Vláda se chystá na variantu, že nouzový stav skončí

Premiér Andrej Babiš (ANO) uložil ministrům řešit situaci, která by nastala, kdyby Sněmovna neumožnila vládě prodloužit nouzový stav. Novinářům dnes před odletem na návštěvu Srbska řekl, že doufá, že opoziční strany zapomenou na politiku a budou myslet na zdravotnictví. Bez nouzového stavu nebude možné řešit situaci v nemocnicích přeplněných pacienty s covidem-19, varoval.

Kabinet minulý týden ztratil podporu KSČM při prodlužování nouzového stavu, shodu zatím nenašel ani s opozicí. Schůzky s Piráty a STAN a zřejmě i koalicí ODS, TOP 09 a lidovců by měly pokračovat dnes. "Výsledek není žádný, my jednali do noci. Požadavky opozice jsou ekonomického charakteru a měly by nedozírné následky na rozpočet," řekl k úternímu jednání Babiš. Kritizoval, že strany navrhují opatření s dopady na rozpočet a ten pak nechtějí podpořit.

Situace v ČR podle Babiše není dobrá. "Máme přeplněné nemocnice a bez nouzového stavu to bude velký problém," uvedl. Ministrovi zdravotnictví Janu Blatnému (za ANO), ministrovi vnitra Janu Hamáčkovi (ČSSD) i dalším členům kabinetu proto uložil řešit situaci pro případ, že nouzový stav skončí 14. únorem. Premiér ale doufá, že opozice zapomene "na politiku a volby" a žádost vlády podpoří. Opakované debaty o nouzovém stavu považuje za zpolitizované.

Blatný by se podle Babiše měl soustředit na to, aby byl konečně přijat zákon, který dá jeho resortu pravomoci rozhodovat o nutných opatřeních bez nouzového stavu. Kabinet předlohu za tímto účelem schválil loni v květnu, Sněmovna ji však neprojednala. V říjnu Babiš uvedl, že ve Sněmovně je řada předloh a prioritu mají daňový balíček, ošetřovné či rozpočet.

Legislativci z ministerstev zdravotnictví, vnitra i úřadu vlády podle Babiše analyzují zákonnost postupu, kdy by kabinet záhy po skončení nouzového stavu vyhlásil nový. Hamáček v úterý řekl, že by to mohlo znamenat obcházení Ústavy ČR. "Otázka je, zda by to mohlo fungovat jako poslední záchranná brzda," uvedl a zcela možnost nevyloučil. Žádost o další prodloužení nouzového stavu do 16. března vláda schválila v pondělí.

Právníci: Opětovné vyhlášení stavu nouze by bylo protiústavní

Opětovné vyhlášení nouzového stavu poté, co by jeho prodloužení neschválila Sněmovna, by bylo protiústavní, shodují se experti na ústavní právo oslovení ČTK. Poslanci budou o žádosti vlády o prodloužení nouzového stavu jednat ve čtvrtek. Kabinet chce, aby místo 14. února skončil kvůli koronavirové epidemii až 16. března. Zatím pro to nemá ve Sněmovně vyjednanou podporu. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) ústavnost varianty s opakovaným vyhlášením stavu nouze prověřují právníci ministerstev i úřadu vlády.

"Nouzový stav v trvání nad 30 dnů je v rukou Sněmovny. Vláda si musí vyjednat podporu, případně zkusit do právního řádu vnést či využít instituty, které umožní reagovat na některé krizové situace i bez použití krizových stavů," sdělil ČTK ústavní právník Jan Kysela.

Také podle ústavního právníka Marka Antoše by bylo v rozporu s ústavou, kdyby kabinet vyhlásil nouzový stav znovu po případném neúspěchu ve Sněmovně. "Takový postup by byl zcela jasně protiústavní. Ústava stanoví, že nouzový stav lze prodloužit pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny, nelze ji takto obcházet opakovaným vyhlašováním nouzového stavu ze stejného důvodu," uvedl.

Kabinet může podle ústavního zákona o bezpečnosti ČR vyhlásit nouzový stav nejdéle na 30 dnů. Uvedenou dobu lze prodloužit jen po předchozím souhlasu Sněmovny, což se opakovaně stalo. Ústavní právník Jan Wintr k tomu uvedl, že kabinet by opětovným vyhlášením nouzového stavu příslušný článek zákona protiústavně obešel. "Touto metodou by vláda mohla sama protahovat nouzový stav donekonečna, což odporuje textu i smyslu článku šest," vysvětlil.

Vláda podle zákona o vyhlášení nouzového stavu neprodleně informuje Sněmovnu, která může vyhlášení zrušit. "To je však jiný kontext rozhodování - musíte aktivně vytvářet většinu proti. Navíc by v této logice mohla i po zrušení svého rozhodnutí vláda vyhlásit nouzový stav opět a po případném dalším zrušení opět," doplnil Kysela.

Legislativci z ministerstev zdravotnictví, vnitra i úřadu vlády podle Babiše nyní analyzují zákonnost postupu. Hamáček v úterý řekl, že by to mohlo znamenat obcházení ústavy. "Otázka je, zda by to mohlo fungovat jako poslední záchranná brzda," uvedl a zcela možnost nevyloučil.

Vláda má jiný plán

Kdyby Sněmovna nesouhlasila s prodloužením nouzového stavu, kabinet by po 14. únoru prostřednictvím ministerstva zdravotnictví vyhlásil veškerá možná opatření proti šíření covidu-19 podle předpisu o ochraně veřejného zdraví. Novinářům to po jednání Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) řekl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). O podpoře stavu nouze chce však jednat do poslední chvíle s opozicí i koaličním hnutím ANO.

Na nouzový stav je navázána většina klíčových opatření proti covidu-19. Pokud by skončil, chce Hamáček udělat maximum pro to, aby se minimalizovaly dopady. Ministerstvo zdravotnictví by podle Hamáčka přesunulo všechna koronavirová opatření, u kterých to lze, pod režim zákona o ochraně veřejného zdraví. Připomněl ale, že některá obdobná rozhodnutí rušily loni soudy s tím, že závažná omezení základních práv lze vyhlašovat jen krizovými opatřeními v nouzovém stavu.

Podle Hamáčka lze počítat s tím, že postup by znamenal znovu řadu žalob. "Můžu garantovat, že každé (nařízení) bude předmětem soudního přezkumu a některá z nich mohou být zrušena," uvedl. Kvůli existujícím soudním rozhodnutím je podle něj navíc zřejmé, že do režimu zákona o ochraně veřejného zdraví nelze "přepsat" všechna aktuálně platná opatření.

Související

Více souvisejících

Vláda ČR nouzový stav

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Slavia potrestala hříšníky z posledních zápasů. Bořil a Chorý zaplatí pokutu

Ještě před několika týdny to vypadalo s fotbalovou pražskou Slavií růžově, málokdo ze slávistických příznivců si dovedl připustit, že si sešívaní nějak zkomplikují cestu za ligovým titulem. Na poslední dva ligové zápasy by ale nejraději zapomněli. Především proto, že se její náskok na druhou Spartu ztenčil už na pět bodů. Slavia navíc v posledních zápasech obdržela hned tři červené karty. Dvě z nich byly za blikance v podobě údajného plivnutí na soupeře ze strany Tomáše Chorého v duelu proti Plzni a za výlev vůči rozhodčímu Daliboru Černému ze strany Jana Bořila v závěru zápasu s Hradcem Králové. Přestože ani jednoho neminul či nemine disciplinární trest, oba si vyslechli interní klubový trest.

včera

včera

včera

včera

včera

Agrofert

Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace

Zemědělský koncern Agrofert, který je úzce spjat s premiérem Andrejem Babišem, má podle rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) nárok na čerpání evropských dotací. Fond ve středu oznámil, že po právním posouzení shledal společnost jako způsobilého příjemce finanční podpory z unijních zdrojů, čehož si všimla i zahraniční média, jako server Politico.

včera

včera

Kanye West

Ostuda Česka: Kontroverzní Kanye West má vystoupit v Praze, zbytek Evropy mu koncerty zrušil

Kontroverzní americký rapper Kanye West, v současnosti známý jako Ye, se zřejmě letos v létě skutečně představí českému publiku. Podle webu Page Not Found se na jeho vystoupení dohodla soukromá Chuchle Aréna Praha s produkční společností HUGO productions. Přestože oficiální program arény zatím o koncertu mlčí, ředitelka areálu Zuzana Rambová plány potvrdila s tím, že v umělcově vystoupení nevidí žádný problém.

včera

Petr Fiala

Odvolejte nekompetentního Klempíře a stáhněte ten paskvil, vyzval Babiše Fiala

Bývalý předseda vlády Petr Fiala vyzval současného premiéra Andreje Babiše k okamžitému odvolání ministra kultury Oty Klempíře. Důvodem je kritika připravovaného zákona o médiích veřejné služby, který by měl podle návrhu zrušit stávající systém poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. Fiala považuje tento legislativní počin za nebezpečný a ohrožující nezávislost veřejnoprávních médií.

včera

včera

včera

Írán, ilustrační foto

Experti: Írán je jednotnější než před válkou. Trump situaci v zemi vůbec nepochopil

Americký prezident Donald Trump nedávno označil íránský režim za vážně roztříštěný. Toto tvrzení použil jako vysvětlení pro to, proč se Írán nezúčastnil druhého kola mírových rozhovorů v Pákistánu, kam se nedostavila íránská delegace. Bílý dům argumentuje, že právě nejednotnost vedení v Teheránu znemožňuje dosažení dohody o příměří.

včera

včera

včera

Jaro na Petříně

Počasí se začne oteplovat, v neděli se ale teploty propadnou

Nadcházející víkend nabídne převážně jasné až polojasné počasí, které v pátek a v sobotu přinese příjemné teploty dosahující až 21 stupňů Celsia. V severních a severovýchodních oblastech se mohou ojediněle vyskytnout přeháňky, přičemž v horských polohách se v závěru víkendu může objevit i sněžení. Neděle přinese citelnější ochlazení s denními maximy v rozmezí 10 až 15 stupňů a přechodnou oblačností.

22. dubna 2026 21:15

Energetika

Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí

Evropská unie hodlá snížit daně z elektřiny a nabídnout spotřebitelům nové pobídky k přechodu od vozidel a kotlů spalujících paliva. Tento plán je reakcí na energetickou krizi vyvolanou válkou v Íránu, která urychlila odklon ke čistému hospodářství. Brusel chce pomocí těchto opatření nejen snížit účty domácnostem, ale také podpořit konec závislosti na dovážených fosilních zdrojích.

22. dubna 2026 19:55

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro americkou televizi CNN varoval před odkládáním jednání o ukončení ruské agrese. Přiznal, že pozornost mezinárodního společenství se nyní výrazně přesunula k válce v Íránu, což považuje za velké riziko pro svou zemi. Domnívá se, že vyjednávání o budoucnosti Ukrajiny nelze podmiňovat tím, až skončí konflikt na Blízkém východě.

22. dubna 2026 18:38

Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou

Německý ministr obrany Boris Pistorius představil první komplexní vojenskou strategii Bundeswehru, která reaguje na zásadní proměnu bezpečnostní situace v Evropě. K těmto změnám přispěl ruský útok na Ukrajinu, napětí ve vztazích s USA a aktuální konflikt na Blízkém východě. Berlín se nyní snaží jasně vytyčit svůj nový vojenský kurz, aby odpovídal aktuálním výzvám.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy