Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) je sice součástí koaliční vlády Andreje Babiše (ANO), v posledních několika letech však prochází výraznou krizí. Úbytek voličů citelně poznala již ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2017, ve kterých skončila až šestá a získala pouhých 15 mandátů.
Od posledního volebního sjezdu, který v březnu 2019 znovu zvolil do čela strany Jana Hamáčka, preference strany klesají i pod pět procent a výrazně jí ubývá i členů. ČSSD také utrpěla debakly ve volbách do Senátu, do krajských zastupitelstev i do Evropského parlamentu.
V březnu 2019 sjezd v Hradci Králové zvolil předsedou opět Hamáčka, který byl poprvé zvolen do čela strany mimořádným sjezdem v únoru 2018. Vicepremiér a ministr vnitra Hamáček na sjezdu získal také místopředsedy dle svých představ. Statutárním místopředsedou byl zvolen poslanec Roman Onderka, řadovými místopředsedy se stali starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda, ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, poslanec Ondřej Veselý a ministr zahraničí Tomáš Petříček. Z původního vedení tak zůstali v čele ČSSD jen Hamáček a Onderka. Znovu už nekandidovali dosavadní místopředsedové Jaroslav Foldyna, Martin Netolický a Jana Fialová a o funkci se neucházel ani Jiří Zimola, který se pozice prvního místopředsedy sociální demokracie vzdal už na podzim 2018.
Za revoluční změnu označil Hamáček na minulém sjezdu přijetí nových stanov, které mají usnadnit řízení ČSSD. Nejsou v nich už kvóty pro zastoupení žen na kandidátních listinách do některých voleb a v nejužším stranickém vedení nebude muset být aspoň jedna žena. Zanikl ústřední výkonný výbor, dosavadní nejvyšší stranický orgán mezi sjezdy, který nahradila nová podoba předsednictva.
Dění ve straně uplynulé dva roky ovlivňovala hlavně účast v menšinové vládě Andreje Babiše. V ČSSD je řada lidí nespokojených s účastí strany ve vládě vedené hnutím ANO. Na jaře 2018, ještě před vznikem vlády, například ČSSD odmítla koalici s ANO kvůli neochotě hnutí řešit problém s trestně stíhaným premiérem a senátoři ČSSD uvedli, že chtějí, aby sociální demokraté nešli do vlády s ANO. Po vzniku vlády strana několikrát řešila návrhy na odchod z vlády, loni v listopadu ji k tomuto kroku vyzval například pardubický hejtman Martin Netolický v reakci na schválení daňových změn. Předseda strany Hamáček poté řekl, že ČSSD zůstane ve vládě po dobu nouzového stavu, poté se strana poradí, jak dále postupovat.
Odchod z vlády ČSSD zvažovala například již v květnu 2019, a to kvůli sporu o výměnu ministra kultury. Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) rezignoval poté, co jej kvůli kontroverzním personálním změnám v institucích řízených ministerstvem (především odvolání Jiřího Fajta z čela Národní galerie) k tomuto kroku vyzval Hamáček. Prezident Miloš Zeman se Staňkovým odvoláním otálel a odmítal jmenovat na jeho místo stranou navrženého místopředsedu ČSSD Michala Šmardu.
Prezident nakonec odvolal Staňka k 31. červenci, na jeho místo však v srpnu jmenoval Lubomíra Zaorálka, kterého ČSSD navrhla místo Šmardy. O odchodu ČSSD z vlády se spekulovalo i v prosinci 2019 poté, co nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zrušil usnesení o zastavení trestního stíhání premiéra Babiše v kauze Čapí hnízdo. Hamáček na to řekl, že nevidí důvod k odchodu z vlády, Babišovy kauzy ale podle něj komplikují vládě práci.
Loni v únoru ČSSD po dlouhodobých názorových neshodách se stranickým vedením opustil bývalý místopředseda, poslanec Jaroslav Foldyna. ČSSD podle něj totiž začala ignorovat lidi, kvůli kterým vznikla. Podle vedení ČSSD se Foldyna se zbytkem členů strany delší dobu ideově rozcházel a jeho odchod se dal očekávat.
Další dlouhodobý kritik vedení ČSSD, bývalý místopředseda strany a jihočeský hejtman Jiří Zimola, v listopadu 2019 požádal o registraci hnutí Změna 2020. Ačkoli tehdy odmítl, že by chtěl ČSSD opustit či štěpit (a Hamáček označil jeho projekt za vnitrostranickou platformu), již v červnu 2020 stranu opustil a stanul v čele nového hnutí, které vzniklo z velké části z řad někdejších členů sociální demokracie. Loni v květnu z ČSSD vystoupil i tehdejší hejtman Plzeňského kraje Josef Bernard, letos v březnu zase bývalý starosta Znojma Jan Grois i jeho nástupce Jakub Malačka.
Pokračoval také napjatý vztah mezi ČSSD a jejím bývalým předsedou, prezidentem Zemanem. Za fungování současné vlády se Zeman dostal s ČSSD do konfliktu kvůli jmenování jejích dvou členů. Krom neochoty odvolat Staňka a nahradit ho Šmardou již v polovině roku 2018 odmítl jmenovat do čela ministerstva zahraničí europoslance Miroslava Pocheho a až po čtvrt roce souhlasil s novým nominantem Tomášem Petříčkem. Nyní je právě Petříček jedním z ministrů, které Zeman nejvíce kritizuje a nedávno dokonce žádal jeho odvolání.
ČSSD se již několik let potýká s úbytkem voličů i členů. Zatímco koncem března 2011 měla zhruba 24.000 členů, nejvíce v novodobé historii strany, v říjnu 2018 měla asi 17.200 členů a loni v prosinci kolem 11.500 členů. Voličské preference ztrácejí sociální demokraté delší dobu, zatímco ještě loni v srpnu měli podporu 9,5 procenta, podle březnového volebního modelu Medianu by se strana do Sněmovny nedostala, když jí podpora klesla na čtyři procenta.
Neúspěchem pro ČSSD skončily všechny volby, kterých se v uplynulých dvou letech zúčastnila. V loňských senátních volbách neobhájila ani jeden z deseti mandátů a zbyli jí jen tři senátoři. Ve volbách do zastupitelstev krajů ČSSD přišla o 88 zastupitelů a nyní jich má pouze 37. Straně zůstal jediný hejtman, Martin Netolický v Pardubickém kraji. Ve volbách do Evropského parlamentu (EP) v roce 2019 strana získala jen 3,95 procenta hlasů a přišla tak o své zastoupení v parlamentu.
Strana také řeší finanční problémy, loni hospodařila se ztrátou zhruba 30,8 milionu korun. Stále nedořešený je její letitý spor o odměnu za právní služby při získání Lidového domu v Praze.
Související
Problémy SOCDEM s Lidovým domem pokračují. Soud rozhodl ve prospěch Altnerových
Sociálním demokratům vykradli hlasy populisté. Stav české levice je tragický
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Pololetní a jarní prázdniny: Přehled termínů pro roky 2026 až 2028
před 1 hodinou
U Zemana byl Ficův posel. Exprezident podpořil slovenského premiéra
před 2 hodinami
Nový nález vyšetřovatelů nehody ve Washingtonu. Jde o černé skříňky
před 3 hodinami
Pět let od brexitu: Jak odchod z EU změnil Velkou Británii?
před 4 hodinami
Fico tvrdí, že za nitky při údajné snaze o převrat tahá i Kyjev. Přišla reakce
před 5 hodinami
Zemřel bývalý německý prezident Köhler, který svůj mandát nedokončil
před 6 hodinami
Putinovi slouhové v Evropě: Jména se sama nabízejí. Kdo ale stojí Moskvě nejblíž?
před 7 hodinami
Žáci se mohou přihlašovat na střední školy. Systém je lepší, tvrdí ministerstvo
před 8 hodinami
„Vraz do toho vejce, a nes to na stůl.“ Před 240 lety se narodila Magdalena Dobromila Rettigová
před 8 hodinami
Tragické dny pro leteckou dopravu v USA. Ani ve Philadelphii nikdo nepřežil
před 9 hodinami
Metro na lince C omezila výluka. Cestující vozí mezi stanicemi autobusy
před 11 hodinami
Počasí o víkendu. Bude slunečno, pak přijde změna. Mrznout má v noci a na horách
včera
Počasí dnes: Na horách i sněžilo. Nejvíce na známém místě v Krkonoších
včera
VIDEO: Policisté jeli k nehodě a sami se stali účastníky jiné. Tři lidé se zranili
včera
Letěli moc vysoko, tvrdí Trump. Neštěstí ve Washingtonu zachytily další kamery
včera
Hamás propustí další tři rukojmí. Bude mezi nimi i muž, který přišel o zbytek rodiny
včera
Merkelová vstoupila do předvolební kampaně. "Své" CDU/CSU moc nepomohla
včera
RECENZE: Řezník navařil Na plech s pikem u nosu. Ghetto, korporát i výkaly
včera
Zimní počasí se vrací. Meteorologové řekli, za jakých podmínek bude nejchladněji
včera
Ficovo chování naznačuje, co bude dál. Covid ho změnil a už není cesty zpět, říká politolog pro EZ
Slovensko se nachází v turbulentním politickém období, které je poznamenané sérii protestů a rostoucí občanskou nespokojeností. Koalice je závislá na hlasech nezařazených poslanců a vláda čelí problémům, včetně kontroverzní utajované zprávy Slovenské informační služby, kterou přednesl premiér Robert Fico na mimořádné schůzi parlamentu. O aktuálním politickém dění na Slovensku a možné budoucnosti čtvrté Ficovy vlády exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvil politolog Tomáš Dvorský z Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích.
Zdroj: Patrik Bohačiak