Zeman se omluvil izraelskému prezidentovi za Lipavského. Laciné gesto, tvrdí Pekarová Adamová

Prezident Miloš Zeman se při dnešní tiskové konferenci po jednání v Praze omluvil izraelskému prezidentovi Jicchaku Herzogovi za postoj ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) ke zprávě komise Rady OSN pro lidská práva k Izraeli. Lipavský dnes pro ČTK zopakoval, že Česko loni hlasovalo proti zřízení komise a vystoupilo s národním vysvětlujícím prohlášením. Tato pozice podle něj platí i nadále. V OSN i vůči partnerům je podle něj český postoj čitelný a srozumitelný.

Komise uvedla, že hlavními příčinami napětí mezi Izraelem a Palestinou je izraelská okupace palestinských území a diskriminační chování židovského státu vůči Palestincům. Konec okupace je podle autorů dokumentu klíčovým prvkem pro ukončení bojů i napětí mezi Izraelem a Palestinou.

Rezoluci podle Zemana oba prezidenti při dnešním jednání odsoudili. Český prezident uvedl, že obdržel protestní dopisy několika organizací. "Chtěl bych se proto jako hlava českého státu za tento postoj omluvit," řekl.

Lipavský dnes zopakoval, že ČR je jedinou zemí EU, která na jednáních v OSN dlouhodobě konzistentně a důrazně prosazuje snížení protiizraelské agendy, snížení počtu předkládaných rezolucí a jejich větší vyváženost a faktičnost. Lipavský byl kritizován za to, že se ČR nepřipojila k zemím odsuzujícím zprávu komise. Podle ministerstva se ale ani dané země v čele s USA nezabývaly přímo zprávou komise, nýbrž jejím mandátem. V debatě byl přednesen i projev EU, do nějž ČR prosadila vyjádření obavy z širokého mandátu a trvalého charakteru vyšetřovací komise.

"Jste důležitým partnerem, spojencem a vaše láska k Izraeli je všem známá," řekl Zemanovi Herzog. Poděkoval mu za podporu Izraele na mezinárodních fórech i za odhodlanou podporu myšlenky přemístění českého velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma.

Při slavnostním obědě ve Vladislavském sále Herzog Zemanovi předal nejvyšší izraelské státní vyznamenání Medal of Honor (Řád cti). Podle certifikátu, který prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček zveřejnil na twitteru, byl Zeman oceněn za "neochvějnou podporu" Izraele a jeho lidu nebo za jeho přínos pro přátelství mezi ČR a Izraelem. Stejné vyznamenání, které je udělováno od roku 2012, obdrželo například několik bývalých amerických prezidentů. Při návštěvě Izraele ho tento týden převezme i současný prezident Joe Biden.

"Dali jsme si některé společné domácí úkoly, mezi něž patří například uskutečnění dlouho odkládaného setkání vlád obou zemí," řekl Zeman. Země podobný mezivládní dialog organizují od roku 2011, v hostitelské roli se země střídají. Zatím naposledy spolu vlády zasedaly v roce 2016 v Jeruzalémě, uspořádání dalšího jednání zkomplikovala vnitropolitická situace v Izraeli, kde se opakovaně konaly předčasné volby, a následně šíření koronaviru.

Zeman s Herzogem hovořili také o možnostech dalšího rozvoje obranné a technologické spolupráce.

Prezidenti se na Hradě setkali s lidmi, kteří přežili nacistické koncentrační tábory nebo které nacisti pronásledovali. Na oběd ve Vladislavském sále pak bylo pozváno asi 140 lidí z řad zástupců židovských obcí, vysokých státních úředníků nebo lidí z byznysu napojených na Izrael.

Následovaly schůzky Herzoga s předsedkyní Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09), se šéfem Senátu Milošem Vystrčilem a s premiérem Petrem Fialou (oba ODS). Program Herzoga v ČR zakončí večeře, kterou na Hradě spolupořádá Česko-izraelská smíšená obchodní komora.

Pekarová Adamová má Zemanovu omluvu za gesto pro domácí publikum

Laciná gesta prezidenta Miloše Zemana jsou zcela zbytečná a určená především domácímu publiku. Na dotaz ČTK to dnes odpověděla předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) k prezidentově omluvě izraelskému protějšku Jicchaku Herzogovi za postoj ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) ke zprávě komise Rady OSN pro lidská práva k Izraeli. Ministerstvo zahraničí už dříve sdělilo, že postoj ke komisi Česko projevilo jednoznačně loni v květnu, kdy hlasovalo proti jejímu zřízení. Tato pozice podle něj platí i nadále.

Komise uvedla, že hlavními příčinami napětí mezi Izraelem a Palestinou je izraelská okupace palestinských území a diskriminační chování židovského státu vůči Palestincům. Konec okupace je podle autorů dokumentu klíčovým prvkem pro ukončení bojů i napětí mezi Izraelem a Palestinou.

Rezoluci podle Zemana oba prezidenti při dnešním jednání odsoudili. Český prezident uvedl, že obdržel protestní dopisy několika organizací. "Chtěl bych se proto jako hlava českého státu za tento postoj omluvit," řekl.

Pekarová Adamová, která dnes také Herzoga přivítá, považuje zprávu komise za předpojatou. "Tento postoj už koneckonců Česko vyjádřilo a nic se na tom nemění," uvedla. K Zemanovi dále řekla, že když měl svůj vztah k Izraeli vyjádřit činy, "tak radši zůstal na Rhodosu s ruským agentem KGB Jakuninem, než aby přiletěl na pohřeb bývalého izraelského prezidenta Šimona Perese."

Zeman se v roce 2016 zúčastnil konference Dialog civilizací na řeckém ostrově Rhodos, kterou uspořádal ruský podnikatel a spolupracovník prezidenta Vladimira Putina Vladimir Jakunin. Na Peresově pohřbu jej zastoupili tehdejší premiér Bohuslav Sobotka a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (oba ČSSD).

Pekarová Adamová dnes chce s Herzogem hovořit o bilaterálních vztazích a bezpečnostní situaci. Herzog se sejde též se šéfem Senátu Milošem Vystrčilem a s premiérem Petrem Fialou (oba ODS).

Fiala ve vyjádření pro ČTK dnes uvedl, že s Lipavským o celé situaci hovořil. Dříve v České televizi poznamenal, že případnou Zemanovu omluvu nepovažuje za adekvátní. "ČR byla vždy jedním z největších spojenců Izraele a v tom budeme v plném rozsahu pokračovat," uvedl premiér. S Herzogem bude jednat zejména o rozvoji spolupráce mezi ČR a Izraelem.

Ministerstvo zahraničí nedávno uvedlo, že ČR je jedinou zemí EU, která na jednáních v OSN prosazuje snížení protiizraelské agendy, snížení počtu předkládaných rezolucí a jejich větší vyváženost a faktičnost. Lipavský byl kritizován za to, že se ČR nepřipojila k zemím odsuzujícím zprávu komise. Podle úřadu se ale ani dané země v čele s USA nezabývaly přímo zprávou komise, nýbrž jejím mandátem. V debatě byl přednesen i projev EU, do nějž ČR prosadila vyjádření obavy z širokého mandátu a trvalého charakteru vyšetřovací komise.

Související

Miloš Zeman

Zeman popřál Orbánovi úspěch, protože brání evropské hodnoty

Kampaň před parlamentními volbami v Maďarsku dnes vstoupila do závěrečného týdne. Nejisté je zatím pokračování premiéra Viktora Orbána ve vrcholné vládní funkci. Orbán se dlouhodobě těší podpoře některých českých politických osobností. Znovu mu ji v těchto dnech vyjádřil exprezident Miloš Zeman.
Miloš Zeman se vrátil do pražské kanceláře.

Macinkovy zprávy Hradu nejsou normální, prezident může odmítnout jmenovat ministra, zastal se Zeman Pavla

Bývalý prezident Miloš Zeman se v diskuzním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Hradem a stranou Motoristé. Ve sporu o nejmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí se částečně zastal svého nástupce Petra Pavla, když potvrdil, že hlava státu má podle Ústavy právo jakéhokoli kandidáta odmítnout. Zeman tento postoj odvozuje z formulace, že prezident jmenuje ministry na návrh premiéra, přičemž samotné slovo návrh podle něj implikuje možnost jej nepřijmout. Dodal, že by byl pokrytcem, kdyby Pavla za tento postup kritizoval, neboť on sám během svého mandátu postupoval stejně.

Více souvisejících

Miloš Zeman Jan Lipavský Izrael Jicchak Herzog

Aktuálně se děje

před 59 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš napsal dopis do Bruselu. Vláda schválila novely zákonů o dokladech

Premiér Andrej Babiš (ANO) po zasedání vlády informoval o dalších krocích jeho kabinetu k zachování konkurenceschopnosti českého a evropského průmyslu. Babiš se rozhodl napsat dopis do Bruselu. Vláda zároveň schválila návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.

včera

včera

Václav Hybš

Zemřel legendární kapelník Václav Hybš

Českou hudební scénou otřásla velmi smutná zpráva v úvodu nového kalendářního týdne. Ve věku úctyhodných 90 let zemřel známý kapelník a hudebník Václav Hybš, jenž svého času spolupracoval s největšími hvězdami populární hudby u nás. 

včera

Pouštní saharský písek, ilustrační fotografie.

Nad Česko doputoval prach ze Sahary. Může i ovlivnit počasí

Nad Českem se momentálně nachází velké množství saharského prachu, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v pondělí na sociální síti X. V posledních letech jde o poměrně pravidelnou záležitost, která přitom může mít vliv na počasí. 

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

Kam se poděl Szijjártó? Od voleb se na veřejnosti neobjevil, jeho letadlo odletělo do Afriky

V pondělí v brzkých ranních hodinách opustila maďarský vzdušný prostor dvě vojenská letadla, která zamířila směrem k africkému kontinentu, uvedl web 24.hu. Mezi sledovanými stroji byl i letoun typu Falcon, který ke svým zahraničním cestám často využívá ministr zahraničí Péter Szijjártó, a také nový brazilský transportní letoun KC-390 Millennium, který maďarské letectvo zařadilo do výzbroje teprve v loňském roce. Situace je o to divnější, že se Szijjártó poděl neznámo kam.

včera

Péter Magyar

Magyar: Szijjártó běžel po volbách na ministerstvo skartovat dokumenty. Omezíme výkon funkce premiéra

Péter Magyar, předseda strany Tisza a budoucí maďarský premiér, vystoupil na tiskové konferenci poté, co jeho strana v historických volbách drtivě zvítězila a získala ústavní dvoutřetinovou většinu. S aktuálním ziskem 138 mandátů oproti 55 křeslům dosavadního vládního bloku Fidesz-KDNP hovořil Magyar o „vítězství celého Maďarska“ a konci éry, kterou přirovnal ke státostrannému systému před rokem 1990.

včera

Na uvolnění Hormuzského průlivu se bude podílet i Británie, prohlásil Trump. Podle Londýna je to úplně jinak

Spojené království odmítlo účast na chystané námořní blokádě Hormuzského průlivu, kterou prosazuje administrativa Donalda Trumpa. Přestože Londýn podle deníku The Guardian připouští možnost asistence při odminování této strategické cesty, od samotné blokády se distancuje. Britský kabinet má totiž vážné obavy, že by aktivní zapojení do Trumpových plánů mohlo nebezpečně vyostřit už tak kritickou situaci na Blízkém východě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy