Vláda schválila zvýšení přídavků na děti, dosáhne na ně více rodin

Dětské přídavky by se mohly od dubna zvýšit o 26 procent a dostávat by je měly nově rodiny s příjmem do 3,4násobku životního minima. Schválila to dnes vláda. Na twitteru to oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní tak dávku bude pobírat asi 490.000 dětí. Nyní ji má zhruba 240.000 dětí.

Aby změna začala platit, musí ji ještě schválit Parlament a podepsat prezident. Ročně by to mělo stát 3,6 miliardy korun navíc. Teď roční výdaje činí asi 2,3 miliardy.

Kabinet se na novele o sociální podpoře se zvýšením přídavků nedokázal týdny domluvit. Dohoda byla na přidání o 26 procent, ale už ne na tom, kolik dětí by mělo peníze od státu dostávat. Nyní dávku mají domácnosti s příjmem do 2,7 násobku životního minima. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) chtěla příjmovou hranici zachovat. Maláčová navrhovala posunutí na trojnásobek, 3,4násobek, nebo 3,6násobek minima.

Valorizace přídavku na dítě o 26 % a nárok na přídavek až do výše 3,4násobku životního minima rodiny! Díky dnešní shodě na vládě se přídavek dostane k pracujícím rodinám a podpoříme 490 tisíc dětí, tzn. každé páté! Nejlepší krok proti chudobě rodin s dětmi a na podporu ekonomiky.

— Jana Maláčová (@JMalacova) December 21, 2020

Přídavky nyní činí pro děti do šesti let 500 korun, pro děti od šesti do 15 let 610 korun a pro studenty od 15 do 26 let 700 korun. V rodinách, kde aspoň jeden z rodičů pracuje, podniká, je na rodičovské, nemocenské, ošetřovném či v důchodu, je dávka o 300 korun vyšší. Podle novely by se nově mělo podle věku dítěte poskytovat 630, 770 a 880 korun. V rodinách s pracujícím rodičem by to pak zase bylo o 300 korun víc, tedy 930, 1070 a 1180 korun.

Podle Maláčové se dávka nevalorizovala od roku 2008. V minulém volebním období ji ale zvýšila tehdejší vláda, když přidala 300 korun "pracujícím rodinám". Ministryně uvedla, že by mělo přídavek pobírat zhruba tolik dětí jako v roce 2014. Od té doby rostly výdělky, řada rodin tak stanovený příjem překročila. "Považuji za nespravedlivé, že se rodiny snažily a pracovaly, o pomoc státu ale přišly," uvedla Maláčová. Podle ní by se přídavky měly vyplácet plošně.

Schillerová řekla, že výsledek představuje kompromis, který ale nepodporovala a který nebyl schválen jednomyslně. Zmínila rušení superhrubé mzdy a snížení daní, slevu na poplatníka a odstranění stropu daňového bonusu. "To jsou cesty, které já podporuji," řekla ministryně financí. Podle ní v pohledu na podporu mají s Maláčovou "ideologický spor".

Kabinet plánoval zvýšení přídavků původně od ledna. Maláčová už dřív řekla, že tento termín se stihnout nedá a dávka by se mohla upravit od dubna.

Zvýšení přídavků doporučovali někteří ekonomové či sociologové jako pomoc rodinám s nižším příjmem v koronavirové krizi. Podle Maláčové vyšší dávka podpoří spotřebu a rodiny peníze hned utratí.

Členové vlády záměr zmínili poprvé v červnu. V září při vyjednávání o rozpočtu Maláčová požadovala na přídavky o 4,5 miliardy víc. Šéfka státní pokladny tehdy řekla, že není možné částku zahrnout do rozpočtových výdajů, protože novela ještě neplatí. O sumě byla ale ochotná jednat. Maláčová návrh zákona předložila v polovině října. Od té doby koalice hledala shodu.

Související

Vláda ČR

Vláda uvolní peníze na pomoc sportu po povodních. Podpořila také podnikání s Ukrajinou

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.

Více souvisejících

Vláda ČR děti Sociální dávky Jana Maláčová (ČSSD)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy