prapor, musí ho doplnit černý prapor. Státní vlajka v podobě praporu je podle Kruliše umístěna na budově z čelního pohledu vždy vlevo, černý prapor vpravo. Rozdíl mezi praporem a vlajkou je ten, že zatímco vlajku je možné stáhnout na lanku stožáru na půl žerdi, prapor je upevněn na žerdi a stáhnout ho možné není.

Státní smutek byl v historii samostatné České republiky vyhlášen ještě po teroristických útocích v USA z 11. září 2001 (na 14. září 2001) a po letecké katastrově u ruského Smolenska, při které 10. dubna 2010 zahynul tehdejší polský prezident Lech Kaczynski a mnoho dalších významných občanů Polska (na 17. a 18. dubna 2010).