Vláda se chystá na variantu, že nouzový stav skončí

Premiér Andrej Babiš (ANO) uložil ministrům řešit situaci, která by nastala, kdyby Sněmovna neumožnila vládě prodloužit nouzový stav. Novinářům dnes před odletem na návštěvu Srbska řekl, že doufá, že opoziční strany zapomenou na politiku a budou myslet na zdravotnictví. Bez nouzového stavu nebude možné řešit situaci v nemocnicích přeplněných pacienty s covidem-19, varoval.

Kabinet minulý týden ztratil podporu KSČM při prodlužování nouzového stavu, shodu zatím nenašel ani s opozicí. Schůzky s Piráty a STAN a zřejmě i koalicí ODS, TOP 09 a lidovců by měly pokračovat dnes. "Výsledek není žádný, my jednali do noci. Požadavky opozice jsou ekonomického charakteru a měly by nedozírné následky na rozpočet," řekl k úternímu jednání Babiš. Kritizoval, že strany navrhují opatření s dopady na rozpočet a ten pak nechtějí podpořit.

Situace v ČR podle Babiše není dobrá. "Máme přeplněné nemocnice a bez nouzového stavu to bude velký problém," uvedl. Ministrovi zdravotnictví Janu Blatnému (za ANO), ministrovi vnitra Janu Hamáčkovi (ČSSD) i dalším členům kabinetu proto uložil řešit situaci pro případ, že nouzový stav skončí 14. únorem. Premiér ale doufá, že opozice zapomene "na politiku a volby" a žádost vlády podpoří. Opakované debaty o nouzovém stavu považuje za zpolitizované.

Blatný by se podle Babiše měl soustředit na to, aby byl konečně přijat zákon, který dá jeho resortu pravomoci rozhodovat o nutných opatřeních bez nouzového stavu. Kabinet předlohu za tímto účelem schválil loni v květnu, Sněmovna ji však neprojednala. V říjnu Babiš uvedl, že ve Sněmovně je řada předloh a prioritu mají daňový balíček, ošetřovné či rozpočet.

Legislativci z ministerstev zdravotnictví, vnitra i úřadu vlády podle Babiše analyzují zákonnost postupu, kdy by kabinet záhy po skončení nouzového stavu vyhlásil nový. Hamáček v úterý řekl, že by to mohlo znamenat obcházení Ústavy ČR. "Otázka je, zda by to mohlo fungovat jako poslední záchranná brzda," uvedl a zcela možnost nevyloučil. Žádost o další prodloužení nouzového stavu do 16. března vláda schválila v pondělí.

Právníci: Opětovné vyhlášení stavu nouze by bylo protiústavní

Opětovné vyhlášení nouzového stavu poté, co by jeho prodloužení neschválila Sněmovna, by bylo protiústavní, shodují se experti na ústavní právo oslovení ČTK. Poslanci budou o žádosti vlády o prodloužení nouzového stavu jednat ve čtvrtek. Kabinet chce, aby místo 14. února skončil kvůli koronavirové epidemii až 16. března. Zatím pro to nemá ve Sněmovně vyjednanou podporu. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) ústavnost varianty s opakovaným vyhlášením stavu nouze prověřují právníci ministerstev i úřadu vlády.

"Nouzový stav v trvání nad 30 dnů je v rukou Sněmovny. Vláda si musí vyjednat podporu, případně zkusit do právního řádu vnést či využít instituty, které umožní reagovat na některé krizové situace i bez použití krizových stavů," sdělil ČTK ústavní právník Jan Kysela.

Také podle ústavního právníka Marka Antoše by bylo v rozporu s ústavou, kdyby kabinet vyhlásil nouzový stav znovu po případném neúspěchu ve Sněmovně. "Takový postup by byl zcela jasně protiústavní. Ústava stanoví, že nouzový stav lze prodloužit pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny, nelze ji takto obcházet opakovaným vyhlašováním nouzového stavu ze stejného důvodu," uvedl.

Kabinet může podle ústavního zákona o bezpečnosti ČR vyhlásit nouzový stav nejdéle na 30 dnů. Uvedenou dobu lze prodloužit jen po předchozím souhlasu Sněmovny, což se opakovaně stalo. Ústavní právník Jan Wintr k tomu uvedl, že kabinet by opětovným vyhlášením nouzového stavu příslušný článek zákona protiústavně obešel. "Touto metodou by vláda mohla sama protahovat nouzový stav donekonečna, což odporuje textu i smyslu článku šest," vysvětlil.

Vláda podle zákona o vyhlášení nouzového stavu neprodleně informuje Sněmovnu, která může vyhlášení zrušit. "To je však jiný kontext rozhodování - musíte aktivně vytvářet většinu proti. Navíc by v této logice mohla i po zrušení svého rozhodnutí vláda vyhlásit nouzový stav opět a po případném dalším zrušení opět," doplnil Kysela.

Legislativci z ministerstev zdravotnictví, vnitra i úřadu vlády podle Babiše nyní analyzují zákonnost postupu. Hamáček v úterý řekl, že by to mohlo znamenat obcházení ústavy. "Otázka je, zda by to mohlo fungovat jako poslední záchranná brzda," uvedl a zcela možnost nevyloučil.

Vláda má jiný plán

Kdyby Sněmovna nesouhlasila s prodloužením nouzového stavu, kabinet by po 14. únoru prostřednictvím ministerstva zdravotnictví vyhlásil veškerá možná opatření proti šíření covidu-19 podle předpisu o ochraně veřejného zdraví. Novinářům to po jednání Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) řekl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). O podpoře stavu nouze chce však jednat do poslední chvíle s opozicí i koaličním hnutím ANO.

Na nouzový stav je navázána většina klíčových opatření proti covidu-19. Pokud by skončil, chce Hamáček udělat maximum pro to, aby se minimalizovaly dopady. Ministerstvo zdravotnictví by podle Hamáčka přesunulo všechna koronavirová opatření, u kterých to lze, pod režim zákona o ochraně veřejného zdraví. Připomněl ale, že některá obdobná rozhodnutí rušily loni soudy s tím, že závažná omezení základních práv lze vyhlašovat jen krizovými opatřeními v nouzovém stavu.

Podle Hamáčka lze počítat s tím, že postup by znamenal znovu řadu žalob. "Můžu garantovat, že každé (nařízení) bude předmětem soudního přezkumu a některá z nich mohou být zrušena," uvedl. Kvůli existujícím soudním rozhodnutím je podle něj navíc zřejmé, že do režimu zákona o ochraně veřejného zdraví nelze "přepsat" všechna aktuálně platná opatření.

Související

Poslanecká sněmovna

Opozice kvůli Macinkovým zprávám vyvolá hlasování o nedůvěře vládě

Lídři českých opozičních stran se rozhodli pro radikální krok a začali shromažďovat podpisy pro vyvolání hlasování o nedůvěře vládě Andreje Babiše. Reagují tak na uniklé SMS zprávy ministra zahraničí Petra Macinky, které byly adresovány poradci prezidenta Petru Kolářovi a které sám prezident Petr Pavel označil za pokus o vydírání hlavy státu. Opozice vyčítá premiérovi, že se od jednání svého ministra dostatečně nedistancoval a celou situaci pouze bagatelizoval.
Andrej Babiš

Nechceme vést s prezidentem zákopovou válku, prohlásil Babiš, zatímco jeho vláda snížila Hradu rozpočet

Pnutí mezi vládním kabinetem a Pražským hradem po úniku soukromých zpráv Petra Macinky, předsedy Motoristů sobě a člena Babišovy vlády, pokračuje. Macinka v komunikaci s poradcem prezidenta Petra Pavla hovořil o připravenosti vést s hlavou státu „brutální boj“. Premiér Andrej Babiš se ve středu na půdě Poslanecké sněmovny od těchto výroků distancoval a zdůraznil, že jeho kabinet nemá v úmyslu stupňovat napětí v podobě zákopové války mezi Strakovou akademií a Hradem.

Více souvisejících

Vláda ČR nouzový stav

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

Markéta Davidová

Český biatlonový tým počítá pro olympiádu i s Markétou Davidovou

Poté, co si biatlonistka Markéta Davidová dala zdravotní pauzu a nezúčastnila se o posledním víkendu domácího podniku Světového poháru v Novém Městě na Moravě, by se měla opět připojit k biatlonovému týmu a začít s ním trénovat na blížící se zimní olympijské hry, které v Miláně a Cortině d´Ampezzo začínají již v pátek 6. února. 

včera

včera

Miloš Zeman

Zeman zhodnotil Macinkovy esemesky. S Pavlovým názorem nesouzní

Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů. 

včera

Počasí, ilustrační fotografie.

První zprávy o počasí v únoru. Připravte se na mrazivou epizodu

Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit. 

včera

včera

Michael Schumacher

Novinky o Schumacherovi. Legendární pilot už prý není upoután na lůžko

Příběh je to notoricky známý. Všechno začalo na konci prosince 2013, kdy měl těžkou nehodu na lyžích a utrpěl vážné poranění mozku, po němž byl od té doby několik měsíců v kómatu. Pak přešel do domácí péče, v rámci které se o něj starala manželka Corinna. Řeč je pochopitelně o legendárním německém šampionovi formule 1 Michaelu Schumacherovi, v jehož případě fanoušci dlouho čekali na nějakou pozitivní zprávu o jeho stavu. Ta přišla nyní poté, co britská média hovoří o tom, že by už neměl být upoután na lůžko.

včera

Betonové bariéry známé jako „dračí zuby“

Polsko buduje ochranný štít před Ruskem za miliardy

Polská vláda se rozhodla k zásadnímu kroku v oblasti modernizace národní obrany a zahajuje nákup komplexního systému pro boj s bezpilotními prostředky s názvem San. Celkové náklady na tento projekt se odhadují na 15 miliard zlotých, přičemž první dodávky techniky by měly být realizovány ještě v průběhu letošního roku. Premiér Donald Tusk potvrdil, že vyjednávání o této obří zakázce jsou ve finální fázi a k podpisu smlouvy by mělo dojít na konci ledna.

včera

Xavier Bettel

Lucembursko bourá ukrajinské sny. Snaha Kyjeva o přijetí do EU v roce 2027 narazila na odpor

Snaha Ukrajiny o rychlé přijetí do Evropské unie v roce 2027 naráží na diplomatický odpor. Lucemburský ministr zahraničí Xavier Bettel, který v minulosti zastával úřad premiéra, vyjádřil značné znepokojení nad opakovanými požadavky prezidenta Volodymyra Zelenského. Bettel zdůraznil, že proces rozšiřování Unie se musí řídit jasně stanovenými pravidly, nikoliv ultimáty, která podle něj nejsou v zájmu samotné Ukrajiny.

včera

Donald Trump

CNN: Trump zvažuje rozsáhlý vojenský úder na Írán. Ve hře je útok na politické lídry

Americký prezident Donald Trump zvažuje provedení rozsáhlého vojenského úderu na Írán. Toto rozhodnutí přichází poté, co předběžná diplomatická jednání mezi Washingtonem a Teheránem o omezení íránského jaderného programu a výroby balistických raket nepřinesla žádný hmatatelný pokrok. Trumpovy hrozby vyvolaly v Íránu vlnu rozhořčení a tamní představitelé již přislíbili okamžitou a tvrdou odplatu v případě jakékoli americké vojenské akce.

včera

Marta Kosová

Státní teror. Zprávy přicházející z Ukrajiny jsou každým dnem otřesnější, zní z EU

Eurokomisařka Marta Kosová ostře odsoudila pokračující ruskou agresi vůči Ukrajině a označila ji za formu státního teroru. Při svém příchodu na jednání Rady EU pro zahraniční věci v Bruselu uvedla, že zprávy přicházející z fronty a ukrajinských měst jsou každým dnem otřesnější. Podle jejích slov Rusko svými činy překračuje rámec běžného vedení války, neboť se záměrně zaměřuje na civilní cíle.

včera

Írán

90 milionů lidí odříznutých od světa? Do Íránu se vrací internet, svobodný už ale možná nikdy nebude

Po téměř třech týdnech jednoho z nejextrémnějších výpadků internetu v historii se někteří z 92 milionů obyvatel Íránu začínají znovu připojovat k síti. Přístup je však podle všeho velmi přísně kontrolován a omezován. Země odpojila internetové spojení 8. ledna, což bylo všeobecně vnímáno jako pokus úřadů zastavit šíření informací o tvrdých zásazích proti demonstrantům. Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí blokádu obhajoval jako reakci na údajné teroristické operace.

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš se postavil za Macinku. Odvolat ho neplánuje

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se rozhodl nadále stát za svým koaličním partnerem a odmítá odvolat Petra Macinku (Motoristé) z funkcí ministra zahraničí a dočasného správce resortu životního prostředí. Opozice na odchod ministra tlačí kvůli jeho nevybíravé komunikaci směrem k Hradu, kterou prezident Petr Pavel označil za pokus o vydírání. Babiš však po návštěvě vojenské základny v Čáslavi označil dosavadní spolupráci s Macinkou za výbornou a fungující.

včera

Výbuchy v Íránu

Zaminování Perského zálivu nebo kolaps režimu? Nejpravděpodobnější scénáře, které hrozí Íránu

Možnost vojenského úderu Spojených států proti Íránu se stala jedním z nejdiskutovanějších témat světové bezpečnosti. Americký prezident Donald Trump opakovaně varoval teheránský režim před následky násilného potlačování vnitrostátních protestů a hrozil nasazením „masivní armády“, která je již na cestě do regionu. Zatímco cíle případného útoku jsou pro vojenské stratégy víceméně odhadnutelné, výsledná reakce a dopady na globální stabilitu zůstávají neznámou s mnoha proměnnými. Server BBC zmapoval nejpravděpodobnější scénáře, které Íránu hrozí.

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Unijní ministři se schází v Bruselu. Řeší energetickou pomoc Ukrajině

Ministři zahraničí Evropské unie se sešli v Bruselu k jednání, které šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová označila za programově velmi nabité. Hlavními tématy rozhovorů jsou vztahy se Spojenými státy, ruská agrese na Ukrajině a situace na Blízkém východě. Podle Kallasové čelí mezinárodní řád založený na pravidlech neustálému tlaku.

včera

včera

Zastřelený Pretti měl konflikt s agenty už dříve, ukazuje nové video

Nové video ukazuje, co předcházelo zastřelení Alexe Prettiho federálními agenty. Muž se s nimi poprvé dostal do konfliktu již 11 dní před svou smrtí, potvrdila to i rodina. I tehdy měl u sebe zbraň, ale vůbec po ní nesahal. Agenti ho v prvním případě nechali jít. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy