Vládní ČSSD se propadá, dál ztrácí členy i podporu voličů

Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) je sice součástí koaliční vlády Andreje Babiše (ANO), v posledních několika letech však prochází výraznou krizí. Úbytek voličů citelně poznala již ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2017, ve kterých skončila až šestá a získala pouhých 15 mandátů.

Od posledního volebního sjezdu, který v březnu 2019 znovu zvolil do čela strany Jana Hamáčka, preference strany klesají i pod pět procent a výrazně jí ubývá i členů. ČSSD také utrpěla debakly ve volbách do Senátu, do krajských zastupitelstev i do Evropského parlamentu.

V březnu 2019 sjezd v Hradci Králové zvolil předsedou opět Hamáčka, který byl poprvé zvolen do čela strany mimořádným sjezdem v únoru 2018. Vicepremiér a ministr vnitra Hamáček na sjezdu získal také místopředsedy dle svých představ. Statutárním místopředsedou byl zvolen poslanec Roman Onderka, řadovými místopředsedy se stali starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda, ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, poslanec Ondřej Veselý a ministr zahraničí Tomáš Petříček. Z původního vedení tak zůstali v čele ČSSD jen Hamáček a Onderka. Znovu už nekandidovali dosavadní místopředsedové Jaroslav Foldyna, Martin Netolický a Jana Fialová a o funkci se neucházel ani Jiří Zimola, který se pozice prvního místopředsedy sociální demokracie vzdal už na podzim 2018.

Za revoluční změnu označil Hamáček na minulém sjezdu přijetí nových stanov, které mají usnadnit řízení ČSSD. Nejsou v nich už kvóty pro zastoupení žen na kandidátních listinách do některých voleb a v nejužším stranickém vedení nebude muset být aspoň jedna žena. Zanikl ústřední výkonný výbor, dosavadní nejvyšší stranický orgán mezi sjezdy, který nahradila nová podoba předsednictva.

Dění ve straně uplynulé dva roky ovlivňovala hlavně účast v menšinové vládě Andreje Babiše. V ČSSD je řada lidí nespokojených s účastí strany ve vládě vedené hnutím ANO. Na jaře 2018, ještě před vznikem vlády, například ČSSD odmítla koalici s ANO kvůli neochotě hnutí řešit problém s trestně stíhaným premiérem a senátoři ČSSD uvedli, že chtějí, aby sociální demokraté nešli do vlády s ANO. Po vzniku vlády strana několikrát řešila návrhy na odchod z vlády, loni v listopadu ji k tomuto kroku vyzval například pardubický hejtman Martin Netolický v reakci na schválení daňových změn. Předseda strany Hamáček poté řekl, že ČSSD zůstane ve vládě po dobu nouzového stavu, poté se strana poradí, jak dále postupovat.

Odchod z vlády ČSSD zvažovala například již v květnu 2019, a to kvůli sporu o výměnu ministra kultury. Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) rezignoval poté, co jej kvůli kontroverzním personálním změnám v institucích řízených ministerstvem (především odvolání Jiřího Fajta z čela Národní galerie) k tomuto kroku vyzval Hamáček. Prezident Miloš Zeman se Staňkovým odvoláním otálel a odmítal jmenovat na jeho místo stranou navrženého místopředsedu ČSSD Michala Šmardu.

Prezident nakonec odvolal Staňka k 31. červenci, na jeho místo však v srpnu jmenoval Lubomíra Zaorálka, kterého ČSSD navrhla místo Šmardy. O odchodu ČSSD z vlády se spekulovalo i v prosinci 2019 poté, co nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zrušil usnesení o zastavení trestního stíhání premiéra Babiše v kauze Čapí hnízdo. Hamáček na to řekl, že nevidí důvod k odchodu z vlády, Babišovy kauzy ale podle něj komplikují vládě práci.

Loni v únoru ČSSD po dlouhodobých názorových neshodách se stranickým vedením opustil bývalý místopředseda, poslanec Jaroslav Foldyna. ČSSD podle něj totiž začala ignorovat lidi, kvůli kterým vznikla. Podle vedení ČSSD se Foldyna se zbytkem členů strany delší dobu ideově rozcházel a jeho odchod se dal očekávat.

Další dlouhodobý kritik vedení ČSSD, bývalý místopředseda strany a jihočeský hejtman Jiří Zimola, v listopadu 2019 požádal o registraci hnutí Změna 2020. Ačkoli tehdy odmítl, že by chtěl ČSSD opustit či štěpit (a Hamáček označil jeho projekt za vnitrostranickou platformu), již v červnu 2020 stranu opustil a stanul v čele nového hnutí, které vzniklo z velké části z řad někdejších členů sociální demokracie. Loni v květnu z ČSSD vystoupil i tehdejší hejtman Plzeňského kraje Josef Bernard, letos v březnu zase bývalý starosta Znojma Jan Grois i jeho nástupce Jakub Malačka.

Pokračoval také napjatý vztah mezi ČSSD a jejím bývalým předsedou, prezidentem Zemanem. Za fungování současné vlády se Zeman dostal s ČSSD do konfliktu kvůli jmenování jejích dvou členů. Krom neochoty odvolat Staňka a nahradit ho Šmardou již v polovině roku 2018 odmítl jmenovat do čela ministerstva zahraničí europoslance Miroslava Pocheho a až po čtvrt roce souhlasil s novým nominantem Tomášem Petříčkem. Nyní je právě Petříček jedním z ministrů, které Zeman nejvíce kritizuje a nedávno dokonce žádal jeho odvolání.

ČSSD se již několik let potýká s úbytkem voličů i členů. Zatímco koncem března 2011 měla zhruba 24.000 členů, nejvíce v novodobé historii strany, v říjnu 2018 měla asi 17.200 členů a loni v prosinci kolem 11.500 členů. Voličské preference ztrácejí sociální demokraté delší dobu, zatímco ještě loni v srpnu měli podporu 9,5 procenta, podle březnového volebního modelu Medianu by se strana do Sněmovny nedostala, když jí podpora klesla na čtyři procenta.

Neúspěchem pro ČSSD skončily všechny volby, kterých se v uplynulých dvou letech zúčastnila. V loňských senátních volbách neobhájila ani jeden z deseti mandátů a zbyli jí jen tři senátoři. Ve volbách do zastupitelstev krajů ČSSD přišla o 88 zastupitelů a nyní jich má pouze 37. Straně zůstal jediný hejtman, Martin Netolický v Pardubickém kraji. Ve volbách do Evropského parlamentu (EP) v roce 2019 strana získala jen 3,95 procenta hlasů a přišla tak o své zastoupení v parlamentu.

Strana také řeší finanční problémy, loni hospodařila se ztrátou zhruba 30,8 milionu korun. Stále nedořešený je její letitý spor o odměnu za právní služby při získání Lidového domu v Praze.

Související

Zdeněk Koudelka Rozhovor

25 let od opoziční smlouvy. Navzdory nálepkování zajistila stabilní vládu a snížila schodek rozpočtu, míní Koudelka

Před čtvrtstoletím, 9. července 1998, uzavřely dvě tehdy nejsilnější tuzemské politické strany Smlouvu o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice, známou jako opoziční smlouva. Výsledkem byla jednobarevná vláda vítěze voleb, ČSSD vedené Milošem Zemanem, tolerovaná druhou stranou v pořadí, ODS v čele s Václavem Klausem. Ačkoliv se proti tomuto uspořádání kriticky vymezovaly menší politické subjekty a část veřejnosti i médií, mezi voliči ČSSD a ODS mělo nezanedbatelnou podporu, uvádí v rozhovoru pro server EuroZprávy.cz politolog a právník Zdeněk Koudelka. 

Více souvisejících

ČSSD

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Západ se bojí, říká Zelenskyj s ohledem na válku na Ukrajině

Západ se bojí nejen porážky Ruska, ale i porážky Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj to v rozhovoru pro AFP označil za absurdní. Západním spojencům vyčetl například to, že Kyjevu zakázaly používat dodané zbraně k útokům na ruské území. Moskva chce podle Zelenského zaútočit na Charkov, přičemž nemá dost sil k novému útoku na Kyjev. 

před 1 hodinou

Mistrovství světa v ledním hokeji 2024 v Praze

MS v ledním hokeji: Češi nepovolili Rakušanům další překvapení. Porazili je 4:0 a čtvrtfinále mají jisté

Poté, co nejprve Rakušané potrápili Švýcary (4:5) i Kanaďany (6:7 po prodloužení) a posléze dokázali porazit Finsko 3:2, se naši jižní sousedé v pátek večer v pražské O2 Areně představili proti svěřencům kouče Radima Rulíka. Ten své mužstvo na nevyzpytatelného soupeře připravil, a i když především druhá třetině herně nebyla podle českých představ, výsledkově k žádnému překvapení tentokráte naštěstí nedošlo. Utkání dospělo k české výhře 4:0.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Markéta Pekarová Adamová

Pekarová Adamová vyrazila do Pobaltí. Lotyšsko dá čtvrt miliardy na munici pro Ukrajinu

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) navštívila v rámci baltské cesty Lotyšsko. V Rize jednala s předsedkyní parlamentu Daigou Mieriņou o dalších způsobech podpory Ukrajiny a s premiérkou Evikou Siliņou o bezpečnostní i ekonomické spolupráci. Na místní vojenské základně navštívila také české vojáky pomáhající chránit východní křídlo NATO.

včera

včera

Pavel Novotný (ODS) na 29. kongresu strany

ODS rozhodne o osudu Pavla Novotného až po eurovolbách

Výkonná rada ODS bude v úterý 11. června rozhodovat o osudu starosty pražských Řeporyjí Pavla Novotného, jemuž kvůli některým vyjádřením hrozí vyloučení z vládní strany. Informovala o tom agentura ČTK. Rozhodnutí tak padne až po volbách do Evropského parlamentu. 

včera

Princ William se svou rodinou

Princ William obstál v těžké zkoušce. Spekulace jeho ženě na zdraví nepřidaly

Britskou monarchií v prvních měsících letošního roku otřásly diagnózy, které si vyslechli král Karel III. a princezna Kate. U obou členů královské rodiny byla odhalena rakovina. Oporou jim samozřejmě jsou nejbližší, důležitá je zejména role prince Williama. Následník trůnu se ale s atmosférou v Británii vyrovnával dost těžce. 

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Pellegrini: Fico si útok pamatuje a po atentátu byl při vědomí. Ve hře je převoz do Bratislavy

Lékařské konzilium by mělo v pondělí rozhodnout o další léčbě postřeleného slovenského premiéra Roberta Fica, který po středečním atentátu podstoupil ve fakultní nemocnici v Banské Bystrici pětihodinovou operaci. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy