Výročí Pražského povstání. Česko nesmí být lokajem, svobodu je třeba hájit, řekl Vystrčil

Tradiční pietní akce se letos před rozhlasem kvůli opatřením proti epidemii koronaviru nekonala. Politici ale na místo poslali věnce a kytice, zástupci některých institucí přichází osobně.

Vystrčil poznamenal, že si dnes Česko připomíná 75 let od okamžiku, kdy vyvrcholila touha po svobodě. "Pražané se bez ohledu na oběti a rizika pustili do boje za svobodu. Ten boj byl dopředu ztracený, protože německé jednotky byly velmi dobře organizované," řekl. "Oni přesto nečekali a bojovali. A toto by pro nás mělo být memento, že pokud chceme uhájit svoji svobodu a nechceme, aby se jí někdo zmocnil, tak nesmíme čekat, ale musíme ji hájit," řekl.

Připomínat podobné historické události je podle něj naprosto zásadní. Pokud tak nebudeme činit, zvyšuje se nebezpečí, že se objeví někdo, kdo se pokusí ostatní zbavit svobody a že lidé začnou poslouchat někoho či věřit někomu, kdo se ostatní bude snažit umlčet a říkat jim, že nejlepší a nejbezpečnější pro ně je poslouchat, spoléhat se, prosit, být vděčný a děkovat. "A to není pravda, my nesmíme být lokajem, my musíme být samostatnou a svobodnou zemí," zdůraznil.

Pražské povstání podle Vystrčila začalo bojem o budovu Československého rozhlasu a o svobodu slova. "Tak na to nezapomínejme a prosím, nenechme se umlčet," dodal v projevu.

Jedny z nejvýznamnějších bojů během Pražského povstání vypukly o budovu tehdejšího Československého rozhlasu, padlo při nich na 170 lidí. Vystrčil to označil za boj o svobodu slova. "Pokud něčím začíná a končí svoboda, tak to je tím, že máte nebo nemáte svobodu slova. Proto my bychom na to neměli zapomínat a nikdy bychom si neměli svobodu slova nechat vzít a nikdy bychom se neměli nechat nikým umlčet," řekl.

Před Český rozhlas si dnes přišli připomenout tehdejší události a oběti také například ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) nebo zástupci ministerstva obrany a armády.

V současné době vidíme, že když je potřeba, dokážeme se sjednotit a táhnout za jeden provaz. Tak tomu bylo i 5. května roku 1945, kdy se Pražané vzepřeli nacistické moci a rozpoutali Pražské povstání. Všichni měli jeden společný cíl - svobodu, a ten je sjednotil. ?? pic.twitter.com/MjTw9LSI7w

Vystrčil si také společně se senátorem Jiřím Drahošem u vazební věznice v Praze na Pankráci připomněli všechny, kteří položili životy v boji proti nacismu. Na oběti povstání se dnes bude vzpomínat i u pomníku na mostě Barikádníků nebo u Staroměstské radnice. Ve svatovítské katedrále se večer uskuteční bohoslužba k 75. výročí konce druhé světové války.

Dnes si připomínáme 75 let od vypuknutí Pražského povstání. K Pankrácké věznici jsem přišel uctít památku téměř tří tisíc Pražanů, kteří na konci války položili život v boji za své město a zemi?? pic.twitter.com/8hFshEwtGV

Pražským povstáním vyvrcholil odboj proti německým okupantům, který vypukl spontánně 1. května 1945 v Přerově. Povstalcům se podařilo přimět Němce ke kapitulaci, zabránit mnohonásobně většímu krveprolití a vyprovokovali i rychlejší zásah Rudé armády. V Pražském povstání padlo podle údajů Vojenského historického ústavu téměř 3000 lidí. Smrt obránců Prahy připomínají po hlavním městě desítky pomníků a pamětních desek.