ROZHOVOR | Vstup do NATO přinesl bezpečnost a zemi nasměřoval na Západ. Vděčíme za něj Havlovi, říká Černochová

ROZHOVOR – Stále z ní nevyprchalo nadšení, že Česká republika se přesně před dvaadvaceti lety stala členem Severoatlantické aliance. Předsedkyně Sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) považuje vstup země do NATO za klíčový okamžik, který zajistil tuzemskou bezpečnost a jenž přinesl takzvaný návrat na Západ. „Nasměřování kurzu tímto směrem bylo jedním z důležitých porevolučních hesel. Z dnešní perspektivy lze považovat za zázrak, jak rychle od vzniku naší samostatné země se vstup podařilo učinit. Vděčíme za něj Havlovi,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Černochová.

Nikdy nezapomene na datum 12. března 1999, kdy Česká republika společně s Maďarskem a Polskem přistoupila do NATO. „V okamžiku vstupu se ze mě stala hrdá občanka České republiky. Nikdy by mě tehdy nenapadlo, že k NATO budu mít o dekádu později, jako poslankyně a předsedkyně výboru pro obranu díky své práci tak blízko a budu se setkávat s lidmi, kteří mají v Alianci významné slovo,“ konstatuje.

Držitelka osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení „tajné“ a certifikátu NATO Secret tvrdí, že národ si vstupu do paktu cení. „Důvěra občanů v alianci se pohybovala kolem 60 % a od vstupu neklesla pod 50 %. Většina lidí, s výjimkou stoupenců komunistů či SPD, si význam členství v NATO dobře uvědomuje.“

I. místopředsedkyně Poslaneckého klubu ODS upozorňuje, že na přistoupení do elitního vojenského uskupení má velkou zásluhu první polistopadový prezident Václav Havel. „Pochopil, že apetit Ruska zasahovat do dění ve Střední Evropě nezmizí s koncem Sovětského svazu a že zároveň jedinou garancí stability a bezpečnosti je udržování transatlantické linky a přítomnosti Spojených států v Evropě,“ praví poslankyně, která v rozhovoru pro EuroZprávy.cz nezapomíná na zásluhy tehdejší ministryně zahraničních věcí USA Madeleine Albrightová a Alexandra Vondry, pozdějšího ministra obrany. „Pokud bychom nebyli členy aliance, byli bychom vydáni více na pospas mocenským zájmům velmocí.“

APETIT RUSŮ ZASAHOVAT DO DĚNÍ BYL HROZBOU

Paní poslankyně, co pro Vás jako předsedkyni Sněmovního výboru pro obranu znamená datum 12. března 1999, kdy Česká republika společně s Maďarskem a Polskem přistoupila k Severoatlantické alianci?

Historicky nejlepší zajištění obrany a bezpečnosti České republiky, ale zároveň odpovědnost, protože aliance jsou silné pouze tak, jak silní jsou jejich členové a jak odhodlaní jsou plnit své závazky. Pokud zmizí odpovědnost a s ní vzájemná důvěra, zmizí i aliance, což by pro nás i naši oblast, která byla historicky křižovatkou zájmů mocností, bylo tragédií. Pamatujete si, co jste před 22 lety dělala, když se Armáda České republiky stala členem NATO?

Ano, vzpomínám si. Byla jsem hrdou občankou České republiky. Tehdy jsem zastávala funkci místostarostky na Praze 2 a byla jsem velice šťastná, že hledíme na západ a jsme součástí elitního paktu. Nikdy by mě tehdy nenapadlo, že k NATO budu mít o dekádu později, jako poslankyně a předsedkyně výboru pro obranu díky své práci tak blízko a budu se setkávat s lidmi, kteří mají v Alianci významné slovo.

Myslíte si, že veřejnost plnohodnotně docenila význam historické události z roku 1999?

Soudě podle průzkumů veřejného mínění si myslím, že většina ano. Důvěra občanů v alianci se pohybovala kolem 60 % a od vstupu neklesla pod 50 %. Naprostá většina lidí, s výjimkou stoupenců komunistů či SPD, si význam našeho členství v NATO dobře uvědomuje. Velkou zásluhu na přistoupení měl český prezident Václav Havel. Jeho vztah k NATO byl nejprve chladnější, domníval se, že společně s Varšavskou smlouvou by svoji činnost měla ukončit i Severoatlantická  aliance. Ovšem později se stal velký příznivcem paktu. Co zapříčinilo jeho názorovou proměnu?

Jedná se spíše o otázku pro životopisce Václava Havla. Po roce 1989 někteří doufali, že pád komunistických režimů a rozpad bipolárního světa by mohl vést k uvolnění zbrojení, konci odstrašování a obecně větší kontrole válek i násilí prostřednictvím OSN a dalších organizací. Zmíněné období ovšem netrvalo dlouho a krvavé konflikty na Balkáně, na periferii Sovětského svazu a v Africe rychle všechny přesvědčily o tom, že bude lepší zachovat pakt, který funguje, než ničit zónu bezpečí, kterou aliance poskytuje. Václav Havel pochopil i fakt, že apetit Ruska zasahovat do dění ve Střední Evropě nezmizí s koncem Sovětského svazu a že zároveň jedinou garancí stability a bezpečnosti je udržování transatlantické linky a přítomnosti Spojených států v Evropě.

Paradoxní je, že Václav Havel 21. března 1991 navštívil jako první hlava postkomunistického státu sídlo NATO v Bruselu a přitom tehdejší Československo bylo stále ještě členem Varšavské smlouvy, byť 25. února 1991 byla rozpuštěna její vojenská část, ale komunistická organizace na svůj zánik čekala až do 1. července 1991. Jak moc bylo pro pozdější vstup klíčové, že Havel jako první z bývalého socialistického bloku podnikl misi do NATO?

Březnová návštěva měla v sobě velkou symboliku, protože byla důležitým signálem přicházejících politicko-vojenských změn. Musíme ji posuzovat v tehdejším kontextu, atmosféře a hlavně si uvědomit, jak velkou celebritou Václav Havel byl. Díky němu bylo Československo a později Česká republika vidět na mapě světa, všichni stáli o jeho návštěvu, o prezidentovy proslovy. Všichni jsme si přízeň velmocí užívali, ale přitom jsme skutečnost, že jsme díky Havlovi středem pozornosti brali jako samozřejmost. Ve srovnání s dneškem vidíme, jak moc jsme se mýlili. Za vstup do NATO vděčíme Václavu Havlovi.

ALBRIGHTOVÁ POMOHLA ROZPTÝLIT OBAVY

Někteří členové měli obavy, že do aliance vstupují bývalí nepřátelé. Pomohla určitou nejistotu rozptýlit tehdejší ministryně zahraničních věcí (1997 – 2001) Madeleine Albrightová, pražská rodačka původním jménem Marie Jana Korbelová?

Nešlo ani tak o obavu z bývalých nepřátel, jako spíše o strach z rozmělnění závazků a oslabení aliance, a to především ze dvou důvodů. Za prvé, nové členské státy byly chudší než staří členové, a armády nováčků byly technologicky zaostalé a zároveň byly konskripční, přičemž modernizace i profesionalizace vyžadují finance. Kritici se báli, že na rozšíření budou staří členové doplácet a jejich bezpečnost se přitom nezvýší. I proto byl tehdy důležitý příslib výdajů 2 % HDP (hrubý domácí produkt) na obranu, který například my dlouhodobě neplníme. Proto jsem se snažila přijít s uzákoněním platebního požadavku, ale opakovaně zmíněný návrh nedostal podporu.

Za druhé, rozšiřování znamenalo i rozšíření bezpečnostních záruk vyplývajících z takzvané Washingtonské smlouvy na větší území. A opět byla obava, že vše bude na úkor starých členských zemí, protože noví členové museli modernizovat a provádět reformy. Madeleine Albrightová, Alexandr Vondra, zmiňovaný Václav Havel a další a další na obou stranách oceánu měli zásluhu na rozptýlení těchto obav. Byť nezmizely nikdy a zčásti třeba v oblasti výše výdajů dává vývoj kritikům za pravdu, přesto je aliance dnes silnější, než byla kdykoli předtím.

Jak si vysvětlujete, že tehdejší šéf diplomacie Jan Kavan (ČSSD) se tehdejšího generálního tajemníka Javiera Solany ptal, zda existuje možnost z NATO vystoupit? Nejednalo se o velké fau-pax vzhledem k tomu, jaké úsilí Václav Havel vyvinul, abychom byli přijati?

Tehdy Kavanův dotaz vzbudil velkou pozornost, přesto tato netaktnost neměla větší dopad. Jednalo se o nepatřičnou a zcela zbytečnou otázku. Kam osobně vstup země do aliance řadíte v porevolučních tuzemských dějinách?

Považuji jej za klíčový okamžik, který zajistil naši bezpečnost a jenž přinesl takzvaný návrat na Západ. Nasměřování kurzu tímto směrem bylo jedním z důležitých porevolučních hesel. Z dnešní perspektivy lze považovat za zázrak, jak rychle od vzniku naší samostatné země se tento krok podařilo učinit. Je třeba si uvědomit, že České republice tehdy bylo pouhých šest let.

Kdybyste měla říci, který ministr obrany byl od vstupu České republiky do NATO nejlepším, jaké jméno byste vyřkla?

Asi nepřekvapím, když řeknu Saša Vondra. Co by České republice v současné době, kdy sílí ruský vliv hrozilo, kdyby se nestala členem aliance?

Jak už jsem zmínila dříve, pokud bychom nebyli členy aliance, byli bychom vydáni více na pospas mocenským zájmům velmocí. Kterak se z vašeho odborného hlediska změnila česká armáda po vstupu do NATO?

Změnila se naprosto zásadně. Proběhla její modernizace, byť bohužel nedokončená, a zprofesionalizovala se. Vojáci mají dobrý výcvik a zkušenosti z reálných nasazení, což zvyšuje kvalitu armády jako takové. Jaká bojová mise, které se čeští vojáci ve spolupráci s NATO zúčastnili, byla nejtěžší?

I mírová mise se snadno může změnit v bojovou, jak například ukázalo Somálsko či Rwanda. To přídavné jméno je nadbytečné. Určitě k nejtěžším operacím patří Afghánistán. Naši vojáci tam odvedli a odvádějí skvělou práci a výtečně  vždy reprezentovali Českou republiku. Zmíním i nasazení na Balkáně, které bylo poměrně rozsáhlé a také tam bohužel umírali naši vojáci. A byť stále neplníme to, co jsme slíbili v oblasti výdajů na obranu, ukázali jsme, že můžeme být platným a přínosným spojencem. Čeho si zahraniční velitelé na naší armádě nejvíce cení?

Profesionality, spolehlivosti a dobrého výcviku.

ŠPATNÁ PLATEBNÍ MORÁLKA ČECHŮ JE OSTUDNÁ

Můžete predikovat, co mohou bývalé postkomunistické země v NATO očekávat od nové Bidenovy administrativy? Jen připomenu, že Joe Biden, který byl v Senátu členem zahraničního výboru, měl tehdy jako nejvýše postavený demokrat ve výboru v roce 1998 zásluhu na tom, že demokraté podpořili rozšíření NATO o Českou republiku, Polsko a Maďarsko.

Nemyslím si, že by Joe Biden nějakým způsobem cíleně oslaboval NATO, či opomíjel nové členské státy. Pevně věřím, že bude pokračovat v tlaku Donalda Trumpa na zvyšování výdajů na obranu na slíbená dvě procenta HDP.

Musím se pozastavit u neustále zmiňovaných dvou procentech hrubého domácího produktu (HDP). Neškodí České republice, že se chová jako černý pasažér, když neplní svůj slib, který NATO dala, a to, že bude na svou obranu odvádět dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP)? Zaznamenala jste už vůči nám díky špatné platební morálce nějaké negativní reakce ze zahraničí? Je přece ostudné, že si za svoji bezpečnost necháváme platit od jiných členů…

Aliance nekritizuje své členy veřejně, nicméně člověk si nemůže nevšimnout různých signálů, které kriticky hodnotí nejen nízké výdaje, ale i pomalou modernizaci armády. A ano, souhlasím, že je to ostudné. Dalším smutným faktem je, že Armáda České republiky stále neobdržela sumu ve výši pěti miliard korun. Původně si komunisté loni v prosinci při schvalování státního rozpočtu vymohli, aby rezortu bylo odebráno deset miliard korun a premiér Andrej Babiš jim vyšel vstříc. Vojsko už polovinu dostalo, ale na vrácení druhé části pořád čeká. Věříte, že do konce března se ministerský předseda s armádou vyrovná? A nepřijde Vám jako sci-fi, že armádě, která je členem NATO, jsou odebírány finance?

Jedná se naprosto ostudný příběh, kdy se premiér proměnil ve slibotechnu, a to ve chvíli, kdy je armáda využívána nejen v zahraničí, ale především doma. Při nynější koronavirové krizi pomáhá našim občanům. Přijde mně hanebné, že ve chvíli, kdy nastoupí všude tam, kde ostatním už docházejí síly i prostředky, ji obere o peníze. Takto mizí důvěra. Stále doufám, že peníze armáda dostane zpátky, ale po slovech ministryně financí Aleny Schillerové, že se tak stane, až je bude potřebovat, tomu věřit přestávám. Vláda zadlužuje stát vysokým tempem a já bych byla nerada, aby to odnesla armáda.

Související

Tomáš Řepa Rozhovor

Trump přeceňuje sám sebe. Rusko s každým dnem války ztrácí budoucnost, říká Řepa

Bezpečnostní expert Tomáš Řepa z brněnské Univerzity obrany v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, jak vnímá aktuální situaci ve válce na Ukrajině – a to nejen na bojišti, ale také u vyjednávacích stolů. „Ukrajina si rozhodně může dovolit něco požadovat – třeba už jen to, že bude nadále existovat na území, které silou svých zbraní a za cenu životů svých vojáků ubránila,“ říká.
Ulrik Pram Gad Rozhovor

Dánský expert pro EZ odhalil, proč chce Trump obsadit Grónsko

Nedávný výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa o možné anexi Grónska vyvolal bouřlivé reakce na mezinárodní scéně. O strategickém významu dánského autonomního území, jeho budoucím politickém směřování a možných ambicích prezidenta Trumpa pro EuroZprávy.cz exkluzivně promluvil Ulrik Pram Gad, expert z Dánského institutu pro mezinárodní studie.

Více souvisejících

rozhovor NATO Jana Černochová Armáda České Republiky

Aktuálně se děje

před 29 minutami

Play-Off Sparta vs. Třinec

Jsou přibývající excesy hokejových fanoušků projevem úpadku české společnosti?

Možná bude tento článek vyznívat, že už stárnu (což je samozřejmě pravda) a čím dál víc tak vzpomínám na dřívější (dle mého soudu v mnohém normálnější) svět, ale to, co se poslední dobou děje na extraligových stadionech, mně radost nedělá a pokud proti tomu něco jako společnost neuděláme, bojím se, kam se naše společnost bude řítit. Řeč je o několika nevídaných excesech ze strany hokejových fanoušků. Tedy pardon, „fanoušků“.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Policie Nizozemí

Útok nožem v centru Amsterdamu. Policie hlásí několik zraněných

V centru Amsterdamu došlo ve čtvrtek odpoledne k útoku nožem, který si vyžádal několik zraněných osob. Podezřelá osoba, která útočila nožem, byla zadržena policií. Aktuálně probíhá vyšetřování incidentu. Zatím není známo, že by se jednalo o teroristický útok.

před 4 hodinami

Keir Starmer (labouristi)

Evropa hodila vidle do plánů Putina. Sankce proti Rusku nezruší

Evropští lídři na čtvrtečním summitu v Paříži důrazně prohlásili, že nyní není vhodný čas na zrušení sankcí vůči Rusku. Reagovali tak na požadavek Moskvy, která uvedla, že by přistoupila na dohodu o ukončení bojů v oblasti Černého moře zprostředkovanou Spojenými státy pouze v případě, že by některé sankce byly zmírněny, uvedl server CNN.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu. (16.6.2024)

Putin brzy zemře a všechno skončí, prohlásil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval Spojené státy, aby neumožnily ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi uniknout z politické a ekonomické izolace. Jeho prohlášení zaznělo 26. března, den poté, co Ukrajina a Rusko dosáhly dohody o částečném příměří týkajícím se útoků na energetickou infrastrukturu a černomořské oblasti, kterou zprostředkovaly Spojené státy. V rámci této dohody se USA zavázaly rozšířit ruský přístup ke globálním trhům.

před 9 hodinami

Ilustrační foto

NÁVOD: Jak si připravit nouzové zavazadlo pro případ krize?

Jak už server EuroZprávy.cz informoval, Evropská unie vyzývá členské státy, aby připravily pro své občany nouzové balíčky na přežití po dobu 72 hodin v rámci nové strategie připravenosti, kterou ve středu představila Evropská komise. Tento plán, známý jako Preparedness Union Strategy, se zaměřuje na zvýšení zásob základních potřeb, zlepšení spolupráce mezi civilními a vojenskými složkami a posílení odolnosti vůči budoucím krizím.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Ursula von der Leyenová

Nastal čas na evropskou odvetu. Cla na automobily nenecháme jen tak, vzkazuje von der Leyenová

Zavedení nových cel na dovoz automobilů do Spojených států ze strany prezidenta Donalda Trumpa vyvolalo ostrou reakci Evropské unie. Americká administrativa oznámila, že od 3. dubna zavede 25procentní clo na dovoz osobních automobilů z Evropy, což představuje dosud nejvýraznější eskalaci obchodní války mezi USA a Evropskou unií. Tento krok bude mít dalekosáhlé dopady na evropský automobilový průmysl a může vyvolat odvetná opatření ze strany Bruselu. 

před 11 hodinami

Kontroverzní kampaň hnutí ANO

Ubohost politických stran dosahuje nové úrovně. Už se ani nedozvíme, kdo je nejhorší premiér

​Nedávné kampaně hnutí ANO a koalice SPOLU odhalují znepokojivý trend v české politické kultuře, kde se místo věcné debaty uchylují hlavní politické síly k osobním útokům a zjednodušeným sdělením.​ V době, kdy by politické strany měly občanům přinášet vize, naději a konkrétní řešení pro budoucnost, se v české politice stále více setkáváme s ubohým titulováním a levnými útoky. Kampaňové strategie, které jsme viděli v poslední době, nejsou nic jiného než pokusem odvést pozornost od skutečných problémů – místo aby se politiky snažily navrhnout konkrétní reformy a předložit konstruktivní alternativy, upřednostňují osobní osočování a provokativní slogany.

před 12 hodinami

Volodymyr Zelenskyj, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Odolají USA ruskému tlaku? Zelenskyj si není jistý, neví ani o vztahu Trumpa s Putinem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil naději, že Spojené státy budou mít "pevný postoj" vůči ruským požadavkům na zrušení sankcí jako podmínku pro příměří v Černém moři. Moskva oznámila, že námořní příměří, které bylo vyhlášeno v úterý s cílem umožnit bezpečný průjezd komerčních lodí, vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud Západ zruší omezení na ruský obchod s potravinami a hnojivy. 

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Severní Korea poslala Rusku další tisíce vojáků, mají bojovat proti Ukrajině

Severní Korea vyslala dalších 3 000 vojáků na podporu ruské války proti Ukrajině, uvedla ve čtvrtek jihokorejská armáda podle CNN. Tento krok potvrzuje pokračující podporu Pchjongjangu Moskvě v konfliktu, který trvá již tři roky, zatímco světoví lídři se snaží dosáhnout jeho ukončení.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy