Vláda zváží, jak bránit růstu cen energií a surovin, ve hře je i zastropování

Vláda ve středu projedná, co by mohla udělat proti prudkému zdražování energií, paliv a dalších surovin. Ve hře jsou například stanovení nejvyšších možných cen, úpravy daně z přidané hodnoty (DPH) a spotřebních daní u klíčových produktů nebo nastavení nových slev na poplatníka. V pořadu Partie Terezie Tománkové v CNN Prima News to dnes řekl ministr práce a sociálních věcí, vicepremiér Marián Jurečka (KDU-ČSL).

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) ale zastropování cen paliv nepodporuje. Mohlo by to podle něj vést k nakupování zásob a dalšímu tlaku na růst cen, uvedl dnes na twitteru. Podle opozice jsou kroky vlády v tomto směru pomalé. O řešeních negativních dopadů protiruských sankcí bude v příštím týdnu jednat i summit EU.

Podle Jurečky je Česko s ohledem na rusko-ukrajinský konflikt v situaci, kdy politici musí táhnout za jeden provaz. I proto se podle něj většina členů vlády, kteří zrovna nebudou pracovně v zahraničí, v pondělí zúčastní předávání státních vyznamenání na Pražském hradě. "Já jsem potvrdil, že tam půjdu, stejně jako pan premiér,“ řekl. Podotkl, že to pro něj nebylo jednoduché rozhodování, protože posledních šest let kvůli neshodám s prezidentem Milošem Zemanem účast na ceremoniálu odmítal. Někteří politici, jako předsedové parlamentních komor Miloš Vystrčil (ODS) a Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), kvůli dřívějšímu proruskému postoji prezidenta na Hrad nepřijdou ani letos.

Prudké zdražování po invazi Ruska na Ukrajině se projevilo zejména v cenách pohonných hmot. Podle odborníků je zdražování paliv jedním z důsledků sankcí, které EU uvalila na Rusko po napadení Ukrajiny. O možných řešeních těchto dopadů na evropské země bude v závěru příštího týdne jednat i summit předsedů vlád členských států Unie, řekla dnes v pořadu České televize Otázky Václava Moravce místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Mezi možná opatření zmínila například úpravy v DPH nebo využití peněz z prodejů emisních povolenek. EU zároveň podle Jourové zvažuje kroky, jak by kompenzovala náklady v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu nejzasaženějším oblastem. Dalším tématem pak podle ní bude snaha Evropy snížit závislost na ruském plynu.

Nutná pomoc občanům a domácnostem je podle Jurečky jedním z hlavních vládních cílů při řešení současné krize vyvolané válkou na Ukrajině. "Situace se dramaticky změnila, musíme hledat cesty, jak tomu můžeme čelit," řekl Jurečka k současnému zdražování. Zdůraznil, že nejde jen o ceny benzinu a nafty, ale také o další energie, potraviny a další suroviny.

O možných řešeních bude podle ministra vláda jednat ve středu. Mezi zvažovaná opatření zařadil například tzv. zastropování cen strategických surovin, zejména energií a paliv, dále úpravy výše DPH či spotřebních daní, nastavení dalších bonusů nebo nových slev na poplatníka. Konkrétní úpravy neupřesnil. Jurečka zároveň uvedl, že pro přijetí účinné pomoci je nutné rychlé schválení státního rozpočtu. Zatím ČR hospodaří podle rozpočtového provizoria.

Možné zastropování cen kritizoval Jurečkův vládní kolega Síkela. "Než začneme přemýšlet o zastropování cen pohonných hmot, měli bychom si uvědomit, že ropy je na světových trzích dostatek a vliv na růst cen pohonných hmot v České republice má kromě ruské agrese také oslabování koruny a snaha předzásobit se ze strany spotřebitelů," sdělil. Podle něj je potřeba promyslet, zda by zastropování pomohlo současnou situaci vyřešit. "Nebo jestli to naopak nepovede k nakupování zásob za uměle snížené ceny, a v důsledku toho k dalšímu tlaku na růst cen," doplnil.

Opatření ke zmírnění dopadů zdražování energií či potravin podpořil bývalý ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (ANO). Podle něj však vláda dosud postupovala bohorovně a pomoc je pomalá. Domácnostem a hlavně podnikatelům podle Havlíčka v posledních dnech vzrostly náklady místy až o desítky procent.

Návrhy pomoci firmám a domácnostem, kterým hrozí tzv. energetická chudoba, zvažovala vláda už před vypuknutím války na Ukrajině. Ministr Síkela tehdy mezi zvažovanými opatřeními pro firmy zmínil například kompenzace z plateb za emisní povolenky nebo přeplatků DPH, dále překlenovací úvěry od státních finančních institucí nebo půjčky od komerčních bank se státní zárukou. U domácností chtěl Síkela například posunout limity pro ohrožení energetickou chudobou. Jednou z cest by mohly být speciální tarify pro postižené domácnosti. Pomoc má být podle něho co nejvíce adresná. Bývalá vláda loni zmocnila tehdejší ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO) k odpuštění daně z přidané hodnoty energií na listopad a prosinec.

Maďarská vláda loni rozhodla stanovit na přechodnou dobu strop cen pohonných hmot. Polský premiér Mateusz Morawiecki v lednu představil druhý balík opatření, která mají zmírnit dopady rostoucí inflace. Opatření zahrnují dočasné snížení sazeb daně z přidané hodnoty (DPH) u pohonných hmot a potravin.

Související

Marian Jurečka

Jurečka nestrpěl slova Schillerové. Ujistil, že peníze na důchody budou

Průměrný tuzemský důchod po Novém roce a pravidelné valorizaci vzroste na více než 21 800 korun měsíčně. Státu tak opět vzrostou výdaje na penze. Podle odcházejícího ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale rozhodně nehrozí, že by se v rozpočtu nenašly peníze na důchody. 

Více souvisejících

Marian Jurečka (KDU-ČSL) Vláda ČR Ceny zboží Energetika Jozef Síkela

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

včera

Petr Pavel

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

včera

Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

včera

Martin Červíček

Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček

Vedení Občanské demokratické strany je po víkendovém kongresu v Praze kompletní. V nedělní volbě delegáti rozhodli o čtyřech řadových místopředsedech, kterými se stali poslanec Karel Haas, exministr Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra. Nejsilnější podporu získal Karel Haas s 383 hlasy, zatímco Alexandr Vondra jako jediný obhájil svůj dosavadní post v nejužším vedení.

včera

Prezident Trump

Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku

Prezident Donald Trump plánuje zpoplatnit členství ve své nově vznikající „Radě pro mír“, která má dohlížet na situaci v Gaze. Podle informací médií Bloomberg a The Atlantic bude od států, které se chtějí do tohoto orgánu zapojit, vyžadovat příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů. Tato částka by měla zemím zajistit trvalé místo v radě bez nutnosti periodického obnovování mandátu.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

včera

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího

Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí poprvé oficiálně přiznal, že nedávné masové nepokoje v zemi si vyžádaly tisíce lidských životů. Během svého  projevu uvedl, že mnozí lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Zodpovědnost za vysoký počet obětí však odmítl připsat domácím bezpečnostním složkám a místo toho obvinil Spojené státy.

včera

Ilustrační foto

Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli

Rakouské Alpy se potýkají s tragickou bilancí, kterou si vyžádaly tři ničivé laviny během jediného dne. Celkem osm lidí přišlo o život poté, co se v různých částech země uvolnily masy sněhu. Horská služba i policie potvrzují, že podmínky v horách jsou v současné době extrémně nebezpečné.

včera

17. ledna 2026 21:59

Prezident Trump

Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros

Americký prezident Donald Trump investoval nejméně milion dolarů do nákupu dluhopisů společností Netflix a Warner Bros Discovery (WBD). Vyplývá to z finanční zprávy, kterou Bílý dům zveřejnil tento pátek. Na celé transakci je nejvíce kontroverzní její načasování; k nákupům totiž došlo jen několik dní poté, co Trump veřejně prohlásil, že hodlá osobně zasahovat do schvalovacího procesu plánovaného spojení těchto dvou mediálních gigantů.

17. ledna 2026 21:14

Jana Černochová

Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz

Exministryně obrany Jana Černochová neskrývá spokojenost s výsledky pražského kongresu ODS, který do čela strany vynesl Martina Kupku. Podle ní je nové složení vedení správným krokem, ale pro EuroZprávy.cz zároveň upozorňuje, že samotná změna ve špičkách strany k úspěchu stačit nebude. Černochová zdůraznila, že odpovědnost za restart občanských demokratů nesou všichni členové, kteří nyní musí společně pracovat na zásadní proměně politického stylu.

17. ledna 2026 19:58

17. ledna 2026 18:41

Martin Kupka

Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá

Jedním z nejzásadnějších prohlášení nového předsedy ODS byl postoj k budoucí spolupráci s koaličními partnery. Nový šéf strany Martin Kupka jasně deklaroval, že v rozvíjení projektu SPOLU již nehodlá pokračovat a chce se soustředit na samostatnou cestu občanských demokratů. 

Aktualizováno 17. ledna 2026 18:14

OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík

Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy