Volby do Sněmovny budou 8. a 9. října, rozhodl prezident Zeman

Volby do Poslanecké sněmovny se příští rok budou konat 8. a 9. října. Rozhodl o tom prezident Miloš Zeman. ČTK to dnes sdělil jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Rozhodnutí musí spolupodepsat premiér. Zeman vypsání voleb na začátek října avizoval ve svém vánočním poselství. Poslední sněmovní volby se konaly 20. a 21. října 2017.

Prezident v sobotu rozhodnutí vyhlásit volby na začátek října zdůvodnil tím, že chce stranám dopřát dost času na kampaň. "S tím, že samozřejmě to bude kampaň poněkud jiná, méně kontaktní," řekl. Kvůli covidu-19 budou podle něj muset strany více spoléhat na technické prostředky než na kontakt s voliči. V projevu je vybídl, aby předložily jasné programy bez frází.

Prezident republiky ?? vyhlásil termín voleb do Poslanecké sněmovny Prezident republiky Miloš Zeman podepsal rozhodnutí o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a stanovil dny jejich konání na pátek 8. října 2021 a sobotu 9. října 2021.

— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) December 28, 2020

Zeman měl čas na rozhodnutí o termínu voleb do začátku července. Vyhlášením voleb více než devět měsíců před jejich konáním se výrazně odchýlil od dosavadní praxe své i svých předchůdců. Například roce 2017 říjnový termín voleb do Sněmovny stanovil 19. dubna, tedy šest měsíců před hlasováním. Jeho předchůdce Václav Klaus vyhlašoval, podobně jako Václav Havel, volební dny na konec května či začátek června asi čtyři měsíce před jejich konáním. Výjimkou byly volby v roce 1996, kdy se otázka společného či rozděleného konání sněmovních a senátních voleb stala předmětem koaličního sporu a řešila se už na podzim 1995. V případě předčasných voleb v letech 2013 a 1998 se volby konaly dva měsíce, respektive dva a půl měsíce po vyhlášení.

Na rekordní předstih vyhlášení voleb upozornil poslanec TOP 09 Dominik Feri. "Proč? Kdybych si měl tipnout, tak asi i proto, že vyhlášením začíná volební kampaň a na tu lze použít do voleb 90 milionů. A to ať už jste jedna strana nebo koalice dvou či tří stran. Jedna strana má tedy fakticky navrch," napsal na twitteru. Poukázal tak na plán opozičních stran vytvořit volební koalice. Na spolupráci se domlouvají Piráti a STAN nebo ODS, KDU-ČSL a TOP 09.

§ 16 a násl., 247/1995 Sb.

— Dominik Feri (@DominikFeri) December 28, 2020

Podle projektu Transparentní volby, za kterým stojí organizace Transparency International, daly v roce 2017 na volby nejvíce ČSSD a ANO, a to přes 80 milionů korun. STAN do voleb investoval asi 55 milionů korun, strana TOP 09 vložila 74 milionů, lidovci dali 52 milionů, ODS 71 milionů a Piráti téměř 12 milionů. Před minulými sněmovními volbami začal platit limit omezující volební výdaje na 90 milionů korun.

Podle ústavy se volby do obou komor Parlamentu konají ve lhůtě, která začíná 30 dnů před uplynutím volebního období a končí dnem, kdy volební období uplyne. Mandát poslanců vzniká zvolením, poslední volby do Sněmovny se konaly 20. a 21. října 2017. Zeman tak mohl vybírat termín v rozmezí mezi 17. zářím a 16. říjnem. Strany a hnutí nyní mají čas na předložení kandidátních listin do 3. srpna.

Podle volebního modelu agentury Kantar CZ zveřejněného v polovině prosince Českou televizí by volby v listopadu vyhrálo hnutí ANO s podporou 25 procent, proti říjnu 2,5 procentního bodu ztratilo. Druzí Piráti si pohoršili o jeden procentní bod na 20 procent, naopak třetí ODS jeden procentní bod na 11,5 procenta získala. Starostové a nezávislí (STAN) a hnutí SPD by získali 10,5 procenta. Na potřebnou pětiprocentní hranici dosáhla v listopadovém modelu ještě TOP 09. Vládní ČSSD v listopadu měla podporu 4,5 procenta, stejně jako lidovci. KSČM průzkum přisoudil 3,5 procenta voličských hlasů.

Strany a hnutí budou mít podle zákonných lhůt do úterý 3. srpna čas na to, aby sestavily a předložily kandidátní listiny pro sněmovní volby v příštím roce.

Až prezidentovo rozhodnutí bude vyhlášeno ve Sbírce zákonů, bude tím zahájena oficiální volební kampaň s povinnostmi pro kandidující uskupení, které se týkají transparentnosti financování kampaně.

Krajské úřady rozhodnou o tom, která volební uskupení budou při splnění všech zákonných nároků na jejich kandidaturu k volbám připuštěna, nejpozději v pátek 20. srpna. O čtyři dny později dostanou zaregistrovaná uskupení volební čísla. Česká televize a Český rozhlas budou moci volební spoty stran vysílat od 22. září do 6. října. O den dříve, tedy 5. října, začne platit zákaz zveřejňování volebních průzkumů.

Související

Strany Spolu podepsaly koaliční smlouvu. (25.3.2025)

Volby by vyhrálo ANO, koalice Spolu navzdory bitcoinové kauze posiluje

Podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro CNN Prima NEWS by se v hypotetických volbách do Poslanecké sněmovny stalo vítězem hnutí ANO, které by získalo 30,1 % hlasů. S výraznějším odstupem následuje koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), jež si oproti předchozím měřením mírně polepšila a nyní dosahuje na 22,3 %. Reputační otřes v podobě bitcoinové kauzy, která se dotkla zejména ODS a vyústila v rezignaci ministra spravedlnosti Pavla Blažka, se zatím na preferencích Spolu výrazněji neprojevil.

Více souvisejících

Volby volby 2021 Miloš Zeman politické strany prezident čr Dominik Feri (TOP 09) top 09 ODS Starostové a nezávislí (STAN) Česká pirátská strana

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 1 hodinou

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Dvě ženy jdou za vraždu vůdce kutnohorské sekty za mříže, rozhodl soud

K rozsudku dospěla u pražského městského soudu kauza vraždy vůdce kutnohorské sekty Richarda Š. Dvě obžalované ženy byly shledány vinnými. Zubařka Magdalena Š. dostala dvanáctiletý trest ve věznici s ostrahou a zákaz práce ve zdravotnictví na čtyři roky, učitelka Irena S. si odsedí ještě rok navíc.

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Překvapivý konec hledání nového kouče Sparty. Na Letnou se vrací Brian Priske

Blíží se začátek přípravy na novou sezónu, nebylo proto divu, že fanoušci fotbalové Sparty byli už na trní, kdo bude hlavním trenérem Pražanů. Poslední dny se neustále spekulovalo o všech možných zahraničních jménech, přičemž největší potenciál na to, aby mohl do Sparty přijít, měl Dán Bo Svensson se zkušenostmi z německé Bundesligy. Mluvilo se i o Belgičanovi Phillipu Clementovi, Němci Robertu Klaussovi či o Izraelci Baraku Bacharovi. Nakonec se ale na Letnou vrací starý známý Dán Brian Priske, který v týmu působil v letech 2022 až 2024, přičemž s ním vyhrál dva ligové tituly a jeden český pohár.

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin není šílený. Vraždí civilisty, aby obnovil imperiální slávu Ruska, tvrdí experti

Ruský prezident Vladimir Putin během posledních týdnů nařídil masivní nálety na ukrajinská města. Tento brutální nápor odsoudil i americký prezident Donald Trump, který s Putinem právě jednal o možnostech příměří. „Zrovna spolu mluvíme a on mezitím pálí rakety na Kyjev,“ rozčiloval se Trump, který později na sociálních sítích napsal, že „Putin se úplně zbláznil“.

včera

Evropská unie

Evropě se díky Trumpovi otevřela jedinečná možnost. Má ale odvahu ji využít?

V době, kdy se Spojené státy čím dál více stahují z role globálního lídra a upřednostňují vlastní izolacionistické zájmy, se před Evropou otevírá historická příležitost: stát se centrem nové světové rovnováhy. Otázkou však podle expertů zůstává, zda má Evropská unie odvahu, vůli a institucionální schopnosti této výzvě dostát.

včera

Izrael, ilustrační foto

Odplata za "monstrózní" výroky: Británie zavedla protiizraelské sankce

Spojené království v úterý oznámilo uvalení sankcí na dva krajně pravicové izraelské ministry, Itamara Ben-Gvira a Bezalela Smotricha, kvůli jejich „monstrózním“ výrokům týkajícím se Pásma Gazy a plánů na násilné ovládnutí nových osad na Západním břehu Jordánu. K Velké Británii se připojily Kanada, Austrálie, Nový Zéland a další země, které rovněž zmrazily aktiva obou politiků a zakázaly jim vstup na svá území.

včera

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Velká Británie chce odradit Rusko. Ukrajině dá 100 000 dronů

Velká Británie slíbila Ukrajině obrovský balík pomoci v oblasti bezpilotních letounů. Do jara 2026 má Kyjev obdržet až 100 000 dronů. Tato iniciativa je součástí širší strategie Londýna, která má modernizovat vedení války, posílit obranné kapacity Ukrajiny, odradit Rusko a zároveň podpořit domácí inovace v oblasti obranných technologií.

včera

Greta Thunbergová byla deportována

Izrael vyhodil ze země Gretu Thunbergovou

Izrael začal s deportací 12 propalestinských aktivistů, mezi nimiž je i švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová. Ta byla v pondělí zadržena na palubě jachty Madleen, která se pokusila doručit symbolickou humanitární pomoc do pásma Gazy navzdory izraelské námořní blokádě. V úterý ráno byla Thunberg deportována zpět do Evropy.

Aktualizováno včera

včera

Aktualizováno včera

Eva Decroix vystřídala Pavla Blažka v čele ministerstva spravedlnosti. (10.6.2025) Prohlédněte si galerii

Eva Decroix se ujala funkce ministryně spravedlnosti. Nahradila Pavla Blažka po vypuknutí bitcoinové aféry

Česká republika má novou ministryni spravedlnosti. Prezident Petr Pavel v úterý jmenoval do čela resortu místopředsedkyni ODS Evu Decroix. Ta nahrazuje svého stranického kolegu Pavla Blažka, jenž rezignoval kvůli kauze spojené s přijetím miliardového daru od bývalého provozovatele nelegálního internetového tržiště. Nová ministryně slíbila, že celý případ důkladně prověří a vyvodí z něj odpovědnost.

včera

Čínská stíhačka J-15 na letadlové lodi

Čína poslala své letadlové lodě do Tichomoří. Není jasné proč

Japonské ministerstvo obrany oznámilo, že vůbec poprvé zachytilo současné operace dvou čínských letadlových lodí v Tichomoří. Podle Tokia se jedná o jasný signál, že Peking usiluje o rozšíření svých vojenských schopností za hranice svých tradičních operačních prostor.

včera

OSN

Svět čelí skryté, ale hluboké krizi. OSN poprvé vydala vážné varování

Porodnost ve světě klesá tak rychle a plošně, že Organizace spojených národů ji poprvé označuje za skutečnou krizi. Podle nové zprávy Populačního fondu OSN (UNFPA) si stovky milionů lidí po celém světě nemohou dovolit tolik dětí, kolik by si přáli – a to kvůli finančním nákladům, nedostatku času či vhodného partnera.

včera

včera

Moldavsko čelí ruské hrozbě: Kreml pošle do Podněstří dalších 10 tisíc vojáků

Moskva podle dostupných informací navýší vojenskou přítomnost v Podněstří až o 10 tisíc vojáků. Prostřednictvím hybridních metod už dlouhodobě destabilizuje Moldavsko, jak upozornil premiér země Dorin Recean. Podněstří je klíčovým předmostím ruského vlivu, který rovněž ohrožuje Rumunsko a Ukrajinu. Zatímco západní sankce míří na ruské síťové kampaně a politickou korupci, FSB a oligarcha Ilan Shor nadále usilují o podkopání prozápadního směřování Moldavska.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy