Paradox letošních voleb do Senátu. Kandidát by po nich mohl mít dvě funkce

Člen Rady ČTK Petr Žantovský hodlá v podzimních senátních volbách kandidovat do Senátu, a to pod hlavičkou hnutí SPD. Případy, kdy členové mediální rady usilují o politickou funkci, jsou ale raritní. Podle odborníků je takový krok dokonce neetický. Zákon jim to ale zakazuje pouze v případě dolní komory, nikoliv té horní. Žantovský se už také nechal slyšet, že by v případě svého zvolení Radu ČTK opustil.

Osobnost Petra Žantovského vyvolává emoce dlouhodobě. Za zmínku například stojí jeho vazby na prezidenta Miloše Zemana, přízeň alternativním webům, které kolikrát buď překrucují fakta nebo přímo šíří dezinformace, a kritika České televize. V létě se člen Rady ČTK rozhodl zapojit do volebního boje o senátní křeslo, a to na Kolínsku. 

U členů mediálních rad je tradicí, že si zpravidla na kandidaturu do klíčových politických funkcí nechávají zajíst chuť z důvodu možného ohrožení jejich smyslu pro objektivitu, neboť je do funkce zpravidla volí, případně u Rady ČTK nominují politici. Spojení s nimi by se pak mohlo podepsat na jejich nezávislosti. Přitom právě ta hraje zásadní roli v dohledu nad veřejně kontrolovaným médiem, jeho činností, rozpočtem a kvalitou produkce.

"Pokud tu probíhá kandidatura pod hlavičkou SPD, tak k tomu neumím říct nic víc, než že z mého pohledu je to střet zájmů," sdělila serveru Aktuálně.cz místopředsedkyně sněmovního volebního výboru, poslankyně a někdejší šéfka Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS), která se v parlamentu momentálně zabývá právě mediální agendou. Svůj postoj ale označila jako čistě osobní, nikoliv právní. 

Slovy mediálního experta Jana Potůčky se zákon v této konkrétní věci kandidaturou nezabývá. I tak se mu ale na Žantovského kandidatuře leccos nezamlouvá. 

"Je to bohužel v pořádku. Funkce člena rady není slučitelná s politickou funkcí. Ale pakliže teprve kandiduje, tak v politické funkci ještě není. Čili z mého pohledu je to nemorální, ale není to nezákonné," vysvětlil.

Budu-li zvolen, rezignuji

O povinnostech radního ČTK hovoří zákon o České tiskové kanceláři, který mimo jiné také zapovídá souběh funkce poslance, člena vlády, premiéra, šéfa ústředního orgánu státní správy či jejich náměstka. Jelikož ale daná právní úprava sahá do roku 1992 a dosud nebyla pozměněna, nehovoří se ve výčtu zakázaných funkcí o senátorech. Senát tou dobou totiž neexistoval a první volby do něj se uskutečnily v roce 1996. 

I tak si ale odborník přes média stojí za tím, že by člen Rady ČTK neměl být členem vlády nebo legislativního orgánu, a to včetně tedy potenciálního senátního mandátu, o němž se ale zákon nezmiňuje. S tím ale nesouhlasí expert na mediální právo Aleš Rozehnal, jehož slovy by Žantovský nic neporušil, ani kdyby si v případě svého zvolení ponechal obě židle. 

"Ačkoli je účel ustanovení zřejmý, není možné na neslučitelnost funkce člena Rady ČTK a senátora použít analogii. Zákon o České tiskové kanceláři je veřejnoprávní předpis, při jehož výkladu je analogie z principu nepřípustná. Zvolení senátorem by tak výkonu funkce člena Rady ČTK nebránilo, i když by taková situace byla zcela v rozporu s účelem normy," objasnil. 

Kandidát SPD nicméně ubezpečil, že si s interpretací platného právního předpisu nehodlá zahrávat, a bude-li zvolen senátorem, svojí funkci složí. "Těžko můžete být členem nějakého institutu, v tomto případě Rady ČTK, a zároveň být členem sboru, který rozhoduje o jeho legislativním postavení," vysvětlil důvody svého počínání.

Ze zákona je křížení funkce člena Rady ČTK a působení ve prospěch politické strany nepřípustné. Advokát Rozehnal konstatoval, že Žantovského politické angažmá spíše SPD pomůže, jelikož zvýší její kredit u elektorátu. Stejně jako on se i předseda Rady ČTK David Soukup domnívá, že platné přepisy hovoří pouze o potenciální účasti Žantovského i jiného člena mediální rady na zasedání. 

"Musel by zneužít své postavení člena rady, že by působil ve prospěch politické strany tím, že by třeba ČTK informovala o mítincích té strany. Musel by působit ve prospěch strany přímo v rámci ČTK," informoval předseda. Vyjádřil ale obavy, aby Svoboda a přímá demokracie, pokud jde o Žantovského, netěžila z jeho funkce radního, respektive jí nezpolitizovala. "To by mi vadilo," podotkl.

Kandidát SPD se mimo jiné také zapřísahal, že během své kampaně nezamýšlí těžit ze svého členství v Radě ČTK a že se hodlá prezentovat jako novinář a vysokoškolský pedagog. Strana mu neposkytne jakoukoliv finanční podporu. "Můj mandát v ČTK neznamená, že jsem přišel o pasivní volební právo, tedy právo být volen," odpověděl na otázku, zda by býval neměl kvůli nestrannosti opustit svou funkci už teď. 

S Žantovským se rovněž také začalo diskutovat, zda by neměl být změněn zákon o ČTK, respektive zda by neměl být doplněn o neslučitelnost funkce radního a senátora. S tím by souhlasil například Potůček. 

"Novela zákona není nezbytná, i když se jí nebráním. Ale možná by stačil aktualizovaný právní výklad, co to ustanovení o neslučitelnosti funkcí přesně znamená," vyjádřila se k tomu poslankyně Němcová.

Související

Žantovský, Petr (mediální analytik)

Žantovský vyjádřil podporu ve druhém kole voleb Karenovi

Neúspěšný kandidát do Senátu v obvodě Kolín Petr Žantovský podpořil před druhým kolem senátních voleb Igora Karena (ANO), který postupuje z druhého místa. Žantovský o tom dnes ČTK informoval v tiskové zprávě. Hlavním důvodem je Karenův program.
Žantovský, Petr (mediální analytik)

Novým členem Rady ČTK se stal Petr Žantovský

Praha - Novinář a publicista Petr Žantovský byl dnes Sněmovnou zvolen do Rady České tiskové kanceláře. o rady ČTK kandidoval Žantovský již loni, ale neuspěl. V roce 2011 se také ucházel o post generálního ředitele ČTK. V minulých letech Žantovský kandidoval i do rady České televize nebo na post generálního ředitele Českého rozhlasu.

Více souvisejících

Petr Žantovský (mediální analytik) Svoboda a přímá demokracie (SPD) ČTK Volby politika Senát ČR

Aktuálně se děje

před 18 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy