Potraviny nezlevní, dokud budou drahé energie. Ze snížení DPH by profitovali jen řetězce, míní komora

Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v listopadu meziročně vzrostly ceny o 16,2 procenta a největší vliv na růst cenové hladiny měly ceny bydlení a potravin, které se meziročně zvýšily o 27 procent. Doležal poznamenal, že většinu potravin v Česku vyrábějí velké podniky, a bude proto záležet na tom, jaké budou mít výrobní náklady. Vláda pro ně stanovila maximální ceny elektřiny a plynu na stejné úrovni jako pro malé a střední firmy a domácnosti. Podle Doležala lze očekávat, že ceny potravin by se mohly postupně mírně stabilizovat a tempo zdražování se zpomalí. "Když to srovnám s rokem 2020, tak rozdíl bude hodně velký," doplnil.

Jedno z řešení, o kterém mluví často i oborové svazy, je snížení DPH na potraviny. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že vláda do daně z přidané hodnoty obecně zasahovat nechce. Podle Doležala je snížení daně na potraviny jedno z možných řešení, panují ale obavy, že by se to do cen na pultech obchodů příliš nepromítlo vzhledem k tomu, že 11 obchodních řetězců ovládá 75 procent českého maloobchodního trhu. "Vyzkoušely si, že spotřebitel se před nimi nemá kam schovat a trochu té situace zneužívají," poznamenal. Mohlo by se pak stát, že by se ceny příliš nezměnily a stát by pouze vybral méně peněz na daních. Podobný názor má ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), podle něhož je důležité hlavně stabilní tržní prostředí. To má podpořit novela zákona o významné tržní síle, která umožní Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže postihovat nekalé obchodní praktiky zhruba u 800 podniků, dříve se týkala pouze 12 největších subjektů na trhu.

Doležal doplnil, že možné řešení je zastropování marží, k tomu se ale těžko najde politická vůle a je to zároveň technicky velmi složité. Poznamenal také, že v EU není politika DPH harmonizovaná. Spravedlivější prostředí by podle něho mohlo být díky stejnému nastavení daně na potraviny, ze které by se část peněz odváděla do společného rozpočtu na zemědělskou politiku.

Komora letos upozorňovala na výrazné nárůsty spotřebitelských cen, které sleduje ČSÚ. Například v říjnu stálo deset vajec v průměru 45 Kč, což je meziročně nárůst o 70 procent, zatímco ceny zemědělských výrobců stouply o 42 procent.

Zemědělci by podle Doležala uvítali, kdyby v příštím roce dostali na zvládání vysokých nákladů opět podporu. Letos to bylo 831 milionů korun například pro chovatele prasat nebo pěstitele chmele a dalších plodin. ČR dostala z unijních peněz 277 milionů Kč, vláda schválila spolufinancování této pomoci ze státního rozpočtu ve výši dvojnásobku této částky, tedy 544 milionů korun.Podobný formát podpory by byl podle prezidenta komory vhodný i pro příští rok. Nekula ČTK řekl, že v EU se diskutuje spíše o tom, že by další podpora měla směřovat na zvládání vysokých cen hnojiv.

Komora letos upozorňovala i na různé výše podpor pro zemědělce mezi členskými státy, což EU umožnila. Například v Polsku vláda na pomoc s vysokými cenami hnojiv dala přes 20 miliard Kč, jedna z podpor, kterou Evropská komise schválila italské vládě, byla ve výši přes 16 miliard Kč. Doležal podotkl, že různé úrovně podpor jsou důvod, proč se vyplatí českým zemědělcům vozit mléko na zpracování do Německa, kde vláda na regulaci cen energií zřídila fond v objemu až 200 miliard eur (4,9 bilionu Kč ). Ministr Nekula upozornil na to, že ne všechny země letos podporu z EU doplnily o peníze ze státního rozpočtu.