Sněmovna projednává žalobu na Zemana. Hledal se ministr, Láska měl ostrou řeč

Debata o žalobě začala po písemných interpelacích, které ale trvaly jen několik minut. Jednání o čtyřech dotazech na členy vlády bylo kvůli jejich omluvených absencích přerušeno.

Předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) pak jednání Sněmovny přerušil na dalších deset minut a posléze opět na deset minut, protože v sále nebyl přítomen nikdo z ministrů nebo ministryň. Jde o podmínku, bez jejíhož splnění Sněmovna jednat nemůže.

Mělo by začít projednávání ústavní žaloby na prezidenta. Zcela mimořádná záležitost. Pohled do vládní lavice ale ukazuje, že není splněna podmínka jednacího řádu pro jednání sněmovny - přítomnost alespoň jednoho ministra. Arogance moci v přímém přenosu. pic.twitter.com/NPiK3TARbu

Aby žaloba na Zemana doputovala k ústavním soudcům, muselo by pro její podání hlasovat nejméně 120 z 200 poslanců. Koaliční kluby ANO a ČSSD, zákonodárci KSČM, kteří vládu tolerují, a opoziční SPD žalobu nepodpoří. Zbývající sněmovní strany dohromady dost hlasů nemají. Poměrně značný počet poslanců se navíc z celého nebo z části jednacího dne omluvil.

V Senátu hlasovalo pro návrh žaloby 48 ze 75 přítomných senátorů, potřeba bylo nejméně 45 hlasů. Proti bylo 20 senátorů, sedm se hlasování zdrželo.

Zeman mění parlamentní systém na prezidentský?

Spojovacím prvkem bodů senátní ústavní žaloby na Zemana je podle senátora Václava Lásky (SEN 21) jeho snaha dosáhnout změny parlamentního systému na poloprezidentský nebo prezidentský. Láska při dnešním projednávání žaloby ve Sněmovně poslancům řekl, že v žalobě jde o práva dolní komory. Zeman podle něho chce, aby kabinet nebyl odpovědný Sněmovně, ale byl závislý na jeho vůli.

"Uzurpuje si pravomoci, které mu nenáleží," uvedl Láska, když poslance podrobně seznamoval s jednotlivými body žaloby. V úvodu podotkl, že jeho vystoupení bude poměrně obsáhlé, protože kluby ANO, SPD a KSČM nereagovaly na nabídku senátorů, že přijdou probrat žalobu do jejich frakcí.

"Ambicí je prokázat, že prezident kontinuálně porušuje ústavu a ústavní pořádek," řekl Láska. Nejedná se podle něho o excesy, ale o systematické porušování ústavy s cílem realizovat osobní zájmy.

Ústavní soud by ale mohl podle Lásky stanovit díky žalobě mantinely i pro prezidenty budoucí, kteří by si podle něho mohli myslet, že vše, co Zeman učinil, bylo v pořádku a mohou postupovat stejně. "Je to ochrana parlamentní demokracie," zdůraznil za senátory další člen horní komory Tomáš Goláň (SEN 21). Senát podle Lásky odmítl k Zemanovým krokům mlčet. Podotkl ale také, že Sněmovna je prozatím chladná.

K podání žaloby potřebuje Senát souhlas třípětinové většiny poslanců. Už dopředu je zřejmé, že jej horní komora nezíská a žaloba se k Ústavnímu soudu nedostane. Koaliční kluby ANO a ČSSD, zákonodárci KSČM, kteří vládu tolerují, a opoziční SPD žalobu nepodpoří. Zbývající sněmovní strany dohromady dost hlasů nemají.

Láska naléhal na odpůrce žaloby z řad poslanců, aby sdělili své důvody, proč ji odmítají. "Neschovávejte se za frázi, že žaloba je právní paskvil," nabádal je. V Senátu hlasovalo pro návrh žaloby 48 ze 75 přítomných senátorů, potřeba bylo nejméně 45 hlasů. Láska řekl, že pokud poslanci souhlas se žalobou nedají, nebude poražen Senát, ale bude poražena parlamentní demokracie.

Senátoři v žalobě Zemanovi vyčítají osm případů jednání. Žaloba popisuje skutky od nečinnosti v případě jmenování či odvolání členů vlády po vystupování v rozporu s oficiální českou zahraniční politikou. Zeman už dříve označil návrh žaloby za ústavní negramotnost. Ohradil se proti nařčení, že by jeho kroky byly v rozporu s ústavou.