Změna ústavy kvůli NKÚ? Politici se neshodnou

Nyní je souhlas obou komor nutný především pro volební zákony. Rozšíření by se podle předsedy senátní komise Jiřího Dienstbiera (ČSSD) mělo týkat minimálně zákonů o České národní bance, Ústavním soudu či NKÚ, případně zákonů týkající se soudců a státních zástupců. To podpořil například poslanec TOP 09 Dominik Feri.

Místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip (KSČM) ale namítl, že rozšířením by další změny těchto zákonů nemusely být nikdy schváleny. "Můžeme dojít do stavu, kdy nebudeme schopni najít souhlas obou komor," varoval.

Senátor STAN Zdeněk Hraba uvedl, že na rozšíření o zákony o soudcích a žalobcích Sněmovna nepřistoupí. Podle místopředsedy Sněmovny Vojtěcha Pikala (Piráti) by bylo třeba probrat, zda je rozšíření nutné. "Myslím, že koušeme příliš velké sousto," řekl. Předseda SPD Tomio Okamura uvedl, že s posílením pravomocí Senátu nesouhlasí a že případný úspěch bude záviset na postoji poslanců hnutí ANO. Jeho zástupci na jednání však opakovaně chyběli.

Okamura také odmítl snahu o prodloužení lhůty na senátní projednání zákonů, neboť by se tím podle něj zdržel proces přijímání norem. Podle Dienstbiera je ale změna nutná vzhledem k tomu, že po elektronizaci procesu přijímání zákonů bude mít Senát na rozhodnutí fakticky méně než měsíc. Prodloužení by umožnilo složitější změny lépe projednat, s čímž souhlasil předseda KDU-ČSL Marek Výborný.

Pikal v této souvislosti nadnesl možnost, že by Sněmovna do budoucna nemusela o senátních úpravách hlasovat jako o celku, ale že by je mohla schvalovat jednotlivě. Podle předsedy sněmovního ústavně právního výboru Marka Bendy (ODS) by to ale mohlo Senát vést k četnějšímu opravování předloh, což by dobu jejich schvalování ještě prodloužilo kvůli nutnosti opětovného projednání Sněmovnou.