ROZHOVOR | Vstup do NATO přinesl bezpečnost a zemi nasměřoval na Západ. Vděčíme za něj Havlovi, říká Černochová

ROZHOVOR – Stále z ní nevyprchalo nadšení, že Česká republika se přesně před dvaadvaceti lety stala členem Severoatlantické aliance. Předsedkyně Sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) považuje vstup země do NATO za klíčový okamžik, který zajistil tuzemskou bezpečnost a jenž přinesl takzvaný návrat na Západ. „Nasměřování kurzu tímto směrem bylo jedním z důležitých porevolučních hesel. Z dnešní perspektivy lze považovat za zázrak, jak rychle od vzniku naší samostatné země se vstup podařilo učinit. Vděčíme za něj Havlovi,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Černochová.

Nikdy nezapomene na datum 12. března 1999, kdy Česká republika společně s Maďarskem a Polskem přistoupila do NATO. „V okamžiku vstupu se ze mě stala hrdá občanka České republiky. Nikdy by mě tehdy nenapadlo, že k NATO budu mít o dekádu později, jako poslankyně a předsedkyně výboru pro obranu díky své práci tak blízko a budu se setkávat s lidmi, kteří mají v Alianci významné slovo,“ konstatuje.

Držitelka osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení „tajné“ a certifikátu NATO Secret tvrdí, že národ si vstupu do paktu cení. „Důvěra občanů v alianci se pohybovala kolem 60 % a od vstupu neklesla pod 50 %. Většina lidí, s výjimkou stoupenců komunistů či SPD, si význam členství v NATO dobře uvědomuje.“

I. místopředsedkyně Poslaneckého klubu ODS upozorňuje, že na přistoupení do elitního vojenského uskupení má velkou zásluhu první polistopadový prezident Václav Havel. „Pochopil, že apetit Ruska zasahovat do dění ve Střední Evropě nezmizí s koncem Sovětského svazu a že zároveň jedinou garancí stability a bezpečnosti je udržování transatlantické linky a přítomnosti Spojených států v Evropě,“ praví poslankyně, která v rozhovoru pro EuroZprávy.cz nezapomíná na zásluhy tehdejší ministryně zahraničních věcí USA Madeleine Albrightová a Alexandra Vondry, pozdějšího ministra obrany. „Pokud bychom nebyli členy aliance, byli bychom vydáni více na pospas mocenským zájmům velmocí.“

APETIT RUSŮ ZASAHOVAT DO DĚNÍ BYL HROZBOU

Paní poslankyně, co pro Vás jako předsedkyni Sněmovního výboru pro obranu znamená datum 12. března 1999, kdy Česká republika společně s Maďarskem a Polskem přistoupila k Severoatlantické alianci?

Historicky nejlepší zajištění obrany a bezpečnosti České republiky, ale zároveň odpovědnost, protože aliance jsou silné pouze tak, jak silní jsou jejich členové a jak odhodlaní jsou plnit své závazky. Pokud zmizí odpovědnost a s ní vzájemná důvěra, zmizí i aliance, což by pro nás i naši oblast, která byla historicky křižovatkou zájmů mocností, bylo tragédií. Pamatujete si, co jste před 22 lety dělala, když se Armáda České republiky stala členem NATO?

Ano, vzpomínám si. Byla jsem hrdou občankou České republiky. Tehdy jsem zastávala funkci místostarostky na Praze 2 a byla jsem velice šťastná, že hledíme na západ a jsme součástí elitního paktu. Nikdy by mě tehdy nenapadlo, že k NATO budu mít o dekádu později, jako poslankyně a předsedkyně výboru pro obranu díky své práci tak blízko a budu se setkávat s lidmi, kteří mají v Alianci významné slovo.

Myslíte si, že veřejnost plnohodnotně docenila význam historické události z roku 1999?

Soudě podle průzkumů veřejného mínění si myslím, že většina ano. Důvěra občanů v alianci se pohybovala kolem 60 % a od vstupu neklesla pod 50 %. Naprostá většina lidí, s výjimkou stoupenců komunistů či SPD, si význam našeho členství v NATO dobře uvědomuje. Velkou zásluhu na přistoupení měl český prezident Václav Havel. Jeho vztah k NATO byl nejprve chladnější, domníval se, že společně s Varšavskou smlouvou by svoji činnost měla ukončit i Severoatlantická  aliance. Ovšem později se stal velký příznivcem paktu. Co zapříčinilo jeho názorovou proměnu?

Jedná se spíše o otázku pro životopisce Václava Havla. Po roce 1989 někteří doufali, že pád komunistických režimů a rozpad bipolárního světa by mohl vést k uvolnění zbrojení, konci odstrašování a obecně větší kontrole válek i násilí prostřednictvím OSN a dalších organizací. Zmíněné období ovšem netrvalo dlouho a krvavé konflikty na Balkáně, na periferii Sovětského svazu a v Africe rychle všechny přesvědčily o tom, že bude lepší zachovat pakt, který funguje, než ničit zónu bezpečí, kterou aliance poskytuje. Václav Havel pochopil i fakt, že apetit Ruska zasahovat do dění ve Střední Evropě nezmizí s koncem Sovětského svazu a že zároveň jedinou garancí stability a bezpečnosti je udržování transatlantické linky a přítomnosti Spojených států v Evropě.

Paradoxní je, že Václav Havel 21. března 1991 navštívil jako první hlava postkomunistického státu sídlo NATO v Bruselu a přitom tehdejší Československo bylo stále ještě členem Varšavské smlouvy, byť 25. února 1991 byla rozpuštěna její vojenská část, ale komunistická organizace na svůj zánik čekala až do 1. července 1991. Jak moc bylo pro pozdější vstup klíčové, že Havel jako první z bývalého socialistického bloku podnikl misi do NATO?

Březnová návštěva měla v sobě velkou symboliku, protože byla důležitým signálem přicházejících politicko-vojenských změn. Musíme ji posuzovat v tehdejším kontextu, atmosféře a hlavně si uvědomit, jak velkou celebritou Václav Havel byl. Díky němu bylo Československo a později Česká republika vidět na mapě světa, všichni stáli o jeho návštěvu, o prezidentovy proslovy. Všichni jsme si přízeň velmocí užívali, ale přitom jsme skutečnost, že jsme díky Havlovi středem pozornosti brali jako samozřejmost. Ve srovnání s dneškem vidíme, jak moc jsme se mýlili. Za vstup do NATO vděčíme Václavu Havlovi.

ALBRIGHTOVÁ POMOHLA ROZPTÝLIT OBAVY

Někteří členové měli obavy, že do aliance vstupují bývalí nepřátelé. Pomohla určitou nejistotu rozptýlit tehdejší ministryně zahraničních věcí (1997 – 2001) Madeleine Albrightová, pražská rodačka původním jménem Marie Jana Korbelová?

Nešlo ani tak o obavu z bývalých nepřátel, jako spíše o strach z rozmělnění závazků a oslabení aliance, a to především ze dvou důvodů. Za prvé, nové členské státy byly chudší než staří členové, a armády nováčků byly technologicky zaostalé a zároveň byly konskripční, přičemž modernizace i profesionalizace vyžadují finance. Kritici se báli, že na rozšíření budou staří členové doplácet a jejich bezpečnost se přitom nezvýší. I proto byl tehdy důležitý příslib výdajů 2 % HDP (hrubý domácí produkt) na obranu, který například my dlouhodobě neplníme. Proto jsem se snažila přijít s uzákoněním platebního požadavku, ale opakovaně zmíněný návrh nedostal podporu.

Za druhé, rozšiřování znamenalo i rozšíření bezpečnostních záruk vyplývajících z takzvané Washingtonské smlouvy na větší území. A opět byla obava, že vše bude na úkor starých členských zemí, protože noví členové museli modernizovat a provádět reformy. Madeleine Albrightová, Alexandr Vondra, zmiňovaný Václav Havel a další a další na obou stranách oceánu měli zásluhu na rozptýlení těchto obav. Byť nezmizely nikdy a zčásti třeba v oblasti výše výdajů dává vývoj kritikům za pravdu, přesto je aliance dnes silnější, než byla kdykoli předtím.

Jak si vysvětlujete, že tehdejší šéf diplomacie Jan Kavan (ČSSD) se tehdejšího generálního tajemníka Javiera Solany ptal, zda existuje možnost z NATO vystoupit? Nejednalo se o velké fau-pax vzhledem k tomu, jaké úsilí Václav Havel vyvinul, abychom byli přijati?

Tehdy Kavanův dotaz vzbudil velkou pozornost, přesto tato netaktnost neměla větší dopad. Jednalo se o nepatřičnou a zcela zbytečnou otázku. Kam osobně vstup země do aliance řadíte v porevolučních tuzemských dějinách?

Považuji jej za klíčový okamžik, který zajistil naši bezpečnost a jenž přinesl takzvaný návrat na Západ. Nasměřování kurzu tímto směrem bylo jedním z důležitých porevolučních hesel. Z dnešní perspektivy lze považovat za zázrak, jak rychle od vzniku naší samostatné země se tento krok podařilo učinit. Je třeba si uvědomit, že České republice tehdy bylo pouhých šest let.

Kdybyste měla říci, který ministr obrany byl od vstupu České republiky do NATO nejlepším, jaké jméno byste vyřkla?

Asi nepřekvapím, když řeknu Saša Vondra. Co by České republice v současné době, kdy sílí ruský vliv hrozilo, kdyby se nestala členem aliance?

Jak už jsem zmínila dříve, pokud bychom nebyli členy aliance, byli bychom vydáni více na pospas mocenským zájmům velmocí. Kterak se z vašeho odborného hlediska změnila česká armáda po vstupu do NATO?

Změnila se naprosto zásadně. Proběhla její modernizace, byť bohužel nedokončená, a zprofesionalizovala se. Vojáci mají dobrý výcvik a zkušenosti z reálných nasazení, což zvyšuje kvalitu armády jako takové. Jaká bojová mise, které se čeští vojáci ve spolupráci s NATO zúčastnili, byla nejtěžší?

I mírová mise se snadno může změnit v bojovou, jak například ukázalo Somálsko či Rwanda. To přídavné jméno je nadbytečné. Určitě k nejtěžším operacím patří Afghánistán. Naši vojáci tam odvedli a odvádějí skvělou práci a výtečně  vždy reprezentovali Českou republiku. Zmíním i nasazení na Balkáně, které bylo poměrně rozsáhlé a také tam bohužel umírali naši vojáci. A byť stále neplníme to, co jsme slíbili v oblasti výdajů na obranu, ukázali jsme, že můžeme být platným a přínosným spojencem. Čeho si zahraniční velitelé na naší armádě nejvíce cení?

Profesionality, spolehlivosti a dobrého výcviku.

ŠPATNÁ PLATEBNÍ MORÁLKA ČECHŮ JE OSTUDNÁ

Můžete predikovat, co mohou bývalé postkomunistické země v NATO očekávat od nové Bidenovy administrativy? Jen připomenu, že Joe Biden, který byl v Senátu členem zahraničního výboru, měl tehdy jako nejvýše postavený demokrat ve výboru v roce 1998 zásluhu na tom, že demokraté podpořili rozšíření NATO o Českou republiku, Polsko a Maďarsko.

Nemyslím si, že by Joe Biden nějakým způsobem cíleně oslaboval NATO, či opomíjel nové členské státy. Pevně věřím, že bude pokračovat v tlaku Donalda Trumpa na zvyšování výdajů na obranu na slíbená dvě procenta HDP.

Musím se pozastavit u neustále zmiňovaných dvou procentech hrubého domácího produktu (HDP). Neškodí České republice, že se chová jako černý pasažér, když neplní svůj slib, který NATO dala, a to, že bude na svou obranu odvádět dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP)? Zaznamenala jste už vůči nám díky špatné platební morálce nějaké negativní reakce ze zahraničí? Je přece ostudné, že si za svoji bezpečnost necháváme platit od jiných členů…

Aliance nekritizuje své členy veřejně, nicméně člověk si nemůže nevšimnout různých signálů, které kriticky hodnotí nejen nízké výdaje, ale i pomalou modernizaci armády. A ano, souhlasím, že je to ostudné. Dalším smutným faktem je, že Armáda České republiky stále neobdržela sumu ve výši pěti miliard korun. Původně si komunisté loni v prosinci při schvalování státního rozpočtu vymohli, aby rezortu bylo odebráno deset miliard korun a premiér Andrej Babiš jim vyšel vstříc. Vojsko už polovinu dostalo, ale na vrácení druhé části pořád čeká. Věříte, že do konce března se ministerský předseda s armádou vyrovná? A nepřijde Vám jako sci-fi, že armádě, která je členem NATO, jsou odebírány finance?

Jedná se naprosto ostudný příběh, kdy se premiér proměnil ve slibotechnu, a to ve chvíli, kdy je armáda využívána nejen v zahraničí, ale především doma. Při nynější koronavirové krizi pomáhá našim občanům. Přijde mně hanebné, že ve chvíli, kdy nastoupí všude tam, kde ostatním už docházejí síly i prostředky, ji obere o peníze. Takto mizí důvěra. Stále doufám, že peníze armáda dostane zpátky, ale po slovech ministryně financí Aleny Schillerové, že se tak stane, až je bude potřebovat, tomu věřit přestávám. Vláda zadlužuje stát vysokým tempem a já bych byla nerada, aby to odnesla armáda.

Související

Vendula Bechná Rozhovor

Jak se někdo může rozhodnout střílet po spolužácích a učitelích? Psycholožka promluvila o motivacích i varovných signálech

Školní střelby mají kořeny v kombinaci psychických poruch, frustrace, izolace a selhání okolí. Psycholožka Vendula Bechná z online porady MOJRA v rozhovoru pro EuroZprávy.cz upozorňuje na rizikové faktory jako šikana, odmítnutí či fascinace násilím. Média a sociální sítě navíc hrají roli nejen v inspiraci, ale i v posilování motivace pachatelů. Včasné rozpoznání varovných signálů přitom může zachránit životy.
Tomáš Řepa Rozhovor

Jakákoliv odveta v této válce už se dá odůvodnit téměř čímkoliv a příkopy mezi znesvářenými stranami se dále prohlubují, říká Řepa pro EZ

Bezpečností expert Tomáš Řepa z brněnské Univerzity obrany v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá ukrajinský útok na ruské letecké základy z minulé neděle. Podle něj operace Pavučina odhalila slabiny ruské vojenské mašinérie. „Samozřejmě, že jde o selhání a nejen rozvědky. Není však zdaleka první, ve válce jste neustále pod tlakem a děláte chyby. Možná ještě důležitější je, jak se z nich poučíte. Korupcí a nepotismem stíhané ruské ozbrojené síly však reagují se zpožděním,“ říká.

Více souvisejících

rozhovor NATO Jana Černochová Armáda České Republiky

Aktuálně se děje

před 32 minutami

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Diouf se konečně dočkal. Senegalský obránce přestupuje za rekordní sumu do West Hamu

Poslední dny a týdny se čekalo, co bude nakonec s obráncem El Hadjim Malickem Dioufem. Jestli skutečně přestoupí, nebo i pro příští sezónu nadále zůstane v pražské Slavii. Nakonec se ale přeci jen Pražané dohodli s londýnským West Hamem na tom, že svého obránce na Ostrovy pošlou za celkovou přestupovou sumu ve výši 25 milionů eur (zhruba 625 milionů korun), což je v historii české ligy dosud nejvyšší cena, za kterou jakýkoli fotbalista z tuzemské soutěže odešel do zahraničí.

před 56 minutami

před 1 hodinou

T-14 Armata (vývojové označení Objekt 148) je ruský tank nové generace postavený na základě platformy Armata. Vývoj byl zahájen v roce 2009, poprvé byly stroje z testovací série představeny 9. května 2015 na vojenské přehlídce na Rudém náměstí ke Dni vítězství., autor: Vitaly V. Kuzmin

Místo hrozivé zbraně jen symbol propagandy. Rusko tank Armata vychvalovalo do nebes, dodnes jej nenasadilo

Téměř tři a půl roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstává nejnovější chlouba ruské armády – tank T-14 Armata – mimo skutečné boje. Přestože byl už před lety prezentován jako přelomová zbraň nové generace, na ukrajinském bojišti se objevil jen ve výjimečných a krátkodobých případech. To podle analytiků ukazuje na vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti uspět v ostrém nasazení.

před 2 hodinami

Lidé na Ukrajině, ilustrační foto

Rusko zavádí novou etapu hybridní války. Z Ukrajinců nevědomky dělá sebevražedné atentátníky

Devatenáctiletý Oleh z ukrajinského města Rivne si původně myslel, že našel snadný přivýdělek. Na Telegramu narazil na nabídku tisíce dolarů za prosté posprejování policejní stanice. Jak ale brzy zjistil, místo barvy převzal v tašce výbušninu, mobilní telefon a dráty. Nevědomky se stal součástí nebezpečné ruské sabotážní sítě, která cílí především na mladé Ukrajince – a to v rámci nové etapy tzv. hybridní války.

před 3 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ze tří dnů jsou tři roky? Proč Rusko dosud neuspělo na Ukrajině? Podle expertů neumí válčit

Tři a půl roku po začátku tzv. „speciální vojenské operace“ se Rusko ocitá v hluboké vojenské krizi. Navzdory původním očekáváním o bleskovém dobytí Kyjeva během tří dnů a zjevné početní i technické převaze, se Kremlu podařilo ovládnout pouze necelých 20 procent ukrajinského území. Ztráty na ruské straně podle odhadů překročily hranici jednoho milionu padlých, zraněných a nezvěstných. Proč je tak obrovská armáda tak zoufale neefektivní?

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Na Západě by neprošel, ve válkou zasažené zemi ale ukrajinský revoluční nástroj zachraňuje životy

Jak válka na Ukrajině vstupuje do dalšího krutého a krvavého roku, bojiště odhaluje novou realitu: většina zranění už nevzniká přímým střetem, ale působením střepin – úlomků z dělostřeleckých granátů, min nebo dronů. Odborníci uvádějí, že až 80 procent všech zranění na frontě dnes tvoří právě střepinová poranění. Právě v této situaci se do popředí dostává jeden z nejpozoruhodnějších vynálezů současného konfliktu – ukrajinský magnetický extraktor.

před 4 hodinami

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajinská půda plná smrtících pastí. Miny brání návratu k zemědělství i normálnímu životu

Ukrajina čelí tichému, ale mimořádně zákeřnému nepříteli: minám, které zůstaly ukryté v polích, lesích i městech po celé zemi. V jihoukrajinském městečku Bezymenne kráčí Viktoria Šynkar polem krok za krokem, pečlivě sleduje každý kousek půdy. Každý její pohyb může rozhodnout o životě – buď jejím, nebo životech lidí, kteří se sem jednou vrátí. Dřív byla kadeřnicí. Dnes je jednou z mnoha Ukrajinců, kteří místo nůžek používají detektor kovů a ochranný oblek. Pracuje pro britskou organizaci Halo Trust, která patří mezi 80 týmů, jež se podílejí na odminování země.

před 5 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko bude hrozbou pro celý svět navždy. Po porážce na Ukrajině se musí rozpadnout, říká vůdce Tatarů

Předseda krymskotatarského Medžlisu Refat Čubarov vyzval národy žijící pod nadvládou Moskvy k povstání a boji za svobodu. V exkluzivním rozhovoru pro britský deník Express prohlásil, že pouze úplná porážka Ruska na Ukrajině a následný rozpad Ruské federace může zabránit vypuknutí další světové války. Jeho slova rezonují v době, kdy se svět obává další eskalace napětí nejen v Evropě, ale i v Asii.

před 5 hodinami

Kyjev

Jak vypadá běžný život Ukrajinců? Lidé melou z posledního, postupně ztrácí naději

Po třech letech války si obyvatelé Ukrajiny zvykli na zvuk nočních sirén. Pro většinu z nich se staly běžnou součástí života stejně jako ranní káva nebo cesta do práce. Zvláště v Kyjevě, kde lidé dlouho věřili, že jsou relativně v bezpečí díky nejmodernějším západním systémům protivzdušné obrany, především americkým Patriotům. Tato jistota však začala mizet od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu a změnil kurz americké politiky vůči Ukrajině.

před 6 hodinami

Gaza

Jdete moc pomalu? Zastřelí vás. Svědek promluvil o drsném životě v okupované Gaze

V nově zveřejněném svědectví pro britskou stanici BBC obvinil bývalý bezpečnostní pracovník působící v distribučních centrech potravinové pomoci v Gaze nově vzniklou organizaci Gaza Humanitarian Foundation (GHF) z těžkého porušování lidských práv. Podle jeho výpovědi docházelo ze strany ostrahy GHF k opakované střelbě na neozbrojené palestinské civilisty, včetně žen, dětí a starších lidí. Tvrdí, že incidenty zahrnovaly i použití kulometů proti davům, které se údajně pohybovaly příliš pomalu.

před 7 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Silné bouřky udeří i ve středu. Platí nové varování

Silné bouřky udeřily v Česku již v úterý a nevyhnou se mu ani dnes. Meteorologové vydali ve středu dopoledne výstrahu, která vstoupí v platnost v 16 hodin a potrvá až do večera. Největší nebezpečí bouřek je na západě a jihozápadě Čech. 

před 7 hodinami

Ilustrační foto

"Moje rodina je zničena." Afghánec po úniku dat britské armády hovoří o zradě a pomstě Tálibánu

Afghánský muž, který více než deset let spolupracoval s britskými vojenskými silami, uvedl v emotivním rozhovoru pro britskou stanici Sky News, že po úniku jeho osobních údajů žije v neustálém strachu o život. Poté, co se jeho identita dostala do rukou Tálibánu, prohlásil, že se cítí „zrazen“ a „ztracen“. O své budoucnosti prý nemá žádnou představu a jeho rodina je podle něj „odsouzena k zániku“.

před 8 hodinami

raketový systém Patriot

Proč Ukrajina zoufale potřebuje americké raketové systémy Patriot?

Nedávné oznámení prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy poskytnou Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot, vyvolalo v Kyjevě naději – v době, kdy země čelí téměř každodenním nočním útokům ruských dronů a raket. Prezident Volodymyr Zelenskyj o tyto systémy opakovaně žádal, protože Rusko svou ofenzivu výrazně zesílilo. Podrobnosti však zatím chybějí – neví se přesně, kolik těchto baterií Ukrajina obdrží, kdy dorazí a kdo je dodá.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Evropská unie

Bilion eur na kvalitu života, půl bilionu na obranu. Jak bude vypadat rekordní rozpočet EU?

Evropská komise se v úterý večer dostala do finální fáze intenzivních jednání o návrhu sedmiletého rozpočtu Evropské unie, který by měl od roku 2028 dosáhnout historické výše 1,717 bilionu eur. Tento návrh, který má být oficiálně představen ve středu dopoledne, by znamenal výrazné navýšení výdajů oproti současnému období 2021–2027, kdy celkový rozpočet činil zhruba 1,2 bilionu eur.

před 10 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump dramaticky mění kurz vůči Ukrajině. Pro Putina se však mnoho nemění

Prezident Spojených států Donald Trump během posledních padesáti dnů razantně upravil svůj přístup k válce na Ukrajině. Ačkoli jeho nová politika přináší určité naděje pro Kyjev, experti varují, že se zásadní rovnice konfliktu nemění. Ruský prezident Vladimir Putin, který válku vnímá jako existenční boj, má nadále důvod věřit, že Západ nakonec ztratí trpělivost a Rusko z konfliktu vyjde s územními zisky.

před 11 hodinami

včera

Hurikán

Počasí, jaké jsme ještě nezažili. Příští "bouře století" může být devastační, varuje nová studie

Podél východního pobřeží Spojených států hrozí nový klimatický fenomén s rostoucí intenzitou. Nor’easters – ničivé bouře, které sužují hustě osídlené oblasti silným větrem, vydatnými srážkami, sněhem a záplavami – mohou být v blízké budoucnosti ještě silnější. Upozorňuje na to nová vědecká studie, která propojuje jejich zvyšující se sílu s globálním oteplováním a znečištěním klimatu.

včera

Keir Starmer

Skandál v Británii: Vláda tajila tajnou relokaci tisíců Afghánců

Až 7 000 afghánských občanů, kteří spolupracovali s britskými silami během dvacetiletého konfliktu v Afghánistánu, bylo tajně přemístěno do Spojeného království v rámci operace, kterou britská vláda donedávna držela v naprosté tajnosti. Skandál se týká masivního úniku osobních údajů téměř 20 000 Afghánců, k němuž došlo vinou nepozorného zacházení s citlivými informacemi. Po zrušení soudního superinzultu se nyní celá aféra dostává na veřejnost.

včera

OBRAZEM: Čeští hasiči pomáhají po povodních v Texasu. Čelí extrémním podmínkám, pátrání jim komplikují jedovatí hadi

Čeští hasiči poprvé zasahovali v oblasti zasažené katastrofálními povodněmi v Texasu. V těžce postižené lokalitě severozápadně od San Antonia pátrali po pohřešovaných osobách a potvrdili nález dvou pohřešovaných osob. Zásah komplikovalo nepříznivé počasí, rozvodněné toky i výskyt jedovatých hadů.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy