Změna ústavního zákona o bezpečnosti ČR? Od opozice přicházejí první reakce

Představitelé opozice upozorňují, že zatím neměli příležitost vidět celý návrh. Trvají mimo jiné na tom, že plošné zásahy vlády do životů občanů by měly být pod kontrolou Parlamentu, či na dostatečném vymezení těchto zásahů. Úpravy obecného předpisu preferují před posílením některého z ministrů.

Předseda sněmovního ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS) ČTK sdělil, že Hamáčkovu snahu vyhodnotit problémy posledních měsíců a provést legislativní korekce vítá. "Návrh je zatím jen v obecné podobě a při zásazích do práv a svobod je ďábel skryt v detailu. Proto vyčkáme na konečný text a nad ním povedeme diskusi," uvedl. Obecně musí platit, že trvání všech celoplošných výjimečných opatření musí být pod dodatečnou kontrolou Parlamentu, dodal. Kabinet o nich také musí rozhodovat jako celek, nenechat to na jednotlivých ministrech.

Šéf pirátských poslanců Jakub Michálek uvedl, že jeho strana záměr obecně podporuje. Piráti podobnou úpravu navrhovali už v dubnu, dodal. "Konkrétní text jsme nicméně zatím od ministra vnitra neviděli, nemůžeme tak posoudit tuto verzi, plánujeme si ale po minulých zkušenostech návrh detailně prostudovat. Ve Sněmovně se také zaměříme na to, aby byl jednoznačně určen a omezen rozsah, v jakém může vláda zasahovat do života občanů," uvedl. Nesmí podle něj hrozit zneužívání pravomocí.

SPD je podle předsedy hnutí Tomia Okamury obezřetná. Na prvním místě je ochrana zdraví, zároveň ale nesmí předpis umožnit jednostranné omezování svobod. Hnutí chce, aby vláda měla povinnost spolu s opatřeními rovnou navrhnout, jaké budou kompenzace pro dotčené občany a firmy. Předpis by měl také obsahovat ustanovení, že opatření musí trvat jen nezbytnou dobu a mít jen nezbytný rozsah. "Opatření také musí schvalovat vláda, nikoliv jednotlivý ministr," řekl ČTK Okamura. Trvá také na tom, aby s delším než třicetidenním trváním výjimečného stavu musela vyslovit souhlas Sněmovna.

Také TOP 09 je připravena o návrhu diskutovat. "Je pro nás zásadní, aby v něm byla pojistka v podobě potvrzení vyhlášení stavu Sněmovnou a aby v něm byla zahrnuta i pasáž o nárocích na odškodnění obyvatel," uvedla šéfka strany Markéta Pekarová Adamová. Za možná důležitější než změnu zákona považuje vyhodnocení krizových plánů na úrovni krajů, obcí a ministerstev. "Zkušenosti z pandemie se musí propsat do všech pater krizového řízení v republice," doplnila.

Kabinet původně zvažoval novelu, která by rozšířila pravomoci ministerstva zdravotnictví. Nyní je chce zpřesnit v předpisu s dočasnou účinností do konce roku, než se připraví stálá legislativa. Předseda STAN Vít Rakušan považuje změnu ústavního zákona za přijatelnější než posílení pravomocí jednoho ministra. "Vláda musí být i v době krize pod kontrolou Parlamentu i mít možnost rozhodovat rychle a efektivně. Předešlá krize ukázala potřebu tyto dvě věci legislativně vyvážit, abychom předcházeli dalšímu chaosu a nezákonným krokům," řekl Rakušan. Ocenil, že se Hamáček do novely pustil. "Budu očekávat společné jednání, protože taková změna vyžaduje shodu napříč politickým spektrem," dodal.