Vláda ve středu projedná, co by mohla udělat proti prudkému zdražování energií, paliv a dalších surovin. Ve hře jsou například stanovení nejvyšších možných cen, úpravy daně z přidané hodnoty (DPH) a spotřebních daní u klíčových produktů nebo nastavení nových slev na poplatníka. V pořadu Partie Terezie Tománkové v CNN Prima News to dnes řekl ministr práce a sociálních věcí, vicepremiér Marián Jurečka (KDU-ČSL).
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) ale zastropování cen paliv nepodporuje. Mohlo by to podle něj vést k nakupování zásob a dalšímu tlaku na růst cen, uvedl dnes na twitteru. Podle opozice jsou kroky vlády v tomto směru pomalé. O řešeních negativních dopadů protiruských sankcí bude v příštím týdnu jednat i summit EU.
Podle Jurečky je Česko s ohledem na rusko-ukrajinský konflikt v situaci, kdy politici musí táhnout za jeden provaz. I proto se podle něj většina členů vlády, kteří zrovna nebudou pracovně v zahraničí, v pondělí zúčastní předávání státních vyznamenání na Pražském hradě. "Já jsem potvrdil, že tam půjdu, stejně jako pan premiér,“ řekl. Podotkl, že to pro něj nebylo jednoduché rozhodování, protože posledních šest let kvůli neshodám s prezidentem Milošem Zemanem účast na ceremoniálu odmítal. Někteří politici, jako předsedové parlamentních komor Miloš Vystrčil (ODS) a Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), kvůli dřívějšímu proruskému postoji prezidenta na Hrad nepřijdou ani letos.
Prudké zdražování po invazi Ruska na Ukrajině se projevilo zejména v cenách pohonných hmot. Podle odborníků je zdražování paliv jedním z důsledků sankcí, které EU uvalila na Rusko po napadení Ukrajiny. O možných řešeních těchto dopadů na evropské země bude v závěru příštího týdne jednat i summit předsedů vlád členských států Unie, řekla dnes v pořadu České televize Otázky Václava Moravce místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Mezi možná opatření zmínila například úpravy v DPH nebo využití peněz z prodejů emisních povolenek. EU zároveň podle Jourové zvažuje kroky, jak by kompenzovala náklady v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu nejzasaženějším oblastem. Dalším tématem pak podle ní bude snaha Evropy snížit závislost na ruském plynu.
Nutná pomoc občanům a domácnostem je podle Jurečky jedním z hlavních vládních cílů při řešení současné krize vyvolané válkou na Ukrajině. "Situace se dramaticky změnila, musíme hledat cesty, jak tomu můžeme čelit," řekl Jurečka k současnému zdražování. Zdůraznil, že nejde jen o ceny benzinu a nafty, ale také o další energie, potraviny a další suroviny.
O možných řešeních bude podle ministra vláda jednat ve středu. Mezi zvažovaná opatření zařadil například tzv. zastropování cen strategických surovin, zejména energií a paliv, dále úpravy výše DPH či spotřebních daní, nastavení dalších bonusů nebo nových slev na poplatníka. Konkrétní úpravy neupřesnil. Jurečka zároveň uvedl, že pro přijetí účinné pomoci je nutné rychlé schválení státního rozpočtu. Zatím ČR hospodaří podle rozpočtového provizoria.
Možné zastropování cen kritizoval Jurečkův vládní kolega Síkela. "Než začneme přemýšlet o zastropování cen pohonných hmot, měli bychom si uvědomit, že ropy je na světových trzích dostatek a vliv na růst cen pohonných hmot v České republice má kromě ruské agrese také oslabování koruny a snaha předzásobit se ze strany spotřebitelů," sdělil. Podle něj je potřeba promyslet, zda by zastropování pomohlo současnou situaci vyřešit. "Nebo jestli to naopak nepovede k nakupování zásob za uměle snížené ceny, a v důsledku toho k dalšímu tlaku na růst cen," doplnil.
Opatření ke zmírnění dopadů zdražování energií či potravin podpořil bývalý ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (ANO). Podle něj však vláda dosud postupovala bohorovně a pomoc je pomalá. Domácnostem a hlavně podnikatelům podle Havlíčka v posledních dnech vzrostly náklady místy až o desítky procent.
Návrhy pomoci firmám a domácnostem, kterým hrozí tzv. energetická chudoba, zvažovala vláda už před vypuknutím války na Ukrajině. Ministr Síkela tehdy mezi zvažovanými opatřeními pro firmy zmínil například kompenzace z plateb za emisní povolenky nebo přeplatků DPH, dále překlenovací úvěry od státních finančních institucí nebo půjčky od komerčních bank se státní zárukou. U domácností chtěl Síkela například posunout limity pro ohrožení energetickou chudobou. Jednou z cest by mohly být speciální tarify pro postižené domácnosti. Pomoc má být podle něho co nejvíce adresná. Bývalá vláda loni zmocnila tehdejší ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO) k odpuštění daně z přidané hodnoty energií na listopad a prosinec.
Maďarská vláda loni rozhodla stanovit na přechodnou dobu strop cen pohonných hmot. Polský premiér Mateusz Morawiecki v lednu představil druhý balík opatření, která mají zmírnit dopady rostoucí inflace. Opatření zahrnují dočasné snížení sazeb daně z přidané hodnoty (DPH) u pohonných hmot a potravin.
Související
Jurečka v televizi tvrdě kritizoval vládu. Klempíře označil za infantilního a neschopného ministra, který jen točí videa
„Oškubali jste důchodce. Lhář, srab, chudák, nemáte koule...“ Opozice ve Sněmovně tvrdě šije do vládní koalice
Marian Jurečka (KDU-ČSL) , Vláda ČR , Ceny zboží , Energetika , Jozef Síkela
Aktuálně se děje
před 51 minutami
Počasí: Příští týden budou noční teploty klesat pod bod mrazu
včera
Španělsko po tragédii vyhlásilo třídenní státní smutek, zrušilo všechna fotbalová utkání
včera
Pavel ocenil 51 osobností. Státní vyznamenání dostali Kubera, Čáslavská, Forman, vědci i sportovci
včera
DOKUMENT: Projev prezidenta Petra Pavla při příležitosti předávání státních vyznamenání
včera
Předávání státních vyznamenání: Pavel varoval před riziky, politiky vyzval k odpovědnosti
včera
Pavel vystoupí s projevem, pak předá státní vyznamenání. Obdrží jej 51 osobností
včera
Po srážce vlaků je nejméně 68 mrtvých, úřady už znají příčinu nehody. Mezi cestujícími mohl být Čech
včera
Brněnští studenti vyhlásili stávku na podporu nezávislosti médií
včera
Volby v Izraeli: Po sečtení 92 procent hlasů drží Netanjahu těsnou většinu
včera
OSN: Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou být zločinem proti lidskosti
Aktualizováno včera
U španělského Toleda se srazily dva rychlovlaky, desítky mrtvých a stovky zraněných
včera
Flávio Bolsonaro uprchl po prohraných volbách z Brazílie do Spojených států
včera
Česko si připomíná 28. říjen. Po pietě na Vítkově se chystá udílení státních vyznamenání
včera
ANO po 11 letech opouští poslanec David Pražák. Důvod odchodu tají
včera
Netanjahu by prohrál, vyhraje jen díky mé podpoře, honosí se Trump. Sčítání hlasů v Izraeli pokračuje
včera
Počasí přinese o prodlouženém víkendu další ochlazení
Aktualizováno 27. října 2026 22:05
Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu
27. října 2026 20:36
Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají
27. října 2026 19:18
Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu
27. října 2026 18:03
Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem
Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uskutečnili vzácný společný telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Devadesát minut trvající hovor proběhl z helsinské metropole a zaměřil se na budoucí diplomatické snahy vedoucí k ukončení války na Ukrajině. Oba severský státníci předem výslovně zdůraznili, že nejednají jménem celé Evropské unie ani Evropy jako celku.
Zdroj: Libor Novák