Paradox letošních voleb do Senátu. Kandidát by po nich mohl mít dvě funkce

Osobnost Petra Žantovského vyvolává emoce dlouhodobě. Za zmínku například stojí jeho vazby na prezidenta Miloše Zemana, přízeň alternativním webům, které kolikrát buď překrucují fakta nebo přímo šíří dezinformace, a kritika České televize. V létě se člen Rady ČTK rozhodl zapojit do volebního boje o senátní křeslo, a to na Kolínsku. 

U členů mediálních rad je tradicí, že si zpravidla na kandidaturu do klíčových politických funkcí nechávají zajíst chuť z důvodu možného ohrožení jejich smyslu pro objektivitu, neboť je do funkce zpravidla volí, případně u Rady ČTK nominují politici. Spojení s nimi by se pak mohlo podepsat na jejich nezávislosti. Přitom právě ta hraje zásadní roli v dohledu nad veřejně kontrolovaným médiem, jeho činností, rozpočtem a kvalitou produkce.

"Pokud tu probíhá kandidatura pod hlavičkou SPD, tak k tomu neumím říct nic víc, než že z mého pohledu je to střet zájmů," sdělila serveru Aktuálně.cz místopředsedkyně sněmovního volebního výboru, poslankyně a někdejší šéfka Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS), která se v parlamentu momentálně zabývá právě mediální agendou. Svůj postoj ale označila jako čistě osobní, nikoliv právní. 

Slovy mediálního experta Jana Potůčky se zákon v této konkrétní věci kandidaturou nezabývá. I tak se mu ale na Žantovského kandidatuře leccos nezamlouvá. 

"Je to bohužel v pořádku. Funkce člena rady není slučitelná s politickou funkcí. Ale pakliže teprve kandiduje, tak v politické funkci ještě není. Čili z mého pohledu je to nemorální, ale není to nezákonné," vysvětlil.

Budu-li zvolen, rezignuji

O povinnostech radního ČTK hovoří zákon o České tiskové kanceláři, který mimo jiné také zapovídá souběh funkce poslance, člena vlády, premiéra, šéfa ústředního orgánu státní správy či jejich náměstka. Jelikož ale daná právní úprava sahá do roku 1992 a dosud nebyla pozměněna, nehovoří se ve výčtu zakázaných funkcí o senátorech. Senát tou dobou totiž neexistoval a první volby do něj se uskutečnily v roce 1996. 

I tak si ale odborník přes média stojí za tím, že by člen Rady ČTK neměl být členem vlády nebo legislativního orgánu, a to včetně tedy potenciálního senátního mandátu, o němž se ale zákon nezmiňuje. S tím ale nesouhlasí expert na mediální právo Aleš Rozehnal, jehož slovy by Žantovský nic neporušil, ani kdyby si v případě svého zvolení ponechal obě židle. 

"Ačkoli je účel ustanovení zřejmý, není možné na neslučitelnost funkce člena Rady ČTK a senátora použít analogii. Zákon o České tiskové kanceláři je veřejnoprávní předpis, při jehož výkladu je analogie z principu nepřípustná. Zvolení senátorem by tak výkonu funkce člena Rady ČTK nebránilo, i když by taková situace byla zcela v rozporu s účelem normy," objasnil. 

Kandidát SPD nicméně ubezpečil, že si s interpretací platného právního předpisu nehodlá zahrávat, a bude-li zvolen senátorem, svojí funkci složí. "Těžko můžete být členem nějakého institutu, v tomto případě Rady ČTK, a zároveň být členem sboru, který rozhoduje o jeho legislativním postavení," vysvětlil důvody svého počínání.

Ze zákona je křížení funkce člena Rady ČTK a působení ve prospěch politické strany nepřípustné. Advokát Rozehnal konstatoval, že Žantovského politické angažmá spíše SPD pomůže, jelikož zvýší její kredit u elektorátu. Stejně jako on se i předseda Rady ČTK David Soukup domnívá, že platné přepisy hovoří pouze o potenciální účasti Žantovského i jiného člena mediální rady na zasedání. 

"Musel by zneužít své postavení člena rady, že by působil ve prospěch politické strany tím, že by třeba ČTK informovala o mítincích té strany. Musel by působit ve prospěch strany přímo v rámci ČTK," informoval předseda. Vyjádřil ale obavy, aby Svoboda a přímá demokracie, pokud jde o Žantovského, netěžila z jeho funkce radního, respektive jí nezpolitizovala. "To by mi vadilo," podotkl.

Kandidát SPD se mimo jiné také zapřísahal, že během své kampaně nezamýšlí těžit ze svého členství v Radě ČTK a že se hodlá prezentovat jako novinář a vysokoškolský pedagog. Strana mu neposkytne jakoukoliv finanční podporu. "Můj mandát v ČTK neznamená, že jsem přišel o pasivní volební právo, tedy právo být volen," odpověděl na otázku, zda by býval neměl kvůli nestrannosti opustit svou funkci už teď. 

S Žantovským se rovněž také začalo diskutovat, zda by neměl být změněn zákon o ČTK, respektive zda by neměl být doplněn o neslučitelnost funkce radního a senátora. S tím by souhlasil například Potůček. 

"Novela zákona není nezbytná, i když se jí nebráním. Ale možná by stačil aktualizovaný právní výklad, co to ustanovení o neslučitelnosti funkcí přesně znamená," vyjádřila se k tomu poslankyně Němcová.