Vláda zváží, jak bránit růstu cen energií a surovin, ve hře je i zastropování

Vláda ve středu projedná, co by mohla udělat proti prudkému zdražování energií, paliv a dalších surovin. Ve hře jsou například stanovení nejvyšších možných cen, úpravy daně z přidané hodnoty (DPH) a spotřebních daní u klíčových produktů nebo nastavení nových slev na poplatníka. V pořadu Partie Terezie Tománkové v CNN Prima News to dnes řekl ministr práce a sociálních věcí, vicepremiér Marián Jurečka (KDU-ČSL).

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) ale zastropování cen paliv nepodporuje. Mohlo by to podle něj vést k nakupování zásob a dalšímu tlaku na růst cen, uvedl dnes na twitteru. Podle opozice jsou kroky vlády v tomto směru pomalé. O řešeních negativních dopadů protiruských sankcí bude v příštím týdnu jednat i summit EU.

Podle Jurečky je Česko s ohledem na rusko-ukrajinský konflikt v situaci, kdy politici musí táhnout za jeden provaz. I proto se podle něj většina členů vlády, kteří zrovna nebudou pracovně v zahraničí, v pondělí zúčastní předávání státních vyznamenání na Pražském hradě. "Já jsem potvrdil, že tam půjdu, stejně jako pan premiér,“ řekl. Podotkl, že to pro něj nebylo jednoduché rozhodování, protože posledních šest let kvůli neshodám s prezidentem Milošem Zemanem účast na ceremoniálu odmítal. Někteří politici, jako předsedové parlamentních komor Miloš Vystrčil (ODS) a Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), kvůli dřívějšímu proruskému postoji prezidenta na Hrad nepřijdou ani letos.

Prudké zdražování po invazi Ruska na Ukrajině se projevilo zejména v cenách pohonných hmot. Podle odborníků je zdražování paliv jedním z důsledků sankcí, které EU uvalila na Rusko po napadení Ukrajiny. O možných řešeních těchto dopadů na evropské země bude v závěru příštího týdne jednat i summit předsedů vlád členských států Unie, řekla dnes v pořadu České televize Otázky Václava Moravce místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Mezi možná opatření zmínila například úpravy v DPH nebo využití peněz z prodejů emisních povolenek. EU zároveň podle Jourové zvažuje kroky, jak by kompenzovala náklady v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu nejzasaženějším oblastem. Dalším tématem pak podle ní bude snaha Evropy snížit závislost na ruském plynu.

Nutná pomoc občanům a domácnostem je podle Jurečky jedním z hlavních vládních cílů při řešení současné krize vyvolané válkou na Ukrajině. "Situace se dramaticky změnila, musíme hledat cesty, jak tomu můžeme čelit," řekl Jurečka k současnému zdražování. Zdůraznil, že nejde jen o ceny benzinu a nafty, ale také o další energie, potraviny a další suroviny.

O možných řešeních bude podle ministra vláda jednat ve středu. Mezi zvažovaná opatření zařadil například tzv. zastropování cen strategických surovin, zejména energií a paliv, dále úpravy výše DPH či spotřebních daní, nastavení dalších bonusů nebo nových slev na poplatníka. Konkrétní úpravy neupřesnil. Jurečka zároveň uvedl, že pro přijetí účinné pomoci je nutné rychlé schválení státního rozpočtu. Zatím ČR hospodaří podle rozpočtového provizoria.

Možné zastropování cen kritizoval Jurečkův vládní kolega Síkela. "Než začneme přemýšlet o zastropování cen pohonných hmot, měli bychom si uvědomit, že ropy je na světových trzích dostatek a vliv na růst cen pohonných hmot v České republice má kromě ruské agrese také oslabování koruny a snaha předzásobit se ze strany spotřebitelů," sdělil. Podle něj je potřeba promyslet, zda by zastropování pomohlo současnou situaci vyřešit. "Nebo jestli to naopak nepovede k nakupování zásob za uměle snížené ceny, a v důsledku toho k dalšímu tlaku na růst cen," doplnil.

Opatření ke zmírnění dopadů zdražování energií či potravin podpořil bývalý ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (ANO). Podle něj však vláda dosud postupovala bohorovně a pomoc je pomalá. Domácnostem a hlavně podnikatelům podle Havlíčka v posledních dnech vzrostly náklady místy až o desítky procent.

Návrhy pomoci firmám a domácnostem, kterým hrozí tzv. energetická chudoba, zvažovala vláda už před vypuknutím války na Ukrajině. Ministr Síkela tehdy mezi zvažovanými opatřeními pro firmy zmínil například kompenzace z plateb za emisní povolenky nebo přeplatků DPH, dále překlenovací úvěry od státních finančních institucí nebo půjčky od komerčních bank se státní zárukou. U domácností chtěl Síkela například posunout limity pro ohrožení energetickou chudobou. Jednou z cest by mohly být speciální tarify pro postižené domácnosti. Pomoc má být podle něho co nejvíce adresná. Bývalá vláda loni zmocnila tehdejší ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO) k odpuštění daně z přidané hodnoty energií na listopad a prosinec.

Maďarská vláda loni rozhodla stanovit na přechodnou dobu strop cen pohonných hmot. Polský premiér Mateusz Morawiecki v lednu představil druhý balík opatření, která mají zmírnit dopady rostoucí inflace. Opatření zahrnují dočasné snížení sazeb daně z přidané hodnoty (DPH) u pohonných hmot a potravin.

Související

Ministerstvo práce, ilustrační fotografie.

Platy ve veřejné sféře v lednu vzrostou. Ministerstvo práce poslalo návrh dál

Platy státních zaměstnanců a zaměstnanců ve veřejné sféře od ledna paušálně vzrostou o 1400 korun. Informovalo o tom ministerstvo práce a sociálních věcí, které dnes poslalo příslušný návrh do připomínkového řízení.  Jednotlivé platové tarify budou valorizovány v rozmezí od 1,8 % do 11,5 %. Výjimku tvoří pedagogové v regionálním školství a akademičtí pracovníci státních vysokých škol, jimž se platové tarify navýší o 7 procent, tedy v rozmezí od 1 090 Kč do 4 040 Kč. 
Andrej Babiš

Babiš ve Sněmovně cupoval důchodovou reformu. Jde prý o okrádání seniorů

Poslanci ve středu přerušili až do pátku mimořádnou schůzi, na které jde do finále schvalování důchodové reformy. Slovo si během jednání vzal Andrej Babiš (ANO). Podle expremiéra o žádnou reformu nejde. Babiš také kritizoval výši lednové valorizace. ANO by podle jeho slov přidávalo důchodcům více peněz a zastropovalo by důchodový věk. 

Více souvisejících

Marian Jurečka (KDU-ČSL) Vláda ČR Ceny zboží Energetika Jozef Síkela

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy