Vládní ČSSD se propadá, dál ztrácí členy i podporu voličů

Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) je sice součástí koaliční vlády Andreje Babiše (ANO), v posledních několika letech však prochází výraznou krizí. Úbytek voličů citelně poznala již ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2017, ve kterých skončila až šestá a získala pouhých 15 mandátů.

Od posledního volebního sjezdu, který v březnu 2019 znovu zvolil do čela strany Jana Hamáčka, preference strany klesají i pod pět procent a výrazně jí ubývá i členů. ČSSD také utrpěla debakly ve volbách do Senátu, do krajských zastupitelstev i do Evropského parlamentu.

V březnu 2019 sjezd v Hradci Králové zvolil předsedou opět Hamáčka, který byl poprvé zvolen do čela strany mimořádným sjezdem v únoru 2018. Vicepremiér a ministr vnitra Hamáček na sjezdu získal také místopředsedy dle svých představ. Statutárním místopředsedou byl zvolen poslanec Roman Onderka, řadovými místopředsedy se stali starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda, ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, poslanec Ondřej Veselý a ministr zahraničí Tomáš Petříček. Z původního vedení tak zůstali v čele ČSSD jen Hamáček a Onderka. Znovu už nekandidovali dosavadní místopředsedové Jaroslav Foldyna, Martin Netolický a Jana Fialová a o funkci se neucházel ani Jiří Zimola, který se pozice prvního místopředsedy sociální demokracie vzdal už na podzim 2018.

Za revoluční změnu označil Hamáček na minulém sjezdu přijetí nových stanov, které mají usnadnit řízení ČSSD. Nejsou v nich už kvóty pro zastoupení žen na kandidátních listinách do některých voleb a v nejužším stranickém vedení nebude muset být aspoň jedna žena. Zanikl ústřední výkonný výbor, dosavadní nejvyšší stranický orgán mezi sjezdy, který nahradila nová podoba předsednictva.

Dění ve straně uplynulé dva roky ovlivňovala hlavně účast v menšinové vládě Andreje Babiše. V ČSSD je řada lidí nespokojených s účastí strany ve vládě vedené hnutím ANO. Na jaře 2018, ještě před vznikem vlády, například ČSSD odmítla koalici s ANO kvůli neochotě hnutí řešit problém s trestně stíhaným premiérem a senátoři ČSSD uvedli, že chtějí, aby sociální demokraté nešli do vlády s ANO. Po vzniku vlády strana několikrát řešila návrhy na odchod z vlády, loni v listopadu ji k tomuto kroku vyzval například pardubický hejtman Martin Netolický v reakci na schválení daňových změn. Předseda strany Hamáček poté řekl, že ČSSD zůstane ve vládě po dobu nouzového stavu, poté se strana poradí, jak dále postupovat.

Odchod z vlády ČSSD zvažovala například již v květnu 2019, a to kvůli sporu o výměnu ministra kultury. Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) rezignoval poté, co jej kvůli kontroverzním personálním změnám v institucích řízených ministerstvem (především odvolání Jiřího Fajta z čela Národní galerie) k tomuto kroku vyzval Hamáček. Prezident Miloš Zeman se Staňkovým odvoláním otálel a odmítal jmenovat na jeho místo stranou navrženého místopředsedu ČSSD Michala Šmardu.

Prezident nakonec odvolal Staňka k 31. červenci, na jeho místo však v srpnu jmenoval Lubomíra Zaorálka, kterého ČSSD navrhla místo Šmardy. O odchodu ČSSD z vlády se spekulovalo i v prosinci 2019 poté, co nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zrušil usnesení o zastavení trestního stíhání premiéra Babiše v kauze Čapí hnízdo. Hamáček na to řekl, že nevidí důvod k odchodu z vlády, Babišovy kauzy ale podle něj komplikují vládě práci.

Loni v únoru ČSSD po dlouhodobých názorových neshodách se stranickým vedením opustil bývalý místopředseda, poslanec Jaroslav Foldyna. ČSSD podle něj totiž začala ignorovat lidi, kvůli kterým vznikla. Podle vedení ČSSD se Foldyna se zbytkem členů strany delší dobu ideově rozcházel a jeho odchod se dal očekávat.

Další dlouhodobý kritik vedení ČSSD, bývalý místopředseda strany a jihočeský hejtman Jiří Zimola, v listopadu 2019 požádal o registraci hnutí Změna 2020. Ačkoli tehdy odmítl, že by chtěl ČSSD opustit či štěpit (a Hamáček označil jeho projekt za vnitrostranickou platformu), již v červnu 2020 stranu opustil a stanul v čele nového hnutí, které vzniklo z velké části z řad někdejších členů sociální demokracie. Loni v květnu z ČSSD vystoupil i tehdejší hejtman Plzeňského kraje Josef Bernard, letos v březnu zase bývalý starosta Znojma Jan Grois i jeho nástupce Jakub Malačka.

Pokračoval také napjatý vztah mezi ČSSD a jejím bývalým předsedou, prezidentem Zemanem. Za fungování současné vlády se Zeman dostal s ČSSD do konfliktu kvůli jmenování jejích dvou členů. Krom neochoty odvolat Staňka a nahradit ho Šmardou již v polovině roku 2018 odmítl jmenovat do čela ministerstva zahraničí europoslance Miroslava Pocheho a až po čtvrt roce souhlasil s novým nominantem Tomášem Petříčkem. Nyní je právě Petříček jedním z ministrů, které Zeman nejvíce kritizuje a nedávno dokonce žádal jeho odvolání.

ČSSD se již několik let potýká s úbytkem voličů i členů. Zatímco koncem března 2011 měla zhruba 24.000 členů, nejvíce v novodobé historii strany, v říjnu 2018 měla asi 17.200 členů a loni v prosinci kolem 11.500 členů. Voličské preference ztrácejí sociální demokraté delší dobu, zatímco ještě loni v srpnu měli podporu 9,5 procenta, podle březnového volebního modelu Medianu by se strana do Sněmovny nedostala, když jí podpora klesla na čtyři procenta.

Neúspěchem pro ČSSD skončily všechny volby, kterých se v uplynulých dvou letech zúčastnila. V loňských senátních volbách neobhájila ani jeden z deseti mandátů a zbyli jí jen tři senátoři. Ve volbách do zastupitelstev krajů ČSSD přišla o 88 zastupitelů a nyní jich má pouze 37. Straně zůstal jediný hejtman, Martin Netolický v Pardubickém kraji. Ve volbách do Evropského parlamentu (EP) v roce 2019 strana získala jen 3,95 procenta hlasů a přišla tak o své zastoupení v parlamentu.

Strana také řeší finanční problémy, loni hospodařila se ztrátou zhruba 30,8 milionu korun. Stále nedořešený je její letitý spor o odměnu za právní služby při získání Lidového domu v Praze.

Související

Ilustrační fotografie.

Problémy SOCDEM s Lidovým domem pokračují. Soud rozhodl ve prospěch Altnerových

Problémy sociálních demokratů s Lidovým domem nekončí. Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že SOCDEM má zaplatit pozůstalým po zesnulém právníkovi Zdeňku Altnerovi, který po straně požadoval miliony za právní služby, téměř půl miliardy korun. K žalované částce ve výši 18 a půl milionu korun přibyly úroky a smluvní pokuta. Sociální demokraté s rozsudkem nesouhlasí. 
Jan Hamáček Komentář

Sociálním demokratům vykradli hlasy populisté. Stav české levice je tragický

Stav levice v České republice je tristní. Stojí za tím řada faktorů v čele se slabou sociální demokracií a populisty, kteří slíbí úplně cokoliv, aby se dostali do sněmovny. Začínají na to doplácet i Piráti s programem založeným na liberalismu a progresivismu, ten totiž konzervativnějšího voliče nijak nezasáhne.

Více souvisejících

ČSSD

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

DeepSeek

DeepSeek má problém. Evropa jej začíná zakazovat

Čínská umělá inteligence DeepSeek čelí narůstajícímu tlaku ze strany evropských regulátorů, kteří vyjadřují obavy o ochranu osobních údajů občanů. V reakci na rostoucí kontroverzi byla aplikace ve středu stažena z některých obchodů s aplikacemi v Itálii. Regulátoři v Itálii i Irsku požadují odpovědi na otázky týkající se způsobu, jakým společnost nakládá s uživatelskými daty, a možné spolupráce s čínskou vládou.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ján Sedal

V 76 letech zemřel herec Ján Sedal. Po brutálním napadení skončil v kómatu

Ve věku 76 let zemřel slovenský herec Ján Sedal, který většinu své umělecké kariéry strávil v Brně. Jeho jméno je neodmyslitelně spojeno s HaDivadlem, kde vytvořil řadu nezapomenutelných rolí. Za své celoživotní mistrovství na divadelních prknech byl oceněn prestižní cenou Thálie. Vedle divadla se věnoval i filmu a televizi. Smutnou zprávu potvrdil režisér Břetislav Rychlík, Sedalův dlouholetý přítel a spolupracovník, uvedl server Novinky.

před 4 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

Pátrací operace u Reaganova národního letiště ve Washingtonu, D.C.

Mimořádná zpráva Ve Washingtonu se srazilo letadlo s Black Hawkem. Na palubě byli mistři světa, v ledové vodě se hledají mrtví

Velká pátrací operace probíhá poblíž Reaganova národního letiště ve Washingtonu, D.C., kde se ve středu večer ve vzduchu srazilo dopravní letadlo s vojenským vrtulníkem americké armády. Podle leteckých a obranných úřadů letoun společnosti American Airlines s 64 lidmi na palubě narazil do vrtulníku UH-60 Black Hawk, na jehož palubě byli tři vojáci. Po srážce oba stroje dopadly do ledových vod řeky Potomac, kde nyní pátrá přibližně 300 záchranářů. Záchranáři ale už hledají spíše těla a operují s předpokladem, že srážku nikdo nepřežil.

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Ekonomika se bortí, elitám dochází trpělivost. Putin poslal Rusko do krize, nepomohl by už ani konec války

Mnozí členové ruské politické elity jsou zklamaní, že válka proti Ukrajině neskončila v roce 2024. Tato frustrace a únava se projevují napříč různými vrstvami moci, od Kremlu po regionální správu. Podle informací z několika zdrojů blízkých Putinově administrativě a ruské vládě se očekávání rychlého ukončení bojů nenaplnila, což vede k nejistotě ohledně budoucnosti a k dalšímu zhoršení ekonomické situace země. Uvedl to portál Meduza.

před 6 hodinami

Coca - Cola

Coca-Cola z evropských trhů stahuje své nápoje. Obsahují vyšší hladinu chlorátu

Společnost Coca-Cola oznámila stažení některých svých nápojů v několika evropských zemích, včetně Belgie, Lucemburska a Nizozemska. Důvodem je přítomnost „vyšších hladin“ chemické látky zvané chlorát, která může být produkována při použití dezinfekčních prostředků na bázi chloru během úpravy vody nebo zpracování potravin.

před 7 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Politico: Válku nevyhrál, rozbít EU se ale Putinovi podařilo

Po léta byla koalice „šetřílků“ tvořená bohatými severními státy Evropské unie – v čele s Německem, Rakouskem, Dánskem, Švédskem, Finskem a Nizozemskem – synonymem pro přísnou fiskální disciplínu. Jejich přístup byl jednoduchý: žádné společné dluhy, žádné rozpočtové rozhazování a už vůbec ne bianko šeky pro Brusel, píše Politico.

před 9 hodinami

Ilustrační foto

Počasí může zabít miliony lidí, varuje nová studie

Extrémní teploty by mohly do konce století zvýšit počet úmrtí v Evropě o 50 %, přičemž ztracené životy kvůli extrémnímu horku pravděpodobně převýší počet těch, které zachrání mírnější zimy. Nová studie odhaduje, že i v nejoptimističtějším scénáři snižování emisí skleníkových plynů dojde k nárůstu přibližně 8 000 úmrtí ročně v důsledku „nevhodných teplot“. V nejhorším scénáři, který předpokládá extrémní oteplování, by mohl být čistý nárůst až 80 000 úmrtí ročně, uvedl server The Guardian.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Grónsko

Obyvatelé Grónska konečně promluvili: Ať se sem Trump přijede podívat. Vůbec neví, o čem mluví

Zatímco americký prezident Donald Trump se zdá být odhodlaný získat kontrolu nad Grónskem, odborníci místních oblastí varují, že dosažení kontroly nad potenciálně lukrativní námořní trasou nebude snadné. Niels Clemensen, vedoucí pracovník grónské lodní společnosti Royal Arctic Line, má pro Trumpa, či kohokoli jiného, kdo se chce etablovat v Grónsku, jasnou radu: „Přijďte sem a podívejte se, s čím vlastně máte co do činění.“

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Donald Trump

Trump už s Putinem nebude jednat v rukavičkách. Proti Rusku zaujme tvrdší postoj, než mnozí očekávají, míní expert

S návratem Donalda Trumpa do Bílého domu se objevují obavy ohledně jeho přístupu k Rusku a jeho agresi vůči Ukrajině i širší globální bezpečnostní situaci. Tyto obavy jsou podníceny jeho dřívějšími vstřícnými výroky vůči Vladimiru Putinovi, kritikou evropských spojenců a výhradami k dosavadní americké podpoře Ukrajiny. Avšak detailnější analýza jeho prvního prezidentského období a připravovaného kabinetu naznačuje, že Trumpův postoj k Rusku může být tvrdší, než se na první pohled zdá, uvedl pro server National Interest spolupracovník Kennanova institutu při Woodrow Wilson Center a expert na zahraniční politiku USA vůči Rusku a Ukrajině Dan White.

před 12 hodinami

ChatGPT, Photo by Emiliano Vittoriosi

Čínská AI neodpovídá na dotazy o Ujgurech a táborech nucených prací. EZ exkluzivně srovnaly DeepSeek a ChatGPT

EuroZprávy.cz provedly srovnávací test jazykových modelů ChatGPT od společnosti OpenAI a R1 od čínského startupu DeepSeek. Padly nejen otázky týkající se základních geografických a historických pojmů, ale také událostí cenzurovaných ze strany čínské vlády. Zatímco model od OpenAI dokázal odpovědět na všechny otázky, DeepSeek vynechal dotaz týkající se přístupu čínské vlády k Ujgurům. Překvapivě však zodpověděl otázku, proč existují dvě Číny, a co se v roce 1989 stalo na náměstí Nebeského klidu.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Donald Trump

Evropa Trumpův zájem o Grónsko ignoruje. Ten ji přitom chytil do pasti

Donald Trump v posledních dnech opět rozvířil vody mezinárodní politiky, když obnovil svůj zájem o koupi Grónska, autonomního území Dánska. Tentokrát však svou rétoriku výrazně přitvrdil. Během 45minutového telefonátu s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou údajně hrozil zavedením tvrdých obchodních sankcí, pokud Kodaň neprodá ostrov Spojeným státům. Trump zároveň zesměšnil nedávné zvýšení dánských vojenských výdajů na obranu Arktidy a označil je za „psí spřežení“, které se nemůže rovnat americké vojenské přítomnosti v regionu.

před 16 hodinami

Počasí

Počasí v Česku změní charakter. Bude takové, jaké všichni čekají

Charakter počasí v Česku se výrazně změní. Nadprůměrně teplé dny vystřídají teploty, které budou více odpovídat přelomu ledna a února. Málo však bude srážek. Nový sníh napadne jen někde a nebude ho moc, konstatoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti.

včera

Trump dostal notičky, aby konal. Budoucnost prince Harryho v USA je nejistá

Princ Harry loni v listopadu amerického prezidenta nevolil, ale tušil, co může nastat, pokud zvítězí Donald Trump. To se také stalo, republikánský politik se minulý týden vrátil do Bílého domu. A na Trumpa už lidé apelují, aby opět otevřel kauzu Harryho žádosti o víza. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy