Za účast v ozbrojených složkách v cizině má hrozit až pět let vězení

Zamítnutí požadoval komunistický poslanec Zdeněk Ondráček, podle něhož je zapojení českých občanů do bojů v řadách separatistů na Donbase, v Africe nebo na Blízkém Východě postihováno už podle platných zákonů. Někdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) ale namítla, že možnost postihu podle platného práva je komplikovaná a novela by to měla usnadnit.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) uvedla, že členství v nestátních ozbrojených skupinách, které jsou aktivní v ozbrojených konfliktech na území jiných zemí, lze vnímat jako významnou bezpečnostní hrozbu. Lidé působící ve zmíněných uskupeních si mohou osvojit řadu vojenských praktik, přičemž existuje riziko, že je využijí i po návratu do ČR. Mohou mít rovněž sklon k zakládání radikálních či extremistických skupin nebo ke snaze získat své následovníky v boji.

Platný trestní zákoník umožňuje postihovat službu v cizích ozbrojených silách. Týká se to ale pouze českých občanů a navíc to nelze aplikovat na působení v nestátních skupinách, tedy například v povstaleckých silách. Stejně tak jej není možné použít na působení u útvarů, které se sice za stát označují, ale nejsou jím - třeba v případě takzvaného Islámského státu.

Trestný čin účasti na teroristické skupině lze zase použít jen tehdy, jestliže se prokáže teroristický charakter uskupení - tedy zejména to, že je zaměřená na páchání teroristických trestných činů. Další trestné činy jako spolupráce s nepřítelem nebo válečná zrada jsou zase podmíněné vyhlášením válečného stavu nebo stavu ohrožení státu ze strany ČR.

Nový trestný čin "účast na nestátní ozbrojené skupině zaměřené na působení v ozbrojeném konfliktu" nebude vyžadovat, aby byl pachatel formálně členem uskupení. Bude postačovat i jeho faktické včlenění - například i tak, že do daného státu odcestuje s úmyslem zapojit se do bojové činnosti skupiny.