Kabinet kvůli inflaci zvyšuje životní a existenční minimum

Vláda dnes kvůli pomoci domácnostem s rostoucími cenami rozhodla o zvýšení životního a existenčního minima. ČTK to sdělila mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Eva Davidová. Česká televize uvedla, že částky vzrostou o deset procent od 1. dubna. Podle Davidové oznámí detaily ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) po skončení vládního zasedání.

Částky hrají roli při posuzování nároku na pomoc od státu i při stanovení výše některých dávek.

Životní minimum se upravovalo naposledy v dubnu 2020. Pro samotného dospělého činí nyní 3860 korun. V rodině je částka pro dospělé i děti nižší. U první dospělé osoby v domácnosti dosahuje 3550 korun, u druhé 3200 korun. U dětí do šesti let je to 1970 korun, od šesti do 15 let 2420 korun a od 15 do 26 let pak 2770 korun. Existenční minimum je 2490 korun.

Po zvýšení minima dosáhne víc rodin na přídavky na děti či na porodné. Zvýší se i příspěvky pro pěstouny z řad příbuzných. Roli minimum hraje pro přiznání zvýšení příspěvku na péči či pro stanovení výše dávek mimořádné okamžité pomoci. Vyšší bude také částka nezabavitelného minima u dlužníků. Od minima se případně odvozují i alimenty.

Částky stanovuje vláda nařízením. Podle zákona je může valorizovat od ledna, pokud náklady na výživu a osobní potřeby za příslušné období rostly aspoň o pět procent. Lze je ale upravit i v mimořádném termínu. Ceny v Česku od dubna 2020 výrazně vzrostly. Zdražují energie i potraviny a ostatní zboží.

Poslední úprava minima zohledňovala růst cen do konce září 2019. Aktuální navýšení by podle pravidel mělo zohlednit cenový vývoj od října 2019. Podle údajů statistického úřadu od té doby do letošního února spotřebitelské ceny v Česku vzrostly o 15,9 procenta. Pokud by se životní minimum upravilo zhruba o 17 procent, činilo by pro samotného dospělého asi 4520 korun, tedy o 660 korun víc.

Růst životního a existenčního minima zmiňovali ministři v posledních týdnech mezi zvažovanými opatřeními, kterými chtějí kompenzovat lidem růst cen. Hovořili také o možném navýšení rodičovské, příspěvků na mobilitu pro postižené či daňové slevy na poplatníka a děti. Na zvýšení rodičovského příspěvku se koalice podle vicepremiéra Ivana Bartoše (Piráti) zatím nedohodla.

Dle Jurečky by se životní minimum mohlo zvýšit od pololetí, či září

Životní minimum by se mohlo kvůli vysoké inflaci případně ještě letos zvednout, a to od pololetí, nebo od září. Novinářům to dnes řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj má být debata o případném navýšení minimálních částek pro život součástí jednání o přípravě novely státního rozpočtu. Životní minimum činí od dubna 2020 pro samotného dospělého 3860 korun, pro dospělé a děti v rodině je nižší. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v neděli řekl, že navýšení minima je jedním z opatření připravovaného balíčku proti energetické chudobě. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zvednutí částek nevyloučil, debata podle něj ale ještě není uzavřená.

"Na vládní úrovni jsme mluvili o tom, že bychom k pololetí roku chtěli vést debatu o státním rozpočtu. Do toho bych chtěl zahrnout i debatu o výši životního minima nebo i některých jiných podpor... Byl bych rád, aby úprava (minima) byla možná buďto od pololetí, nebo třeba od 1. září," řekl Jurečka.

Životní a existenční minimum hraje roli při posuzování nároku na pomoc od státu i při stanovení výše některých dávek. Po navýšení částek se tak zvedají výdaje na dětské přídavky i další podpory. Kvůli dopadům války na Ukrajině, rostoucím nákladům a zdražování bude nutná novela rozpočtu. Stanjura řekl, že ji nepředloží dřív než v červenci. Ministr uvedl, že s výrazným zvýšením dluhu o sto či 150 miliard korun nepočítá.

Životní minimum stanovuje vláda svým nařízením. Podle zákona může částky valorizovat od ledna, pokud náklady na výživu a osobní potřeby za příslušné období rostly aspoň o pět procent. Může je upravit ale i v mimořádném termínu. Naposledy se minimum navyšovalo od dubna 2020 celkem o 13,2 procenta. Zohledňoval se tehdy růst cen do konce září 2019. Při příštím navyšování by se tedy podle stanovených pravidel měl posuzovat cenový vývoj od října 2019. Podle údajů statistického úřadu od té doby do letošního února spotřebitelské ceny v Česku vzrostly o 15,9 procenta. Pokud by se životní minimum upravilo zhruba o 17 procent, činilo by pro samotného dospělého asi 4520 korun, tedy o 660 korun víc.

V rodině je částka pro dospělé i děti nižší než nynějších 3860 korun. U první dospělé osoby v domácnosti dosahuje 3550 korun, u druhé 3200 korun. U dětí do šesti let je to 1970 korun, od šesti do 15 let 2420 korun a od 15 do 26 let pak 2770 korun. Existenční minimum je 2490 korun. Upravovaly by se i tyto částky.

Po případném zvýšení minima by například víc rodin než teď dosáhlo na přídavky na děti či na porodné. Zvýšily by se i příspěvky pro pěstouny z řad příbuzných. Roli minimum hraje pro přiznání zvýšení příspěvku na péči či pro stanovení výše dávek mimořádné okamžité pomoci. Vyšší by byla také částka nezabavitelného minima u dlužníků. Od minima se případně odvozují i alimenty.

Související

Oto Klempíř

Vláda schválila novou koncepci státní kulturní politiky

Vláda schválila novou koncepci státní kulturní politiky pro nadcházející období. Po jednání kabinetu o tom informoval ministr kultury Oto Klempíř. Schválený dokument prošel vládou i přes značnou nespokojenost, kterou vůči němu vyjadřovaly kulturní organizace.
Poslanecká sněmovna

Překvapení se nekoná. Babišova vláda ustála hlasování o nedůvěře

Vláda premiéra Andreje Babiše podle očekávání ustála opoziční pokus o vyslovení nedůvěry v Poslanecké sněmovně. K sesazení kabinetu hlasovalo pouze 83 opozičních poslanců, zákonodárci přitom potřebují nejméně 101 hlasů. K opozici se navíc nepřidal žádný z poslanců vládní koalice tvořené hnutím ANO, SPD a Motoristy sobě.

Více souvisejících

Vláda ČR ,  Marian Jurečka (KDU-ČSL) ,  životní minimum

Aktuálně se děje

před 35 minutami

před 1 hodinou

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za literaturu

Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová

Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.

před 2 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

před 2 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 3 hodinami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 4 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 5 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 6 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 7 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 8 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 9 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 10 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy