Západ neprohrál. Afghánistánu vládli nekompetentní politici, armáda se vzdala bez boje, říkají exministři zahraničí

Naopak předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL) není zaskočen, že afghánská armáda nevyvinula před Tálibánem žádnou aktivitu a zemi předala bez bojů. „Pro armádu je oficiální vláda synonymem naprosté korupce, a proto její vojáci odmítají za ni nasazovat životy. Nejedná se o problém NATO, ale současným stavem by se mělo zabývat spíše OSN,“ soudí pro EuroZprávy.cz Benešík, podle něhož nyní skutečně nejde o vojenskou problematiku.

Diplomatická rétorika je pro ně prvořadá, a tak nechtějí dělat silná prohlášení ohledně bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vyzval nynější hlavu státu Joa Bidena k rezignaci, neboť jej viní z největší ostudné prohry v historii USA, kterou její vojáci v Afghánistánu utrpěli. „Osobně jim jejich spor odmítám pískat a soudcovat,“ tvrdí i bývalý ministr obrany Alexandr Vondra, který zítra oslaví šedesáté narozeniny.

Tomáš Petříček ale důrazně připomíná, že to byl právě Trump, který loni v únoru během prezidentského mandátu podepsal s Tálibánem mírovou dohodu. „V tomto kontextu výzva k rezignaci působí dost komicky.“ Bývalý místopředseda ČSSD si vzpomíná, jak spojenci Trumpovi říkali, že dohoda o stažení není vůbec připravená. „Upozorňovali jsme na bezpečnostní rizika a hlavně na absenci dialogu s Tálibánem,“ dodává do dubna šéf tuzemské diplomacie.

Benešík však bez viny na aktuálním vývoji neponechává ani roli Joa Bidena. „Bohužel situace vyhodnotil velice zmateně a chaoticky. Přesto nesouhlasím s komentáři v médiích, podle nichž Západ v Afghánistánu prohrál. Spojenci na jeho území nebyli, aby zničili Tálibán, ale jejich přítomnost zabraňovala, aby se tamní region nestal semeništěm terorismu, a to se podařilo.“ Petříček s jeho rétorikou souhlasí. „Dvacet let díky spojencům v této oblasti neoperovaly žádné teroristické organizace, a tak žádný položený život od spojeneckých vojáků není zbytečný.“

Jeho kolega Vondra právě kvůli blokování teroristických buněk hodnotí stažení vojsk z Afghánistánu jako velkou chybu. „A ta bude mít obrovské následky. Ze země, kam se vrací diktatura, budou utíkat lidé, neboť zde odmítají pochopitelně žít. Počítám s velkým exodem. Opět se potvrdilo, že zemi vládli naprosto nekompetentní politici. Uvažovaný návrat k monarchii se nyní nejeví tak scestně, jak se původně k návrhu stavěl Západ. Bylo chybou monarchii nenastolit,“ uvědomuje si místopředseda ODS a exvyslanec v USA.

K jejímu zrušení došlo v roce 1973. Bývalý náměstek ministryně práce a sociálních věcí Petříček rovněž označuje odchod vojsk za předčasný. „Zpětně musíme konstatovat, že nebyl řádně připravený a vše se zbytečně uspíšilo. Na druhou stranu odchod Američanům a spojencům nezazlívám. Z nekončící občanské války už byli totiž všichni vyčerpaní, a  to jak psychicky, fyzicky, tak i ekonomicky.“ Pro Petříčka je ale vyklizení pozic Tálibánu ze strany vládních jednotek bez boje nemilým překvapením. „Zvláště, když spojenci tamní armádu kvalitně vycvičili i vyzbrojili.“

Benešík počítá s tím, že do Evropy mohou začít proudit migranti z Afghánistánu. „Taková domněnka je skutečně nasnadě. Migrační tlak se zvýší.“ Místopředseda lidovců ale věří, že pohyb migrantů nespustí nové 11. září. „Tálibán se v dohodě s USA zavázal, že nebude poskytovat žádné útočiště teroristům. Doufejme, že smlouvu bude akceptovat v plném znění.“ Petříček si od úmluvy také hodně slibuje. „Američané na bodu, že Táliban nebude novým semeništěm terorismu, důrazně trval a dostal záruky, že se tak dít nebude.“

Vondra ale tak optimisticky naladěn není. „Převzetí Tálibánu nad Afghánistánem představuje silné bezpečností riziko.“ Sám však nepředpokládá, že by se USA se spojenci do země vrátily. „U takové velmoci jako jsou Spojené státy americké nepředpokládám, že by došlo k tak razantnímu obratu o 180 stupňů,“ praví europoslanec za ODS.

Premiér je sám migrantem a prověřené lidi má přijmout

Šéf  sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík se pustil do premiéra Andreje Babiše (ANO), který se diví, jak je možné, že v souvislosti s Afghánistánem došlo k chybě. „Vždyť pan premiér předloni osobně v USA jednal s Trumpem. Chvástal se, jak bylo jednání úspěšné, ale mě by zajímalo, o čem spolu tehdy rokovali, když nyní je překvapen, co se v Afghánistánu děje. Navíc hnutí ANO má obranu v gesci sedm let a nyní působí neinformovaně, anebo se tak tváří.“

Opoziční poslanec Benešík pokládá za naprostou hanebnost, že česká vláda otálí s pomocí všem tlumočníkům, kteří pomáhali tuzemské armádě, když v zemi společně s ostatními západními spojenci působila. „Jedná se o naprostou ostudu, která ohrožuje české vojáky na dalších misích. Nechápu, proč Česká republika a premiér, který je sám migrantem, těmto lidem jasně nepomůže.“

Bývalý zastupitel Zlínského kraje tvrdí, že je naprosto scestné mít z tlumočníků obavy, pokud by přiletěli do Čech. „Pan premiér by všem, kteří se bojí migrantů, měl vysvětlit, že se jedná o naprosto prověřené a loajální lidi, kteří našim vojákům v Afghánistánu pomohli a mnohdy ochránili i jejich životy. Andrej Babiš by měl přestat kalkulovat, zda mu přijetí tlumočníků a ostatních spolupracovníků v nadcházejících volbách uškodí, anebo ne. Tady jde o životy lidí, kteří fandí západnímu, demokratickému směřování.“

Benešík se obává, že takové váhání se může v budoucnosti negativně odrazit na dalších misích české armády. „Když si další spolupracovníci v budoucnosti uvědomí, jak by se k nim v kontextu s Afghánistánem zachovala česká vláda, pokud by i oni potřebovali podporu, pak by asi dlouho váhali, zda by vojákům vyšli vstříc,“ strachuje se.

Petříček se však domnívá, že pomoc byla dostatečná. „Kdo měl na ni nárok, ten ji dostal. A za to bych vládě chtěl poděkovat, ministerstvo zahraničních věcí o obrany odvedlo dobrou práci. Vyslali jsme dalším spolupracovníkům signál, že se o ně postaráme. Jedná se například o dobrý vzkaz pro misi v Mali, kde čeští vojáci působí.“

Oba bývalí šéfové české diplomacie Vondra s Petříčkem vyvrací názor, že by se v kontextu s Afghánistánem opakoval ze strany amerických vojáků Saigon z roku 1975, kdy USA ve Vietnamu rovněž neuspěly a stáhly se. „Současná situace může k takovému porovnání i kontextu svádět, ale nynější stav je opravdu jiný. Tehdy Američané bojovali do poslední vteřiny, a to tvrdě,“ nabízí svůj pohled Alexandr Vondra.

Petříček by rovněž Afghánistán k Saigonu nepřirovnával. „I když jistá paralela se nabízí, tak musím říci, že když se na obě události detailně podíváme, pak najdeme opravdu velké rozdíly,“ má jasno bývalý šéf diplomacie Tomáš Petříček.