Senát projedná protokoly o vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance (NATO) na schůzi, která se uskuteční ve středu 10. srpna. Na dnešní schůzi horní komory to oznámil její předseda Miloš Vystrčil (ODS). Senátní výbory mají podle dnešního usnesení pléna předložit svá stanoviska k ratifikaci protokolů nejpozději v úterý 9. srpna. Sněmovna by měla protokoly posoudit na mimořádné schůzi koncem srpna.
Skandinávské země se pro vstup do aliance rozhodly v souvislosti s ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu. Zástupci 30 členských zemí NATO podepsali protokoly o přistoupení Finska a Švédska začátkem července. Aby se obě země skutečně členy NATO staly, musejí přístupové dokumenty všechny alianční státy ratifikovat, což může trvat několik měsíců. Otázky vzbuzuje přístup Turecka, které si vymínilo splnění svých požadavků spojených s kurdskými členy skupin, které Ankara označuje za teroristické.
Protokoly jsou formálně mezinárodními smlouvami prezidentského typu. Obě parlamentní komory dávají souhlas s ratifikací, kterou představuje následný podpis prezidenta.
"Z hlediska zahraničněpolitického na to žádný tlak není, musí to ratifikovat příslušnými ústavními procedurami všechny členské státy NATO a procedury jsou různě složité a dlouhé," uvedl již dříve náměstek ministra zahraničí Martin Povejšil. Například v Belgii musí smlouvu stvrdit všech šest tamních parlamentů, dá se tedy očekávat mnohem delší procedura. Naopak v některých zemích je kratší, protože část kroků, které bude Česko dělat nyní, tyto státy musely učinit už před podpisem protokolů zástupci členských zemí NATO.
Související

Česko má nového senátora. O nástupci zesnulého Krause se rozhodlo v prvním kole

Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
Miloš Vystrčil (ODS) , Senát ČR , NATO , Švédsko , Finsko
Aktuálně se děje
včera

OBRAZEM: Armáda zaplnila náplavku. Lidé tleskali bojovým ukázkám i výsadku
včera

Princ William jen tak neodpustí. Harry by mohl chybět na stěžejní události
včera

Britové mají Netanjahua dost. Předvolali si velvyslankyni, ruší jednání a ohlašují sankce
včera

Zemřela diplomatka Jana Hynková. Lipavský ocenil její úspěchy
včera

Trump se vrací k volebnímu boji s Harrisovou. Kvůli celebritám
Aktualizováno včera

Česko - USA 2:5. Vejmelka zářil, ale prohře nezabránil. Češi končí ve skupině až třetí
včera

Evropa jde po ruské stínové flotile. Sankcemi se snaží vytvořit mezinárodní tlak
včera

REPORTÁŽ: Po červeném koberci až do kanceláře Jiřího Bartošky. Češi mu dali sbohem
včera

Netanjahu se tvrdě opřel do lídrů Francie, Británie či Kanady
Aktualizováno včera

Česko se naposledy rozloučilo s Jiřím Bartoškou
včera

Zemřel Jan Šrámek. Meteorolog z ČT tragicky zahynul v Itálii
včera

Izrael do Gazy vpustí stovku vozů s pomocí. Není to dost, varují humanitární organizace a lékaři
včera

Metro C hlásí potíže už druhý den po sobě. Problémy dělá zabezpečovací zařízení
včera

Počasí jako skrytá hrozba pro svět? Vědci varují před ohromným rizikem, které si uvědomuje jen málokdo
včera

Slovenský ministr zahraničí přebírá kremelskou propagandu. Zpochybňuje Kosovo, relativizuje ruskou agresi a srovnává Ukrajinu s Irákem
včera

Svět schválil historickou pandemickou dohodu. USA zůstávají stranou
včera

Putin mír nechce. Evropa dnes uvalila na Rusko nové, tvrdé sankce
včera

OBRAZEM: Pohled do Rudolfina. Lidé se loučí s legendárním Jiřím Bartoškou
včera

Arabské monarchie posilují americkou ekonomickou nadvládu. Darem letadla pro Trumpa to nekončí
včera
Může Trump dostat nobelovku za mír? Podle expertů to není úplný nesmysl
Navzdory neúspěchu při naplnění slibu ukončit válku na Ukrajině do 24 hodin zůstává pro amerického prezidenta Donalda Trumpa stále možnost zapsat se do historie jako mírotvůrce. Jak ale upozorňuje analytik Hudsonova institutu Daniel Kochis, šance na dosažení trvalého míru závisí na zásadní změně přístupu – od opakovaných dohod a návrhů k tlaku a donucení Kremlu k ústupkům.
Zdroj: Libor Novák