Více než 90 procent čerpacích stanic poslalo ministerstvu financí údaje o cenách

Více než 90 procent čerpacích stanic poslalo ministerstvu financí údaje o cenách pro kontrolu marží z prodeje paliv. Zda byly marže přiměřené, nebo ne, plánuje úřad oznámit během příštího týdne. ČTK to dnes sdělil mluvčí ministerstva Tomáš Weiss. Čerpací stanice měly zaslat ministerstvu do dnešních 12:00 data o průměrných prodejních cenách pohonných hmot za dobu od 15. února do 15. března.

Ke zjišťování marží stát přistoupil kvůli rekordnímu nárůstu cen paliv po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Benzin jen během asi dvou týdnu po zahájení útoku zdražil zhruba o deset korun a nafta o více než 13 korun.

Povinné hlášení cen se podle dřívějších informací ministerstva týkalo více než 2800 veřejných čerpacích stanic. "V následujících dnech budeme tato obdržená i nově doplňovaná data analyticky vyhodnocovat a porovnávat s velkoobchodními cenami na komoditní burze v Rotterdamu," oznámil mluvčí ministerstva.

"Předpokládáme, že první výsledky o cenové politice čerpacích stanic v České republice a přiměřenosti, či naopak neúměrnosti jejich marží, budeme schopni z reportovaných dat ve spolupráci s petrolejářskými asociacemi interpretovat a následně prezentovat v průběhu příštího týdne," doplnil Weiss. Na základě vyhodnocení pak podle něj ministerstvo financí následně rozhodne o dalších krocích.

Původně měly čerpací stanice nahlásit údaje o cenách už do středečního poledne. Aplikaci, přes kterou data posílaly, ale podle ministerstva ve středu napadli hackeři. Úřad proto termín pro nahlášení údajů posunul o jeden den.

Rusko zahájilo vojenský útok na Ukrajinu 24. února. Den předtím činila průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 v Česku 37,43 koruny za litr a cena nafty 36,39 koruny. Po začátku invaze ceny pohonných hmot začaly rychle růst. Během zhruba dvou týdnů dosáhla cena benzinu 47,26 koruny a cena nafty 49,57 koruny, což bylo nejvíce za dobu sledování cen paliv. Vyplývá to z dat společnosti CCS, která průměrné ceny paliv sleduje od začátku roku 2005.

Zjišťování výše marží čerpacích stanic má být jedním z nástrojů, kterým chce vláda zasáhnout proti růstu cen pohonných hmot. Vláda také před týdnem rozhodla o zrušení povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot a o zrušení silniční daně pro osobní automobily, dodávky a nákladní auta do 12 tun. V posledních dnech ceny paliv klesají. Podle údajů CCS ke středě zlevnil benzin za uplynulý týden o 1,51 koruny na průměrných 45,13 koruny za litr a cena nafty klesla o 1,34 koruny na 47,69 koruny.

Ceny pohonných hmot zlevňují nejrychleji za posledních minimálně 17 let

"Pohonné hmoty v posledních dnech souhrnně zlevňují kvůli odeznívání paniky na světovém trhu s ropou. Tu vyvolala válka na Ukrajině související sankce Západu proti Rusku. V minulém týdnu tak ropa zdražila do blízkosti svého historického cenového rekordu," vysvětluje ekonom Lukáš Kovanda ve vyjádření, které má server EuroZprávy.cz k dispozici.

"Paniky na trhu s ropou využily v ČR zpracovatelé ropy, distributoři pohonných hmot a čerpací stanice a zjevně neobjektivně si alespoň někteří z nich navýšili své marže. V Česku tak podle údajů Evropské komise v dnech 21. února až 7. března tak například nafta v ČR zdražila po přepočtu do eur druhým nejvýraznějším tempem ze všech zemí EU, o 20,1 procenta," dodal.

Podle něj výrazněji v daném období rostla cena nafty už jen v Německu. "Růst cen pohonných hmot v ČR je tedy od začátku ruské invaze v rámci EU vysoce nadprůměrný, až extrémní. To lze jen těžko vysvětlit jinak než maržovou politikou. Ropa totiž zdražuje všem zemím EU a z důvodu přepočtu cen do eur jsou zohledněny také změny národních měn členských zemí EU k euru," tvrdí ekonom.

Související

Předseda vlády Andrej Babiš

Babišova vláda prodloužila cenové stropy u paliv. Chce pokročit i s digitalizací

Babišova vláda na pondělním zasedání projednala návrh změnového zákona, který v zájmu posílení bezpečnosti Česka zpřísňuje podmínky pro osoby s dočasnou ochranou a zpřísňuje sankce za nelegální překročení hranic. Schválila také systém řízení strategických programů a projektů z oblasti informačních technologií a rozhodla o zařazení Strategického podnikatelského parku Cheb na seznam lokalit zvýhodněných průmyslových zón.
Ilustrační foto

Natankujte ještě dnes. Od zítřka ceny pohonných hmot prudce vzrostou

Řidiče čeká v nejbližších dnech citelné zdražování u čerpacích stanic. Ministerstvo financí ve čtvrtek 30. dubna 2026 zveřejnilo nové cenové stropy, které začnou platit od pátku a potrvají po celý nadcházející víkend i v pondělí. Maximální povolená cena benzinu se posouvá na 43,89 koruny za litr, zatímco u nafty limit vzrostl na 44,55 koruny.

Více souvisejících

pohonné hmoty Benzinky

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

před 8 hodinami

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

před 9 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

před 9 hodinami

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

před 10 hodinami

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

před 11 hodinami

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

před 12 hodinami

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

před 12 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

před 13 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

před 14 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

před 15 hodinami

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

včera

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy