Vláda se chystá v pondělí pokračovat v jednání o kurzarbeitu

Kurzarbeit představuje zkrácenou pracovní dobu při ekonomických či jiných potížích. Firma platí zaměstnancům za odpracované hodiny, stát jim poskytuje část mzdy za neodpracovaný čas. V zákoně o zaměstnanosti opatření už je. Podle odborů a zaměstnavatelů ale není funkční. Příspěvek od státu je nízký a pro každou firmu v zemi ho musí schvalovat vláda. Novelu s novými pravidly navrhlo ministerstvo práce. Podle plánu má platit od listopadu a navázat na program Antivirus s příspěvky na mzdy, který končí na konci října.

Podle poslední verze novely by kurzarbeit zaváděla jen vláda. Mohla by ho využít po přírodní pohromě, kybernetickém útoku, při epidemii či jiné mimořádné situaci a v případě závažného ohrožení ekonomiky či odvětví "z hospodářských důvodů charakterizovaných relevantními ekonomickými ukazateli a jejich minulým a očekávaným vývojem". Jaké faktory by při rozhodování hrály roli, zákon neuvádí. Dřívější verze počítaly s růstem nezaměstnanosti meziročně o 15 procent tři měsíce po sobě a s počtem nezaměstnaných nad 385.000 či 400.000.

Podle Svazu průmyslu a dopravy by o kurzarbeitu neměla "politicky rozhodovat" vláda a zákon by měl obsahovat možnost automatického zavedení. Podle hospodářské komory by ukazatele měly být jasné.

Poslední verze počítá s tím, že by vláda v nařízení stanovila region či odvětví, dobu poskytování podpory, její výši i podíl hrazené neodpracované doby. Stát by pracovníkovi poskytoval od 60 do 80 procent čistého výdělku. Pokud by se pětinu pracovní doby člověk školil, mohl by mít ještě o deset procentních bodů víc. Nejvýš by to bylo ale do 1,5násobku průměrné mzdy za tři čtvrtletí roku před kurzarbeitem. Letos to je 50.135 korun.

Peníze od státu by dostal zaměstnanec se smlouvu na dobu neurčitou, který by byl v podniku aspoň tři měsíce. Firma by neměla mít práci pro všechny své lidi na 20 až 80 procent pracovní doby, tedy na den až čtyři dny v týdnu. Podpora by se mohla vyplácet až rok. Zaměstnavatel by platil sociální odvody z výplat za odpracovanou dobu i z podpory od státu. Zdravotní pojištění by se hradilo z pracovníkovy průměrné mzdy. Kvůli kurzarbeitu by se lidem v budoucnu neměla penze snížit. Doba podpory v částečné zaměstnanosti by patřila mezi takzvané vyloučené doby. Do základu pro výpočet penze by se neměly nižší odvedené částky zahrnovat.

Zaměstnavatelé mají k odvodům výhrady. Odbory zase požadují, aby podpora od státu činila 80 procent čistého. Navrhují, aby se Antivirus prodloužil do konce roku. Podle svazu každý den klesá pravděpodobnost, že se novela stihne do listopadu přijmout. Aby norma začala platit, musí ji po vládě schválit i Parlament a podepsat prezident. Zbývá na to sedm týdnů.

Z programu Antivirus stát měsíčně vyplatil podle ministerstva práce v průměru čtyři miliardy korun. Pokud by se na kurzarbeitu musel odpracovat aspoň jeden den v týdnu, snížily by se výdaje o pětinu a činily by 3,2 miliardy měsíčně, uvedlo ministerstvo. Pokud by při závažné hospodářské recesi mělo zkrácenou práci 150.000 zaměstnanců, měsíčně by to stálo maximálně 2,1 miliardy. Kdyby na kurzarbeitu bylo 15.000 zaměstnanců, výdaje by činily nejvýš 210 milionů měsíčně. Ministerstvo připomíná, že budou potřeba i peníze na úpravu informačních systémů a na úředníky, kteří budou agendu vyřizovat.