Premiér Andrej Babiš (ANO) uložil ministrům řešit situaci, která by nastala, kdyby Sněmovna neumožnila vládě prodloužit nouzový stav. Novinářům dnes před odletem na návštěvu Srbska řekl, že doufá, že opoziční strany zapomenou na politiku a budou myslet na zdravotnictví. Bez nouzového stavu nebude možné řešit situaci v nemocnicích přeplněných pacienty s covidem-19, varoval.
Kabinet minulý týden ztratil podporu KSČM při prodlužování nouzového stavu, shodu zatím nenašel ani s opozicí. Schůzky s Piráty a STAN a zřejmě i koalicí ODS, TOP 09 a lidovců by měly pokračovat dnes. "Výsledek není žádný, my jednali do noci. Požadavky opozice jsou ekonomického charakteru a měly by nedozírné následky na rozpočet," řekl k úternímu jednání Babiš. Kritizoval, že strany navrhují opatření s dopady na rozpočet a ten pak nechtějí podpořit.
Situace v ČR podle Babiše není dobrá. "Máme přeplněné nemocnice a bez nouzového stavu to bude velký problém," uvedl. Ministrovi zdravotnictví Janu Blatnému (za ANO), ministrovi vnitra Janu Hamáčkovi (ČSSD) i dalším členům kabinetu proto uložil řešit situaci pro případ, že nouzový stav skončí 14. únorem. Premiér ale doufá, že opozice zapomene "na politiku a volby" a žádost vlády podpoří. Opakované debaty o nouzovém stavu považuje za zpolitizované.
Blatný by se podle Babiše měl soustředit na to, aby byl konečně přijat zákon, který dá jeho resortu pravomoci rozhodovat o nutných opatřeních bez nouzového stavu. Kabinet předlohu za tímto účelem schválil loni v květnu, Sněmovna ji však neprojednala. V říjnu Babiš uvedl, že ve Sněmovně je řada předloh a prioritu mají daňový balíček, ošetřovné či rozpočet.
Legislativci z ministerstev zdravotnictví, vnitra i úřadu vlády podle Babiše analyzují zákonnost postupu, kdy by kabinet záhy po skončení nouzového stavu vyhlásil nový. Hamáček v úterý řekl, že by to mohlo znamenat obcházení Ústavy ČR. "Otázka je, zda by to mohlo fungovat jako poslední záchranná brzda," uvedl a zcela možnost nevyloučil. Žádost o další prodloužení nouzového stavu do 16. března vláda schválila v pondělí.
Právníci: Opětovné vyhlášení stavu nouze by bylo protiústavní
Opětovné vyhlášení nouzového stavu poté, co by jeho prodloužení neschválila Sněmovna, by bylo protiústavní, shodují se experti na ústavní právo oslovení ČTK. Poslanci budou o žádosti vlády o prodloužení nouzového stavu jednat ve čtvrtek. Kabinet chce, aby místo 14. února skončil kvůli koronavirové epidemii až 16. března. Zatím pro to nemá ve Sněmovně vyjednanou podporu. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) ústavnost varianty s opakovaným vyhlášením stavu nouze prověřují právníci ministerstev i úřadu vlády.
"Nouzový stav v trvání nad 30 dnů je v rukou Sněmovny. Vláda si musí vyjednat podporu, případně zkusit do právního řádu vnést či využít instituty, které umožní reagovat na některé krizové situace i bez použití krizových stavů," sdělil ČTK ústavní právník Jan Kysela.
Také podle ústavního právníka Marka Antoše by bylo v rozporu s ústavou, kdyby kabinet vyhlásil nouzový stav znovu po případném neúspěchu ve Sněmovně. "Takový postup by byl zcela jasně protiústavní. Ústava stanoví, že nouzový stav lze prodloužit pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny, nelze ji takto obcházet opakovaným vyhlašováním nouzového stavu ze stejného důvodu," uvedl.
Kabinet může podle ústavního zákona o bezpečnosti ČR vyhlásit nouzový stav nejdéle na 30 dnů. Uvedenou dobu lze prodloužit jen po předchozím souhlasu Sněmovny, což se opakovaně stalo. Ústavní právník Jan Wintr k tomu uvedl, že kabinet by opětovným vyhlášením nouzového stavu příslušný článek zákona protiústavně obešel. "Touto metodou by vláda mohla sama protahovat nouzový stav donekonečna, což odporuje textu i smyslu článku šest," vysvětlil.
Vláda podle zákona o vyhlášení nouzového stavu neprodleně informuje Sněmovnu, která může vyhlášení zrušit. "To je však jiný kontext rozhodování - musíte aktivně vytvářet většinu proti. Navíc by v této logice mohla i po zrušení svého rozhodnutí vláda vyhlásit nouzový stav opět a po případném dalším zrušení opět," doplnil Kysela.
Legislativci z ministerstev zdravotnictví, vnitra i úřadu vlády podle Babiše nyní analyzují zákonnost postupu. Hamáček v úterý řekl, že by to mohlo znamenat obcházení ústavy. "Otázka je, zda by to mohlo fungovat jako poslední záchranná brzda," uvedl a zcela možnost nevyloučil.
Vláda má jiný plán
Kdyby Sněmovna nesouhlasila s prodloužením nouzového stavu, kabinet by po 14. únoru prostřednictvím ministerstva zdravotnictví vyhlásil veškerá možná opatření proti šíření covidu-19 podle předpisu o ochraně veřejného zdraví. Novinářům to po jednání Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) řekl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). O podpoře stavu nouze chce však jednat do poslední chvíle s opozicí i koaličním hnutím ANO.
Na nouzový stav je navázána většina klíčových opatření proti covidu-19. Pokud by skončil, chce Hamáček udělat maximum pro to, aby se minimalizovaly dopady. Ministerstvo zdravotnictví by podle Hamáčka přesunulo všechna koronavirová opatření, u kterých to lze, pod režim zákona o ochraně veřejného zdraví. Připomněl ale, že některá obdobná rozhodnutí rušily loni soudy s tím, že závažná omezení základních práv lze vyhlašovat jen krizovými opatřeními v nouzovém stavu.
Podle Hamáčka lze počítat s tím, že postup by znamenal znovu řadu žalob. "Můžu garantovat, že každé (nařízení) bude předmětem soudního přezkumu a některá z nich mohou být zrušena," uvedl. Kvůli existujícím soudním rozhodnutím je podle něj navíc zřejmé, že do režimu zákona o ochraně veřejného zdraví nelze "přepsat" všechna aktuálně platná opatření.
Související
Je potřeba sledovat kroky vlády, aby se veřejnoprávní média nestala závislá na politicích, vyzval Pavel
Vystrčil si stěžuje na nůž do zad od Babiše. Na Tchajwan poletí komerčním letem
Aktuálně se děje
včera
Policie vyšetřuje tragédii ve Vsetíně. Důchodkyně nepřežila střet s autem
včera
Britská monarchie ukázala soudržnost. Na fotce ale chybějí někteří členové rodiny
včera
Slavia potrestala hříšníky z posledních zápasů. Bořil a Chorý zaplatí pokutu
včera
Vojtěch si vytyčil nelehký úkol. Chce, aby Češi omezili pití alkoholu
včera
Babiš opět píše do Bruselu. Premiér prozradil, co se Česku nelíbí
včera
Senior tvrdil, že umístil bombu na ministerstvu. Po vyjednávání se vzdal
včera
Předpověď počasí předpokládá změnu, kterou pocítíme. Nastane o víkendu
včera
Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace
včera
Z Bílého domu vylezl další bizár. Trump nabízí slevy, které jsou matematicky nemožné
včera
Ostuda Česka: Kontroverzní Kanye West má vystoupit v Praze, zbytek Evropy mu koncerty zrušil
včera
Odvolejte nekompetentního Klempíře a stáhněte ten paskvil, vyzval Babiše Fiala
včera
Moderní verze Rakouska-Uherska? Magyarovy plány s Visegrádskou skupinou se dotýkají i Česka
včera
Lídři EU se sejdou se Zelenským na Kypru. Potvrdí 90miliardovou půjčku Ukrajině
včera
Experti: Írán je jednotnější než před válkou. Trump situaci v zemi vůbec nepochopil
včera
Víte, kolik je na světě miliardářů a milionářů? Možná výrazně víc, než si myslíte
včera
Otevření Hormuzského průlivu je podle Íránu nemožné. Příměří platí na neurčito, prohlásil Trump
včera
Počasí se začne oteplovat, v neděli se ale teploty propadnou
22. dubna 2026 21:15
Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí
22. dubna 2026 19:55
Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu
22. dubna 2026 18:38
Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou
Německý ministr obrany Boris Pistorius představil první komplexní vojenskou strategii Bundeswehru, která reaguje na zásadní proměnu bezpečnostní situace v Evropě. K těmto změnám přispěl ruský útok na Ukrajinu, napětí ve vztazích s USA a aktuální konflikt na Blízkém východě. Berlín se nyní snaží jasně vytyčit svůj nový vojenský kurz, aby odpovídal aktuálním výzvám.
Zdroj: Libor Novák