Vláda odmítla dvojí přijímací zkoušky na střední školy i omezení škol pro žáky s postižením

Ministerstvo školství k novele sdělilo, že jeden termín zkoušek v červnu místo dvou dubnových byl schválen kvůli epidemii koronaviru. Byl kompenzován tím, že uchazeči měli letos delší čas na vyplnění přijímacích testů. Zrušení možnosti odvolání bylo přijato kvůli tomu, aby se na přijímací řízení dále neprotahovalo, sdělilo ministerstvo.

Ministerstvo vnitra uvedlo, že právo na odvolání ve správním řízení nelze dovodit ani z ústavy, ani z mezinárodních smluv. Podotklo, že by novela by nabyla účinnosti pravděpodobně až o letních prázdninách a nebylo by tak možné dodržet třídenní lhůtu pro odvolání proti zamítavému rozhodnutí o přijetí.

Ministerstvo spravedlnosti se k novele postavilo neutrálně s ohledem na "důvodné obavy, že budou nesrovnalosti v průběhu přijímacích zkoušek řešeny cestou žalob, což by vedlo k vyššímu nežádoucímu zatížení správního soudnictví".

Novelu podpořil úřad Veřejného ochránce práv, podle něhož s ohledem na zlepšenou epidemiologickou situace není důvod omezovat počet termínů přijímacích zkoušek. Rovněž zrušení možnosti se odvolat nepovažuje ombudsmanův úřad za dostatečně odůvodněné tím, že je třeba zrychlit přijímací řízení.

Vláda odmítla i snahu SPD omezit školy pro žáky s postižením

K návrhu poslanců hnutí SPD, aby základní školy mohly odmítnout vzdělávání žáků s mentálním postižením nebo autismem, vláda dnes podle informací ČTK přijala negativní stanovisko. Poslanci SPD navrhli upřednostnit vzdělávání handicapovaných žáků s více vadami, z nichž alespoň jedno postižení je mentálního charakteru, nebo s autismem, ve speciálních základních školách. Pro jejich zařazení do klasické základní školy by měl být podle SPD nutný její souhlas, žádost žákova rodiče a písemné doporučení školského poradenského zařízení. Návrh projedná Sněmovna.

Ministerstvo školství k poslanecké novele školského zákona uvedlo, že návrh je v rozporu s cíli školského zákona, mezinárodními závazky České republiky i s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva. Podle ministerstva je předloha nejasná, neboť vzdělávání v základní škole speciální ponechává jen jako možnost a podmiňuje jej doporučením školského poradenského zařízení a žádostí rodiče dítěte.

"Základní školy mají nástroje k tomu, aby vzdělávání žáků se speciálními potřebami mohly realizovat," zdůvodnilo svůj nesouhlas ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle ministerstva zdravotnictví novela "představuje nesystémový zásah do současného nastavení společného vzdělávání". "Návrhem by byla dotčena i řada dětí s lehkým mentálním postižením, pro které je společné vzdělání prokazatelně přínosné," dodalo ministerstvo. Rovněž úřad Veřejného ochránce práv označil předlohu za nekoncepční a nadbytečnou.