Pirátský poslanec František Kopřiva a europoslanec Mikuláš Peksa předali dnes na úřadu vlády petici vyzývající k zavedení ekonomických sankcí proti Turecku kvůli jeho podzimní ofenzivě v severní Sýrii. Pod dokument se podepsalo 825 lidí, řekl Kopřiva novinářům. Podle Peksy by bylo na místě vedle uvalení sankcí i ukončení rozhovorů o vstupu Turecka do Evropské unie. Premiér Andrej Babiš (ANO), jemuž byla petice určena, materiál osobně nepřevzal.
Petice navazuje na podzimní turecký vojenský zásah v severní Sýrii namířený proti kurdským jednotkám. Ankara tento krok zdůvodňovala snahou vytvořit bezpečnou zónu v sousedství svých hranic, do které by se mohli vrátit uprchlíci ze Sýrie. Turecký postup vyvolal mezinárodní kritiku. V Česku se proti němu ohradila Sněmovna i prezident Miloš Zeman, vláda rozhodla o zastavení vývozu zbraní do Turecka.
"My jsme kvitovali, stejně jako celá Sněmovna, že vláda zastavila vývoz zbraní. Ale myslíme si, že by ten krok měl být silnější vzhledem k tomu, o jaký průšvih se jedná," řekl dnes Kopřiva. Petice pod kterou se lidé podepisovali na podzimních protitureckých demonstracích i na internetu, podle něj vyzývá k uvalení ekonomických sankcí na Turecko.
Peksa uvedl, že by bylo vhodné přijmout i společný postup vůči Turecku na evropské úrovni. "Formálně Evropská unie stále vede s Tureckem přístupové rozhovory, což je poněkud bizarní ve chvíli, kdy Turecko naprosto není vhodným členem Evropské unie. Myslím si, že bychom si měli jasně říct, že už je to konečně třeba stopnout," řekl.
Turecká operace na severu Sýrie byla zaměřena proti kurdským milicím YPG, které se podílely na mezinárodní koalici proti uskupení Islámský stát, Ankara je však považuje za teroristy. Turkům se v rozhovorech s Američany a Rusy podařilo dosáhnout dohody, podle níž se YPG výměnou za zastavení bojů musely stáhnout 30 kilometrů od hranice.
Související
OBRAZEM: Předsedou Pirátů zůstává Hřib. Pozici obhájil hned v prvním kole
Piráti zvolili kompletní předsednictvo. Místopředsedy jsou Šmída i Richterová
Česká pirátská strana , Mikuláš Peksa (Piráti) , sankce , petice , Turecko , Vláda ČR
Aktuálně se děje
před 52 minutami
Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace
před 2 hodinami
USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení
před 3 hodinami
Stíhačka NATO sestřelila dron nad Rumunskem, zřejmě byl ruský
před 4 hodinami
Netanjahuovo odmítnutí nevadí. Hamás zahájil jednání o mírovém plánu pro Pásmo Gazy
před 5 hodinami
Vraťte se do reality, vzkázal Írán Trumpovi po slovech o ovládnutí Hormuzského průlivu
před 7 hodinami
Ukrajina podnikla jeden z největších letošních útoků na Rusko
před 8 hodinami
Další země svádí boj s plameny. Belgii zasáhl největší požár v moderní historii země
před 9 hodinami
Rusko buduje vlastní variantu Starlinku. Rychleji, než se předpokládalo
před 10 hodinami
Flamingo v akci: Ukrajina poprvé udeřila v ruském vnitrozemí střelami vlastní výroby
před 12 hodinami
Počasí příští týden: Po krátkém ochlazení se vrátí tropy
včera
Maďarsko začalo potápět lodě na Dunaji, aby udrželo v chodu jedinou jadernou elektrárnu
včera
Vývoj umělé inteligence vstupuje do nové fáze. Lidé začínají vytvářet své digitální dvojníky
včera
Zákaz sociálních sítí pro děti ve Francii neprošel. Nejvyšší soud zákon zrušil
včera
Po silném zemětřesení zasáhlo Indonésii 230 dalších otřesů. Počet mrtvých roste
včera
Ukrajina dokončuje vývoj první balistické rakety. Bude sloužit jako základ evropského protiruského štítu
včera
Ruská armáda utrpěla v červenci jedny z nejvyšších ztrát od začátku invaze, Ukrajina hlásí úspěšnou protiofenzívu
včera
Španělsko a Maroko se bojí další migrační vlny. Výrazně posilují bezpečnost na hranicích
včera
Rusko vydalo zatykač na Conora Kennedyho, syna ministra zdravotnictví USA
včera
Chorvatsko pohltily rozsáhlé lesní požáry
včera
Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor
Uplynulo pět let od chaotického stažení amerických vojsk z Kábulu a návratu Hnutí Tálibán k moci. Afghánistán se za tuto dobu proměnil v dějiště jedné z nejzávažnějších lidskoprávních a humanitárních krizí na světě. Přestože Spojené státy během dvacetileté války investovaly do konfliktu obrovské finanční prostředky, v současnosti se země i její obyvatelé ocitli mimo hlavní bod zájmu mezinárodního společenství, a to navzdory hrozícímu hladomoru a plošnému potlačování základních práv.
Zdroj: Libor Novák