Zdanit církevní náhrady? ÚS nebyl jednotný, soudce argumentoval citátem z Bible

"Každému tedy, což jste povinni, dávejte. Komu daň, tomu daň; komu clo, tomu clo; komu bázeň tomu bázeň; komu čest, tomu čest," citoval Suchánek z Nového zákona.

Spolu se Suchánkem se proti většinovému rozhodnutí 14členného pléna postavil také Josef Fiala. "Nález nedostatečně rozlišuje mezi finanční náhradou za údajně nevypořádané restituce a finanční náhradou spojenou s odlukou," uvedl v takzvaném odlišném stanovisku. Doplnil, že legitimní očekávání, na kterém je odůvodnění většinou přijatého nálezu postaveno, nemůže vzniknout z nelegitimní, byť legální, restituce.

Podle Suchánka zdanění platnou sazbou daně z příjmů právnických osob nijak nemaří účel finanční náhrady, jímž je zmírnit následky některých majetkových a jiných křivd, tedy nikoliv nahradit všechny křivdy.

Většina pléna se ale postavila proti zdanění finančních náhrad z církevních restitucí. Spornou část zákona soud zrušil, vyhověl tak návrhu senátorů. Dodatečné snížení finanční náhrady za křivdy způsobené zločinným komunistickým režimem míří proti základním principům demokratického právního státu, konstatoval ÚS.

Plánované zdanění finančních náhrad podle ÚS vůbec nebylo daní v pravém slova smyslu. Ve skutečnosti šlo o snížení náhrady, na jejíž celou výši vznikl církvím a náboženským společnostem právní nárok a legitimní očekávání okamžikem uzavření smluv o vypořádání. Nešlo primárně o čestný úmysl naplnit státní pokladnu, řekl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.

"Rozhodnutí Ústavního soudu analyzujeme," uvedl generální sekretář České biskupské konference (ČBK) Stanislav Přibyl. "S nálezem jsme maximálně spokojeni. Mnohokrát jsme uváděli, že není co zdaňovat, že finanční náhrada již byla poskytnuta a nyní se pouze splácí. Zákon ve skutečnosti nedaní finanční náhrady, ale v čase zpětně mění jejich výši. Takový postup by byl protiústavní vůči komukoliv, nic specificky církevního na tom není," míní Přibyl.

"Přechod na samofinancování před nás postavil řadu výzev, které není snadné zvládnout, ale které jsme přijali jako příležitost. Nález ÚS v tomto kontextu vítáme především jako občané České republiky - s vědomím, že předem dojednané smlouvy a právní pojistky tohoto státu fungují, navzdory návrhům vlády a komunistů," sdělil ČTK mluvčí Českobratrské církve evangelické Jiří Hofman. Evangelická církev by měla za celou dobu vyplácení náhrad dostat touto formou přes dvě miliardy korun, ročně přibližně 75 milionů. Římskokatolická církev má za 30 let dostat zhruba 47 miliard korun, ročně dostává přibližně 1,5 miliardy.

Druhou nejvyšší sumu po katolické církvi má dostat Církev československá husitská. Stát ji na náhradách má zaplatit přes tři miliardy, ročně dostává asi sto milionů korun. "Zrušení zákona o zdanění církevních náhrad Ústavním soudem vítáme a chápeme jako potvrzení toho, že Česká republika je právním státem. (...) Tímto bylo také prokázáno, že nejde o daň, ale o úmysl snížit finanční náhradu, která je smluvně garantována," sdělil ČTK Tomáš Butta, patriarcha Církve československé husitské.

"Z našeho pohledu je to na jednu stranu věc povzbudivá, na druhou stranu nijak překvapivá," řekl ČTK tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus. "Přepokládali jsme to a společně s ČBK a Ekumenickou radou církví dávali na stůl argumenty, proč by ÚS měl k tomu takto přistoupit. Vadila nám ale na tom určitá míra cynismu, protože ze všech možných stran jsme byli ujišťováni, že to takto dopadne. Byla to určitá hra, ten, kdo je morálně poškozen, je církevní strana," soudí Kraus. FŽO má za 30 let dostat na náhradách 272 milionů, ročně asi devět milionů.

Restituční zákon počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Roční splátka činí přibližně dvě miliardy korun, do konce loňského roku tedy bylo vyplaceno přibližně 12 miliard korun.

Zákon také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030. Letos to bylo 1,16 miliardy korun.