ROZHOVOR | Vstup do NATO přinesl bezpečnost a zemi nasměřoval na Západ. Vděčíme za něj Havlovi, říká Černochová

ROZHOVOR – Stále z ní nevyprchalo nadšení, že Česká republika se přesně před dvaadvaceti lety stala členem Severoatlantické aliance. Předsedkyně Sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) považuje vstup země do NATO za klíčový okamžik, který zajistil tuzemskou bezpečnost a jenž přinesl takzvaný návrat na Západ. „Nasměřování kurzu tímto směrem bylo jedním z důležitých porevolučních hesel. Z dnešní perspektivy lze považovat za zázrak, jak rychle od vzniku naší samostatné země se vstup podařilo učinit. Vděčíme za něj Havlovi,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Černochová.

Nikdy nezapomene na datum 12. března 1999, kdy Česká republika společně s Maďarskem a Polskem přistoupila do NATO. „V okamžiku vstupu se ze mě stala hrdá občanka České republiky. Nikdy by mě tehdy nenapadlo, že k NATO budu mít o dekádu později, jako poslankyně a předsedkyně výboru pro obranu díky své práci tak blízko a budu se setkávat s lidmi, kteří mají v Alianci významné slovo,“ konstatuje.

Držitelka osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení „tajné“ a certifikátu NATO Secret tvrdí, že národ si vstupu do paktu cení. „Důvěra občanů v alianci se pohybovala kolem 60 % a od vstupu neklesla pod 50 %. Většina lidí, s výjimkou stoupenců komunistů či SPD, si význam členství v NATO dobře uvědomuje.“

I. místopředsedkyně Poslaneckého klubu ODS upozorňuje, že na přistoupení do elitního vojenského uskupení má velkou zásluhu první polistopadový prezident Václav Havel. „Pochopil, že apetit Ruska zasahovat do dění ve Střední Evropě nezmizí s koncem Sovětského svazu a že zároveň jedinou garancí stability a bezpečnosti je udržování transatlantické linky a přítomnosti Spojených států v Evropě,“ praví poslankyně, která v rozhovoru pro EuroZprávy.cz nezapomíná na zásluhy tehdejší ministryně zahraničních věcí USA Madeleine Albrightová a Alexandra Vondry, pozdějšího ministra obrany. „Pokud bychom nebyli členy aliance, byli bychom vydáni více na pospas mocenským zájmům velmocí.“

APETIT RUSŮ ZASAHOVAT DO DĚNÍ BYL HROZBOU

Paní poslankyně, co pro Vás jako předsedkyni Sněmovního výboru pro obranu znamená datum 12. března 1999, kdy Česká republika společně s Maďarskem a Polskem přistoupila k Severoatlantické alianci?

Historicky nejlepší zajištění obrany a bezpečnosti České republiky, ale zároveň odpovědnost, protože aliance jsou silné pouze tak, jak silní jsou jejich členové a jak odhodlaní jsou plnit své závazky. Pokud zmizí odpovědnost a s ní vzájemná důvěra, zmizí i aliance, což by pro nás i naši oblast, která byla historicky křižovatkou zájmů mocností, bylo tragédií. Pamatujete si, co jste před 22 lety dělala, když se Armáda České republiky stala členem NATO?

Ano, vzpomínám si. Byla jsem hrdou občankou České republiky. Tehdy jsem zastávala funkci místostarostky na Praze 2 a byla jsem velice šťastná, že hledíme na západ a jsme součástí elitního paktu. Nikdy by mě tehdy nenapadlo, že k NATO budu mít o dekádu později, jako poslankyně a předsedkyně výboru pro obranu díky své práci tak blízko a budu se setkávat s lidmi, kteří mají v Alianci významné slovo.

Myslíte si, že veřejnost plnohodnotně docenila význam historické události z roku 1999?

Soudě podle průzkumů veřejného mínění si myslím, že většina ano. Důvěra občanů v alianci se pohybovala kolem 60 % a od vstupu neklesla pod 50 %. Naprostá většina lidí, s výjimkou stoupenců komunistů či SPD, si význam našeho členství v NATO dobře uvědomuje. Velkou zásluhu na přistoupení měl český prezident Václav Havel. Jeho vztah k NATO byl nejprve chladnější, domníval se, že společně s Varšavskou smlouvou by svoji činnost měla ukončit i Severoatlantická  aliance. Ovšem později se stal velký příznivcem paktu. Co zapříčinilo jeho názorovou proměnu?

Jedná se spíše o otázku pro životopisce Václava Havla. Po roce 1989 někteří doufali, že pád komunistických režimů a rozpad bipolárního světa by mohl vést k uvolnění zbrojení, konci odstrašování a obecně větší kontrole válek i násilí prostřednictvím OSN a dalších organizací. Zmíněné období ovšem netrvalo dlouho a krvavé konflikty na Balkáně, na periferii Sovětského svazu a v Africe rychle všechny přesvědčily o tom, že bude lepší zachovat pakt, který funguje, než ničit zónu bezpečí, kterou aliance poskytuje. Václav Havel pochopil i fakt, že apetit Ruska zasahovat do dění ve Střední Evropě nezmizí s koncem Sovětského svazu a že zároveň jedinou garancí stability a bezpečnosti je udržování transatlantické linky a přítomnosti Spojených států v Evropě.

Paradoxní je, že Václav Havel 21. března 1991 navštívil jako první hlava postkomunistického státu sídlo NATO v Bruselu a přitom tehdejší Československo bylo stále ještě členem Varšavské smlouvy, byť 25. února 1991 byla rozpuštěna její vojenská část, ale komunistická organizace na svůj zánik čekala až do 1. července 1991. Jak moc bylo pro pozdější vstup klíčové, že Havel jako první z bývalého socialistického bloku podnikl misi do NATO?

Březnová návštěva měla v sobě velkou symboliku, protože byla důležitým signálem přicházejících politicko-vojenských změn. Musíme ji posuzovat v tehdejším kontextu, atmosféře a hlavně si uvědomit, jak velkou celebritou Václav Havel byl. Díky němu bylo Československo a později Česká republika vidět na mapě světa, všichni stáli o jeho návštěvu, o prezidentovy proslovy. Všichni jsme si přízeň velmocí užívali, ale přitom jsme skutečnost, že jsme díky Havlovi středem pozornosti brali jako samozřejmost. Ve srovnání s dneškem vidíme, jak moc jsme se mýlili. Za vstup do NATO vděčíme Václavu Havlovi.

ALBRIGHTOVÁ POMOHLA ROZPTÝLIT OBAVY

Někteří členové měli obavy, že do aliance vstupují bývalí nepřátelé. Pomohla určitou nejistotu rozptýlit tehdejší ministryně zahraničních věcí (1997 – 2001) Madeleine Albrightová, pražská rodačka původním jménem Marie Jana Korbelová?

Nešlo ani tak o obavu z bývalých nepřátel, jako spíše o strach z rozmělnění závazků a oslabení aliance, a to především ze dvou důvodů. Za prvé, nové členské státy byly chudší než staří členové, a armády nováčků byly technologicky zaostalé a zároveň byly konskripční, přičemž modernizace i profesionalizace vyžadují finance. Kritici se báli, že na rozšíření budou staří členové doplácet a jejich bezpečnost se přitom nezvýší. I proto byl tehdy důležitý příslib výdajů 2 % HDP (hrubý domácí produkt) na obranu, který například my dlouhodobě neplníme. Proto jsem se snažila přijít s uzákoněním platebního požadavku, ale opakovaně zmíněný návrh nedostal podporu.

Za druhé, rozšiřování znamenalo i rozšíření bezpečnostních záruk vyplývajících z takzvané Washingtonské smlouvy na větší území. A opět byla obava, že vše bude na úkor starých členských zemí, protože noví členové museli modernizovat a provádět reformy. Madeleine Albrightová, Alexandr Vondra, zmiňovaný Václav Havel a další a další na obou stranách oceánu měli zásluhu na rozptýlení těchto obav. Byť nezmizely nikdy a zčásti třeba v oblasti výše výdajů dává vývoj kritikům za pravdu, přesto je aliance dnes silnější, než byla kdykoli předtím.

Jak si vysvětlujete, že tehdejší šéf diplomacie Jan Kavan (ČSSD) se tehdejšího generálního tajemníka Javiera Solany ptal, zda existuje možnost z NATO vystoupit? Nejednalo se o velké fau-pax vzhledem k tomu, jaké úsilí Václav Havel vyvinul, abychom byli přijati?

Tehdy Kavanův dotaz vzbudil velkou pozornost, přesto tato netaktnost neměla větší dopad. Jednalo se o nepatřičnou a zcela zbytečnou otázku. Kam osobně vstup země do aliance řadíte v porevolučních tuzemských dějinách?

Považuji jej za klíčový okamžik, který zajistil naši bezpečnost a jenž přinesl takzvaný návrat na Západ. Nasměřování kurzu tímto směrem bylo jedním z důležitých porevolučních hesel. Z dnešní perspektivy lze považovat za zázrak, jak rychle od vzniku naší samostatné země se tento krok podařilo učinit. Je třeba si uvědomit, že České republice tehdy bylo pouhých šest let.

Kdybyste měla říci, který ministr obrany byl od vstupu České republiky do NATO nejlepším, jaké jméno byste vyřkla?

Asi nepřekvapím, když řeknu Saša Vondra. Co by České republice v současné době, kdy sílí ruský vliv hrozilo, kdyby se nestala členem aliance?

Jak už jsem zmínila dříve, pokud bychom nebyli členy aliance, byli bychom vydáni více na pospas mocenským zájmům velmocí. Kterak se z vašeho odborného hlediska změnila česká armáda po vstupu do NATO?

Změnila se naprosto zásadně. Proběhla její modernizace, byť bohužel nedokončená, a zprofesionalizovala se. Vojáci mají dobrý výcvik a zkušenosti z reálných nasazení, což zvyšuje kvalitu armády jako takové. Jaká bojová mise, které se čeští vojáci ve spolupráci s NATO zúčastnili, byla nejtěžší?

I mírová mise se snadno může změnit v bojovou, jak například ukázalo Somálsko či Rwanda. To přídavné jméno je nadbytečné. Určitě k nejtěžším operacím patří Afghánistán. Naši vojáci tam odvedli a odvádějí skvělou práci a výtečně  vždy reprezentovali Českou republiku. Zmíním i nasazení na Balkáně, které bylo poměrně rozsáhlé a také tam bohužel umírali naši vojáci. A byť stále neplníme to, co jsme slíbili v oblasti výdajů na obranu, ukázali jsme, že můžeme být platným a přínosným spojencem. Čeho si zahraniční velitelé na naší armádě nejvíce cení?

Profesionality, spolehlivosti a dobrého výcviku.

ŠPATNÁ PLATEBNÍ MORÁLKA ČECHŮ JE OSTUDNÁ

Můžete predikovat, co mohou bývalé postkomunistické země v NATO očekávat od nové Bidenovy administrativy? Jen připomenu, že Joe Biden, který byl v Senátu členem zahraničního výboru, měl tehdy jako nejvýše postavený demokrat ve výboru v roce 1998 zásluhu na tom, že demokraté podpořili rozšíření NATO o Českou republiku, Polsko a Maďarsko.

Nemyslím si, že by Joe Biden nějakým způsobem cíleně oslaboval NATO, či opomíjel nové členské státy. Pevně věřím, že bude pokračovat v tlaku Donalda Trumpa na zvyšování výdajů na obranu na slíbená dvě procenta HDP.

Musím se pozastavit u neustále zmiňovaných dvou procentech hrubého domácího produktu (HDP). Neškodí České republice, že se chová jako černý pasažér, když neplní svůj slib, který NATO dala, a to, že bude na svou obranu odvádět dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP)? Zaznamenala jste už vůči nám díky špatné platební morálce nějaké negativní reakce ze zahraničí? Je přece ostudné, že si za svoji bezpečnost necháváme platit od jiných členů…

Aliance nekritizuje své členy veřejně, nicméně člověk si nemůže nevšimnout různých signálů, které kriticky hodnotí nejen nízké výdaje, ale i pomalou modernizaci armády. A ano, souhlasím, že je to ostudné. Dalším smutným faktem je, že Armáda České republiky stále neobdržela sumu ve výši pěti miliard korun. Původně si komunisté loni v prosinci při schvalování státního rozpočtu vymohli, aby rezortu bylo odebráno deset miliard korun a premiér Andrej Babiš jim vyšel vstříc. Vojsko už polovinu dostalo, ale na vrácení druhé části pořád čeká. Věříte, že do konce března se ministerský předseda s armádou vyrovná? A nepřijde Vám jako sci-fi, že armádě, která je členem NATO, jsou odebírány finance?

Jedná se naprosto ostudný příběh, kdy se premiér proměnil ve slibotechnu, a to ve chvíli, kdy je armáda využívána nejen v zahraničí, ale především doma. Při nynější koronavirové krizi pomáhá našim občanům. Přijde mně hanebné, že ve chvíli, kdy nastoupí všude tam, kde ostatním už docházejí síly i prostředky, ji obere o peníze. Takto mizí důvěra. Stále doufám, že peníze armáda dostane zpátky, ale po slovech ministryně financí Aleny Schillerové, že se tak stane, až je bude potřebovat, tomu věřit přestávám. Vláda zadlužuje stát vysokým tempem a já bych byla nerada, aby to odnesla armáda.

Související

Šárka Shoup Rozhovor

Trumpovy kroky jako série nepromyšlených gest? Je za tím ale něco víc, říká pro EZ Shoup o amerických clech

Výkonná ředitelka Institutu pro politiku a společnost Šárka Shoup v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, na co americký prezident Donald Trump může cílit vysokými celními tarify, které uvalil na dovoz z téměř celého světa. Primárním cílem je zřejmě Čína. „Záměrně šel cestou plošného zacílení, aby Čína nemohla jednoduše reagovat protiopatřením. Je to chytrá, i když velmi tvrdá strategie. Otázkou ale zůstává, co to udělá s důvěrou partnerů i s globální ekonomikou,“ nastínila.
David Svoboda Rozhovor

Mír na Ukrajině může nastat jediným způsobem, říká ukrajinista Svoboda pro EZ

Ukrajinista David Svoboda v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz varuje, že mír na Ukrajině může nastat jedině „kolapsem jedné ze stran“. „Není o čem jednat s někým, kdo vás chce zničit,“ říká s odkazem na ideologické pozadí ruské agrese. V rozhovoru rozebírá také ruský propagandistický konstrukt takzvané „denacifikace“ Ukrajiny, který podle něj ztratil veškerou relevanci – nejen v politickém diskurzu, ale i v očích administrativy Donalda Trumpa.

Více souvisejících

rozhovor NATO Jana Černochová Armáda České Republiky

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Tomáš Zdechovský

Je to smutné, Amerika chce vztahy pohřbívat. Nejsou ochotni slevit téměř z ničeho, řekl Zdechovský pro EZ

Donald Trump se opět stylizuje do role ochránce amerických občanů, jeho slova a činy však vyvolávají rostoucí rozpaky i na mezinárodní scéně. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) pro EuroZprávy.cz upozornil, že taková strategie přestává fungovat – a to nejen ve Spojených státech, ale i v očích evropských partnerů. Vyzývá k jednání s USA a posilování soběstačnosti Evropy. Zároveň varuje před další eskalací napětí mezi oběma ekonomickými mocnostmi, která by mohla poškodit obě strany ve prospěch Číny a Ruska.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Evropská unie

Evropská unie zavádí cla na americké zboží. Zaměřuje se na státy, které budou Trumpa nejvíc bolet

Evropská unie reaguje na rozsáhlé "reciproční" clo zavedené prezidentem Donaldem Trumpem a míří tam, kde to bude pravděpodobně bolet nejvíce — do ekonomického srdce republikánských států. Nově oznámená opatření, která cílí na americký export v hodnotě až 22,1 miliardy eur, ukazují nejen obchodní rozhodnost Bruselu, ale i dávku kreativity a jemné pasivní agrese.

před 2 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Trumpova cla vstoupila v platnost. USA spadnou do recese a hrozí stagflace, obávají se ekonomové

Navzdory otřeseným finančním trhům, hrozbám odvetných opatření a dokonce i výzvám některých svých klíčových podporovatelů, aby od svého ekonomického plánu ustoupil, prezident Donald Trump neustoupil. Jeho administrativa ve středu zavedla vlnu nových „recipročních“ tarifů vůči desítkám spojenců i protivníků Spojených států. Podle prezidenta mají tato opatření obnovit spravedlnost a posílit americkou výrobu.

před 4 hodinami

včera

Elon Musk

Propast se prohlubuje. Musk označil Trumpova poradce za kr*tena

Elon Musk, šéf Tesly a zakladatel SpaceX, ostře napadl obchodního poradce Donalda Trumpa Petera Navarra poté, co ten ve veřejném rozhovoru označil Teslu pouze za „sestavovatele aut“, nikoliv skutečného výrobce. Musk na platformě X reagoval slovy, že Navarro je „hloupější než pytel cihel“ a jednoduše „kr*ten“.

včera

António Guterres

Zničíte rozvojové státy, varuje OSN Trumpa a Čínu

Generální tajemník OSN António Guterres dnes ostře varoval před důsledky obchodních válek, které podle něj nepřinášejí žádnému státu výhody a nejvíce dopadají na nejchudší země světa. Ve svém prohlášení pro novináře zdůraznil, že obchodní spory mezi velmocemi mohou mít ničivé dopady zejména na zranitelné rozvojové státy.

Aktualizováno včera

Donald Trump

Mimořádná zpráva Trump od zítřka uvalí na Čínu 104% clo

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu dramaticky zvýší cla na čínský dovoz na úroveň 104 %, oznámila tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová v úterý. Jde o bezprecedentní krok, který ještě více vystupňuje probíhající obchodní válku mezi dvěma největšími ekonomikami světa.

včera

Jan Lipavský

Babiš je noční můrou pro evropskou bezpečnost, řekl Lipavský pro Politico

Český ministr zahraničí Jan Lipavský ostře zaútočil na předního kandidáta podzimních voleb Andreje Babiše. V rozhovoru pro server Politico označil šéfa hnutí ANO za bezpečnostní riziko pro Evropu a obvinil ho z šíření proruských narativů. Podle něj by Babišův návrat do čela české vlády mohl změnit zahraničněpolitickou orientaci země a přiblížit ji politice Maďarska a Slovenska.

včera

Ilustrační foto

Svět se vzpamatovává z Trumpa. Akciové trhy dnes výrazně posílily

Akciové trhy po celém světě dnes výrazně posílily. Důvodem je naděje, že některé země se dokážou dohodnout s administrativou prezidenta Donalda Trumpa na odvrácení nově zaváděných cel. Tento optimismus přišel po výrazných růstech v Asii a odráží se i na trzích v Evropě a USA.

včera

včera

Ursula von der Layenová na Summitu skupiny G7 v Hirošimě, Japonsku, 19.–21. května 2023

Evropa se spojuje s Čínou proti Trumpovi. Hledá cestu z obchodní krize

Evropská unie se obrátila na Peking s prosbou o spolupráci při sledování přílivu čínského zboží na evropský trh, který hrozí po nových krocích Donalda Trumpa v oblasti celních tarifů, uvedl server Politico. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v úterý hovořila s čínským premiérem Li Čchiangem o vytvoření mechanismu, který by monitoroval možné přesměrování obchodu z USA do Evropy.

včera

včera

Šárka Shoup

Trumpovy kroky jako série nepromyšlených gest? Je za tím ale něco víc, říká pro EZ Shoup o amerických clech

Výkonná ředitelka Institutu pro politiku a společnost Šárka Shoup v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, na co americký prezident Donald Trump může cílit vysokými celními tarify, které uvalil na dovoz z téměř celého světa. Primárním cílem je zřejmě Čína. „Záměrně šel cestou plošného zacílení, aby Čína nemohla jednoduše reagovat protiopatřením. Je to chytrá, i když velmi tvrdá strategie. Otázkou ale zůstává, co to udělá s důvěrou partnerů i s globální ekonomikou,“ nastínila.

včera

Donald Trump

"EU vznikla, aby poškodila USA." Trumpova cla mohou způsobit ekonomický krach, varuje analýza

Americký prezident Donald Trump dál neustupuje v otázce cel a jeho tvrdý přístup může vést k dramatickým dopadům na světovou ekonomiku i domácí trh. Přestože trhy v pondělí nezažily takové propady jako v minulém týdnu, Trump nadále hrozí zvýšením cel na čínské zboží až na více než 100 %. To by znamenalo prudké zdražení produktů jako jsou iPhony, počítače či hračky. 

včera

Štěňata pravlka obrovského

Vědci oživili 12 tisíc let vyhynulého pravlka. Teď jdou na mamuty

Americká biotechnologická společnost Colossal Biosciences oznámila, že úspěšně vytvořila tři štěňata takzvaného pravlka obrovského, druhu, který vyhynul před zhruba 12 500 lety. Jedná se o vůbec první případ "de-extinkce", tedy obnovení vyhynulého zvířete, uvedla podle CNN firma se sídlem v Dallasu.

včera

Ilustrační foto

Trump odmítnul bezcelní dohodu s EU. Japonsko si vyjednalo přednostní přístup

Evropské akciové trhy dnes pokračují ve výrazném růstu, který značí možné uklidnění po chaotickém týdnu způsobeném novými cly prezidenta Donalda Trumpa. Britský index FTSE 100 dnes posílil o 2 %, tedy o 153 bodů, a dosáhl hodnoty 7852. Jedná se o významný odraz od jeho nejnižší úrovně za více než rok. Přesto však ztráty způsobené novou vlnou obchodní války nejsou ani zdaleka plně smazány.

včera

Budeme bojovat až do konce, vzkazuje Čína. Co to ale znamená? Podle expertů opravdu definitivní konec

Spojené státy se podle vyjádření prezidenta Donalda Trumpa chystají zítra zavést dodatečné clo ve výši 50 % na veškerý čínský dovoz. Pokud k tomuto kroku skutečně dojde, obchodní vztahy mezi dvěma největšími ekonomikami světa se mohou zcela rozpadnout. Celková celní zátěž na čínské zboží by tak přesáhla hranici 100 %, v některých případech by dosáhla až 120 %. Odborníci to označují za konec jakékoli smysluplné výměny zboží mezi Pekingem a Washingtonem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy