Zeman se obává úprav volebního zákona, varuje před ústavní krizi

V dopise kritizuje soud, že o záležitosti za tři roky nerozhodl. Dopis dnes prezidentův mluvčí zveřejnil na webu Pražského hradu a zaslal ČTK.

Zeman dopis napsal jako amicus curiae, takzvaný přítel soudu, tedy někdo, kdo není účastníkem sporu, ale soudu nabídne svůj názor. Zdůvodnil to tím, že je jako hlava státu zodpovědný za ústavní stabilitu České republiky. Ústavní soud již uvedl, že dopis nemůže považovat za relevantní procesní návrh, protože prezident není účastníkem řízení. Ústavní soud se návrhem patrně začne zabývat v úterý.

Europoslanec STAN Stanislav Polčák, který skupinu senátorů u Ústavního soudu jako advokát zastupuje, na twitteru uvedl, že postavení amicus curiae musí soud nejprve dopředu udělit. "Prezident si takový status nemůže nadělit sám. Jinak jde o zcela nepřijatelný nátlak na ústavní soudce," napsal.

Prezident republiky jako přítel (amicus curiae) @usoud_official?? Má to “vadu na kráse”, takový statut musí soud nejprve dopředu udělit a požádat o rady. Prezident si takový status nemůže nadělit sám.Jinak jde o zcela nepřijatelný nátlak na ústavní soudce. https://t.co/kO6uHSaKjr

Na soud se Zeman obrátil kvůli návrhu skupiny 21 senátorů, složené ze zákonodárců STAN, KDU-ČSL a TOP 09 a nezávislých senátorů, kteří v roce 2017 požádali o zrušení systému voleb do Poslanecké sněmovny. Malé strany podle nich potřebují pro zisk poslaneckého mandátu více voličských hlasů než velké strany. Senátoři také u Ústavního soudu napadli ustanovení, podle kterého koalice dvou stran musí získat pro vstup do Sněmovny nejméně deset procent hlasů a koalice tří stran 15 procent. Tento požadavek podle nich brání vzniku předvolebních koalic, vede ke zvýšení počtu stran ve Sněmovně a znovu zvyšuje počet hlasů potřebných pro získání mandátu u menších uskupení.

Zeman upozornil, že již na konci prosince rozhodl o vyhlášení termínu voleb. Zásah do již probíhajícího volebního procesu by proto považoval za ústavně nezodpovědný, protože již začala volební kampaň a organizace voleb.

Zároveň podotkl, že zrušení části volebního zákona může znamenat destabilizaci ústavního systému ČR, protože by politici museli v krátké době nalézt shodu nad novým zněním zákona, a to ve Sněmovně i v Senátu. Prezident varuje, že pokud by se například poslanci a senátoři neshodli na uspořádání volebních krajů, nemohly by se včas konat volby do Sněmovny. Noví poslanci by tak nemohli nahradit ty dosavadní. Senát by v takové situaci bez Sněmovny novelu volebního zákona přijmout nemohl. Zároveň by podle Zemana nebyla vláda povinna podat demisi, protože by se neuskutečnila ustavující schůze nové Sněmovny. Uvedl, že by se tak Česko dostalo do neřešitelné ústavní krize.

Zeman poznamenal, že má-li nastat spravedlnost, musí přicházet co nejrychleji. V té souvislosti poukázal na to, že Ústavní soud o návrhu senátorů nerozhodl více než tři roky. Úvahy o zrušení části volebního zákona několik měsíců před volbami proto považuje za "silně destabilizující politický a ústavní systém České republiky s nedozírnými následky".

Prezidenta za dopis Ústavnímu soudu kritizují zástupci Senátu a senátních klubů. Například podle místopředsedy horní komory Jiřího Růžičky z klubu Starostů se Zeman snaží ovlivňovat nezávislé soudce. "Prezident se vůči Ústavnímu soudu snaží uplatnit výhradu, která ale podle zákona neexistuje, a vstupuje do procesu, ve kterém není účastníkem, navíc způsobem, který zákon nedovoluje," uvedl podle tiskové zprávy zveřejněné Senátem.