Vláda se musí rozhodnout, jestli u ÚS vstoupí do řízení o daňovém balíčku

Skupinu senátorů zastupuje u Ústavního soudu europoslanec STAN a advokát Stanislav Polčák. Tvrdí, že daňový balíček nebyl vydaný ústavně předepsaným způsobem. "Došlo ke zjevnému porušení formálních náležitostí, které Ústava spojuje s procesem přijímání zákonů," uvedl v textu návrhu.

Daňový balíček byl vyhlášen ve Sbírce zákonů loni na Silvestra a v účinnost vstoupil následující den. Senátoři napadli to, že prezident Miloš Zeman zákon nepodepsal, ale vrátil Sněmovně, čímž jej podle nich patrně omylem vetoval. Dolní komora tak měla o balíčku hlasovat znovu, což se nestalo a zákon byl vyhlášen. Podepsali jej pouze premiér Andrej Babiš (ANO) a místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip (KSČM).

Zeman v přípisu předsedovi Sněmovny z 28. prosince 2020 výslovně uvedl "sděluji, že jsem se rozhodl svůj podpis pod tento zákon nepřipojit" a "uvedený zákon vracím, vážený pane předsedo, k dalšímu opatření". Připojil své výhrady k zákonu. Hrad i vláda trvají na tom, že prezident tímto zákon nevetoval, což Zeman zdůraznil v dalším přípisu z 31. prosince.

Senátoři ovšem upozorňují na to, že prezident republiky nemůže podle ústavy přijatý zákon nepodepsat, pokud jej nevrátil Sněmovně. To, že dolní komora změny řádně neprojednala, kritizovali jako "zjevné pohrdání parlamentními procedurami".

Návrh skupiny senátorů zaslal vládě ústavní soudce Jaroslav Fenyk. Pokud vláda do 30 dnů od doručení vstoupí do řízení, může se k návrhu vyjádřit. Účastníky řízení už jsou Senát a Poslanecká sněmovna.

Daňový balíček zrušil superhrubou mzdu. Místo ní začalo platit zdanění příjmů fyzických osob sazbami 15 a 23 procent. Zvýšila se také roční daňová sleva na poplatníka o 3000 korun a snížila se sazba spotřební daně z nafty o korunu na litr.