Volby do Sněmovny budou 8. a 9. října, rozhodl prezident Zeman

Prezident v sobotu rozhodnutí vyhlásit volby na začátek října zdůvodnil tím, že chce stranám dopřát dost času na kampaň. "S tím, že samozřejmě to bude kampaň poněkud jiná, méně kontaktní," řekl. Kvůli covidu-19 budou podle něj muset strany více spoléhat na technické prostředky než na kontakt s voliči. V projevu je vybídl, aby předložily jasné programy bez frází.

Prezident republiky ?? vyhlásil termín voleb do Poslanecké sněmovny Prezident republiky Miloš Zeman podepsal rozhodnutí o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a stanovil dny jejich konání na pátek 8. října 2021 a sobotu 9. října 2021.

Zeman měl čas na rozhodnutí o termínu voleb do začátku července. Vyhlášením voleb více než devět měsíců před jejich konáním se výrazně odchýlil od dosavadní praxe své i svých předchůdců. Například roce 2017 říjnový termín voleb do Sněmovny stanovil 19. dubna, tedy šest měsíců před hlasováním. Jeho předchůdce Václav Klaus vyhlašoval, podobně jako Václav Havel, volební dny na konec května či začátek června asi čtyři měsíce před jejich konáním. Výjimkou byly volby v roce 1996, kdy se otázka společného či rozděleného konání sněmovních a senátních voleb stala předmětem koaličního sporu a řešila se už na podzim 1995. V případě předčasných voleb v letech 2013 a 1998 se volby konaly dva měsíce, respektive dva a půl měsíce po vyhlášení.

Na rekordní předstih vyhlášení voleb upozornil poslanec TOP 09 Dominik Feri. "Proč? Kdybych si měl tipnout, tak asi i proto, že vyhlášením začíná volební kampaň a na tu lze použít do voleb 90 milionů. A to ať už jste jedna strana nebo koalice dvou či tří stran. Jedna strana má tedy fakticky navrch," napsal na twitteru. Poukázal tak na plán opozičních stran vytvořit volební koalice. Na spolupráci se domlouvají Piráti a STAN nebo ODS, KDU-ČSL a TOP 09.

§ 16 a násl., 247/1995 Sb.

Podle projektu Transparentní volby, za kterým stojí organizace Transparency International, daly v roce 2017 na volby nejvíce ČSSD a ANO, a to přes 80 milionů korun. STAN do voleb investoval asi 55 milionů korun, strana TOP 09 vložila 74 milionů, lidovci dali 52 milionů, ODS 71 milionů a Piráti téměř 12 milionů. Před minulými sněmovními volbami začal platit limit omezující volební výdaje na 90 milionů korun.

Podle ústavy se volby do obou komor Parlamentu konají ve lhůtě, která začíná 30 dnů před uplynutím volebního období a končí dnem, kdy volební období uplyne. Mandát poslanců vzniká zvolením, poslední volby do Sněmovny se konaly 20. a 21. října 2017. Zeman tak mohl vybírat termín v rozmezí mezi 17. zářím a 16. říjnem. Strany a hnutí nyní mají čas na předložení kandidátních listin do 3. srpna.

Podle volebního modelu agentury Kantar CZ zveřejněného v polovině prosince Českou televizí by volby v listopadu vyhrálo hnutí ANO s podporou 25 procent, proti říjnu 2,5 procentního bodu ztratilo. Druzí Piráti si pohoršili o jeden procentní bod na 20 procent, naopak třetí ODS jeden procentní bod na 11,5 procenta získala. Starostové a nezávislí (STAN) a hnutí SPD by získali 10,5 procenta. Na potřebnou pětiprocentní hranici dosáhla v listopadovém modelu ještě TOP 09. Vládní ČSSD v listopadu měla podporu 4,5 procenta, stejně jako lidovci. KSČM průzkum přisoudil 3,5 procenta voličských hlasů.

Strany a hnutí budou mít podle zákonných lhůt do úterý 3. srpna čas na to, aby sestavily a předložily kandidátní listiny pro sněmovní volby v příštím roce.

Až prezidentovo rozhodnutí bude vyhlášeno ve Sbírce zákonů, bude tím zahájena oficiální volební kampaň s povinnostmi pro kandidující uskupení, které se týkají transparentnosti financování kampaně.

Krajské úřady rozhodnou o tom, která volební uskupení budou při splnění všech zákonných nároků na jejich kandidaturu k volbám připuštěna, nejpozději v pátek 20. srpna. O čtyři dny později dostanou zaregistrovaná uskupení volební čísla. Česká televize a Český rozhlas budou moci volební spoty stran vysílat od 22. září do 6. října. O den dříve, tedy 5. října, začne platit zákaz zveřejňování volebních průzkumů.