Železná opona po 30 letech opět padla. Petříček a bavorský ministr přestřihli ostnaté dráty

U bývalé železné opony v Rozvadově-Nových Domcích dnes po 30 letech symbolicky opět přestřihli ostnaté dráty ministři zahraničí ČR Tomáš Petříček (ČSSD) s bavorským ministrem financí a vnitřních věcí Albertem Fürackerem a dalšími hosty. Počasí bylo stejně nepřívětivé jako 23. prosince 1989.

"Po celé 20. století, to kruté století, obě země nikdy neměly možnost takhle dlouhou dobu společně sousedsky a přátelsky žít," řekl na úvod hejtman Plzeňského kraje Josef Bernard, který vzpomínkové setkání inicioval. 

"Nyní se objevují různí věrozvěstové a říkají nám, že by byly zase dobré dráty na našich hranicích. Nenechme si kazit náladu a nenechme si toto přátelství narušit," uvedl Bernard. Dodal, že má hříšnou myšlenku, opět by si přál na hranicích dráty - železniční trakci z Prahy přes Plzeň do Mnichova. "Ty už nás nebudou rozdělovat, ale naopak naše přátelství posílí," dodal.

Ministr @TPetricek si dnes bavorským ministrem financí Albertem Fürackerem připomněl výročí přestřižení ostnatých drátů v Rozvadově. Na stejném místě před 30 lety zpečetil osud železné opony ministr Dienstbier, a otevřel tak Československu cestu zpět do Evropy ?? ???? pic.twitter.com/KiLgYY8Chj

— MZV ČR (@mzvcr) December 23, 2019

Podle předsedy krajského sněmu Horní Falce Franze Löfflera by mělo poučení z historie pro všechny vést k uvědomění, že dnes můžeme žít společně vedle sebe. "I když dodnes mluvíme různými řečmi, tak si rozumíme lépe než kdykoliv předtím. Tehdejší události nám otevřely veliké šance, které obě země využily a staly se jedním z nejúspěšnějších regionů v Evropě," uvedl. Löffler také podpořil rychlou elektrifikovanou železniční trať z Prahy až do Mnichova.

Podle hornofalckého zástupce Axela Bartelta by dnešní okamžik nebyl možný bez odvahy a úsilí tehdejších ministrů zahraničí Německa i České republiky Hanse-Dietricha Genschera a Jiřího Dienstbiera, kteří přestřihli dráty železné opony, která od 50. let 20. století rozdělovala české a německé pohraničí.

"Jsem dnes nesmírně hrdý, že je tu mezi námi jeho syn Jiří Dienstbier (senátor za ČSSD). A mohou jen vyseknout poklonu jeho otci," uvedl.

Historickou událost v Nových Domcích připomíná památník. Dvě žulové desky symbolizující české a německé území ve vrchní části rozdělují ostnaté dráty. V prosinci 1993 ho odhalil Jiří Dienstbier starší, který zemřel v roce 2011 a Genscher o pět let později. Nežije ani tehdejší starosta Waidhausu, tehdejší rozvadovský starosta Jindřich Červený na dnešní akci byl. Žádná větší připomínka události z 23. prosince 1989 se podle místních při desátém ani 20. výročí pádu železné opony nekonala.

"Železná opona předznamenala rozdílný vývoj našich států a představovala izolaci Československa v srdci Evropy. A také ukázala nezdolnou vůli československých občanů po svobodě. A na drátěné hranici mnoho z nich také zahynulo," řekl Petříček. Ocenil fakt, že se oba tehdejší ministři zahraničí, i když tehdy nebylo jasné, jak bude vývoj vypadat, rozhodli symbolicky ukončit více než 40 let trvající rozdělení národů. Vyzval obě strany k hledání myšlenek, které spojují celou Evropu.

"Před 30 lety jsme se rozhodli, že z těch ostnatých drátů vytvoříme zlatý řetězec. Od té doby naše dva národy nežijí podél nějaké hranice, ale žijí společně vedle sebe v srdci Evropy. A my jsme se rozhodli, že se zasadíme o to, že taková hranice už nikdy nebude," řekl Füracker.

Dienstbier připomněl otcovu esej z poloviny 80. let "Snění o Evropě" v níž uvažoval o opětovném spojení Evropy na základě společné kulturní identity. "Přemýšlel o Evropě, kde se budou moci volně pohybovat lidé, myšlenky a zboží, uvažoval o právu Němců rozhodnout o opětovném spojení Německa," řekl. Po přeložení eseje do němčiny mu prý jeho přátelé v Německu řekli, že ji kvůli ochraně jeho dobré pověsti nevydají.

"Spolupráci se sousedním Waidhausem jsme navázali už v roce 1988 zjara. Už jsme se potkávali, německá policie byla velmi ochotná, dávala mi víza zdarma," řekl Červený, jemuž bylo tenkrát 41 let. Podle něj přecházeli tudy přes hranice hodně lidé z bývalé NDR. Signální stěna železné opony byla vysoká 2,2 metru, hraniční pásmo, kam lidé bez povolení nesměli, bylo v Nových Domcích široké asi čtyři kilometry. Před 30 lety žilo trvale v Rozvadově asi 560 lidí, dnes je jich tam téměř o 200 více.

"Znám to tu velmi dobře, chodíme sem na houby na Hraničky, kde byla osada asi 140 baráků a dneska tam není nic," řekla Adolf Vazač, který má chalupu v Nových Domcích 43 let. Před rokem 1948 tam stálo 137 domků, místní pak byli odsunuti, a před rokem 1989 jen asi 15 domů. Podle něj zachránili Nové Domky právě chalupáři. Po pádu opony se hned místní spojili s Němci za hranicemi, kteří se na české straně narodili. Na Štědrý den 1989 byla celá silnice plná německých aut, jejichž řidiči si přijeli zavzpomínat. "Ale přišli jsme o klid, začal tu větší pohyb," dodal.

"Pro mě to znamenalo otevření celého světa. Byla to impozantní událost, která je třeba, aby byla zaznamenaná dalších 1000 let," řekl Václav Vítovec z Muzea železné opony v Rozvadově.

Související

ČSSD

ČSSD čeká v lednu sjezd. Bude se hledat náhrada za exministra Petříčka

ČSSD bude v lednu na sjezdu hlasovat o nových stanovách a volit místopředsedu, řekla dnes ČTK mluvčí sociální demokracie Jitka Pavlíková. Nejužší vedení ČSSD totiž na konci října opustil místopředseda a bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček. Sjezd se nakonec místo původně zvažovaného Hradce Králové uskuteční v sobotu 7. ledna v Brně a mezi důležité body bude patřit i potvrzení mandátů členů a náhradníků ústřední kontrolní komise.

Více souvisejících

Tomáš Petříček Josef Bernard (hejtman) Plzeňský kraj Jiří Dienstbier ml. Německo Česká republika

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 46 minutami

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 4 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA

Zanedlouho bude jasné, kdo z dvojice Kamala Harrisová a Donald Trump obsadí místo v Oválné pracovně Bílého domu. Docent Jeffrey Alan Smith z Katedry anglistiky a amerikanistiky brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz vylíčil, jak se liší kampaně obou kandidátů – a co jejich zvolení může (nejen) pro USA znamenat. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy