Vláda se chystá na variantu, že nouzový stav skončí

Premiér Andrej Babiš (ANO) uložil ministrům řešit situaci, která by nastala, kdyby Sněmovna neumožnila vládě prodloužit nouzový stav. Novinářům dnes před odletem na návštěvu Srbska řekl, že doufá, že opoziční strany zapomenou na politiku a budou myslet na zdravotnictví. Bez nouzového stavu nebude možné řešit situaci v nemocnicích přeplněných pacienty s covidem-19, varoval.

Kabinet minulý týden ztratil podporu KSČM při prodlužování nouzového stavu, shodu zatím nenašel ani s opozicí. Schůzky s Piráty a STAN a zřejmě i koalicí ODS, TOP 09 a lidovců by měly pokračovat dnes. "Výsledek není žádný, my jednali do noci. Požadavky opozice jsou ekonomického charakteru a měly by nedozírné následky na rozpočet," řekl k úternímu jednání Babiš. Kritizoval, že strany navrhují opatření s dopady na rozpočet a ten pak nechtějí podpořit.

Situace v ČR podle Babiše není dobrá. "Máme přeplněné nemocnice a bez nouzového stavu to bude velký problém," uvedl. Ministrovi zdravotnictví Janu Blatnému (za ANO), ministrovi vnitra Janu Hamáčkovi (ČSSD) i dalším členům kabinetu proto uložil řešit situaci pro případ, že nouzový stav skončí 14. únorem. Premiér ale doufá, že opozice zapomene "na politiku a volby" a žádost vlády podpoří. Opakované debaty o nouzovém stavu považuje za zpolitizované.

Blatný by se podle Babiše měl soustředit na to, aby byl konečně přijat zákon, který dá jeho resortu pravomoci rozhodovat o nutných opatřeních bez nouzového stavu. Kabinet předlohu za tímto účelem schválil loni v květnu, Sněmovna ji však neprojednala. V říjnu Babiš uvedl, že ve Sněmovně je řada předloh a prioritu mají daňový balíček, ošetřovné či rozpočet.

Legislativci z ministerstev zdravotnictví, vnitra i úřadu vlády podle Babiše analyzují zákonnost postupu, kdy by kabinet záhy po skončení nouzového stavu vyhlásil nový. Hamáček v úterý řekl, že by to mohlo znamenat obcházení Ústavy ČR. "Otázka je, zda by to mohlo fungovat jako poslední záchranná brzda," uvedl a zcela možnost nevyloučil. Žádost o další prodloužení nouzového stavu do 16. března vláda schválila v pondělí.

Právníci: Opětovné vyhlášení stavu nouze by bylo protiústavní

Opětovné vyhlášení nouzového stavu poté, co by jeho prodloužení neschválila Sněmovna, by bylo protiústavní, shodují se experti na ústavní právo oslovení ČTK. Poslanci budou o žádosti vlády o prodloužení nouzového stavu jednat ve čtvrtek. Kabinet chce, aby místo 14. února skončil kvůli koronavirové epidemii až 16. března. Zatím pro to nemá ve Sněmovně vyjednanou podporu. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) ústavnost varianty s opakovaným vyhlášením stavu nouze prověřují právníci ministerstev i úřadu vlády.

"Nouzový stav v trvání nad 30 dnů je v rukou Sněmovny. Vláda si musí vyjednat podporu, případně zkusit do právního řádu vnést či využít instituty, které umožní reagovat na některé krizové situace i bez použití krizových stavů," sdělil ČTK ústavní právník Jan Kysela.

Také podle ústavního právníka Marka Antoše by bylo v rozporu s ústavou, kdyby kabinet vyhlásil nouzový stav znovu po případném neúspěchu ve Sněmovně. "Takový postup by byl zcela jasně protiústavní. Ústava stanoví, že nouzový stav lze prodloužit pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny, nelze ji takto obcházet opakovaným vyhlašováním nouzového stavu ze stejného důvodu," uvedl.

Kabinet může podle ústavního zákona o bezpečnosti ČR vyhlásit nouzový stav nejdéle na 30 dnů. Uvedenou dobu lze prodloužit jen po předchozím souhlasu Sněmovny, což se opakovaně stalo. Ústavní právník Jan Wintr k tomu uvedl, že kabinet by opětovným vyhlášením nouzového stavu příslušný článek zákona protiústavně obešel. "Touto metodou by vláda mohla sama protahovat nouzový stav donekonečna, což odporuje textu i smyslu článku šest," vysvětlil.

Vláda podle zákona o vyhlášení nouzového stavu neprodleně informuje Sněmovnu, která může vyhlášení zrušit. "To je však jiný kontext rozhodování - musíte aktivně vytvářet většinu proti. Navíc by v této logice mohla i po zrušení svého rozhodnutí vláda vyhlásit nouzový stav opět a po případném dalším zrušení opět," doplnil Kysela.

Legislativci z ministerstev zdravotnictví, vnitra i úřadu vlády podle Babiše nyní analyzují zákonnost postupu. Hamáček v úterý řekl, že by to mohlo znamenat obcházení ústavy. "Otázka je, zda by to mohlo fungovat jako poslední záchranná brzda," uvedl a zcela možnost nevyloučil.

Vláda má jiný plán

Kdyby Sněmovna nesouhlasila s prodloužením nouzového stavu, kabinet by po 14. únoru prostřednictvím ministerstva zdravotnictví vyhlásil veškerá možná opatření proti šíření covidu-19 podle předpisu o ochraně veřejného zdraví. Novinářům to po jednání Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) řekl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). O podpoře stavu nouze chce však jednat do poslední chvíle s opozicí i koaličním hnutím ANO.

Na nouzový stav je navázána většina klíčových opatření proti covidu-19. Pokud by skončil, chce Hamáček udělat maximum pro to, aby se minimalizovaly dopady. Ministerstvo zdravotnictví by podle Hamáčka přesunulo všechna koronavirová opatření, u kterých to lze, pod režim zákona o ochraně veřejného zdraví. Připomněl ale, že některá obdobná rozhodnutí rušily loni soudy s tím, že závažná omezení základních práv lze vyhlašovat jen krizovými opatřeními v nouzovém stavu.

Podle Hamáčka lze počítat s tím, že postup by znamenal znovu řadu žalob. "Můžu garantovat, že každé (nařízení) bude předmětem soudního přezkumu a některá z nich mohou být zrušena," uvedl. Kvůli existujícím soudním rozhodnutím je podle něj navíc zřejmé, že do režimu zákona o ochraně veřejného zdraví nelze "přepsat" všechna aktuálně platná opatření.

Související

Filip Turek, Alena Schillerová, Petr Macinka

Vláda zakázala prodej HHC, řešila novelu cizineckého zákona

Vláda premiéra Andreje Babiše na svém pondělním zasedání schválila několik zásadních legislativních změn, které se dotknou každodenního života v Česku. Mezi hlavní body patřila rozsáhlá novela cizineckého zákona a nová pravidla pro spotřebitelské úvěry. Ministři se rovněž zabývali regulací návykových látek a transformací stavebního řízení.

Více souvisejících

Vláda ČR nouzový stav

Aktuálně se děje

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

včera

Andrej Babiš

Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

včera

Volker Türk

Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá

Americký prezident Donald Trump se rozhodl o dalších deset dní odložit plánované vojenské údery na íránské energetické objekty. Své původní ultimátum, které mělo vypršet tento pátek, posunul až na 6. dubna 2026. Podle vyjádření Bílého domu je důvodem tohoto kroku probíhající diplomatické vyjednávání s Teheránem, které Trump označil za velmi nadějné a produktivní.

včera

Hormuzský průliv

Vojenské kapacity Íránu jsou zničené, prohlašuje Trump. Jak tedy Teherán dokáže kontrolovat Hormuzský průliv?

Strategicky významný Hormuzský průliv zůstává již téměř čtyři týdny fakticky uzavřen, což uvrhlo globální energetické trhy do stavu hlubokého chaosu. Tato úzká vodní cesta je přitom naprosto klíčová pro světovou ekonomiku, neboť tudy proudí přibližně 20 % celosvětových zásob ropy a zemního plynu. Kromě energetických surovin jsou blokádou zasaženy i dodávky hnojiv, na nichž závisí zemědělská produkce v mnoha částech planety.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Okamžitě zlevněte pohonné hmoty, pustil se Babiš do pumpařů

Premiér Andrej Babiš se ostře vymezil proti cenové politice největších provozovatelů čerpacích stanic v České republice. Ve svém videu na sociální síti Facebook vyzval dominantní hráče na trhu k okamžitému zlevnění pohonných hmot. Podle jeho slov jsou současné částky, které řidiči platí zejména u dálnic, naprosto nepřijatelné a neopodstatněné.

včera

Útok na Ruský dům

Útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze. Policie pátrá po pachateli

Ruský dům v pražských Dejvicích se ve čtvrtek večer stal místem násilného incidentu. Neznámý útočník na budovu, v níž sídlí Ruské středisko vědy a kultury, hodil několik zápalných lahví. Policie se případem intenzivně zabývá a po pachateli v současné době pátrá. Celá událost je vyšetřována jako trestný čin poškození cizí věci.

včera

včera

Ilustrační foto

Klidný život bez finančních starostí: Výhodné pojištění odpovědnosti

Stačí drobná nepozornost, nešikovný pohyb v obchodě plném drahé elektroniky nebo zatoulaný míč vašeho potomka, který si najde cestu rovnou do okna sousedova luxusního vozu. Naštěstí existuje snadný způsob, jak se ochránit před astronomickými účty za způsobené škody, aniž byste museli sahat hluboko do vlastních těžce vydřených úspor. Jak poznáte výhodné pojištění odpovědnosti?

26. března 2026 21:58

Změna času se v EU řeší už osm let. Europoslanci jsou pro konec střídání

V Česku je v plném proudu týden, který bude o hodinu kratší. Po noci ze soboty na neděli si všichni budeme muset přenastavit hodinky, protože dvě změny času jsou navzdory slibům každoroční realitou. Je to přitom už osm let, co existuje směrnice o ukončení střídání časů. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy