Projev nového prezidenta Petra Pavla: Co zaujalo politology nejvíce?

"Byl to zcela jiný projev, než jsme slýchali deset let od Miloše Zemana," poznamenal Balík, který je děkanem Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a výzkumníkem Národního institutu SYRI. Povšiml si toho, že Pavel hovořil spíše o společnosti než o politice. "Projev mě ničím úplně nepřekvapil. V zásadě se nesl v takovém duchu, v jakém se nesla jak předvolební kampaň, tak následně ty týdny, které předcházely inauguraci. Byl tam akcent na snahu spojovat a vrátit politice a úřadu prezidenta nějakou důstojnost," zhodnotil řeč Mrklas z CEVRO Institutu.

"Zajímavá je ta myšlenka, že není vždycky jediným důležitým bodem to, aby na konci byl úspěch, ale ta snaha se neustále pokoušet," uvedl Mrklas s tím, že toto téma se projevem táhlo jako červená nit. Balík souhlasil. "Přes některé ty povinné věci, které musí zaznít, tam Petr Pavel dal zajímavý důraz na opakovanou snahu poučit se z neúspěchu, zvednout se a jít dál, zkoušet to znovu, nemalomyslnět. To mě tam oslovilo asi nejvíc," řekl.

Pavlovu zmínku o tom, že "pravda znovu zvítězila", Balík označil za jedinou narážku na podobu prezidentské kampaně jeho protikandidáta, tedy šéfa opozičního hnutí ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše."Myslím, že si zachoval velké dekorum, že to zvládl okomentovat jenom takto a nijak blíž to nerozvádět, nevyřizovat si účty. Vzpomeňme si na to, jak vypadal druhý inaugurační projev Miloše Zemana, který byl žánrově úplně jiný, vyčítavý," připomněl.

Také podle Mrklase je velmi správným - a jediným možným - přístupem, že se Pavel v projevu "o nikoho neotřel, ač by si to možná leckdo zasloužil". Politolog připomněl, že u Zemana byly výpady proti jeho odpůrcům a nepřátelům - ať už skutečným, nebo smyšleným - běžné.

Oba politologové se shodli na tom, že Pavlův avizovaný plán konkrétních cílů na prvních sto dní ve funkci není u prezidenta v parlamentním režimu úplně obvyklý. Mrklas řekl, že podobné plány přísluší spíše vládě, potažmo krajům nebo třeba starostům. Balík obecně zmínil, že prezidentský úřad by měl být aktivní spíše méně. Chce ale hodnotit až konkrétní kroky, které Pavel učiní. "Bude aktivní a pro nás to zcela jistě bude velký rozdíl oproti tomu, co jsme zažili s Milošem Zemanem hlavně v těch posledních pěti letech. To, že se bude scházet s lidmi, třeba i s představiteli opozice, jsme si už trochu odvykli, ale prezidentskému úřadu to sluší. A pokud ta aktivita znamená tohle, tak s tím samozřejmě nikdo nemůže mít žádný problém," poznamenal.

Mrklas ve zveřejnění plánu vidí Pavlovu snahu o vysokou míru transparentnosti a také pozvání k tomu, aby novináři o jeho prezidentských krocích informovali. "Je otázka, jestli to tak bude pořád, nebo jenom těch prvních sto dní, ale to teprve uvidíme," uzavřel.

Když před deseti lety nastupoval do prezidentské funkce Zeman, politologové se pozastavovali nad tím, že se ve svém inauguračním projevu nedotkl řady důležitých oblastí, například zahraniční politiky. Vadilo jim také, že kritizoval média. Za nešťastné označili i to, že v úvodu řeči zmínil problematickou opoziční smlouvu.

Celý inaugurační projev prezidenta Petra Pavla

Vážení ústavní činitelé, vážení předchůdci v prezidentském úřadu, vážení hosté, moji blízcí a rodino, milí spoluobčané, uplynulo téměř přesně šest měsíců, kdy jsem Vás u Písecké brány žádal o důvěru ve volbách. Do kandidatury na úřad prezidenta jsem se pustil díky důvěře a podpoře mého nejbližšího okolí. Na začátku jsme tvořili malý tým. Postupně to byl širší tým a rostoucí počet podporovatelů ve všech krajích a krajanů v zahraničí, až jsem se letos v lednu postavil před zaplněná náměstí v Čechách, ve Slezsku i na Moravě. Do volebních místností jste přišli, abyste řekli dost chaosu a otevřeli cestu vůli společně hledat řešení. Díky Vám můžeme přispět k návratu hodnotové politiky. Díky Vám pravda znovu zvítězila.

Volbami skončila práce volebního týmu, ale začala práce mnohem složitější a delší pro nový tým. A tím týmem jsme dnes my všichni. Patří do něj lidé, kteří mě volili, ale i ti, kteří mě nevolili nebo kteří vůbec nepřišli k volbám. Společně čelíme stejným problémům a jedině společně se s nimi také dokážeme úspěšně vypořádat. Slíbil jsem, že do vedení naší země pomohu vrátit důstojnost, respekt, slušnost a další hodnoty, které v posledních letech ztrácely na významu. Jako bychom na ně rezignovali v důsledku toho, že hlavním kritériem posuzování kvality našich činů i osobností se stal úspěch. Bez ohledu, za jakou cenu a na úkor koho byl dosažen. Často nám to bohužel zdůrazňovali i nejvyšší představitelé státu. Příležitost tak dostávali populisté, kteří svůj vlastní úspěch a vliv opírají o lži, manipulace a zneužívání strachu. Já ani můj tým jsme na tuto hru nikdy nepřistoupili. Vážím si toho, že rekordní účast ve volbách a jejich výsledek ukázaly, že i Vy dáváte přednost pravdě a slušnosti před nenávistnými útoky a překreslováním reality.

Když politici nastupují do funkcí, často mluví o 100 dnech hájení. Předchází tím případné kritice za vlažný start. To by mně nebylo vlastní. Raději budu kritizován za příliš aktivní start. Proto brzy zveřejním svůj plán konkrétních cílů na prvních 100 dní ve funkci. Místo slov mě tak můžete posuzovat podle skutků. Stejně silná jako můj mandát z přímé volby je i tíha vědomí Vašich očekávání a pocitu odpovědnosti za jejich naplnění. Role prezidenta je nejtěžší právě tam, kde končí rozsah jeho pravomocí. Je fér přiznat hned na začátku, že z tohoto důvodu na mnoho problémů sám nestačím. Budu ale aktivně hledat cesty k jejich řešení ve spolupráci se všemi, kdo k takovým řešením mohou přispět. A všechny kroky, které vykonám, jsem připraven vysvětlovat a komunikovat.

Zdůrazňoval jsem, že pracovat budu hlavně v podhradí. Budu pokračovat v návštěvách regionů, abych na vlastní oči viděl a poznal, jaké problémy Vás pálí nejvíc. Abych dopřál sluchu těm, kdo mají pocit, někdy oprávněně, že jim nikdo nenaslouchá. A spolu s odborníky, vládou a Parlamentem budu hledat řešení. Podniknu konkrétní kroky, aby se Pražský hrad více otevřel občanům, kulturním, společenským a vzdělávacím akcím a aby se na Hrad vrátila srozumitelná, transparentní a pravidelná komunikace. Se vší vážností vnímám současné obavy z ekonomické a sociální nejistoty. Chceme-li dlouhodobou prosperitu, je potřeba ekonomice vrátit zdravé základy a rovnováhu snížením inflace a výrazným snížením schodku veřejných financí. Budu naslouchat odborníkům a podporovat opatření, která to umožní, ačkoli budou někdy bolet. Znakem vyspělé země, a já Českou republiku za vyspělou považuji, je solidarita. Vnější i vnitřní. Musíme být schopní a odhodlaní poskytnout pomocnou ruku těm, kdo si sami pomoci nemohou. Při nápravě systémových problémů, bez které se objektivně neobejdeme, jako je dlouhodobá neudržitelnost stávajícího daňového nebo důchodového systému, bude nezbytné ne plošně, ale adresně směřovat pomoc těm nejzranitelnějším. K dlouhodobé prosperitě také potřebujeme podporovat inovace a investice do nových technologií a posunout se díky nim k moderní ekonomice s vysokou přidanou hodnotou a tím i k vyšším mzdám a životní úrovni. Už roky nám ale chybí vize, jak tyto dobré úmysly naplnit konkrétními kroky. A netýká se to jen ekonomiky.

V uplynulých měsících jste vytvořili vlnu naděje a energie. Byl bych rád, abychom ji využili pro tvorbu společné vize pro Českou republiku. Tento proces bych během svého prezidentství rád zahájil. Naše reakce na krize posledních let, ale i prezidentská volba mě přesvědčily, že se umíme sjednotit za jeden cíl, přestože vidíme různé cesty k jeho dosažení. Jen potřebujeme tu jiskru odhodlání, že to má smysl. Není pravda, že je na to naše společnost příliš rozdělená. Spíše jsme si jen zvykli více mluvit o tom, co ji rozděluje. Narážíme na ostré hrany a upozorňujeme na problémy, které mezi nás vráží klín. Přitom bychom měli mnohem více mluvit o tom, co nás spojuje. Spravujeme stejnou zemi, mluvíme stejným jazykem. Toužíme po bezpečí, ceníme si svobody a demokracie. To platí od Krásné až po Bukovec, od Lobendavy po Vyšší Brod. Jsme všichni občané této krásné země. V každém z našich krajů žije mnoho lidí s jasnou představou, jak naši zemi posouvat kupředu. Ale něco je brzdí. Předsudky, nedostatek odvahy nebo zbytečná byrokracie. Někteří tvrdí, že jsme příliš malí, aby byl náš hlas ve světě slyšet. Nebo slabí, abychom změnili názor silnějších partnerů. Ten pocit možná plyne i z toho, že historie k nám nebyla vždy úplně milostivá. Přeji si, abychom tento stín spolu dokázali překročit. Nekomplikujme jednoduché, nevyrábějme překážky, neztrácejme čas hledáním perfektního, abychom nakonec neudělali nic. Už mnohokrát jsme ukázali, co umíme. Nedávným příkladem je úspěšné předsednictví v Radě Evropské unie. Buďme aktivní a přenesme to i do dalších oblastí. Například i na půdu NATO nebo OSN. Nečekejme, až větší státy přijdou s řešením. Kde je psáno, že těmi rozumnějšími a schopnějšími jsou vždy ti největší? Budu považovat za úspěch, když se za dobu mého prezidentství zvýší počet lidí, kteří se nenechají odradit nejistotou. Když něčemu věříme, musíme vystoupit z komfortní zóny a jít za svým cílem i v případě, že šance na úspěch je malá. Protože pokud člověk srdcem cítí, že to tak má být, nebo když mu rozum říká, že je to tak správné, může sice jeho plán narazit, jednou dvakrát, ale nakonec se to povede. Jsme země střední velikosti s unikátní polohou uprostřed Evropy. Díky tomu máme často střídmější pohled na svět než země s mocenskými ambicemi. V zahraniční politice proto můžeme být výrazným hráčem stmelujícím partnery podobné rozlohy a uvažování. V Evropě je takových většina. Naučme se této pozice užívat.

Pro inspiraci nemusíme chodit daleko. Ukrajina nám i našim partnerům ukázala, že nezlomné odhodlání je více než převaha a síla agresora. Právě jednotný středoevropský hlas bude důležitý, máme-li Ukrajině pomoci k vítězství. A nejen naše historická zkušenost by měla být důvodem, abychom v její podpoře nadále pokračovali. Pomáháme tím nakonec i sami sobě. Chtěl bych, aby Česko bylo za našimi hranicemi vnímáno jako aktivní a spolehlivý partner s vlastními názory, který dokáže věci ovlivnit k lepšímu. Jako prezident České republiky udělám maximum, abychom renomé naší země v zahraničí pozvedli na novou úroveň. A také změnili způsob, jak o sobě přemýšlíme my sami. Rozdíl ve všem nakonec dělají lidé, kteří vstanou a jdou to zkusit. Znovu a znovu. Pojďme změnit přístup k druhým i k sobě samým. Rozhlédněme se po úspěšných jednotlivcích a inspirujme se dobrými příklady. Podporujme své zaměstnance ve firmách i ve státní správě. Dejme jim šanci být kreativní, rozvíjet se, realizovat projekty a nést za ně odpovědnost. A to i s rizikem, že někdy selžou. Právě taková zkušenost může naši společnost krok za krokem posunout dál. Ten cíl ale zdaleka není jen o mně. Jsme jeden tým a začít musíme společně. Jako prezident budu tento způsob uvažování podporovat. Rád zviditelním každého, kdo má odvahu a dokáže takový krok kupředu udělat. Dám záštitu projektům, které budou dobrými příklady takové praxe, abychom sami sobě, ale i světu ukázali, že jsme národ, který má svůj názor, má pro něj dobré argumenty a umí si za ním stát. Musíme si udržet pokoru, to ale neznamená, že nemůžeme mít odvahu, vizi nebo ideu. Takovou stopu bych rád viděl u nás doma a přál bych si, aby byla viditelná i ve světě.

Dámy a pánové, vážení hosté, děkuji Vám za pozornost a přeji vše dobré.