Vláda se souhlasem Sněmovny prodloužila nouzový stav do konce května

Kabinet nouzový stav vyhlásil na 30 dnů od pátku 4. března, bez prodloužení by tak skončil v neděli 3. dubna. S ohledem na úterní souhlas Sněmovny a dnešní potvrzení vládou bude moci trvat do úterý 31. května. Vládní představitelé zdůrazňují, že nouzový stav na rozdíl od jeho trvání při koronavirové krizi neomezuje české obyvatele.

Vláda minulý týden poprvé požádala o prodloužení krizového nástroje o více než 30 dnů, což kritizovala opozice. Pro byli ve Sněmovně poslanci vládních ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů. Proti byli všichni přítomní zákonodárci SPD a většina poslanců ANO. Někteří poslanci ANO se hlasování zdrželi.

Vicepremiér a šéf ústředního krizového štábu Vít Rakušan (STAN) hájil vládní plán prodloužení nouzového stavu do konce května tím, že počet běženců během nadcházejících dvou měsíců pravděpodobně neklesne. Stav nouze podle něj umožní operativně a cíleně se postarat o ukrajinské uprchlíky, jichž přišlo do Česka kvůli ruské agresi na 300.000. Vládě Rakušan navrhoval prodloužení o tři měsíce, zástupci ozbrojených složek v krizovém štábu podle něj žádali ještě víc.

Sněmovna v doprovodném usnesení požádala vládu, aby poslancům předložila do poloviny dubna strategii zvládání uprchlické krize. Poslanci požádali kabinet také o diplomatické kroky s cílem rychlého ukončení válečného konfliktu na Ukrajině a o seznam všech zakázek vypsaných za nouzového stavu bez výběrového řízení. Rakušan poslance v této souvislosti ujistil, že vláda nemá zájem využít nouzový stav k čemukoli nekalému. Sněmovna by měla za měsíc dostat také zprávu o opatřeních, k nimž využila nouzový stav.

Podle trestního zákoníku přihlíží soud obecně jako k přitěžující okolnosti k tomu, když se pachatel dopustí trestného činu v době nouzového stavu. U některých trestných činů pak spáchání v době nouzového stavu předpis výslovně uvádí jako důvod pro přísnější sazbu. Jedná se například o činy šíření nakažlivé lidské nemoci, zpronevěru či podvod. V době covidového nouzového stavu dospěl Nejvyšší soud k závěru, že například ne každá krádež má být postihovaná přísněji. Pokud její provedení a další okolnosti nesouvisí s mimořádnou situací, lze ukládat normální tresty, konstatoval.