Zeman varoval před jadernou válkou. Svět se přiblížil ke svému konci, řekl

Prezident Miloš Zeman v souvislosti s válkou na Ukrajině upozornil na nebezpečí hrozby jaderné války. Svět podle něj může spoléhat pouze na zdravý rozum a pud sebezáchovy alespoň některých aktérů konfliktu. Prezident to uvedl ve zdravici, kterou na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě přečetl ředitel hradní diplomacie Rudolf Jindrák.

Ruská invaze na Ukrajinu je podle Zemana napadením suverénního státu druhým a je třeba ho rezolutně odsoudit. Jde o pošlapání mezinárodního práva, uvedl. Poděkoval české společnosti za obrovskou míru sounáležitosti v souvislosti s Ukrajinou. Výdaje dvou procent HDP na obranu by měly být samozřejmé, dodal.

"Již dnes je zřejmé, že datum 24. února 2022 se do dějin zapíše tragickým písmem podobně jako například 1. září 1939 či 11. září 2001," poznamenal prezident. Ukázalo se podle něj, že relativně dlouhé období míru v Evropě bylo spíše výjimkou než pravidlem.

Zeman poukázal na to, že v Rusku není možné invazi označovat za válku, ale za speciální operaci. Nejde podle něj ale o nic jiného než o napadení suverénního státu druhým. Ruská bojová akce na Ukrajině má podle Zemana hluboké a komplikované kořeny, které je možné dlouze analyzovat, ale v prvé řadě je potřeba v ní vidět nepřípustnou agresi a pošlapání mezinárodního práva i bezpečnostního uspořádání v Evropě. Vedení Ruska podle něj rozpoutalo válku v sousední zemi a je to potřeba jasně a rezolutně odsoudit.

Zeman uvedl, že mezinárodní společenství podcenilo více či méně domnělé historické křivdy, emoce i nejnižší lidské pudy, které vedou k násilí. "Svět se na pomyslných hodinách posledního soudu o kousek přiblížil ke svému konci. Rozhodně nechci strašit, jen vím, že nynější konflikt na Ukrajině se odehrává pod vzájemnou jadernou hrozbou apokalyptických rozměrů a my můžeme spoléhat pouze na zdravý rozum a pud sebezáchovy alespoň některých aktérů," poznamenal.

Prezident se vyslovil pro zvýšení výdajů na obranu. "Obranné výdaje ve výši alespoň dvou procent HDP by teď měly být samozřejmostí," podotkl. Nejde podle něj pouze o to, aby Česko zůstalo důvěryhodným spojencem. Je důležité, aby se česká armáda modernizovala novými technologiemi. Válka by se podle prezidenta měla stát pro západní civilizaci budíčkem.

Zeman ocenil vstup do Evropské unie a NATO, protože je Česká republika pod ochranou nejsilnější vojenské aliance na světě. "Každé ráno bychom měli opakovat vděk za to, že se u nás neválčí a že je naše země členem NATO a EU," uvedl. "Zároveň bychom si ale každý den měli uvědomit, že za naši bezpečnost bojovat musíme, a to i když se válka odehrává za našimi hranicemi," dodal.

Válka na Ukrajině podle Zemana přinesla humanitární katastrofu nebývalých rozměrů, která nemá od dob druhé světové války srovnání. České společnosti poděkoval za obrovskou míru sounáležitosti.

Premiér Petr Fiala (ODS) míní, že Zemanův projev v celkovém vyznění podporoval zahraniční a bezpečnostní politiku, kterou prosazuje vláda. "V tomto směru to opět ukazovalo jednotu klíčových ústavních představitelů České republiky," řekl novinářům před odletem na summit EU do Francie.

Opata: Příštím strategickým šokem pro Evropu může být obrana masivnímu útoku

Příštím strategickým šokem může být nutnost Evropy bránit se masivnímu vojenskému střetu, varoval na dnešní bezpečnostní konferenci na Pražském hradě náčelník generálního štábu Aleš Opata. Poukázal na to, že česká armáda v modernizaci stále není tam, kde by měla být. Obrana bude podle něj něco stát a lidé budou muset obětovat část ze svého blahobytu. Doufá, že skončila doba bagatelizace hrozeb. V NATO podle něj skončila fáze odstrašování protivníka a nyní aliance přešla do fáze aktivní ochrany.

Opata poukázal na pořízení nových zbraní pro českou armádu v posledních letech, modernizace se ale podle něj stále nedostala tam, kde by měla být. Zmínil chybějící nová pásová bojová vozidla pěchoty. V bojích na Ukrajině je podle něj vidět, že se armáda bez techniky, jako jsou děla, tanky nebo letadla, neobejde, stejně jako bez vycvičených vojáků.

Zdůraznil, že armáda nemůže být zanedbaná. Zkritizoval, že Česko při její modernizaci nevyužilo dobu ekonomického růstu. Akviziční proces podle něj musí projít revoluční změnou a nákupy se musí zásadně zrychlit. Nákup bojových vozidel a baťohů se podle něj nemůže uskutečnit na základě stejného procesu. Poznamenal, že u hledání dodavatelů strategických produktů se stát musí rozhodovat podle své strategické orientace. "Pojďme si přiznat, že kdo se podílí na akvizičním procesu, musí nést stejné riziko jako vojáci v bojových operacích," dodal. Řekl také, že česká armáda se nemůže soustředit na budování jen speciálních schopností, potřebuje zároveň lehké, střední, těžké i speciální síly.

Opata ocenil, že má Česko v současné době lídry, kteří dokážou analyzovat situaci a rozhodovat se, i to, že je národ schopen se stmelit a podporovat správnou stranu. "Je třeba si na rovinu říct, že příštím strategickým šokem může být skutečnost, že se sami Evropané budou muset bránit v masivním vojenském střetu," podotkl.

Poukázal na to, že NATO v minulosti definovalo jako hrozby terorismus a Rusko. Zatímco terorismus jako hrozbu evropská společnost akceptovala, ohledně Ruska toho schopna nebyla a některé státy preferovaly své obchodní zájmy.

Doufá, že skončila doba, kdy byly bagatelizovány hrozby a výdaje na obranu byly považovány za zbytečné. Upozornil, že již neexistuje varovná doba a čas na reakci je minimální. Poukázal na to, že ještě den před ruským útokem na Ukrajinu v něj polovina světa nevěřila a doufala, že k něčemu takovému nemůže dojít. "Doufat, že nepřítel nezaútočí, je předstupeň porážky," podotkl. Je podle něj nutné se naučit rychle reagovat v řádu hodin.

Související

Více souvisejících

Miloš Zeman Aleš Opata (generální štáb)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy