Zeman varoval před jadernou válkou. Svět se přiblížil ke svému konci, řekl

Ruská invaze na Ukrajinu je podle Zemana napadením suverénního státu druhým a je třeba ho rezolutně odsoudit. Jde o pošlapání mezinárodního práva, uvedl. Poděkoval české společnosti za obrovskou míru sounáležitosti v souvislosti s Ukrajinou. Výdaje dvou procent HDP na obranu by měly být samozřejmé, dodal.

"Již dnes je zřejmé, že datum 24. února 2022 se do dějin zapíše tragickým písmem podobně jako například 1. září 1939 či 11. září 2001," poznamenal prezident. Ukázalo se podle něj, že relativně dlouhé období míru v Evropě bylo spíše výjimkou než pravidlem.

Zeman poukázal na to, že v Rusku není možné invazi označovat za válku, ale za speciální operaci. Nejde podle něj ale o nic jiného než o napadení suverénního státu druhým. Ruská bojová akce na Ukrajině má podle Zemana hluboké a komplikované kořeny, které je možné dlouze analyzovat, ale v prvé řadě je potřeba v ní vidět nepřípustnou agresi a pošlapání mezinárodního práva i bezpečnostního uspořádání v Evropě. Vedení Ruska podle něj rozpoutalo válku v sousední zemi a je to potřeba jasně a rezolutně odsoudit.

Zeman uvedl, že mezinárodní společenství podcenilo více či méně domnělé historické křivdy, emoce i nejnižší lidské pudy, které vedou k násilí. "Svět se na pomyslných hodinách posledního soudu o kousek přiblížil ke svému konci. Rozhodně nechci strašit, jen vím, že nynější konflikt na Ukrajině se odehrává pod vzájemnou jadernou hrozbou apokalyptických rozměrů a my můžeme spoléhat pouze na zdravý rozum a pud sebezáchovy alespoň některých aktérů," poznamenal.

Prezident se vyslovil pro zvýšení výdajů na obranu. "Obranné výdaje ve výši alespoň dvou procent HDP by teď měly být samozřejmostí," podotkl. Nejde podle něj pouze o to, aby Česko zůstalo důvěryhodným spojencem. Je důležité, aby se česká armáda modernizovala novými technologiemi. Válka by se podle prezidenta měla stát pro západní civilizaci budíčkem.

Zeman ocenil vstup do Evropské unie a NATO, protože je Česká republika pod ochranou nejsilnější vojenské aliance na světě. "Každé ráno bychom měli opakovat vděk za to, že se u nás neválčí a že je naše země členem NATO a EU," uvedl. "Zároveň bychom si ale každý den měli uvědomit, že za naši bezpečnost bojovat musíme, a to i když se válka odehrává za našimi hranicemi," dodal.

Válka na Ukrajině podle Zemana přinesla humanitární katastrofu nebývalých rozměrů, která nemá od dob druhé světové války srovnání. České společnosti poděkoval za obrovskou míru sounáležitosti.

Premiér Petr Fiala (ODS) míní, že Zemanův projev v celkovém vyznění podporoval zahraniční a bezpečnostní politiku, kterou prosazuje vláda. "V tomto směru to opět ukazovalo jednotu klíčových ústavních představitelů České republiky," řekl novinářům před odletem na summit EU do Francie.

Opata: Příštím strategickým šokem pro Evropu může být obrana masivnímu útoku

Příštím strategickým šokem může být nutnost Evropy bránit se masivnímu vojenskému střetu, varoval na dnešní bezpečnostní konferenci na Pražském hradě náčelník generálního štábu Aleš Opata. Poukázal na to, že česká armáda v modernizaci stále není tam, kde by měla být. Obrana bude podle něj něco stát a lidé budou muset obětovat část ze svého blahobytu. Doufá, že skončila doba bagatelizace hrozeb. V NATO podle něj skončila fáze odstrašování protivníka a nyní aliance přešla do fáze aktivní ochrany.

Opata poukázal na pořízení nových zbraní pro českou armádu v posledních letech, modernizace se ale podle něj stále nedostala tam, kde by měla být. Zmínil chybějící nová pásová bojová vozidla pěchoty. V bojích na Ukrajině je podle něj vidět, že se armáda bez techniky, jako jsou děla, tanky nebo letadla, neobejde, stejně jako bez vycvičených vojáků.

Zdůraznil, že armáda nemůže být zanedbaná. Zkritizoval, že Česko při její modernizaci nevyužilo dobu ekonomického růstu. Akviziční proces podle něj musí projít revoluční změnou a nákupy se musí zásadně zrychlit. Nákup bojových vozidel a baťohů se podle něj nemůže uskutečnit na základě stejného procesu. Poznamenal, že u hledání dodavatelů strategických produktů se stát musí rozhodovat podle své strategické orientace. "Pojďme si přiznat, že kdo se podílí na akvizičním procesu, musí nést stejné riziko jako vojáci v bojových operacích," dodal. Řekl také, že česká armáda se nemůže soustředit na budování jen speciálních schopností, potřebuje zároveň lehké, střední, těžké i speciální síly.

Opata ocenil, že má Česko v současné době lídry, kteří dokážou analyzovat situaci a rozhodovat se, i to, že je národ schopen se stmelit a podporovat správnou stranu. "Je třeba si na rovinu říct, že příštím strategickým šokem může být skutečnost, že se sami Evropané budou muset bránit v masivním vojenském střetu," podotkl.

Poukázal na to, že NATO v minulosti definovalo jako hrozby terorismus a Rusko. Zatímco terorismus jako hrozbu evropská společnost akceptovala, ohledně Ruska toho schopna nebyla a některé státy preferovaly své obchodní zájmy.

Doufá, že skončila doba, kdy byly bagatelizovány hrozby a výdaje na obranu byly považovány za zbytečné. Upozornil, že již neexistuje varovná doba a čas na reakci je minimální. Poukázal na to, že ještě den před ruským útokem na Ukrajinu v něj polovina světa nevěřila a doufala, že k něčemu takovému nemůže dojít. "Doufat, že nepřítel nezaútočí, je předstupeň porážky," podotkl. Je podle něj nutné se naučit rychle reagovat v řádu hodin.