Část opozice nesouhlasí s názorem místopředsedy vlády Jana Hamáčka (ČSSD), podle kterého by Česká republika v současné situaci neměla zvyšovat výdaje na obranu na dvě procenta HDP, ale udržet je kolem 1,4 procenta HDP. Vyplývá to z odpovědí předsedů stran zastoupených ve Sněmovně na dotaz ČTK. Dvouprocentní výdaje z HDP na obranu slíbili opakovaně čeští ústavní činitelé Severoatlantické alianci.
Hamáček napsal deníku Lidové noviny, že dvě procenta HDP na armádu nejsou v současné české situaci rozumná. "Zvýšení výdajů na obranu na tuto úroveň znamená téměř 60 miliard korun navíc. To je obrovské číslo v situaci, kdy se ČSSD pere doslova o každou miliardu na rodičovský příspěvek, penze, slušné platy hasičů, policistů, sestřiček nebo na školství či dopravu," citoval deník Hamáčka. "Jako cestu vidím zastropování armádního rozpočtu někde kolem 1,4 procenta HDP a udržet ho na této hranici," dodal.
Této hranice chce koalice dosáhnout v roce 2021. Zároveň se ale ČR zavázala, že do roku 2024 bude vydávat na obranu dvě procenta HDP. Odborníci v poslední době varovali před tím, že vzhledem k růstu rozpočtu ministerstva obrany není reálné tento slib splnit.
Babiš dnes ČTK v reakci na Hamáčkovo vyjádření sdělil, že ČR má skvělé vojáky. "Ale chceme mít i moderní armádu s kvalitní technikou. Bohužel se za 30 let naše armáda nestihla zbavit zastaralé ruské techniky," napsal. Připomněl, že v programovém prohlášení koalice slibuje postupné navýšení rozpočtu 1,4 procenta HDP do roku 2021. "Naše vláda má v programovém prohlášení jasný závazek, který hodláme naplnit a doufám, že armáda zvládne rozpočtové prostředky efektivně utratit," poznamenal. Dodal, že jde o obranyschopnost ČR a bezpečnost občanů. "Nemůžeme být černý pasažér, který čeká, že jeho obranu za něj vyřeší spojenci," uvedl.
Poslanec Jan Řehůnek (ANO) na dnešním jednání výboru pro obranu řekl, že Babiš mu v SMS zprávě napsal, že slib dvou procent platí. Premiér nedávno novinářům řekl, že ČR sice výdaje v této výši přislíbila, ale není to vytesáno do kamene.
Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) dnes novinářům řekl, že jeho postoj se nemění a je potřeba dodržovat závazky, kterým se obrana i nejvyšší ústavní činitelé přihlásili. Zároveň poznamenal, že obrana musí plánovat dlouhodobě a omezení rozpočtu by mohlo znamenat zpoždění nebo zastavení některých modernizačních projektů. Vláda loni na podzim schválila koncepci výstavby armády do roku 2030 (KVAČR), která se zvyšováním rozpočtu počítá.
Názor Hamáčka odmítla ODS, která opakovaně předložila návrh na uzákonění dvouprocentních výdajů. "Smlouvy se mají dodržovat, dohody se mají dodržovat, na tom stojí základní princip každé slušné společnosti," řekla ČTK předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová (ODS). Dodala, že pokud by Hamáček navrhl například 1,8 procenta, tak by se na něj nezlobila, za 1,4 procenta se ale zlobí a udělá vše pro to, aby se tak nestalo. Podle předsedy ODS Petra Fialy by si Babiš a Hamáček měli uvědomit, že bezpečnost není zdarma a podceňování rizika se může vymstít.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš chápe, že armáda má ve své výbavě deficit. "Je ale opravdu těžké v době předražených armádních zakázek hájit navyšování rozpočtu na obranu," napsal ČTK. Vyzval k debatě o efektivitě vynaložených peněz. Dvouprocentní rozpočet v roce 2024 označil za nerealistický a poukázal na to, že armádní koncepce a rozpočtový výhled se už dnes rozcházejí. ČR by se podle něj měla snažit získat peníze z EU na vojenskou mobilitu.
Slib vlády na dvouprocentní růst považuje předseda SPD Tomio Okamura za nesmyslný. Označil ho ale za závazek vlády, jejíž součástí je ČSSD a její předseda Hamáček. "Očekáváme logicky, že pan Hamáček podá demisi a z této vlády odejde, neboť je logické, že nemůže najednou říkat dvě věci - tedy být součástí vlády a zároveň vystupovat proti jejím závazkům," poznamenal. Výdaje na obranu podle SPD musí odpovídat potřebám obrany ČR, dvě procenta považuje při stávající koncepci české armády za příliš vysoké.
Související
Hamáček oznámil odchod ze sociální demokracie. Chybí mu reflexe eurovoleb
ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš
Aktuálně se děje
před 35 minutami
V přístavu v Rotterdamu došlo k výbuchu, nejméně jeden mrtvý
před 1 hodinou
Další vlna veder je tady. Extrémní počasí opět spaluje Evropu
před 2 hodinami
Co znamená podpis příkazu o vakcínách? Trump nemění očkování, ale důvěru v medicinský zázrak
před 2 hodinami
Babiš obešel Motoristy. Sucho začal řešit se svým bývalým ministrem
před 2 hodinami
Počasí beze srážek má důsledky. Nebezpečí požárů už se týká celého Česka
před 3 hodinami
Ruská armáda našla nový zdroj rekrutů. Studenti ze škol
před 4 hodinami
Rusko už nemůže válku ignorovat. Propad popularity Putina už reflektují i prokremelské průzkumy
před 4 hodinami
Počasí v Asii je tak extrémní, že se brambory doslova vaří v zemi
před 5 hodinami
Dejte nám 10 procent svých raket do Patriotů a zničíme všechny ruské balistické střely, vzkázal Zelenskyj USA
před 6 hodinami
Trump nebyl sám. Z Turecka s ním potají odletěl jediný ministr
před 7 hodinami
Víkendové počasí přinese změnu. Teploty opět poletí nahoru
včera
Páral nebude mít veřejný pohřeb. Rodina se chce rozloučit jinak
včera
Situace se stabilizuje, hlásí ministerstvo. Jde o důležitý lék na rakovinu
včera
Bývalý šéf České pošty Knap podlehl vážné nemoci
včera
Policie vyšetřuje pondělní tragickou zkoušku potrubí v Praze
včera
Houbaři už pamatují lepší časy. Zelená místa na mapě vesměs chybějí
včera
Padlo obvinění kvůli útoku v Tanvaldu. Útočníka poslal soud do vazby
včera
Podporovat Trumpa už se v Evropě nenosí. Pro politiky se stal přítěží
včera
Britové po 10 letech brexitu litují. Přijala by je EU zpátky?
včera
Trump označuje globální oteplování za podvod. Američané mu to ale vůbec nevěří
Nový průzkum veřejného mínění společnosti Data for Progress ukazuje, že většina Američanů dává do přímé souvislosti stále extrémnější projevy počasí a probíhající klimatickou krizi. Tento trend sílí i přes soustavné snahy Donalda Trumpa označovat globální oteplování za podvod. Podle analytiků tyto výsledky naznačují, že pokusy o politickou polarizaci témat spojených s klimatem nejsou zcela úspěšné. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda v americké společnosti existuje shoda ohledně rostoucí frekvence anomálií v počasí, což by mohlo otevřít prostor pro konstruktivnější debatu napříč politickým spektrem.
Zdroj: Libor Novák