Ústavní právo bránit se zbraní? Vláda nebyla jednotná. Vedla se bouřlivá diskuze, řekl Benešová

Vláda nebyla v pondělí jednotná při schválení senátního návrhu ústavního zákona, který do Listiny základních práv a svobod zakotví právo bránit sebe i jiné se zbraní. Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) dnes na dotaz ČTK uvedl, že si zachoval odmítavé stanovisko a hlasoval proti.

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) naopak změnil původně neutrální stanovisko na souhlasné, návrh podpořil i premiér Andrej Babiš (ANO). Poměr hlasování ve vládě zatím není znám, úřad vlády ještě zápis z pondělního jednání kabinetu nezveřejnil.

V podkladech pro jednání vlády bylo navrženo neutrální stanovisko k senátnímu návrhu. Předem úpravu podpořilo pouze ministerstvo průmyslu, sedm ministerstev mělo neutrální postoj a šest návrh odmítalo.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) po jednání vlády novinářům řekla, že se o návrhu vedla bouřlivá diskuse. Sama původně nesouhlasné stanovisko svého resortu změnila na souhlasné.

Zaorálek naopak úpravu odmítal a svůj postoj si i při hlasování ve vládě podržel. "Mě rozhodně žádné argumenty nepřesvědčily. Trvám na tom že dosavadní úprava je dostatečná a to, co je navrhováno, je nadbytečné. Navíc je velmi nebezpečné pohrávat si s myšlenkami, které přivedly USA do stávající situace, kdy po ulici chodí občané ozbrojení automatickými zbraněmi," uvedl na dotaz ČTK. Vyjádřil lítost nad tím, že například Benešová svůj odmítavý postoj přehodnotila.

Nestojím o to, aby u nás nosili lidé na shromážděních automatické zbraně, jako to někdy vidím v USA. Sdílím původní názor ministryně spravedlnosti Marie Benešové, že podobná úprava Listiny je nadbytečná. Mrzí mě, že tento názor změnila. Já svůj názor držím celou dobu stejný.

— Lubomír Zaorálek (@ZaoralekL) July 14, 2020

Babiš ČTK sdělil, že při hlasování senátní návrh podpořil. "Já jsem tak hlasoval, protože jsem chtěl podpořit naše myslivce, sportovní střelce a ostatní držitele zbrojních průkazů. Naše legislativa je v těch ohledech velmi dobrá a není potřeba ji zpřísňovat kvůli Evropské unii. Rozhodně nám nehrozí tragické případy, které se odehrávají v USA," uvedl premiér pro ČTK.

Připomněl také, že se minulý týden setkal s organizátory petice za ústavní právo na držení zbraní, kterou také sám podepsal. Babiš organizátorům petice při jejím předání do Sněmovny slíbil i podporu kabinetu.

Návrh při hlasování podpořil i Metnar, byt ministerstvo obrany původně mělo neutrální stanovisko. "Změna mého názoru je výsledkem diskuse na vládě, která byla u senátního návrhu dlouhá a velice konstruktivní. I přes zhoršující se bezpečnostní situaci ve světě patří ČR stále mezi nejbezpečnější země a věřím, že to tak zůstane. Množí se ale případy individuálního násilí a útoků. Ústavní zakotvení práva na nutnou obranu se zbraní by bylo symbolickým zdůrazněním ochrany základního lidského práva, kterým je právo na život," sdělil ministr ČTK.

Senát chce ústavní novelou rozšířit listinu o ustanovení, že "právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon". Norma má podle tvůrců v čele s předsedou senátorů ODS Martinem Červíčkem pomoci čelit odzbrojovacím tendencím v Evropské unii a zabránit tomu, aby mohlo být toto právo omezeno běžným zákonem.

Česko neuspělo u Soudního dvora Evropské unie s žalobou na kontroverzní směrnici, která omezuje vlastnictví zbraní, včetně legálně držených. Vláda musela Sněmovně předložit novelu zbraňového zákona, která unijní regulaci přebírá v nezbytně nutné míře. Nyní ji po úvodním kole debaty posuzují výbory.

Ke schválení senátního návrhu by se musela v obou parlamentních komorách najít ústavní třípětinová většina hlasů. Navíc není jasné, zda Sněmovna stihne předlohu projednat do konce volebního období.

Související

Petr Pavel

Pavel podal k Ústavnímu soudu kompetenční žalobu na vládu

Prezident Petr Pavel v pondělí podal k Ústavnímu soudu kompetenční žalobu na vládu. Tento krok učinil v reakci na rozhodnutí kabinetu, které mu neumožňuje zúčastnit se červencového summitu Severoatlantické aliance v Ankaře. Hlava státu považuje postup vládních představitelů za zcela bezprecedentní a mimořádně nešťastný. Pavel se domnívá, že se vládní činitelé tímto způsobem pokoušejí omezit pravomoci, které mu jako prezidentovi přímo garantuje Ústava České republiky.

Více souvisejících

Vláda ČR ústava čr zbraně Lubomír Metnar Lubomír Zaorálek Marie Benešová Andrej Babiš

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Zemětřesení, ilustrační foto

Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc

Záchranáři prohledávají trosky zřícených budov a snaží se najít přeživší po dvou silných otřesech země, které zasáhly Venezuelu nedaleko hlavního města. Katastrofa si vyžádala nejméně 235 lidských životů a minimálně 4300 osob utrpělo zranění. Zpod trosek v Caracasu i v nedalekém pobřežním městě La Guaira se stále ozývá volání o pomoc. Mnoho lidí přišlo o střechu nad hlavou nebo se bojí vrátit do poškozených domovů, takže nocují přímo na ulici. Obavy z dalšího nárůstu počtu obětí jsou vysoké.

před 1 hodinou

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy