Ústavní právníci mají rozhodnutí ÚS za správné, přišlo ale pozdě

Jako správné hodnotí dnes zveřejněné rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) zrušit část volebního zákona ústavní právníci, které oslovila ČTK. Dosavadní pravidla podle nich deformovala rovnost volebního práva a vytvářela disproporce v zastoupení jednotlivých stran v Poslanecké sněmovně. Soud měl však podle právníků rozhodnout dříve, aby bylo víc času na přijetí náhradních pravidel.

Koalicím stran a hnutí nově stačí pro vstup do Sněmovny pět procent hlasů voličů. ÚS zrušil aditivní klauzule, jež pro vstup koalicím stanovily deset, 15, respektive 20 procent. Soud škrtal i v paragrafech upravujících určování počtu poslanců v krajích.

Ústavní právník Jan Wintr řekl, že současný systém vedl k disproporcím v počtu mandátů, které se nejvíc projevily ve volbách v letech 2006 a 2017. Po posledních volbách například zajistil většinu koalici ANO a ČSSD s podporou komunistů. "To zkreslení je poměrně výrazné a nepřekvapuje mě, že Ústavní soud to považoval za rozporné s ústavní zásadou poměrného zastoupení," uvedl Wintr.

Ústavní právník Marek Antoš napsal, že rozhodnutí považuje za správné. "Dosavadní pravidla deformovala rovnost volebního práva, protože malé strany potřebovaly na získání jednoho mandátu dvakrát tolik hlasů než velké. Všichni voliči by přitom měli mít stejnou váhu a volby se podle ústavy konají podle zásad poměrného zastoupení," uvedl.

Senátoři se na ústavní soudce obrátili na konci roku 2017, soud nyní rozhodl v době, kdy už je vyhlášen termín letošních voleb. "To rozhodnutí je nakonec správné, ale byl bych samozřejmě radši, kdyby bylo vydáno tak před rokem nebo dvěma, protože bylo poměrně čitelné, jak volební systém vypadá," uvedl Wintr. Také podle Antoše měl soud rozhodnout dřív. "Parlament nyní bude muset co nejrychleji rozhodnout o nových pravidlech. Do voleb se to ale stihnout dá, respektive ani není jiná možnost, jinak by se nemohly konat," dodal.

V případě volebních zákonů ústava vyžaduje, aby s nimi vyslovily souhlas obě komory Parlamentu, Sněmovna nemůže Senát přehlasovat. Wintr očekává, že se podaří shodu najít. Soud podle něj vybral z možných řešení to nejméně špatné, když zrušená ustanovení nenechal pro letošní volby ještě v platnosti. "Připadalo by mi problematické, kdyby se mělo v říjnu volit podle zákona, o kterém Ústavní soud řekl, že je protiústavní, to by legitimitě voleb neprospělo," vysvětlil Wintr.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) po oznámení rozhodnutí soudu uvedl, že k přípravě nové úpravy svolá neprodleně schůzku politických stran. Podle Wintra by mohlo být řešením například určit počet mandátů jednotlivých subjektů na celostátní úrovni a poté je rozdělovat mezi krajské kandidátní listiny konkrétních stran. "Zachoval bych ale dělení na 14 krajů, které zaručuje regionální reprezentaci," uvedl.

Související

soudy

Smlouvu s Vatikánem nelze ratifikovat, rozhodl Ústavní soud

Ústavní soud ve středu vynesl klíčové rozhodnutí, podle kterého část připravované smlouvy mezi Českou republikou a Vatikánem neodpovídá ústavnímu pořádku. Plénum soudu se dokumentem zabývalo déle než rok na základě podnětu skupiny sedmnácti senátorů. Dokud nebudou problematické pasáže upraveny, není možné proces ratifikace dokončit.

Více souvisejících

Ústavní soud ČR soudy právníci

Aktuálně se děje

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Zdena Mašínová

Zemřela Zdena Mašínová

Česko zasáhla ve středu odpoledne velmi smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. O úmrtí Mašínové informoval historik Petr Blažek. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Evropská unie

Maďarsko už problémy nedělá. Mezi EU a Ukrajinou přesto roste napětí

Mezi Evropskou unií a Ukrajinou roste napětí ohledně rychlosti přístupových rozhovorů. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by chtěl ještě před koncem letošního léta otevřít několik vyjednávacích skupin, takzvaných klastrů, členské státy ani Evropská komise k tomu zatím neprojevily ochotu. V Kyjevě proto panují obavy, že se celý proces po počátečním posunu výrazně zpomalí, nebo dokonce ocitne na vedlejší koleji, jako se to již stalo v případě jiných kandidátských zemí.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump: Teheránu trvalo vyjednávání o dohodě příliš dlouho, bude za to muset zaplatit

Spojené státy a Írán se ocitly na hraně dalšího vážného konfliktu poté, co si v noci na dnešek vyměnily intenzivní palbu. Jde o největší vojenskou eskalaci od chvíle, kdy bylo 8. dubna sjednáno příměří. Noční údery opětovně vyvolaly silné pochybnosti o tom, zda toto příměří vůbec ještě platí, a vážně ohrožují veškeré diplomatické úsilí, které mělo vést k definitivnímu ukončení války.

před 9 hodinami

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty

Belfast v plamenech. Po brutálním útoku migranta vyšli naštvaní lidé do ulic, vypukly nepokoje

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty, které vyvolaly výzvy krajně pravicových aktivistů v reakci na pondělní útok nožem. Dav, v němž se nacházeli maskovaní muži, v úterý večer zapaloval auta i domy a blokoval silnice v Belfastu a jeho okolí. K nepokojům došlo jen několik hodin poté, co k pouličním akcím vyzvali například Elon Musk nebo Tommy Robinson. Demonstranti mimo jiné unesli a zapálili autobus na Newtownards Road ve východním Belfastu, přičemž nad hořícími vozy v dalších čtvrtích musel hlídkovat policejní vrtulník.

před 10 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

USA se pomstily za sestřelený vrtulník Apache

Spojené státy americké se odhodlaly k odvetnému vojenskému kroku a zahájily novou sérii útoků zacílených na území Íránu. Velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, východní Afriku a střední Asii (CENTCOM) oznámilo, že tato operace byla spuštěna jako přímá reakce na předchozí zničení amerického vrtulníku. K zahájení náletů došlo v pět hodin odpoledne východoamerického času.

před 11 hodinami

Prezident Trump

Lidé Trumpovi nevěří. USA jako spojence vnímá jen každý desátý Evropan

Důvěra Evropanů v americké bezpečnostní záruky klesla na historické minimum. Vyplývá to z nového průzkumu, který zveřejnil thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) před nadcházejícími summity zemí G7 a NATO ve Francii a Turecku. Podle získaných dat považuje Spojené státy za přímého spojence pouhý jeden z deseti obyvatel v patnácti dotázaných evropských zemích. Ve všech těchto státech navíc panuje většinová skepse ohledně toho, zda by jim USA v případě napadení přispěchaly na pomoc.

před 12 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Trump a Netanjahu věřili, že porážka Íránu Blízký východ změní. Vše je ale úplně jinak

Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli přesvědčeni, že triumf nad Íránem přinese zásadní proměnu Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, avšak zcela jiným směrem, než oba státníci předpokládali, neboť islámskou republiku se porazit nepodařilo. Aktuální situace hrozí přerůst v dlouhodobou, opotřebovávací a permanentní krizi, která bude střídavě přecházet do otevřených vojenských střetů. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnějším, než Trump s Netanjahuem kalkulovali, přičemž jejich chybný odhad vedl ke ztrátě kontroly nad dalším vývojem.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

včera

Při výbuchu auta v Moskvě údajně zahynul ruský generál

Při výbuchu auta v Moskvě údajně zahynul ruský generál

V satelitním městě Balašicha nedaleko Moskvy došlo v úterý ráno k výbuchu osobního automobilu, při kterém zahynul řidič. Incident se odebral kolem půl šesté ráno, kdy v blízkosti obytného domu explodovalo jedoucí vozidlo značky BMW X3.

včera

EU chce zakázat vstup všem Rusům, kteří od začátku války sloužili v armádě

Evropská unie plánuje v rámci nového balíčku sankcí zakázat vstup na své území všem ruským vojákům, kteří od začátku války sloužili v tamních ozbrojených silách. Návrh jednadvacátého souboru opatření od zahájení plnohodnotné invaze v únoru 2022 představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy